Misuri komentáře u knih

Pořád tápu, kde se v Young Adult stal problém. Ne, že by Dvůr nebyla čtivá řada, to ona je. Ale pokud je tohle jedna z nejpopulárnějších YA a jeho nejvýraznější představitel, dává to celému žánru nálepku naivní blbost, která je plná hezkejch šatů a chlapů jak z pohádky a taky podezřele dokonalejch badass hrdinek. Zaujme to hlavně čtenářky, který to budou považovat za vrchol fantasy, protože nikdy nevzali do ruky nic jinýho, než hezky ilustrovanou obálku. Každopádně chytla sem se taky, co si budem. Co mě ale naprosto vytáčí je, že je tady (i u ostatních knih v sérii) někdo vážně schopnej napsat, že Maas je Paní autorka s velkym pé, a že po přečtení tohodle už se vám do jinýho autora nebude chtít a všechno dokonalý, bezchybný a tak. Takže bych tu ráda ujasnila jedno. Knihy sou super oddechovka, kdy si chcete přečíst naivní fantasy hovadinu, protože ste přeci jenom ženská, a občas potřebujete sklenici nutelly, pyžamovej den, romanci, erotiku a já nevim co ještě. A v takovejhle případech je tahle řada prostě nejlepší volba. I když to od druhého dílu je víceméně jedno a to samý, tak aspoň víte, co čekat a skvěle se zabavíte. Ale nic víc na tom neni. Neni to ani bůhvíjakej literární zázrak ani výtečnej a kreativní nápad. Kolikrat je to dokonce až strašně kýčovitý a cringy. Tímhle jsem se k tomu vyjádřila za sebe, a pokud někoho urazím tak la pardon.

13 26.04.2022

První díl mě celkem bavil. Nicméně tady se to už dostává do skupiny "Young adult ptákovina". Pořád je to celkem záživný, nicméně občas dost přihlouplý. Nenechá mě klidnou, že hlavní hrdince pořád dávají smysl nějaké hádanky a tajemství, které jsou ale uplně random. Je to celé tak strašně naivní a laciný.
Bohužel, Naslouchač byl celkem dobrý start, ale už se to neubírá tím správným fantasy směrem.

8 01.02.2022

Pořád super počtení. Bavila jsem se dost, ale někdy to bylo až vyčerpávající. Prakticky od začátku až do konce se nezastavíte vy ani hlavní hrdina, který jde z jedný prekérky do druhý. No však to znáte. Krev, střílení, spousty černýho humoru a blbejch vtipů u kterejch se prostě nejde nesmát. Občas jsem ale měla pocit, že by se klidnější část hodila. Každopádně dávám čtyři hvězdy za ty vtipy a imaginární svět z budoucnosti, kde vše řídí bohatí a servírují lidem pod nos jen to, co se jim hodí a na nic jiného neberou ohledy. Vsadím se, že v tom spoustu čtenářů najde aspoň pár podobenství ze současnosti. Díky za fajn počtení, ale Noční klub a Vyhlídky na věčnost asi zůstanou moje srdcovka.

8 30.12.2018

Johohooooo a rytíři paprsků jsou zpátky. No já se snad picnu. Pardon, momentálně jsem ještě v euforii, protože jsem právě přečetla 1200 stran za čtyři dni. Chtěla jsem se jít konečně pořádně vyspat, ale nejde to protože toho mam ještě plnou kebuli. Tak čau, du vstřebávat zážitek.

8 16.05.2018

Po Nočním klubu další Kulhánkova řezničina. Musím říct, že jsem se bála, aby mi to nezkazilo dojem, ale zbytečně. Perfektní zápletka, postavy, no div mi slzička neukápla.
Ale jedno velké POZOR! pro budoucí čtenáře. Možná se to bude zdát občas ze začátku trochu zmatené, nicméně doporučuji dočíst do konce. Vše do sebe začne zapadat a než se nadějete, tak knihu v napětí div nerozcupujete.

5 29.03.2018

Atmosféra, která na vás dýchne ze stránek této knihy je jedinečná. Příběh je zvláštní, krásný a tak rozdílný od všech ostatních knih současného fantasy žánru. Kvůli její osobitosti však není pro každého.
Pokud se však odhodláte číst, dostanete se do světa, jehož centrem je město, které kdysi vzkvétalo pod rukama bohů. Teď je však plné ruin, záhad a politických intrik.

Kniha v první polovině postrádá spád, ale nápaditost prostředí tento nedostatek plně vyrovnává. Další plus jsou postavy, které se vymykají běžným podobám typických hrdinů. Jsou díky tomu zajímavé a prožijete s nimi celý příběh, i když ze začátku působí trochu zvláštně.

5 21.04.2017

Zápletka mi příšla fajn, případ byl promyšlený a zajímavý. I přes to všechno mě Vzkaz v láhvi trochu zklamal. Nemohla jsem se sžít s postavami, přišly mi pořád tak nějak cizí. Navíc mě nebavilo prokládání vyšetřování jiným případem. Měla jsem pocit, jako by vyšetřovatelé nevěnovali hlavnímu případu dostatečnou pozornost a proto jsem se na něj nemohla soustředit ani já. Nejlepší části byli, když se do případu zamotal někdo jiný, než oddělení Q.

5 09.03.2017

Pro Pána Vládce,
tohle je fakt dobrý. Začala jsem se sérií hned po přečtení dosavadních dílů Archivu bouřné záře. Oproti Archivu to má jednu velkou výhodu. Skoro hned ze začátku se dovíte o co de, a s čím se budou hlavní hrdinové muset poprat. Vzalo mě to díky tomu po pár stránkách a rozhodně jsem se pak do knížky nemusela nutit. Takže s chutí do toho, vřele doporučuju.

Fantastická země s minulostí, která se stala legendami a snaha znovu je oživit. No co více si u dobré fantasy přát? Bájní rytíři bojující za dobro a čest jsou sice už jen příběhy, ale pokud se vrací zlo, tak dobro musí také.

Přečetla jsem oba díly asi za týden, vyžadovalo to hodně ponocování a zanedbávání všeho ostatního, ale od těchhle knížek se prostě nejde odlepit. Bohužel opravdový čtecí zápal mne chytl až tak v polovině prvního dílu, To byla taková rozjezdovka a úvod. Vzhledem k tomu, kolik dílů má série mít se ale není čemu divit. To, že dvojka není konec jsem se samozřejmě dozvěděla až po jejím dočtení, takže teď na ten zbytek budu zas čekat jak na Godota. Třetí díl už by u nás měl pomalu vyjít, ale uvidíme. No, zatím se asi vrhnu na Malazskou knihu padlých a bude po problémech.

Jinak mi na prvním díle trochu vadilo, jak všichni (viz Dalinar Kholin, Jasna, apod.) věděli, že se něco chystá, ale nikdo nevěděl co, jen se na to snažili slepě přijít. Čtenář se tak nedočetl k žádnému zásadnímu zlomu. Ale pak se to víc rozjelo a bylo to super. Rozhodně doporučuju.

4 16.05.2018

Attiona City. Město dvou tváří. Na jedné straně slumy, chudoba, touha po přežití. Na té druhé perfektní ukázka moderních technologií a luxusu. A mezi tím nevraživost a stoupající napětí obyvatel těchto tolik odlišných světů, které každou chvíli může způsobit zkázu celého města.

Pro mě velké překvapení současného roku. Dva dny plné přemáhání únavy dlouho do noci. Ne vážně, málem sem si musela strčit do vočí sirky. Perfektně vytvořený svět, ze kterého se mi po dočtení tohohle kousku nechtělo odejít. Zase se mi dostalo názorné ukázky, že i čeští autoři zvládnou kvalitní Sci-fi. Jen aby se na další díl nečekalo jak na další Hru o trůny.

Pro: určitě postavy. Několik výrazných charakterů, příběh byl vždy líčen z pohledu té, které se autor zrovna věnoval. Jejich osudy se pak spojovaly a vše tak do sebe zapadalo.
Proti: občas jsem se musela opravdu soustředit. Autor místy skákal z časových linií. Někdy si čtenář přečetl informaci jakoby napřed, pak se autor vracel v čase a odhaloval jak k situaci došlo. Nikdy mi to ale nepřišlo nijak extrémně rušivé.

4 08.10.2017

Taaaakže. Co začí tím, že se to vážně moc dobře čte? Možná k tomu napomáha sžití s hlavní postavou, rychlý spád děje, nebo je to prostě atraktivně napsané. Zřejmě všechno dohromady. Musím ocenit to, jak si autor hraje s češtinou (i když se v mnoha případech jedná o vulgarismy). U úvodu jsem se trochu zděsila, ale pak už dobrý. Celkově bych to zhodnotila jako za vlasy přitažený mišmaš, který se vám v půlce nezdá až tak špatný a ke konci si řeknete, že je to vlastně docela Hustej nářez:)

4 26.02.2017

Když jsem se ptala po knize plné britského humoru dost lidí mi doporučilo právě Sharpeho s ujištěním, že se mi určitě bude líbit. Tady je vidět, jak i velmi oblíbenou a dobře hodnocenou knihu nemusí všichni shledávat, jako zábavné čtení. Celou dobu jsem čekala, kdy přijde ten moment, ten který je patrně důvodem proč všichni knihu tak vychvalují a říkala jsem si, že to přeci není možné, abych se u toho takhle nudila.
Musím přiznat, že párkrát jsem se zasmála, nicméně zbytkem knihy jsem se musela jaksi prokousat, a to přes velký nezájem. Zápletka mi prostě přišla až moc. Pasáž s vyslýcháním Henriho na policejní stanici ušla, ale jakmile autor zabrousil k jeho ženě, či Pringsheimovým, tak jsem jen obracela oči v sloup. Asi mi tento typ knih prostě nesedne.

3 05.03.2019

Jedna z nejlepších knih o archeologii jakou jsem kdy četla. Autor se rozepisuje o výpravách a expedicích za nejznámějšími odkazy starých civilizací. Díky bohu se nejedná o další spis plný nepochopitelných pojmů určených jen pro více zasvěcené. Pokud vás historie zajímá a rádi byste se dozvěděli více, rozhodně si ji přečtěte. Je čtivá a plná zajímavostí.

3 02.02.2017

Tak tohle je žrádlo.
Pamatuju si, když jsem na Šedý bastardy narazila. Díky komentářům na databázi jsem byla celkem navnaděná, a hele, ony ty pozitivní reakce fakt seděly. Pro takový jedince jako jsem já - kterejm se líbí, když si autor nebere servítky a píše, jak mu zobák narost a zároveň má skvělý vypravěčský schopnosti - je tohle zlatá žíla. Je to lehký na čtení, spolehlivě vás to vtáhne a zabaví. Navíc vás tam nikdo ne_ere s kdejakou infantilní velenádhernou hrdinkou s úžasnejma schopnostma, která má hrozný dilema, protože neví jestli si má vybrat tamtoho krasoňe, nebo toho druhýho. Ale na druhou stranu tady ta interakce taky nechybí, jen to prostě není tak trapně patetický. Tak snad se povede i druhej díl.

2 14.02.2022

Přiznám se, že jsem skončila kdesi za půlkou. A to je u mě nedočítání knih tak běžný ukáz asi jako projev čistého svědomí u českých politiků. Tentokrát to prostě nezachránil ani Jorgův humor. Vadily mi nesmyslné situace, které se seběhly neznámo jak a proč. Prostě občas došlo k událostem, jejichž vývin z těch předchozích dle mého názoru jaksi postrádal logiku. A to jsem se na to tak těšila, udělat hlavnim hrdinou takovýhlelo zmetka (leč chytrého a velmi nápaditého) totiž slibuje docela fajn prču. No, pokud se tady najde někdo, kdo si neoblomně myslí, že se to po stránce 320 rozjede způsobem zcela nesrovnatelným, než v první půlce, tak mi dejte vědět do zpráv a já se dokopu to dočíst. Díky pěkně.

2 22.05.2018

Noční klub, vychválená kniha snad ode všech, kteří ji četli. Nevěděla jsem, co očekávat, ale tešila jsem se na ni, jak děcko do Disneylandu. Narozdíl od většiny lidí, kteří sem přispěli svým komentářem mne uchvátil začátek knihy. Představa tajného klubu ukrytého kdesi v historické části Prahy, to je pro mě rozhodně lepší téma, než jakým se kniha ubírá po neočekávaném zvratu. Vadilo mi, že se děj přesunul z českého prostředí, to mi totiž přišlo mnohem zajímavější. Taky to bylo občas trochu přitažené za vlasy. Ale budiž. Dávám čtyři hvězdičky za bezva zábavu a doufám, že u druhého dílu na návrat do Čech k Nočnímu klubu nečekám marně.

2 05.03.2017

Samozřejmě je tu příběh mladé zamilované dvojice. Vedle toho tu jsou Benátky v době renesance, spletité uličky, loděnice, kanály s gondolami a také první židovské ghetto. I když podobné knihy většinou nečtu, tato mne mile překvapila. Má své určité kouzlo, které člověka dostane.

2 02.12.2016

KDY KONEČNĚ NAJDU KVALITNÍ YA?
Myslím, že se sem hodí jedna recenze někoho, kdo dává přednost klasické fantasy před young adult. Musím říci, že moje láska ke klasikám bude můj názor pravděpodobně silně ovlivňovat, ale já si myslím, že i takový názor je na místě. Ale teď už ke knize.

Nějaké zásadní výtky k příběhu rozhodně nemám a nechci ho absolutně shodit. Ale to je asi tak vše. Kniha je prostě ''oukej''. Nic víc, nic míň. Holly Black se mi díky Kronice rodu Spiderwicků zapsala do povědomí jako vcelku dobrá autorka s perfektní tvorbou fantastických příběhů pro mladé čtenáře a nenáročných příběhů plné kouzel. Myslím, že tohle označení si zaslouží i nadále. Jako další její knihu jsem přečetla Magisterium - Železná zkouška. Bylo to fajn, ale trochu tam pokulhávala logika. Občas se mi nelíbilo, jak se její příběhy odvíjí.
A to platilo i u Krutého prince. Sem tam je spád moc rychlý a neuškodilo by některé věci trochu rozvést. Víte, pokud čtu fantasy příběh, potřebuju text napsaný tak, aby mi pomohl prožívat ho v hlavě vlastními představami. Popisy Holly Black jsou ale někdy moc okudlané na to, abych příběh plnohodnotně prožívala. Prostě z toho nemám žádnej pocit. Abych trošku demonstrovala, co tím myslím. Hlavní hrdinka se občas dostane do prekérek a je z toho rozhozená, nervózní. To je ale nastíněné jen jakousi krátkou zmínkou, nebo větou, a pak se příběh odvíjí zase dál a mě se ze stylu psaní zdá, jakoby pocity hrdinky už za tuto krátkou zmínku nepokračovaly. Mylím si, že Holly Black je super autorka pro nějakou basic a trochu kýčovitou fantasy, což není uplně problém. Ale co jí chybí je trpělivost a trochu větší přesnost, která podlě mě není u YA postradatelná. Čtou to přeci všechny věkové kategorie, nemusí to bejt komplet bez omáčky, jako disney kniha pro předškoláky.

1 14.01.2023

Nejsem hráč, nikdy sem se tomu nevěnovala a vim o tom něco málo jen díky tomu, že mam dvanáctiletýho bratra. Stejně můžu říct, že mě série Jiný svět fakt ba. Tyhle věci čtete v případě, že hledáte něco, co má rychlej spád, krátkej úvod díky čemuž se brzo dostanete k věci a taky se vám prostě líbí vyprávění toho pestrýho fantasy světa a ty detailíky okolo, i když se nejedná o hlavní zápletku. Já si tohle občas užívam. Side questy, interakce mezi postavama hráčů, prostě taková ta hezká vomáčka kolem. Každopádně myslim, že pokud se první díl aspoň trochu líbil, je lepší přečíst i ty další. Díly navazujou a postupně to graduje. Později se přidá i další linka, v které figurujou zkažený lidi z reality, který se naučili využívat virtuální svět pro ilegální činnost a hlavně kvůli penězům. Koneckonců, všechno se dá zpeněžit, a když seš chytrej, tak na tom můžeš vyloženě rejžovat. Jenže virtuální svět, na kterej se nevztahujou zákony je pro takovýhle jedince zlatá žíla. Tohle je hodně zajímavej koncept a dodal tomu další rozměr. Najednou sem tu sérii přestala brát jako nějaký lehký vtipný počteníčko, kterou napsal nějakej nerdík. Jinak se ale jedná o knihu, kde polovinu času čtete o tom, jak tamhleten mydlí tohodle a tenhle craftí tamhle. gleb je samozřejmě naprosto geniální a ještě k tomu má ňákou dobrou karmu, takže se mu vede podezřele dobře. Nojono, autor měl holt vizi a nic mu nestálo v cestě, aby se hodně rychle dostal k věci. Tak to holt musí odsejpat.

1 14.02.2022

Jako jó, de to. Všechny nedostatky jsou dohnaný po zábavný stránce a Je to i dost atraktivně napsaný. Jinak mi to ale přišlo jako taková slabší "kotleťárna". Možná je to tim, že fanda okultismu a podobnejch blbostí zrovna nejsem. A těch prasárniček tam bylo taky občas moc.
Kucí z Bratrstva krve sou prostě lepčejší.

1 21.09.2017