Cesta králů

Jako první fantasy je tohle pro mě naprosté zjevení. Je to neskutečně propracované, epické a přitom lidské. Pokud váháte kvůli rozsahu, neřešte to a pusťte se do čtení. Je to jízda.

Nikdy jsem k fantasy příliš netíhnul, ale tohle má teda sílu. Vývoj postav a celého děje fakt nejde předvídat, tohle je obrovský…

Cestu králů, tedy první knihu série jsem začínala číst několikrát a ne a ne se chytit. Potom, na doporučení kamaráda z DK - vďaka, kamoš :-), jsem se po trochu nejasném, neuchopitelném, ale naštěstí krátkém začátku překonala, zaťala... a stálo to samozřejmě za to!
Už jsem četla pár vynikajících sérií z oblasti fantasy, třeba Kroniky Fey, Království Boží, Príbeh klanu Otori, První zákon... a určitě další, na které si vzpomenu až dokončím tento komentář.
Ale teď přišla na řadu tato pecka! Sáhodlouhá! Nabitá dějem! Zajímavá... a nesmím zapomenout zdůraznit, že mnohé pasáže byly neskutečně dramatické! Dokonale popsané! Skvělé! Autore... nemá to chybu!
Výživné bichle, obří počty stran! Jak já se těším! Jak já se raduju! Jak já se blahem tetelím!
Jednička je absolutní jednička a počítám, že dvojka, kterou právě načínám... bude taky jednička!
Ó, jak já miluju skvělé, strašně zajímavé a podnětné knihy, které na každé stránce, a že je jich neúrekom, něco přinášejí!
Ještě jednou: nemá to chybu!!!
:-)

Monumentální fantazie se rozprostírá jako kamenná planina po dešti a každým krokem slibuje další zázrak i další pád. Svět působí těžký a nádherný zároveň, plný bouří, cti a drobných lidských slabostí, které mu dodávají chuť čerstvě upečeného chleba. Četla jsem s nadšením ženy, která miluje, když se velké myšlenky míchají s tichými momenty a nikdo nic nevysvětluje polopatě. Magie se chová jako nespolehlivý přítel, občas pomůže a občas nechá spadnout na kolena. Humor probleskuje nenápadně, suchý a chytrý, přesně aby se neztratila lehkost v moři epiky. Tempo je trpělivé, sebevědomé a odměňuje pozorné oko i srdce. Celek působí jako dlouhá cesta, po které se člověk rád vydá znovu, protože ví, že fanouškovská radost čeká za každým dalším krokem.

Má první kniha od Sandersona. Fascinující, originální a dlouhé. Rozhodně se vyplatí číst. Pokud hledáte nový náhled na známý žánr, nebaví vás už stále stejné fantasy příběhy, tak tohle je jedna z nejlepších možností.

Začít novou série u které budu čekat dalších 20 let než ji autor dopíše se mi dlouho nechtělo (Píseň ledu a ohně mě poučila). Přesvědčilo mě až hraní Cosmere RPG, abych svět lépe poznal. A já se zamiloval. Postavy jsou netradiční, magie, fungování světa, kultury. Vše funguje a je to velice poutavé. Filosofie v knize se mi líbí, fanouškovská základna je skvělá a i sám autor skrze rozhovory. Cosmere se pravděpodobně stane na dlouhou mým čtenářským domovem.
Všem doporučuji. 5/5

Pokud máte chuť na nějakou epickou fantasy s velmi dobře promyšleným světem, která vám vydrží trochu déle, tak Archiv Bouřné záře je rozhodně pro vás! Ale tolik stran nemá pro nic za nic. Autor začíná velmi zlehka a postupně nám poodkrývá stále úžasnější a neuvěřitelnější věci. Rozhodně se s touto knihou přenesete do úplně jiného světa, který má tolik zemí, že po prvním díle doufáte, že při čtení dílů dalších poznáte alespoň 50% z toho světa. Samozřejmě se můžete těšit na bitvy, postavy, které opravdu dobře poznáte a budete jim fandit, ale taky na hluboké myšlenky, které vás třeba někam posunou i ve vašem osobním životě.
Po přečtení prvního dílu mám pocit, že jsem přečetla jen takový úvod do tohoto světa a jsem si naprosto jistá, že chci pokračovat dál.

No do pr..."miliardy" stránek velkolepého světa, kolikrát jsem četla ty popisky oblečení či vzhledu několikrát než proběhla správná vizualizace, pasáže z intermezz jsem si asi někam měla napsat a hlavní dějovky byly wow (Kaladin sto pro na topu!) a ještě k tomu se to na konci tak parádně spojilo a to odhalení s Jasnou taky hustý. Jen teda to není opravdu dobrá kniha na cesty do práce(jedině batoh a člověk musí sedět) nebo na čtení před spaním (by mi upadla ruka), tak je to těžké najít si čas otevřít a zároveň nevypadnout z toho děje. Další díl si nechám na poklid prázdnin nebo nějaké nemoci, kdy se dá číst soustavněji.
Kdyby to autor trochu zvládl zkrátit a místo "hodně popisu" by víc frčel děj tak to by to pro mě bylo rozhodně lepší. Ale co bych to byla za čtenářku kdybych se nechala odradit počtem stran od skvělého příběhu, to se rozhodně nestane!

21/2025: 5.3. - 22.3.

Wow. Po dočtení řadím knihu k mé topce oblíbených.
Musím říct, že jsem ráda, že jsem se vyvarovala čtení komentářů, nebo vysvělení některých výrazů/slov/ na internetu, protože stoprocentně to nejde úplně vysvětlit bez spoilerů. A věřte tomu, že to chcete objevit během čtení. Ze začátku jsem knihu četla pomaleji, soustředěně a vyplatilo se. Každopádně i tak posledních 20% knížky jsem se nemohla odtrhnout a četla do 3 do rána :D

Styl psaní: 5/5
Worldbuilding: 5/5
Postavy: 5/5
Logika a propracovanost: 5/5

Ze začátku mě nejvíc bavila Kaladinova linka. Od poloviny i Dalinarova. Šalán jsem si oblíbila až ke konci knihy. Zároveň jsou tam i silné vedlejší postavy - Jasna, celá čtvrtá mostní jednotka, Sadeas, Dalinarovi synové, Szet a spoustu dalších. Některé postavy jsou v příběhu jen naťuknuté a pravděpodobně se dovíme více až v dalších dílech.

Nejdříve dějové linky vypadají dost oddělené a pak se to vše krásně spojí.

Cesta kráľov je úvodom do rozsiahleho cyklu príbehov Archívu búrlivej žiary. Snažiť sa zhrnúť, o čom je táto takmer tisícstranová kniha, by vydalo na samostatný príspevok. V krátkosti je to príbeh niekoľkých postáv, ktoré sa snažia prežiť a vyhrať svoj vlastný boj v nemilosrdnom svete plnom búrok či už skutočných, alebo spoločenských a metaforických. Silnou stránkou Brandona Sandersona je jeho výnimočná predstavivosť, vďaka ktorej dokáže priniesť nové a svieže nápady aj do na prvý pohľad jednoduchej zápletky. Pri jeho knihách si môžete byť takmer vždy istí tromi vecami: originálnym svetom s premysleným magickým systémom, jednoduchým, no silným príbehom a záverom, ktorý vás prinúti prehodnotiť všetko, čo ste dovtedy čítali. Cesta kráľov nie je výnimkou. Niekto by knihe mohol vytknúť pomalý rozjazd a občasné motanie sa v kruhoch, najmä v Kaladinovej dejovej línii. Čiastočne s týmto tvrdením súhlasím, je to únavné, no zároveň treba zdôrazniť, že práve takto autor dokonale vykresľuje ubíjajúcu rutinu života otroka, ktorý každý deň bojuje o prežitie. Vynikajúci úvod do novej fantasy série. Odporúčam!

První díl velkolepé epické výpravné hrdinské fantasy! Čtení této knihy bylo neuvěřitelným zážitkem! Opravdu dlouho jsem si chtěla přečíst nějakou pořádnou opravdovou hrdinskou fantasy namísto těch romantických, co obvykle čtu a musím říct, že Archiv Bouřné záře byl pro mne trefou do černého. Tenhle první díl desetidílného cyklu má rovnou 912 stránek a přitom nás v nich zatím nechá jen lehce nahlédnout do tohoto světa sužovaného bouřemi. Se svými třemi hlavními postavami nás autor seznamuje opravdu důkladně. Současnost, záblesky minulosti i popis některé každodenní rutiny - díky tomu všemu jsem si postavy (nabručený a věčně depresivní voják, rozjívená mladá vědkyně, která ráda maluje, a moudrý velkokníže) mohla opravdu oblíbit, poznat je, mohly mi přirůst k srdci. Fascinovaly mne všechny ty myšlenky o cti, hrdinství, spravedlnosti i víře! Tahle série je opravdu velkolepým promyšleným dílem, které jde do hloubky. Styl psaní Brandona Sandersona mi neskonale sedí! I když se příběhem mihne spousta postav, krásně jsem se ve všech orientovala a věděla, kdo je kdo. Ani na chvíli jsem se na těch 900 stránkách nenudila.
Bitvy a boje autor umístil na zajímavý geologický útvar roztříštěných planin a mne nepřestalo překvapovat, jak promyšlené byly ty vojenské strategie, soutěžení, práce s lidmi v takovém prostředí. Smekám i před tím realistickým pojetím a čtivostí a výborným vysvětlením, jak co vypadá a jako co funguje. Plně doporučuji všem, kteří dokážou docenit kvalitní velkolepé výpravné fantasy.

Dá sa v pár riadkoch opísať dej knihy, ktorá má 900 strán? Tak to teda skúsim: búrky, vojny, mágia, tajomstvá, ešte viac búrok, vidiny, česť, zrada, rodina, rytieri, bohovia, legendy, osud, priateľstvo. Hotovo? Ani nie...

Pretože toto nie je len príbeh, toto je zážitok,ktorý som prežívala s každou otočenou stránkou. Rošár je svet, ktorý sa mi dostal pod kožu.Je vybudovaný do najmenších detailov. Nesledovala som len hlavnú zápletku, ale aj históriu národov, ich spôsob života, obliekanie, stravu, zvieratá, rastliny, bojové techniky. Je to dejepis, zemepis a biológia v jednom, popretkávané mágiou, o ktorej ešte nič neviem, čarovnými zbraňami, ktorých fungovanie si len domýšľam, a plné tajomstiev, bohov, rytierov a...všetkého.

Nie je to však len prepracovaný svet, ale aj filozofická úvaha o cti, osude a hľadaní pravdy, o vnútorných bojoch postáv, konflikte medzi vierou a racionalitou, povinnosťou a slobodou, o poznaní, že aj hrdinstvo má svoju cenu.

A postavy? Sú úžasné, niektoré viac, niektoré menej.No jedna vyčnieva nad všetkými. Dalinar. Pri ňom som si uvedomila, ako veľmi som unavená z postáv, pri ktorých nikdy neviete, na čom ste, kde čím viac podrazov, tým lepšie. Dalinar je iný, priamočiary, tvrdohlavý, odvážny. V časoch, keď česť stratila svoju hodnotu, si ju on odmieta nechať vziať. A aj napriek tomu cítim, že to, čo z neho spravilo muža, akým je dnes, bude nemilosrdná a krutá minulosť, o ktorej ešte nič neviem. A Kaladin? Jeho cesta je plná bolesti, pádov aj víťazstiev, a práve to ho robí výnimočným. Aj keď tu som už občas mala malý problém s opakovaním niektorých vecí. Oni dvaja sú pre mňa hlavnými ťahúňmi celého príbehu, spolu so skvelými „vedľajšími“ postavami ako Jasna, Teft, Lopen a Syl.

Sanderson opäť dokázal, že vie, čo robí. Aj keď jeho štýl písania nie je dokonalý, každá stránka je dielikom obrovskej skladačky, ktorá na konci do seba zapadne tak, že som si len v nemom úžase uvedomila - toto je high epic fantasy v najčistejšej podobe. A hlavne, stále sme len na začiatku celého príbehu.Ak milujete epické príbehy plné detailov, postáv, mágie a tajomstiev... potom túto knihu budete milovať rovnako ako ja

Po 8mi letech jsem se vratila ke Kaladinovi. A navrat je to velkolepy. Bere mi to vsechen cas, dokonce jsem cetla i ve chvili, kdy jsem mela pect dalsi cukrovi! Jenze tenhle pribeh, to je fakt neco. Jo porad je ten zacatek takovy kostrbaty, ale nekdy se holt clovek musi prokousat k lepsim zitrkum. :))
Pred 8mi lety jsem precetla 1. a 2. dil, ted se vrhnu taky na ten zbytek!
Je to skvela jizda, unik z reality vsednich dnu a super prostredek na vycisteni hlavy.
Jedine negativum je pevna vazba knihy. Je to proste moc tezke. Po prvnim cteni (predtim cteno jako ekniha) jsem si musela vazbu oblepit izolepou. Fakt mordor. Paperback si muzu nechat leda tak zdat, co.

Nedotčeno, prostě sem to nedal. Hodnocení knihy nechápu, ale ok, ten autor mi prostě nesedí.

Čas od času si nějakou fantasy přečtu. Na druhého Tolkiena a Pullmana jsem zatím nenarazil. Sanderson je trochu jako Martin, jehož Hru o trůny jsem přečetl jedním dechem (i když po 10 minutách jsem seriál vypnul a už se na něj asi nepodívám). Martinových kvalit Sanderson nedosahuje - Martin je drsnější, sofistikovanější, napíná nás víc. Jeho svět je obrovský, opulentní. Sanderson sleduje řádově méně dějových linií, ale kniha není špatná - obzvláště závěr nás zve do dalšího dílu. Kvůli skvěle vystavěnému závěru jsem se tedy nechal přemluvit a uvidíme, jak se to vyvine ;-)

Opět dechberoucí.
Od poslední čtvrtiny jsem se nemohla odlepit a strávila nad ní celou noc.
Teď mám ale strach otevřít druhý díl, že mě nějaká z mých oblíbených postav zklame... nebo umře.

"Práce vypravěče není říct ti, jak máš myslet, ale dát ti otázky, o kterých máš přemýšlet. Na to často zapomínáme."

(SPOILER) Moje první seznámení s Brandonem Sandersonem a...?
Byl jsem příjemně překvapen. Knihou jsem i přes její objem celkem proletěl. Stránky letěly jedná za druhou a i když mi ze začátku dělalo trochu problém naskočit do děje, relativně brzy jsem byl postavami i prostředím uchvácen.

Bavila mě každá jedna z nich a všechny příběhové linky byly vyrovnané. Což se tak často u mě nestává. Vlastně ne, kecám. Jedna z linek mě bavila o něco víc než ostatní a to ta Kaladinova.

Každá z hlavních i vedlejších postav měla svůj charakter (či zásady), kterých se autor držel, čímž postavám dodal na "opravdovosti".

Svět, který nám autor předkládá, je vylíčen velmi barvitě a objevování jeho mytologie je velice zajímavé. Jakmile se mi do ruky dostane druhý díl určitě po něm sáhnu.

Velkolepé!
Jiné než Hra o trůny, ale podobně rozsáhlé. Proto možná na začátku chvíli trvá než naskočíte do příběhu a než si vás autor podmaní tím jeho nově vytvořeným krásným světem!
Za mě skvělé vylíčení postav. Miluju Kaladina a Dalinara!

No, průměr všech průměrů. Nápady by autor měl, ale všechno je takové dětské.
Postavy: Tady mám největší problém. Kaladin a Dalinar jsou Mirkové Dušínové a je to po chvílí táááák nudné. Dokonale morální, dokonalé nechybující. Vždy všem pomáhají. ...........Takhle by se nikdo v tom světě nikdy nechoval. No a třetí postavu, Šalán, Anderson vytvořil podle své učitelky na fyziku nebo co. Nudná, škrobená, sterilní schránka bez charakteru. Neměl jsem se koho chytit protože všichni jsou si příliš podobní a nudní. Holt, autor je tvůrce primárně young adault a je to vidět. Není mi 15 a nehledám svůj vzor.

Styl psaní: Dám ruku do ohně, že neměl editora, který by mu knihu osekal. Tak o 300-400 stran. Je schopný točit se na místě a ani během 400 stran textu neposune postavu ani o trochu dál. Repetitivnost a nekonečné vnitřní pochody, které jsem od půlky začal přeskakovat. ( to je velmi těžká disciplína a snad kromě Herberta v Dunách je nikdo neumí a navíc musí být důležité pro děj jinak jsou nudné ) Postavy si povídají a místo kvalitních úderných dialogů se dočkáme popisů toho jak sedí, jaké je okolo světlo, že ty lampy ale pálí. A navíc se i postavy při dialozích točí v kruhu a neustále si povídají o tom samém.
Anderson není Sapkowski a měl by s tím něco udělat.

Děj: Kdyby se to celé neodehrávalo na třech místech, mohlo to být skvělé. Protože v knize existují krátké minikapitoly, které představují spoustu malých postav na spoustě různých míst a tam kniha podle mého září nejvíc. Poté se bohužel vrátíme ke Kaladinovi nebo Dalinarovi a musíme si číst jejich analýzu sebe samých znovu a znovu a trvá to miliardu stran. A pak znovu. OD YA AUTORA !!!! Takže.........je to neúnosné.

PS: Vazba knihy je dost špatná. Hřbet byl po jednom přečtení naprosto zničený a celá vazba má blízko k rozpadnutí. Podobně to mají i Hry o Trůny od Arga. Knihy jsou moc těžké na tak nekvalitní papundeklovou vazbu a rychle se rozpadají.

Ať dodá hrdinům nějaký hlubší charakter, přestane se točit v kruhu, najme editora nebo sníží volume svého grafomanství, jinak nemám zájem pokračovat.
PSS: Proč nejsou Jasna nebo Vrah v bílém hlavní hrdinové ?

Top kniha. Naprosto úžasná knížka. Tak dokonale vymyšlený, propracovaný a úžasný příběh nenajdete u nikoho jiného. Sanderson si dal tak strašně moc záležet a jeho svět je svěží, originální a neotřelý. Není to jak každá druhá knížka, která se teď vydává xD Opravdu, pokud chcete změnu a nebaví vás to "dnešní fantasy" tohle je klasika. Tolkien, Sanderson, Prachett... Zlaté trio