Stavitelé mostů

kniha od:


KoupitKoupit eknihu

Tři bratři Lauritz, Oscar a Sverre jsou poté, co jejich otec a strýc zmizí v Severním moři, nuceni opustit malou pobřežní vesničku a vydělávat si na živobytí ve městě. Stanou se z nich učni tamějšího provazníka. Jejich řemeslné nadání vzbudí pozornost dobročinného spolku Dobrý úmysl, pod jehož záštitou mají být chlapci vzděláváni jako stavitelé mostů a železnic na univerzitě v Drážďanech. Bratři se po studiích rozdělí a každý si jde svou cestou. Lauritz se vrací do Norska a zapojuje se do stavby jedné z nejambicióznějších železnic, Oscar odchází do Německé východní Afriky a Sverre, jenž uposlechl hlas srdce, se vydává se svou láskou do Anglie. Román Stavitelé mostů, první díl Guillouovy nejrozsáhlejší románové série Velké století, je mezikontinentálním a nadčasovým příběhem o bratrství, lásce a poslání. Jeho hrdinové musí čelit krutým vánicím v západním Norsku i vedru a zákeřným epidemiím v Německé východní Africe. Ale je to rovněž studie o lidstvu a století, které z nás udělaly ty, kým jsme....celý text

https://www.databazeknih.cz/img/books/19_/191867/big_velke-stoleti-stavitele-mostu-6G5-191867.jpg 4.4224
Série:

Jan Guillou 1.


Žánr:
Literatura světová, Romány

Vydáno: , Host
Originální název:

Brobyggarna, 2012


více info...
Nahrávám...

Komentáře (65)

Kniha Stavitelé mostů

Nifredil
18. července

Chvíli mi trvalo než jsem se začetla, pak jsem si ale užila příběh. SIlné postavy, dějinné zvraty, sága se vším všudy. Moc oceňuji práci s historickými fakty a minimálně pro nás ve střední evropě méně známými částmi historie. Ráda jsem se poučila a upravila si názor jak na koloniální Afriku, tak na život v Severních zemích. Obtížnější pro mě byl styl jakým je první díl celé série napsán, opravdu jsem měla problém se začíst. Rušila mě použitá forma, ty zvláštně krátké věty a neosobní způsob popisu, který psal o vysoce osobních věcech. Nevím, zda budu číst další díly, každopádně přečtení prvního nelituji a bylo to velmi zajímavé.

Petrush
04. července

Dobrodružný historický román z let 1900-1919. Bylo zajímavé pozorovat kontrasty mezi stavbou železnice a vlastně celkově životem v norských horách a v afrických tropech, kde se děj střídavě odehrává. Četlo se to dobře. Ale pak ke konci už mi všech těch absurdit, brutalit a mrtvých přišlo tolik, že jsem byla nakonec ráda, když jsem knihu dočetla.


jopp
21. dubna

Kniha se mi moc líbila. Její síla nespočívá v množství převratných myšlenek, ale v krásném příběhu zasazeném do reálných historických událostí. Styl psaní je poměrně jednoduchý a příjemný, kniha se čte opravdu dobře. Přestože autor nepoužívá květnatá souvětí apod., dokáže ve čtenáři vyvolat jasné představy a obrazy o nádherné norské přírodě či o nástrahách africké krajiny. Musím říct, že přestože nemám ráda zimu a jsem mizerný lyžař, zatoužila jsem v průběhu čtení nazout lyže a vypravit se k nějakému tomu norskému ledovci a užít si tu krásu na vlastní oči :-)

zdenaR
18. ledna

Moc hezky se četla.
Příběhy obou bratrů byly zajímavě popsané. Rozdílnější prostředí si snad ani není možné představit. Pohled na 1. světovou válku ze strany "Německa" je pro mě poněkud neobvyklý, přístup Anglie a Belgie v Africe sice známý, ale o to krutější.
Už se těším na druhý díl a doufám, že se zde objeví i třetí bratr.

iška
15.08.2020

Rozhodně zajímavý pohled na historii 20. století. Určitě stojí za přečtení.

Marcela52
06.07.2020

Velmi zajímavý román, který vás "chytne" od první stránky. Osud tří talentovaných bratrů, kteří díky svým mimořádným schopnostem mohou vystudovat na prestižní universitě v Drážďanech, aby se z obyčejných synů norského rybáře stali významní stavitelé mostů, je úžasným příběhem o vytrvalosti a houževnatosti hlavních hrdinů. Je to ale také příběh, který vás poučí o historii počátku 20. století, které přineslo lidstvu nejen velký technický pokrok, ale také dvě světové války. Už teď se těším na další pokračování...

esma
07.06.2020

Hlavní postavou díla Jana Guilloua není ani tak člověk nebo mosty, jak by se dalo z názvu usuzovat, je to 20. století. Stejně jako ty předchozí, má i toto století, do kterého se většina z nás narodila a prožila část svého života, světlé, ale i stinné, mimořádné kruté stránky. V knize popisované dopady průniku civilizace do tzv „necivilizované“ Afriky, lhostejnost a povýšenost nad jinými etniky, průběh první světové jsou toho důkazem.
Každého z nás vlečou dějiny a ukrýt se před nimi nelze. Lauritz byl nadaný inženýr, čestný, rovný k lidem, přesto důsledky smluvního vztahu s Anglii ho donutili emigrovat, opomněl, že jeho podnikání není izolovaným ostrovem. Nebo Oskar, mladší bratr, kterému válka vnutila zabíjení, přitom věděl, že nenávist vyvolává pouze další nenávist.
Není jednoduché se orientovat ani v dnešním světě, autor nám ale předal čtivé, hutné dílo, které umí zaujmout, máme nad čím přemýšlet. To, že někoho „neberou“ dějiny, považuji za krátkozraké.

anet8843
07.04.2020

Abych byla upřímná, tak jsem knihu četla, jenom abych měla všechny souvislosti pro Norského dandyho. A taky jsem knihu nečetla poctivě, ale hodně brutálním rychločtením. Tahle kniha nebyl můj šálek kávy, já prostě nemusím rodinné ságy a generační románové cykly. Navíc tahle byla hodně "mužná" - hlavně tématickým zaměřením na válku, techniku, finance a politiku. Bezpochyby má kniha své kvality, je napsaná velmi dobře, některé pasáže, hlavně ty z Afriky byly poutavé. Knihu hodnotím pozitivně, ale pro mě prostě nebyla, což jsem ani nečekala.

1