Čokoládová krev přehled

17.07.2024

Čokoládová krev ztělesňuje všechny důvody, proč mě baví číst. Ze začátku to bylo jako zjevení, hltala jsem každou stránku. Moje první Denemarková. Autorka se nebojí vyjádřit svůj názor, jakkoliv může být nepříjemný, třeba ohledně českých "wlastenců", ve kterých obnažila pokrytce.

Na třech ikonických postavách 19.století - B. Němcové, J. Sand a J.D. Rockefellerovi ukazuje kořeny některých jevů/problémů současného světa. Témat, na které autorka poukazuje, je velké množství. Svoboda, lidská práva, postavení žen, tíha samoživitelek, chamtivost, ničení lidí a planety pro zisk.

Jedinou slabinou této jinak výjimečné knihy vidím v částem opakování již řečených informací - teď nemyslím hesel jako Big Business nebo Vlak jede, jede vlak (to tam naopak sedí), ale třeba to, že Rockefeller miloval čísla a peníze je tam řečeno pocitově tak stokrát. :-)) Stejně jako to, že se čeští "wlastenci" na Boženu Němcovou vykašlali. Ale zřejmě to byl záměr autorky.

Poselství knihy je silné a jasné. Dostalo se mi silně pod kůži. Kniha obsahuje útržky ze života spousty dalších osobností té doby: např. F.Chopina,G. Flauberta, G.Elliot, M. Twaina, I. Tarbellové a dalších, což ukazuje nejen na autorčin rozhled, ale také velkou práci s rešeršemi.

Denemarková je tady obhájkyní lidských práv, mluvčí žen za rovnoprávnost, soudkyní oligarchů. Není divu, že je to světová autorka. V tom textu je ještě něco víc než mozaika příběhů. Autorce nejde o to, zalíbit se všem, ale potřebuje přes text vyjádřit samu sebe a svůj pohled na svět a život a nebojí se jít přímo doprostřed vosího hnízda. Zkrátka se nebojí být svá. A není to přesně to, o co v naplněném životě hlavně jde - být sám sebou?

"Dělej to, čeho se nejvíc bojíš, a strach zmizí."

14.07.2024

Tři zajímavé a svým životem působivé osobnosti, které se autorka rozhodla rozpitvat do nejniternějších detailů.

Autorka v románu poukazuje na společenské problémy tehdejší doby, které jsou součástí dnešní společnosti. Čtenář má tak možnost si uvědomit, jak se historie znovu opakuje.
Nejvíc mě zasáhlo vyprávění o životě Boženy Němcové. Její pohnutý osud po boku může, jenž ji nerespektoval. Po boku lidí, jenž ji odsuzovali jen proto, že nesmýšlela tak, jak ostatní v té době. Bylo to srdceryvné.

Autorčin strohý, skoro až robotický styl, mi sedl na první dobrou. Bylo to, jako by slova vycházela přímo ze mě. Hraje si se slovy, s naším krásným jazykem, mísí tehdejší výrazy s nynějšími.

U této knihy není potřeba znát dopodrobna, co se ve které kapitole odehrává. Důležité je, co pak v nás, v čtenářích, zůstane po dočtení. Ať už kapitoly či celé knihy. Autorka na konci poznamenala, že román je živý organismus a právě ČK je toho důkazem. Osobně cítím, jak se příběh natahuje, smrskává a tvaruje do nejrůznějších obrazců.

K románu mám ale dvě výtky. Tou první jsou úryvky v němčině. Pro mě, jako neněmčináře, byly zbytečné a přeskakovala jsem je. Na druhou stranu to ozvláštnilo vyprávění. Druhou výtkou je, že když se tedy jedná o projíždějící vlak, měly by se události a životní osudy vyprávět v pořadí, od mládí po stáří. V průběhu příběhu ale autorka přeskakuje a tak už v polovině kniha je např. Němcová v pozdějším věku, ale v následující kapitole se vrací do dětských let. Tohle mi narušovalo pocit, že s vlakem nejedeme dál, ale vracíme se do dřívějších zastávek.

Čtenář se nemusí obávat toho, že by celá kniha byla jen o těchto třech osobnostech. Známých představitelů století páry se najde dost. Mě osobně zaujala část s císařovnou Sissi.

Tahle kniha není pro každého. Svou jinakostí si možná moc čtenářů nezíská, ale doufám, že se mýlím. Já ji vřele doporučuji. Vyniká psanou surovostí i atypickou ořízkou. Na Čokoládovou krev jen tak nezapomenu.

Děkuji Nakladatelství Host za poskytnutí výtisku v rámci spolupráce.