Cesta králů

kniha od:


KoupitKoupit eknihu

První kniha plánovaného desetidílného cyklu je vstupní bránou do světa Rošáru. Rošár je kamenná země zmítaná bouřemi, jimž se přizpůsobila příroda (rostliny rostou z kamene a v bouřích se zatahují do země, zvířata se ukrývají do ulit a tvrdých schránek) i lidé (města se staví podle přesných schémat v místech mezi skalami). Při bouřích se uvolňuje zvláštní energie, bouřná záře, kterou je možné nabít polodrahokamy a ty potom využít třeba k pohonu fabriálů (důmyslných zařízení, která lidem zjednodušují život). Předurčení jedinci dokáží pomocí bouřné záře znásobit své síly a získat mimořádné schopnosti. Tento svět čelí dvěma hrozbám: periodickým obdobím katastrofálních spouští, z nichž ta nejhorší a poslední má teprve přijít, a odvěkému nepříteli, pustonošům, proti němuž lidstvo v dávné minulosti bránily rytířské řády paprsku, než záhadně zmizely ze země. Lidem po nich zůstaly jenom střepkordy a střepláty, mystické zbraně, které mění obyčejné lidi v neporazitelné válečníky. Není jich mnoho a platí se za ně královstvími. V tomto světě se odvíjejí na pozadí poněkud absurdní války aletů proti paršendům osudy tří hlavních hrdinů, zprvu samostatně, postupně se v náznacích začínají prolínat....celý text

https://www.databazeknih.cz/img/books/11_/114615/big_archiv-bourne-zare-cesta-kralu-iRU-114615.jpg 4.7415
Série:

Archiv Bouřné záře 1.


Žánr:
Literatura světová, Romány, Fantasy

Vydáno: , Talpress
Originální název:

The Way of Kings, 2010


více info...
Nahrávám...

Komentáře (86)

Kniha Cesta králů

krovacek
19. července

Tedy, dost dlouho mi trvalo, nez jsem se alespon trochu zacetla. Mnozstvi postav tomu nepomahalo, se svou pameti jsem si ze zacatku musela delat poznamky, abych si vubec vzpomnela, kdo byl kdo. Ale vzpomnela jsme si na Hru o truny, ktera me taky ze zacatku nezaujala a pak nadchla, a tak jsem se rozhodla knize dat sanci a cetla ve chvilich opravdove nudy. A nakonec jsem k ni i k postavam nasla cestu. Jako prvni knihu zachranil Kaladin, toho si nedalo nezamilovat (i kdyz myslim, ze jeho historie by byvala stacila v narazkach a nemusela byt tak moc rozepsana). Pozdeji jsem si nasla cestu i k Salan, ktera byla ze zacatku spis divna a moc jsem ji nemusela. Kazdopadne po docteni jsem musela zacit rovnou dalsim dilem, takze za me stoji za precteni.

Atuin
14. června

Včera jsem pod třetí díl docela sebevědomě napsala, že mi tato genialita stačí v polském překladu. Ha Ha. Dnes jsem v knihovně nakoukla a přečetla jak prolog tak první kapitoly a jdu do toho i po našem. Prostě je to past. Dokonce jsem obětovala ledvinu a koupila si dostupné díly v papíru. Ale musela jsem se asi zbláznit. Kniha je vyprávěná perfektním tónem, o obsahu se tady nemá smysl bavit. Obsah prostě JE. Tímto hasne .. či spíš bouří a pozor ať to s vámi nešlehne protože vrsty v té knize jsou víc než zajímavé. 5/5..... Prostě jsem to Sandersonovi spolkla všechno i s návnadou.

Důležité, Hlavní a vlastně pro vás jako čtenáře podstatné je že vás budou zajímat a že s vámi budou hýbat postavy, nebo i bytosti ( ať už lidské - ty zejména, nebo jiné). A to hned od začátku, nečekejte v zázrak na 250 stránce, zen zázrak musí přijít hned. Musí vám o ně jít a musíte chtít s nimi vše poznávat. Ani nedutat a jenom zírat. Vzpomínám si jak mě chytl nejen Kaladin, ale i Spreni. Neexistuje něco jako že se s náturou knihy a povahou psaní sladite později, žádné později neexistuje. V tomto případě musíte mít jasno celkem hned. Smekám. Bude vám toho řečeno hodně, v mnoha věcech se možná budete plácat, ale že by vás to nechytlo... vážně...no dobře neupírám vám to, ale je to divný.
Četla jsem prvně před 3 lety v polštině,a následně i polsky poslouchala, teď si to užívám česky a musím říct že jenom doufám že se dočkáme nejenom dalšího dílu, který tady nějak uvízl, ale i dotisku těch předchozích.


Hakkon
08. června

Veľa fantasy čitateľov v mojom okruhu ma od tejto knihy odrádzalo. Že je rozťahaná, že Sanderson má až zbytočné opisy, že nemám čakať veľa. Ale úprimne, tu si Brandon Sanderson naozaj ide neskutočné bomby. Charaktery sú vykreslené a opísané bravúrne, napríklad Kaladinova hĺbka, prepracovanie, motívy a všetky tieto opisy sú naozaj premakaná záležitosť. Celé som mu to naozaj veril, keď cítil bolesť/radosti/depresie - feel ya bro a to úplne. A takisto sú ďalej neskutočne krásne spracované aj ostatné postavy, o tom naozaj žiadna. Svet je výnimožnou zmesou kultúr, jazykov a histórie a všetkého fungovania, ktoré nádherne do seba zapadá. A dej sa pekne posúva k epickému záveru a čo mnohým ľuďom vadí, táto tzv. Sanderlanche - teda klimax všetkého diania v jednej epickej scéne, mne osobne sadol ako riť na šerbeľ a bolo to naozaj epické. Ľutujem, že som sa k dielu nedostal skôr, je to naozaj fantasy ako má byť.

cathyblack
18. března

Dojit k teto Knize s velkym Ká v mé knihovne trvalo skoro tri roky. Byl to neskutecny zazitek. Těsně po dočtení mým tělem rezonují poslední zbytky bouřné záře, kterou jsem nasála při čtení kapitoly číslo 67 jménem SLOVA a já mam obavu, že neusnu. Nebo už aspoň nebudu spát, tak jak jsem spala dříve. Nikdy. V srdci, které zrovna dobušilo, totální pustina, plašné výkřiky do zpola osvětlené místnosti, okousané nehty, vytrhané vlasy, snědená celá jahodová marmeláda.  Ztratila jsem se v Rozstříštěných planinách, zamilovala se Kaladina a obdivuji celou svou duší Dalinora. Cely ten vymyšleny svet. Mam to stesti, ze jsem od tohoto vyjimecneho autora precetla jen Elantris. Tolik skvostu prede mnou! Nedokážu popsat, jak hluboce mne tenhle oštep zasahl. Archív bouřné záře se momentálně stává jedním z důvodů, proč žít. Zní to přehnaně? Přečtěte si Cestu králů a pak suďte!

Rudla333
15. března

Mám velice rozporuplné pocity.

Do Archivu bouřné záře jsem se pustil hned po Mistbornu s tím, že se má jednat o mnohem velkolepější, dospělejší sérii a o Sandersonovo největší dílo. Těšil jsem se, protože série Mistborn se mi poměrně líbila, i když jsem měl nějaké výtky - hlavně vůči nezajímavým postavám, spoustě zbytečné vaty a možná i zaměření na mladší publikum.

Cesta králů byla ve většině z toho lepší. Hlavní postavy tady jsou skvělé, různorodé a propracované. Občasné kapitoly vedlejších postav mě nijak nezdržovaly, naopak, protože se Sandersonovi skutečně podařily. Také jsem měl z celé knihy pocit, že už je mnohem dospělejší, reálnější a surovější.

Kromě toho musím opět pochválit Sandersonovo psaní a jeho skvělou práci se světem, která je v této knize mnohem detailnější, zajímavější a propracovanější, než v Mistbornu - a to je co říct, protože už tam jsem byl dost nadšený. Vrací se navíc i Sandersonovo skvělé pracování se záhadností, která čtenáře opravdu nutí se soustředit a pátrat v každé kapitole po odpovědích.

Velkým problémem ale opět je tempo, které je ještě horší než v Mistbornu. Tentokrát se ale nejedná o zbytečnou vatu, kniha nám celou dobu posiluje vztah s postavami, dozvídáme se zajímavé informace o světě a historii, vidíme skvělé dialogy a situace se pomalu vyvíjí. To je něco, co mám rád, a rozhodně můžu říct, že všechno, co se v knize stalo, skutečně vyvrcholilo ve finále, které bylo dobré.

Ale chybělo mi něco víc. Jak jsem psal, postavy jsou dobré, jejich interakce taky, svět výborný.. ale pomalu to na mě působí, jako by Sanderson za každou cenu chtěl vytvořit ohromný cyklus typu Kola času, a proto knihu takhle nafoukl, i když se toho v ní stalo tak hrozně málo.

Abych to nějak shrnul, z Archivu bouřné záře mám skvělý pocit. Věřím, že až série bude hotová, může se jednat o skutečně velkolepý fantasy cyklus. Samotná Cesta králů ale pro mě není víc, než hodně dlouhý úvod a představení postav a základů světa. Rozhodně ale nefunguje sama o sobě, na to prostě nemá dost děje. Zatím mi to stačilo, ale od dalších dílů čekám víc.

Doufám, že se více rozhýbou, protože jinak ani ty obrovské klady, které se mi tak líbily, desetidílný cyklus, který může mít snad až 15 000 stran, prostě neutáhnou. Potenciál tam je, tak uvidíme. Za mě 75%.

lucakuca
06. února

Krásná kniha. Mnoho stran, mnoho postav (občas jsem se musela vrátit a zjistit kam patří). Žádný papiňák, spíše pomalu vařící hrnec. Krůček za krůčkem a dočetla.

Keyance
21. ledna

Knihou mi trvalo se prokousat skoro tři měsíce (teda četla jsem mezitím i něco jiného) a nakonec to stálo za to. Občas se to moc táhlo a bylo tam moc vedlejších linek, nebo jsem si přála jednodušší četbu, ale konec knihy mi stokrát vynahradil, že jsem se rozhodla u knihy zůstat. Několik závěrečných scén mě nechalo v slzách a křičíc na hrdiny na stránkách, a proto knihu považuji za jednu z nejlepších, co jsem kdy četla. Kromě vyvolaných emocí má kniha taky skvělé postavy, děj, svět, systém magie a tak vůbec.
10/10

Chidlink
14. ledna

Ten chlap musí mít v hlavě hotový peklo, jinak to snad není možný :D

1