Mishi komentáře u knih

Od té doby co jsem taky máma, jsou pro mě podobné příběhy obzvlášť smutné. Nechápu Františčinu mámu. Dítě by nemělo odnášet problémy ve vztahu rodičů.
Není divu, že se Františka upíná na místo, kam cítí, že zapadá. Na divadelní kroužek. Jenže tam číhá jiné nebezpečí ...
Styl vyprávění mi však bohužel nevyhovoval. Hrozně mi vadí v knihách nespisovná čeština, takže plný počet hvězd dát nemůžu.

6 18.02.2022

Krásný návrat do dětství díky letošní čtenářské výzvě. Děkuji.
Už se těším, co bude na knihu říkat dcera, až k ní doroste.

4 15.02.2022

Tak tohle mě vůbec nechytlo. Nějak ani nevím, co k tomu říct. S utrpením dočteno do půlky, dál by to pro mě byla jen ztráta času.

První půlka byla fajn. Zajímavá zápletka, kdy se nejdřív všechno ještě více zamotává, než aby se rozmotávalo. Jenže pak to začíná sklouzávat k neuvěřitelným až absurdním situacím. David nakonec ze všeho vyvázne, ale je to spíš díky tomu, že měl "víc štěstí, než rozumu", jak se říká.
Nenadchne, ale ani neurazí, čtivost se tomu nedá upřít. Další díl někdy zkusím.

5 06.02.2022

Každá kniha od Torey, kterou jsem zatím četla měla dvě stránky. Jednu temnou, kde se dětem dějí hrozné věci, které zanechávají psychické i fyzické následky. A druhou světlou a plnou naděje. Tou je Torey. To, s jakou láskou s těmi dětmi pracuje, jak se snaží všemožně jim pomoci... nezbývá mi nic jiného, než ji obdivovat.

2 03.02.2022

Jógu jsem začala praktikovat po narození dcery, které jsou teď dva roky. Takže mám za sebou přesně to období, během kterého se kniha odehrává. V tom je mi kniha blízká. Obdivuju Šárku s jakou otevřeností píše o dobrých i těch horších chvílích.
Jógu beru jako cvičení, mou snahu se fyzicky úplně nerozpadnout. Duchovní stránka knihy je mi tudíž velmi vzdálená. Proto jen tři *.
Ale někdy se třeba k ní vrátím, v jiném rozpoložení, a duchovní jógu v sobě objevím.

29.01.2022

Na začátku jsem byla rozpačitá. Hrozně se to táhlo a nemohla jsem se začíst. Pak se to ale začalo lámat a konec jsem dočítala se zatajeným dechem. Jak se postupně zjevuje hrůznost celého systému a vysvětlují na první pohled nevinné pojmy jako "čápnutí". Líbí se mi, jak autor "píchá do vosího hnízda" tématy, které nutí k zamyšlení. Bylo by toho lidstvo opravdu schopné?
" Aspoň, že umřít je lepší než se nechat rozpojit. A nebo není? Pojďme hlasovat - byli byste raději mrtví, nebo rozpojení?"

2 27.01.2022

Dobře a rychle se to četlo, sfouknuté za tři večery, ale dalo by se i za jeden, kdybych měla více času. Jenže dál už začíná klišé vedle klišé. Bohatý dokonalý chlap, potrhlá holka bez sebevědomí, která je ale ve skutečnosti tak sexy, že si z ní ten chlap okamžitě sedne na zadek ... Vtipné pasáže jsem taky hledala marně.
Další díly si asi nechám s klidným svědomím ujít.

3 22.01.2022

Fakt je mi líto, že musím dát takto nízké hodnocení. Na knihu jsem se moc těšila, Tatry miluju a některá zmíněná místa dobře znám. Také znám strach z výšek a něco na způsob panické ataky na horské túře už jsem taky zažila. Z tohoto pohledu super.
Jenže! Proč do toho plete ty psycho kecy?!! (Pardon, jiný odpovídající výraz asi nenajdu) Navíc se pořád opakují. Asi to mělo navodit tu správnou atmosféru, jenže z mého pohledu se to teda nepovedlo. Souhlasím s předchozími komentáři, že menší rozsah, "zhutnění" by v tomto případě bylo jen k dobru.

5 11.01.2022

Tahle knížka se právem stane ozdobou mé knihovny. Nejen, že má krásnou obálku, ale obsahuje příběh, který zaujme jak milovníky koní, tak historie a především čtenáře, kteří mají rádi silné příběhy.
Velký obdiv autorce, jak tohle široké téma dokázala zpracovat. Citlivě, objektivně, bez patosu a předpojatosti. A vzhledem z množství poznámek a použité literatury, věřím, že i historicky věrně.

1 09.01.2022

Silné téma, které se čtenáři postupně odkrývá. Tíživá atmosféra osamělého bloumání lesem i životem. Do toho krásný košatý jazyk. Trochu mě mrzí otevřený konec, ale aspoň si můžu představit, že to se Sisi dopadlo tak, jak bych jí přála.
Parádní tečka za rokem 2021.

17 01.01.2022

Po slabším druhém dílu jsem se třetího trochu bála, ale nakonec nebylo proč. Není v něm tolik akce, ale je opět zamotané, komu věřit a komu ne. Místy možná až moc, což mi vadilo už v předchozím díle.
Většinou u zfilmovaných knih předlohu hodnotím lépe, ale u Labyrintu jsem na vážkách. Možná proto, že se druhý a třetí díl ve filmu od knihy hodně liší. Ale díky tomu mě i knihy bavily a jsem ráda, že jsem se k nim konečně dostala.

2 29.12.2021

Tento díl byl akčnější než první, ale neustálé zvraty už mi ke konci přišly dost přitažené za vlasy. Proto dávám o hvězdičku míň než prvnímu a jdu na třetí.

27.12.2021

Nejdřív jsem viděla film, několikrát. Hlavně první díl je podle mě super, takže jsem na knihu byla hodně zvědavá.
Jsou věci, které se ve filmu a knize liší, takže i když děj znám, byla jsem napnutá, jak to v knize vyřeší. Jediné, co mě hodně štvalo, bylo nářečí Placerů - čóni a frasnej, to jsou slova, které mě úplně bolelo číst.
Přečtu si i další díly, jsem zvědavá na rozdíly oproti filmům.

2 19.12.2021

Japonsko zatím v mém seznamu zemí, kam se chci podívat, nefigurovalo, ale po přečtení Čajovny ho tam asi zařadím. Autorka poutavě popisuje jak kulturu a památky, tak jídlo, takže se mi při čtení pokaždé sbíhají sliny.
Přestože píše své knihy podle stejného scénáře, takže je dopředu jasné, jak se to bude vyvíjet a jak to dopadne, beru její knihy jako oddechovky a počítám s tím, takže mi to nevadí.

3 10.12.2021

Vůbec netuším, jak bych se po vyslechnutí podobné diagnózy ke všemu postavila. Ale to neví nikdo, dokud se to nestane.
Rozhodně je mi Danielův přístup a jeho snaha sympatická. Ráda bych věřila, že je to tak jednoduché, jak to v knize vypadá. Danielovo uzdravování probíhá na můj vkus podezřele hladce. Všechno běží, jako lusknutím prstu vše chápe a posouvá se dál. Téměř žádné problémy, žádné krize. Ty přinese až návrat do normálního života, ale opět jsou poměrně hladce překonány.
Bohužel také musím říct, že jsem se do Daniela nedokázala tak úplně vcítit, pořádně ho poznat, i když právě to bych čekala, když s ním prožíváme zásadní, niterné okamžiky jeho přeměny.
Asi nejsem úplně cílová skupina nebo ke mě kniha nepřišla ve správný čas a docením ji někdy později...

25.11.2021

Příjemná knížka. Trochu smutku, trochu romantiky, trochu až dětské naivity, ale poskládané v celek, který se dobře čte a dá se mu vlastně máloco vytknout. Snad jen to, že Marika je v podstatě superžena, že to všechno tak zvládla a postavy jsou celkově takové malované narůžovo. Ale u tohoto typu knížky se to dá odpustit.
Na prvotinu rozhodně super. Nedávno jsem četla autorčinu nejnovější a musím říct, že udělala v psaní pokrok.

19.11.2021

Kdybych měla tuto knihu popsat jedním slovem, tak to bude zmatek. To byl asi nejčastější stav, ve kterém jsem se při čtení nacházela.
Začátek byl slibný, jenže pak se to místo odpovědí začalo ještě více zamotávat, přibývaly postavy, dost často jen jakási "vata" pro dokreslení bůhví čeho...
Několikrát jsem měla chuť knihu odložit, ale nakonec jsem ji dočetla, chtěla jsem vědět, jak to vlastně dopadne... a musím říct, že jsem se vlastně skoro nic nedozvěděla. Zmatek pokračoval až do posledních stránek a žádné "wow, tak takhle to je" se nedostavilo.

6 14.11.2021

Tohle je přesně kniha typu "mám v knihovně, v lepším případě občas prolistuju". Nebýt čtenářské výzvy, dopadlo by to s ní u mě přesně takhle.
Spoustu jmen jsem neznala a jejich osudy pro mě byly nové. Přesto mě kniha nezaujala tak, jsem čekala. Krátké medailonky mě nemotivovaly vyhledat si o daných ženách další informace.

05.11.2021

Knížku jsem četla už před několika lety a když jsem na ni nedávno narazila v knihovně, neodolala jsem a přečetla ji znovu. Tehdy se mi moc líbila a nezklamala ani teď, i když musím uznat, že střední pasáž se celkem táhne a opakuje.
Od autorky jsem četla několik knih, ale ty mi splývají, tahle mě zaujala nejvíc a asi to tak zůstane. Možná je to tím, že mám slabost pro staré opuštěné domy :-)

2 29.10.2021