2666

kniha od:


KoupitKoupit eknihu

V kompozičně bohatém románu 2666 se mísí detektivka s eposem, filozofický román s básní, citová výchova s vědeckofantastickou literaturou, novinová reportáž s lékařskými záznamy šílených stavů choré mysli. Hlavními hrdiny jsou tři profesoři německé literatury, které spojuje láska k dílu tajemného spisovatele Archimboldiho i k jejich anglické kolegyni. Čtyři badatelé se vydají po stopách Archimboldiho do Mexika, kde se dozvědí o řadě brutálních vražd žen a dívek. Tyto zločiny se vinou pěti knihami románu, zrcadlícího dnešní šílenou společnost, kterou snad může zachránit jen literatura....celý text

https://www.databazeknih.cz/img/books/12_/123918/big_2666-rHJ-123918.jpg 4.283
Žánr:
Literatura světová, Romány

Vydáno: , Argo
Originální název:

2666, 2004


více info...
Nahrávám...

Komentáře (22)

Kniha 2666

Lykos
09. dubna

Opravdu náročná kniha. Pět částí, pět příběhů nebo snad je to jediný příběh? Nechci být mysteriózní ale nechci ani prozrazovat zásadnější údaje. Připravte se na to, že budete číst dlouho. Já osobně měla po přečtení pocit, že musím začít znovu od začátku (což jsem neudělala, přeci jen téměř 900 stran...). Nemůžu se však zbavit dojmu, že by autor ještě něco dopsal (ač v doslovu tvrdili, že ne). Rozhodně se ještě o něco od tohoto autora pokusím. Jeho styl je opravdu výjimečný.

JP
23. března

Nevím. Opulentní je slovo, které mě napadalo během poslechu nejčastěji a kolikrát člověk ani pořádně nezná význam a stejně mu to hraje v hlavě… ale k tomuhle to sedí... a tak nějak by se zároveň dal vyjádřit i pocit z téhle knihy: bohaté, ale minulo. Ano. Tenhle kolosus neprakticky veliké knihy (Argo? what tha fack...? Mám si s tím podložit postel, nebo s tím někoho ubít?) jsem mohl zvládnout jedině jako audioknihu, i když mě bavila, když jsem ji původně rozečetl klasicky, vím že dál by tak či tak přestala. Je to mnohovrstevnaté, globální, rozmáchlé, obsáhlé. Bolañovo '2666' je definitivně ambiciózní opus magnum... chystal jsem se na to strašně dlouho... a slyšel o tom ještě déle... a všechno to očekávání nakonec splasklo jako bublina... při všem tom shonu a nedostatku času... celou tu dobu jsem žil v očekávání a domnění jakési tajemné a temné cesty... podle ohlasů o vraždění žen a jak je celou knihou tenhle motiv prodchnutý (reálnou předlohou města Santa Teresa je Ciudad Juárez), ale namísto temné cesty jsem dostal výčet vaginálních a análních znásilnění a vražd, velmi faktograficky. Dobře napsané a na poměry latinskoamerických autorů i přístupné. Ale jak to šlo dál a dál, můj zájem slábl. Nejvíc mě asi bavila ta Austerovsky laděná první část, ale postupně jsem se v tom jen ztrácel a můj zájem slábl a slábl na absolutní minimum, až to došlo ke klasické touze knihu pouze dokončit. Možná, že vědomí blížící se smrti v Bolañovi vyvolala tuto horečnou touhu vyplodit něco velkolepého, odkaz, který by zanechal, ale nemyslím si, že úplně uspěl, definitivně ne u mě. Mám nějaký problém s latinskoamerickou literaturou, jako kdybych nemohl najít nic, co by ke mně promlouvalo, ať jdu přes největší jména, Marquéz, Borges, Machado de Assis, Bolaño, prostě nic. Už zbývá jen Cortázar, ale prostě je to možná jiná vlnová délka a na jejich psaní je něco, co mi nesedí, možná je to klimatem, prosáklým do psaní - nemám rád teplo.


lubtich
30.11.2020

Všechno, všude, všelijak. V 850 stranách je napěchováno doopravdy vše a nějak tak se pro něj nacházejí špatně výrazy, neboť je to pecka, ale na stranu druhou taky pořádný oříšek.
Všechno se točí kolem fiktivního města Santa Teresa v Mexiku, což je takový záchytný bod všech hlavních protagonistů. Ono je těch protagonistů doopravdy habaděj, vynořují se a pak zas potápějí, o jejich důležitosti nemáme šajna, Bolaňo nám věší bulíky na nos a odbočuje při každé příležitosti. Těmto antiliterárním postupům pomáhá i absence psychologie postav, které se zkrátka jen tak zmítají ve svých činech.
Prvně se nám dostane dění okolo čtveřice intelektuálů z Evropy, kteří pátrají po spisovatelovi Archimboldim, následně jsme v Mexiku, kde se setkáváme s vysokoškolským učitelem Amalfitanem. Následuje novinařina o Santa Terese, poté sáhodlouhé popisy zavražděných žen a nakonec se nám dostane, kdo je vůbec ten Archimboldi.
Zdánlivě chaotické výpisky se postupně slévají v pochopitelné vyústění, nechybí aluze, černý humor, sarkasmus, existenční tíha, brutalita, vraždy, přesah... Též mi je sympatická přítomnost knižního prostředí (zejména v první a poslední části). Bolaňo pokrývá velkou část světa (Mexiko, Rumunsko, Německo, Itálie, Francie) i velké časové rozpětí.
Subjektivní výtka:
Část Zločiny je rozpliznutá, v čemž by takový problém nebyl, ale vzhledem k repetetivnosti popisů je čtenářsky...silně nezáživná? Ale že se divím, u antiliterárního díla.
Ale jinak je to jízda.
Překlad vynikající, jak jinak.
Robustní kniha a robustní rezonance ve čtenáři zajištěna.

Ale pravda je, že pila jen čaj a cítila se omámeně, jako by jí nějaký hlas do ucha omílal děsivou modlitbu, jejíž slova postupně slábla, jak se vzdalovala od školy a déšť ji smáčel šedou sukni a kostnatá kolena a nádherné kotníky a víc skoro nic, poněvadž Liz Nortonová si před vyběhnutím do parku nezapomněla vzít deštník.
(s. 21)

AlTyxAy
14.10.2020

Trvalo mi to dlouho. Trvalo by to ještě dýl, nebýt mého přesvědčení, že knihy se od určitého bodu mají dočítat. (Sorry Raymonde!) Bylo to ovšem možná až moc postmoderní. Od Roberta si dám na nějakej čas pauzu, ale i přesto chci říct: Děkuji, Mistře.

A nemůžu se zbavit dojmu, že nebýt kapitoly Zločiny, dojem by byl blýskavější.

karol.cadex
26.07.2020

Asi to úplně není literatura pro mě, a to o sobě nemám žádné špatné mínění co se týče literárního vkusu. Asi jsem ji neuměla číst, jak by si zasloužila. Ten samý problém mám i s Ecem, ale tam stále doufám, že do něj každou chvíli dorostu.
Překlad je určitě super, ač vzhledem k objemu je kniha psaná svižně, stále jsem se v ní ztrácela. V tom přehršelu postav a situací a vůbec tím, že chvíli čtu detektivku a najednou jsem zabředlá v nějakým šíleným filosofickým výlevu.
Dávám tuto knihu do seznamu knih na důchod, třeba to bude lepší.

jiri77
17.05.2020

Po přečtení této knihy ,koukám jak blázen, co se dá v jedné knize všechno spojit.
Musím přiznat ,že mi čtení dalo teda hodně zabrat ,hlavně ta čtvrtá kniha pro mě byla nekonečná. Naopak první a pátá kniha ,byla pro mě naprostá pecka. Kdo touží po kvalitním čtení ,mohu tuhle knihu doporučit ,jen at' se čtenář připraví na knihu u které se musí opravdu hodně soustředit ale stojí to za to.

stagno
23.03.2020

Absolutní literatura.Obraz světa v pěti knihách,tak jak ho vnímal Roberto Bolaňo.
Fascinován literaturou/první a pátá kniha/,nešťastný přemírou násilí/čtvrtá kniha/.
A po tomto světě,který je i naším světem,se pohybují různé postavy,včetně dvou
outsiderů/druhá a třetí kniha/.První,Amalfitano,už rezignoval,ale právě on dává
tomu druhému,kterým je novinář Fate,ještě šanci-tím,že mu svěří záchranu své
milované dcery.Skvěle napsáno,ale jinak to Bolaňo ani neuměl.Věčná škoda,že
zemřel tak předčasně.Výborný/tradičně/překlad Anežky Charvátové.

StephenKingje
11.07.2019

Po dočtení posledních vět téhle knihy jsem zaklapl těch dlouhých 850 stran a pár minut se neodhodlal k ničemu jinému, než pozorování jejího obalu. 2666 ve mne vyvolala ten pocit, že ve stovnání s ní je veškerá ostatní literatura 21. století nicneříkající a já doufám, že za svůj život naleznu i jiného autora, jenž dokázal stvořit něco podobného jako to, co stvořil Bolaño touto knihou. Ale dost pochybuji, že se kdy dílo typu 2666 objevilo a objeví.

1