Pouští a pralesem
Komentáře knihy Pouští a pralesem
Přidat komentář
Tahle kniha je pro mě nostalgie. Pamatuji si, že jsem ji četla jako dítě a byla jsem z ní nadšená. I když jsem měla problém pochopit politické pozadí.
Teď jsem měla chuť se k ní po mnoha letech vrátit a stále chápu, proč se mi tenkrát tak líbila. Tomu pomáhají i moc pěkné ilustrace.
Je tedy pravda, že jsem občas měla problém s některými výrazy, ale od toho je na konci slovníček.
Za mě je to zkrátka jedna z klasik, která snad nikdy nezestárne.
Je to pro čtenáře od 9 let a i tak se mi to líbilo. Možná právě proto. Hlavní hrdina má 14 let a tak se to musí brát s rezervou. Ale v únosné míře a tak to pořád působí reálně. Aspoň mně to nevadilo.
Fakt závidím všem, kdo to četli v dětství. Tohle bych si užil. Líbilo by se mi to ještě víc než teď. To vím jistě. Určitě doporučuju. Je to cíleně psané pro mládež, ale není to tak infantilní, že by to nemohl číst dospělý.
Tomu se navíc doplní další dílek historie Afriky. Je to povedená sonda do té doby. Historické události v knize se skutečně staly a autor tuhle část Afriky procestoval v roce 1891. 6 let po Mahdího povstání.
Dobrodružný román asocioval podobné vzpomínky z dětství. Takové ty pocity, kdy hlavním hrdinům závidíte i umírání žízní. Kdyby to bylo trošku reálnější hodnotil bych to výš. Pobavil doslov poplatný své době.
Potěšily obrázky, ale nejvíc mě mrzelo, že tam nebyla nějaká mapka. Putování dětí je sice přehnané, ale ohledně historických okolností je to poučné. 80%
Čtu chaoticky a občas vznikají bizarní náhody. Teď jsem četl Válku s minulostí a tady narazím na komentář od Kolumbus531. Tohle dycky pobaví. :-)
Knížku jsem četla poprvé hodně mladá, ale pamatuji si, že se mi líbila. Tak jsem si ji teď přečetla jako hodně dospělá. A líbila se mi pořád.
Dvě děti, Polák Staš a Angličanka Nela doplatí na výbušnou situaci na konci devatenáctého století, kdy v Súdánu vyvrcholilo povstání Mahdího proti Britům. Děti jsou uneseny, aby byly vyměněny za příbuzné Mahdího. To se únoscům nepodaří, ale dětem se podaří uprchnout. Čeká je dlouhé putování přes neznámá území, nejdříve pouští, pak pralesem. Setkávají se s nebezpečnými zvířaty i se zlými lidmi. A nevyhnou se ani tropickým nemocem.
Prostě dobrodružná knížka se všemi atributy, které by taková kniha měla mít. Napětí, nečekané zvraty, statečnost hlavních postav atd.
(SPOILER)
Srdcovka postarších lidí, kniha, kterou četli a pamatují si ji jako hezkou dobrodružnou knihu o putování Afrikou.
V to jsem věřil, když jsem se do ní začetl.
Dočetl jsem a mohu se sebejistotou tvrdit, že se jedná o koloniální, antikřesťanský, rasistický a nenávistný příběh. A ne, rozhodně se nejde vymlouvat na dobu vzniku knihy.
Jak kniha na první pohled vypadá? Jak si ji mnozí ze svých dětských let pamatují? Vždyť to je kniha pro děti, Kolumbe! Nemůžeš čekat, že to bude realistické!
Můžete si ji pamatovat takto: Nezapomenutelný příběh o síle přátelství a odvaze, která nezná hranic!
Čtrnáctiletý Staš a osmiletá Nel jsou uneseni uprostřed bouřlivých událostí v Egyptě a odvlečeni hluboko do nitra divoké a neprobádané Afriky. Čeká je cesta plná nebezpečí, spalujícího slunce, nekonečných písků Sahary i tajemných hlubin pralesa.
Staš, jako pravý mladý rytíř, musí v nehostinné divočině prokázat neuvěřitelnou statečnost, vynalézavost a sílu, aby ochránil malou Nel před nástrahami přírody i krutostí lidí. Na své pouti potkávají věrné přátele, ochočí si majestátního slona a učí se rozumět zákonům divočiny.
Zní to velice pěkně, že? Kniha tak akorát pro kluka na prvním stupni. Nu, začněme upřímně s postavami...
Staš a Nela – hrdina a... Co, čekali jste hrdinka? Ani nápad. Nela je naše drahá osmiletá Mary Sue, roztomilé děvčátko, které neustále vzdychá o pomoc, pláče, prosí, zbožňuje Staše... Nela je tady jen pro zdůraznění Stašova hrdinství.
Staš Tarkowski sám? Chuck Norris 19. století. Vše, co udělá, je správné, vše, co řekne, je fakt. Je to nejlepší střelec, diplomat, dobrák... Jenže zatímco Chuck Norris pomáhá slabším a má k nim úctu, Staš všechny kolem sebe (i samotnou Nelu) bere jako slabší, horší lidi, kteří bez něj nemají šanci přežít. A to nejhorší na tom celém? Autor ho vykresluje jako kladného hrdinu. Autor CHCE, abyste měli Staše za idola.
Můžete se ptát: „Počkat, Kolumbe, a co domorodci? Kde jsou ti, když je to kniha o Africe?“ Nu, milý čtenáři, bylo by lepší nemít je tam vůbec. Obyvatelstvo Afriky je rozděleno na dvě skupiny. Islámci, fanatičtí služebníci Mahdího, střílejí hlava nehlava, vraždí – prvotřídní nepřítel bělochů. Černoši, sami o sobě hloupí, líní a zlí. Nejvíce rozvinutý černoch Kali má morálku: „Někdo mi ukrást krávu = zlo, já ukrást krávu = dobro“. Ale hle, běloch? Ten jim pomůže. Jako jejich pán je povznese nad jejich primitivnost.
Pokud vás ten poslední odstavec strašně dráždil, supr! Cítil jsem se naprosto stejně! Tohle je rasismus v nejhorší podobě. Není to „nemám rád tuto rasu“, ale „tato rasa potřebuje mé vedení, neboť jsem lepší“.
Teď k tomu antikřesťanskému prvku... Ale počkat, Sienkiewicz přece napsal Quo vadis? Jak se opovažuješ tvrdit, že napsal něco proti křesťanství?!
Křesťanství je zde vyobrazeno jako tělo bez duše, kultura, znak civilizace. Na pokoru se kašle. Kdo se nechce klanět bělochovi, je zlý. Nela je Afričany brána jako „dobrý mzimu“ – doslovný bůžek či bohyně pro jejich víru. A Staš? Ten naprosto ignoruje přikázání „V jednoho Boha věřiti budeš“, zneužívá jejich pochybení pro bezpečí a zásoby a vůbec se nesnaží vyvést je z omylu. Kde je to hrdinství? Já vidím jen zbabělost a hnusnou lest.
Můžeme se ptát: Proč? Pročpak Sienkiewicz napsal toto hrůzné dílo? Sienkiewicz se pokoušel povznést polský národ tou nejhorší možnou cestou. Je to jako děcko (Polsko) šikanované většími hochy (Německo, Rusko a Rakousko), které se rozhodne dokázat svoji sílu šikanou slabšího (Afriky). Sienkiewicz je zbabělec, zejména když měl tu drzost psát tyhle fanatické hlouposti do knihy pro děti. Jako čtenář, co ho původně pro Quo vadis měl rád, jsem zklamán a ztratil jsem k němu veškerou úctu. Bohudík, že nejsem Polák, abych nemusel mít tohohle „hrdinu“ jako národního spisovatele.
S jasným odůvodněním 1/100.
Četla jsem jako dítě z edice KOD a později formou audioknihy v autě s dětma. Podle mne je to klasická dobrodružná kniha, která má všchno co má mít. Dva hlavní hrdinové kluk a holka ve věku potenciálních čtenářů, cestování v exotických krajích o kterých se nenáslině něco dozvíme, nebezpečí, dobrodružství, strach, také však láska a důvěra. No a dopadne to...
Fakt hodně dobrá dobrodružka, až mě to překvapilo :). Byl jsem trochu skeptický, když jsem knihu otevíral, ale když jsem ji teď přečetl, jsem nadšený! Četla se mi jedna báseň a docela mě mrzí, že nemůžu zažít něco podobného jako Staš s Nelou. Pět stars to jistí a howgh! :)))
Známe celá rodina díky skvělé audioknize v podání Jiřího Klema. Děti nadšeně vědí o historii a přírodě střední Afriky.
Dnes už klasický román pro mládež světově proslulého polského spisovatele Henryka Sienkiewicze (držitele Nobelovy ceny za literaturu) jsem poprvé četl někdy v dětství a je tedy takovou nostalgickou vzpomínkou na doby minulé. Doufám však, že napínavá dobrodružná cesta polského chlapce a anglické holčičky nebezpečnou poušti a pralesem ke svým otcům svými univerzálně platnými hodnotami stále může zaujmout i současné nejen dětské čtenáře.
Knihu jsem četl poprvé už jako malý kluk a bylo to velké dobrodružství. Dnes to už tak emotivní není, přesto nádech dobrodružství přetrvává. Dle mého názoru je tato kniha klasika kterou by měl přečíst každý čtenář který hledá osvědčenou kvalitu.
Hezké, ale doba se změnila a dneska jsme někde jinde, než byl Sienkiewicz a vůbec celá Evropa ve vztahu k Orientu a k Africe. Prostě osvícený a statečný čtrnáctiletý bílý pán se dnes už nenosí. Nevím, jestli by se to dnešním
-náctiletým dětem líbilo.
ČV 13/16. Každé prázdniny u starkej v Levoči som ju čítala... ja a hromada ďalších detí a vnúčat, toto bola nádhera, literárna a letná, istota každoročného návratu a obľúbených statí, ktorá ani rokmi nestratila na svojej pútavosti. Ten ohmataný originál stále u milovanej (a vďakabohu stále žijúcej a vášnivo čítajúcej skoro 90-ročnej) starkej stále je a pomaly k nemu dospievajú pravnúčatá...
Slyšela jsem jako audioknihu ve skvělém provedení pana Jiřího Klema. Celá rodina jsme bez dechu prožívali dětské dobrodružství v Africe 19. století.
Z dětství mám ty nejlepší vzpomínky, ale pamatovala jsem si spíš až cestu pralesem. Určitě mi bylo víc než devět, když jsem příběh četla.
Z druhého vstupu do stejné řeky mám pocity rozvláčnosti na počátku a putování pouští mě až tolik zásadně nebavilo, ale to bude asi věkem :o)
Netuším, zda dnešní děti mají trpělivost prokousat se úvodem ke kvalitě?
Každopádně dobrodružství je pozadím pro rodící se osobnost Staše, který by měl děcka "oslnit" svou neokázalou odvahou a nezištnou láskou k Nele. Stejně jako tím, že nepodlehl lákavé nutnosti zapřít svou víru pro záchranu života. Nakolik je v dnešní 'tekuté' době lákavý ideál mužnosti ?
Je znát klasické vzdělání, kultivovanost a noblesa autora, protože přesně takhle nevtíravě a v dobrodružném obsahu se ideály předávají nejsnáze. Já naštěstí svého "Staše" na cestu životem potkala, snad se i dnes najde pár kluků, co příběh ocení :o)
5/4
Jedná se o příběh dvou dětí, které byly uneseny Araby polskému a anglickému inženýrovi během stavby Suezského průplavu. Dětem se podaří osvobodit a podnikají strastiplnou cestu - pouští a pralesem - ke svým otcům, během níž zažívají neuvěřitelná dobrodružství.
Čtenáři před vámi navštívili ještě tyto knihy:
Vypněte si reklamy na Databázi
Za 99 Kč vám vypneme všechny reklamní bannery na CELÝ ROK:
Nebo se staňte členem DK Premium a využijte Databázi naplno - více o DK Premium
Štítky knihy
Afrika 19. století zfilmováno islám rozhlasové zpracování Súdán Al-Mahdí, 1845–1885 baobaby ztraceni v přírodě pro děti od 9 letHenryk Sienkiewicz také napsal(a)
| 1990 | Quo vadis |
| 1988 | Pouští a pralesem |
| 1986 | Ohněm a mečem |
| 1988 | Potopa |
| 1995 | Pan Wolodyjowski |

85 %
73 %
Četla jsem v dětství, myslím, že doporučovaný věk by měl být vyšší. Dobrodružná linka je pochopizelná i pro mladší čtenáře, ale politické pozadí dítě nepobere, tím spíše, že kniha se odehrává před 140 lety v Súdánu.