Věčný národ se strachy netřese

kniha od:


KoupitKoupit eknihu

Jael, Lea a Avišag spolu vyrůstají v malém zapomenutém izraelském městečku, chodí na střední školu, která má místo tříd karavany, a píší jedna druhé do notýsků vzkazy, aby si ulevily od nudy prostupující jejich náctiletými životy. Když musí narukovat, nepředvídatelně to promění jejich životy i přátelství, které se s vypětím sil snaží udržet. Jael cvičí elitní střelce a flirtuje s nimi, Avišag střeží hranici a pozoruje běžence, jak se vrhají na ploty z ostnatého drátu, a Lea slouží jako vojenská policistka na kontrolním stanovišti a představuje si životní příběhy lidí, které vídá den co den přecházet na druhou stranu. Klábosí o klucích a šeptají si o stále násilnějším světě, jejž tuší kdesi mimo dohled. Bez ustání cvičí a připravují se na okamžik, který možná nikdy nepřijde. Žijí v jedinečné, jakoby zhuštěné vteřině těsně předtím, než začne jít o život. Šani Boianjiu píše s neúnavnou energií, kousavým humorem a zarputilou inteligencí. Z jejích slov vyvstává ostře nasvícená krajina skutečnosti připomínající díla nejproslulejších kronikářů války a vojenství, a zároveň odrážející onen jedinečný čas v životě mladé ženy, kdy o všem může rozhodnout jeden jediný okamžik....celý text

https://www.databazeknih.cz/img/books/16_/163350/big_vecny-narod-se-strachy-netrese-PrO-163350.jpg 3.573
Žánr:
Literatura světová, Romány

Vydáno: , Jota
Originální název:

The People of Forever Are Not Afraid, 2012


více info...
Nahrávám...

Komentáře (27)

Kniha Věčný národ se strachy netřese

Nofar197
29.09.2022

Od této knihy jsem si hodně slibovala, ale byla jsem nakonec zklamaná. Mimochodem je vidět, že nebyla překládána z hebrejštiny, ale z angličtiny. Vojenský policista, co ji chytil na stanici v nedbalkach, by ji totiž nikdy neoslovil vojáku, nýbrž vojacko. Hebrejsky voják - chajal, vojacka - chajelet. Narozdíl od anglického soldier.

Annicka
19.02.2022

Nejdřív jsem se ne a nemohla začíst. Snažila jsem se najít nějakou vnitřní logiku, nějaký děj... Pak jsem ale dospěla k závěru, že sice je na obálce, v popisu, v DK a vůbec všude napsané, že to je román, ale román to není. Jsou to kratší povídky, které mají společné téma - tři rozmazlené puberťačky ze zapadlé židovské osady hozené do světa dospělých v nejhorší formě. Jednotlivé povídky na sebe ale přímo nenavazují a netřeba tam hledat nějaké vzájemné souvislosti.

Tedy v okamžiku, kdy jsem opustila utkvělou myšlenku, že čtu román, a začala jsem si užívat povídky, se mi kniha začala líbit. Ano, téma povídek je místy opravdu drsné, místy tragikomické. Místy to pravda vypadá, že vojna je takový mejdan, ale ono to asi tak pubertální vědomí do jisté míry bere. Ale vyprávěné je to - až na vyjímky, jako úplně poslední povídka - skvěle. Každopádně je to zajímavá kniha.


Katka2382
11.01.2022

Upřímně řečeno žádnéj šlágr.
Nijaký děj a nijaký příběh.Docela zklamání.

Peti
16.07.2020

Kniha mě navnadila svým názvem a zařazením, Izrael, ženy a armáda. No popravdě to nebylo úplně jednoduché čtení, měla jsem velký problém udržet, která hlavní postava zrovna děj vypráví. Příběh byl smutný a místy dost děsivý a drsný.

1322
02.04.2020

Příběh velmi zajímavý, jen vyprávění zdlouhavé a často jsem knihu odkládala, protože se tam nic nedělo.

Dimas
06.09.2019

Bezesporu zajímavá kniha, ale mě se četla těžko; ztrácela jsem se v postavách a přišlo mi to všechno strašně depresivní...

RenkaB
17.08.2019

Před některými událostmi by člověk nejraději zavřel oči pod dojmem, že co oči nevidí, tak snad ani neexistuje. Celkem si dovedu, a to bohužel, představit, že vše v knize bylo napsáno dle skutečných událostí. Nechtěla bych prožít ani minutu života ani jedné z hlavních postav knihy.

Cleo De Nile
06.06.2019

Jedná se o velmi čtivou knihu, kterou přelouskáte za chvilku, ale já si během čtení pořád říkala, za co to vlastně získalo to prestižní nominaci. A nepřišla jsem na to. Yeal, Avishag i Lea mi nebyly zrovna dvakrát sympatické, nejraději jsem měla asi Leu, a navíc mi hrozně lezlo na nervy to neustálé přeskakování v čase tam a zpátky, a to, že nebylo na začátku kapitoly napsáno, kdo je teď vypravěčem. Doopravdy mě bavily jen části s Yael v armádě, a pak s Leou v tom sendvičovém stánku. Některé jejich činy pro mě asi navždycky zůstanou nepochopitelné (chladnokrevná vražda rodičů kvůli přežití, pomsta za "zabití" olivového stromu) a jejich rozhodnutí jsem taky často neschvalovala. Škoda, podle super názvu a anotace to vypadalo hodně slibně.

1