Miroslavacte
komentáře u knih
Století na vlnách
Markéta Hejkalová
Česko-finské vztahy? Nevěděla jsem o nich nic. Forma knihy je skvělá - informuje, dojímá, nepodbízí se čtenáři. Zaslouží si 100 % tady na databázi.
Zuzanin dech
Jakuba Katalpa (p)
Je to velmi nádherná a velmi zvláště napsaná kniha, neotřele, přitom lidsky. Pohltila mě od prvních řádků.
Děti na zabití
Milada Golobová
Ta kniha je dobrá, její poselství důležité.
Ale ten název? Otřesný a trapný, podlézavý a hodný maximálně titulku v bulvárních novinách.
Kronika ohlášené smrti
Gabriel García Márquez
O zle, o strachu o vině. Je to téma, které už bylo variované stokrát, ale Marquezovo pojetí je nadčasové a plné lehkosti pera.
Zajímavý vhled do myšlení vrahů, zápletka neotřelá a postavy živé díky jazyku, jsou nejlepším kořením pro skvělý příběh.
Zimování
Katherine May
Spousta připodobnění, krásný jazyk, má duše se z týhle knihy najedla až až.
Psí dny
Jana Jašová
Tohle je tak krásná knížka, dostala jsem ji jakožto milovnice psů l narozeninám. Přestože je dětská, líbila se mi, myslím že má přesah. Vyzdvihla bych skvělé moderní ilustrace a až budu mít děti, hned jim knihu nacpu.
Tanečník
Jeffery Deaver
Kniha mě absolutně nebavila. Čtivá sice je, ale taky je příliš podbízivá, což mě jako čtenáře trochu uráží. To slovo uráží ale vnímejte samozřejmě v uvozovkách. Pokud ale všichni píší, jak jsou nadšení ze zápletky, tak je asi něco špatně semnou a nerada bych někoho od knihy odradila.
Dům číslo 226
Jana Šrámková
Tenhle dům, jeho příběh i příběhy jednotlivých postav se mi moc líbily. Jana Šrámková umí kouzlit s dětskou duší a já jí za ten zážitek děkuji, protože jsem se na konci dojala.
K moři
Petra Soukupová
Četla jsem od Soukupové vše, ale tato kniha je moje nejoblíbenější. Mistrně se jí podařilo zachytit rozpad vztahů lidí, kteří si nikdy nerozuměli nebo si rozumět přestali, tu mizérie, bez příkras. Bez příkras popsala i obyčejné situace, které jsme každý zažil, ale Soukupová prostě umí psát, takže vás to baví číst.
Vztahy a pasti
Jan Vojtko
Já nechápu, jak někdo takové obecnosti může dobrovolně číst a hledat v nich hloubku. Je to prázdné plkání. Potřebujete pomoc, protože jste nešťastní ze vztahu? Najděte si odborníka, ale pokud možno nějakého, který není psychopat a neleze pořád do televize.
Vypravěč
Anna Bolavá (p)
Miluju schopnost imaginace této autorky. Proplétání reality s prvky neskutečna. Mistrně umí pracovat s atmosférou, kdy máte pocit, že to, co sžírá postavy, nutně okusuje i vás, až do morku kostí. Při zmínkách o červu se mi zvedal žaludek, tak moc sugestivně je to podané.
A já pořád kdo to tluče
Radka Denemarková
Poslechnuto (část) v rámci vysílání rozhlasu, nemůžu říct, že by mě to bavilo. Ani přednes ani text.
A tak jsem si vzala knihu do ruky a přečetla si ji. Už podruhé. A musím říct, že je po všechny stránkách skvělá. Nepodbízivá, hodně hutná a přestože to téma zní líbivě a dalo by se zpracovat velmi jednoduše, Denemarková zvolila tak komplikovanou formu, že docenit ji lze podle mě pouze čtením. Je z toho cítit úzkost a taky důvěrná znalost divadelního prostředí.
Potrhaná křídla
Ruta Sepetys
Skvěle podané. Jižní část USA, hudba, ale taky problémy s mafiány. Je to napínavé, dojemné a s postavami je snadné se sžít, přestože toho málokdo z nás má společného s prostitutkou. Postava dcery je mimořádně dojemná.
Strašné téma p nepovedeném vztahu matky s dcerou. Kdy je ta matka podaná a ž příliš sobecky, její povaha trýzní. Charaktery postav ale vyznívají lidsky. Chválím.
Dosť bolo o láske
Hervé Le Tellier
Není to žádná plytká kniha o lásce. JE to kniha o lásce se vším, co k ní patří, bez příkras, za to o prožitcích, kteří znají mnozí z nás.
Dá se říct, že je o tomáše ačkoliv máme všechno a žijeme v jednoduché době, vše je jen zdání. Máme víc problémy než dřív, to nás zatěžuje a nejsme schopni se lásce věnovat, pečovat o ni. Je to mimořádně dobře a citlivě zachycené.
Je velmi dobře napsaná a tedy i přeložena do SJ.
Pán much
William Golding
Nad tou dokonalostí se pozastavuju zas a znovu. Prostý příběh, ale zároveň tak mrazivý a plný archetypů, které zná každý.
Miluju ten jazyk, tu stručnost, ale zároveň je v ní všechno.
Jako by se to všechno stalo včera
Radka Denemarková
Velmi dobře napsaná esej, ve které je všechno. Východisko ale nenabízí.
Herečka: Múza první republiky
Jana Poncarová
Je to hodně jemné a ženské psaní, až starosvětské. Text plný vzdychání a pochybností hlavní postavy o sobě samé. Autorka se do toho prožívání se svými hrdinkami tedy hodně pokládá, ale věřím, že i ta herečka to dělala.
Myslím, že kdyby tento román vyšel v roce 1900, byl by hitem.
Taková je Sarah
Pauline Delabroy-Allard
Líbí se mi, jak to ty ženské v knize prožívají, tak normálně a s rozumnou dávkou patosu.
Čokoládová krev
Radka Denemarková
Předpokládala jsem, že ta kniha bude dobrá, ale předčila má očekávání a je to určitě jedna z těch knih, které si budu pamatovat.
