miri.f
komentáře u knih
Jazyk v klíně
Petra Bidermanová
Tuto knihu jsem si s sebou vzala do vlaku, aby mi ukrátila cestu. Trochu jsem se obávala obsahu a následného rudnutí, ale nemusela jsem. Styl autorky mě vůbec neoslovil. Všechny povídky byly psány téměř jako přes kopírák, hlavní hrdinky byly nachlup stejné, stejně uvažovaly, stejně cítily, navštěvovaly stejná místa... Možná by nebylo od věci trochu opustit zaběhnuté téma a vypravit se na dobrodružnou výpravu fantazie. Český jazyk je opravdu velice bohatý a je smutné, když se autor knihy omezuje pouze na věty holé...
Nemám žádné jméno
Dagmar Hilarová
Knihu jsem přečetla před malou chvílí a mísí se ve mně nejrůznější dojmy, kterých jsem nyní plná. Jsem ohromena, pobouřena i dojata. Styl psaní básní, který autorka používá, mi je bohužel cizí, nicméně některými kousky mne i přes tento fakt skutečně oslovila - snad proto, že se v nich odráží každodenní chléb obyvatel terezínského ghetta, který si my, nezaujatí, ani po přečtení tisíce podobných publikací nebudeme umět skutečně představit. Je velká škoda, že se tato kniha ve své mateřské zemi dočkala vydání až příliš pozdě. A co si myslím o paní, která si dílo neprávem přivlastnila? Dle mého úsudku... Ukrást někomu jeho dílo je sprosté... ale živit se z cizího neštěstí a konat tak v souvislosti s problematikou holocaustu, to už je vrcholem bestiality. K lidem, kteří se stali obětmi holocaustu, ať už přežili či nikoliv, bychom měli chovat tu největší úctu, kterou v sobě máme.
Možná v jiném životě
Taylor Jenkins Reid
Na tuto knihu jsem se moc těšila. Už podle názvu na mě dýchlo cosi, co mě oslovilo a věděla jsem, že přesně něco takového mám číst.
I s vědomím toho, že vše je správně přesně tak, jak má a stačí se rozhodnout, protože vše je již předem dáno, jsme si jistě každý z nás někdy položil otázku, kam by nás život zavedl, kdyby... Věřím, že každý z nás má ve svém životě těch milníků několik.
Myšlenka knihy je úžasná, příběh jako takový mě úplně neuchvátil, chybělo mi tam více citů. Konečný výsledek však prostor pro úvahy přinese. Těchto několik vět: "Vím, že mohou existovat světy, ve kterých jsem se rozhodovala jinak, a to mě dovedlo někam jinam, k někomu jinému. A srdce mě bolí pro každou verzi sebe sama, která neskončila s tebou. ", vás vystřelí z bot.
Listopád
Alena Mornštajnová
Na Hanu to zdaleka nemá, ale jinak i tato kniha mne svým způsobem oslovila. Hlavní hrdinky mi moc nesedly, sympatičtější byla Marie. V případě Magdaleny byla její povaha, velmi poznamenaná výchovou v domově, s největší pravděpodobností důvodem mojí antipatie k ní. V tomto případě tedy polehčující okolnost, ale jistá pachuť bohužel při čtení zůstala. Mnohem zajímavější bylo autorčino vykreslení polistopadové doby v alternativní podobě, to se četlo samo. Morštajnová je výborná spisovatelka, dnes to však bohužel za plný počet nebude.
Helimadoe
Jaroslav Havlíček
Po letech jsem se vrátila k povinné četbě ze střední školy a rozhodně jsem nelitovala. Havlíček používá vskutku osobitý popis děje a nemohu se zbavit dojmu, že "svou" Doru skutečně miloval. Také jsem v knize narazila na několik pasáží, které mne skutečně oslovily, což jsem nečekala. Anebo teprve možná až nyní chápu obsah jednotlivých slov, které jsem jako dívka ještě nedokázala plně pochopit. Viděla jsem i o něco málo slabší filmové zpracování, tam bych vytknula jen to, že Helena a Lída se moc neslučovaly s popisem v knize. Možná snad, kdyby Bydžovská nehrála mlčenlivou Lídu, která ve filmu rozhodně nebyla mlčenlivá - ale role Heleny by jí padla jako ulitá. A naopak filmová Helena měla být Lídou. Tady však hodnotím knihu a tu bych doporučila každému, kdo se chce alespoň na okamžik vrátit do svého dětství a ke svým prvním pocitům pramenících z milostného poblouznění.
Holanďanka
Ellen Keith
Knih s podobnou tematikou jsem četla již mnoho, první se však věnovala problematice nevěstinců v koncentračních táborech. Do děje jsem se nechala vtáhnout velmi snadno, jednak proto, že autorka každý detail popisuje velmi poutavě, a druhak také proto, že jsem prakticky nedávno koncentrační tábor Buchenwald, resp.jeho pozůstatky, navštívila. Příběh Luciana mne zpočátku příliš nebavil, ale brzy jsem i vyprávění o něm četla se zatajeným dechem. Byl mnohem odvážnější než zbabělý otec i otcův otec. Soudit však nemohu nikoho z nich, jelikož od plných talířů nelze s jistotou tvrdit, jak bychom se zachovali my, byli-li bychom v jejich kůži. Kniha každopádně velmi zajímavá, možná jen ten konec proběhl dřív, než bych chtěla.
Žítkovské bohyně
Kateřina Tučková
Tuto knihu mi doporučila kolegyně. Přiznám se, že zpočátku se mi do ní moc nechtělo, i když teď už vlastně ani nevím proč. Příběh je neskutečně poutavý a vtáhne čtenáře do svého děje natolik dokonale, že se od něj nemůže odtrhnout. Některé otazníčky jsem prokoukla velice brzy, z jiných se mi tajit dech až na samotném konci knihy. Již teď mohu s jistotou tvrdit, že nezůstane jen u této knihy, ale ochutnám i další z autorčiných prý velkolepých děl.
Význam nemocí
Lise Bourbeau
Perfektně a výstižně napsaná kniha... Stejně jako druhá čtenářka, která zde píše komentář, ani já nečetla knihu od A do Z, jen jsem se zaměřila na své vlastní obtíže. Kniha mi i nadále slouží jako návod pro poznání tělesných stesků mých blízkých a jejich řešení. Je to tedy další z knih, ke které se člověk pravidelně vrací, a která mu může přispět dalšími vhledy a radami...
Ticho promlouvá
Eckhart Tolle
Je těžké k tomuto cokoliv psát... Snad jen to, že kniha je skvělá a může být výtečným návodem pro to, jak se na věci okolo sebe dívat, jak je vnímat, jak jednoduše a prostě BÝT. Když člověk čte tyto řádky, najednou ví všechno a nepotřebuje víc. V běžném životě čelí mnoha "nástrahám" a zpočátku může být těžké tato moudra aplikovat na každodenní prožitky. Proto bychom ji neměli číst pouze jednou či dvakrát, ale opakovaně, třeba i stokrát. Znovu a znovu se vracet k těm slovům, která nám mohou pomoci zbavit se starých vzorců, které nám byly tak dlouho vštěpovány. Za mě skvělé dílo...
Povídky z jedné kapsy
Karel Čapek
Co na to říct? Původně jsem knihu vzala do ruky jen z toho důvodu, že se mi nechtělo číst literaturu faktu, které je nyní má knihovnička plná. Naopak, měla jsem chuť na nějaký příběh. Tím větší překvapení mě čekalo, když jsem se během několika předešlých hodin nedokázala od této knihy doslova odtrhnout. Vlastně mě to nepřekvapuje z hlediska velikosti autora. To spíš já tak nějak unikala všem knihám povinné četby, když jsem ještě chodila do školy. Dnes přemýšlím, zda se k nim skutečně postupně nedopracuji... V tomto případě 4* a budu doufat, že seženu i Povídky z druhé kapsy.
40 dní pěšky do Jeruzaléma
Ladislav Zibura
Velice poutavé a zajímavé čtení. Obvykle dávám přednost spíše jiným žánrům, ale po přečtení několika řádků se mi podařilo se s poutníkem Ladislavem sblížit a zajímalo mě, jakým směrem se jeho osud bude ubírat dál. V mezičase jsem měla možnost jeho samotného spatřit na jedné přednášce a byl úplně stejně dobrým vypravěčem jako v knize. Občas bylo toho humoru moc a ne vždy je na něj člověk správně naladěn. Rozhodně se k němu však zase rád vrací. I já se vrátím, až si budu chtít přečíst příběh z jeho další pouti.
Platící hosté
Sarah Waters
Tato kniha pro mě byla příjemným překvapením! Naprosto mě pohltila, a až do poslední chvíle jsem si užívala všechna popisovaná zákoutí, každou větu, každé slovo... Do dnešního dne pro mě byla na vrcholu kniha Špičkou jazyka, nyní se pořadí trochu mění a Platící hosty považuji za nejlepší autorčino dílo...
Stín
Ursula Poznanski
Napínavé až do konce a to i přesto, že jsem vraha odhalila už v první třetině knihy. Tak, série o Beatrice Kaspary je dokončena a mně nezbývá než doufat, že ji autorka rozšíří alespoň o pátý kousek. Je toho ještě tolik, co bych potřebovala vědět... A pak, co si budeme povídat, mě na tom kromě napínavých scén z krimi- prostředí baví i to zamilované vrkání mezi Beatricí a Florinem. Za mě tedy povedené dílo a uvidím, zda mě osloví i další autorčiny kousky...
Kuchyně - Dětem vstup povolen
Eva Taková
Nádherně zpracovaná kniha plná receptů, které na člověka už jen během jejich předčítání dýchnou vůni a chuť domova. Říká se, že výtečně chutná vše, co je připravováno s láskou. Ta láska k domovu a dětem, k vaření i ke trávení společného času s milovanými dětmi, sálá z každého řádku. A ta stejná láska potom zaplavuje i celou naši kuchyň, probublává v hrncích, zvedá pokličky a rozehřívá srdce, když podle tohoto návodu s dcerkou vaříme, hrajeme si a vychutnáváme si společné chvíle. Děkuji za tuto možnost ♥
Cesta lásky - Bhaktijóga
Eduard Tomáš
Nádherně a pravdivě napsané. Zhltla jsem ji jedním dechem a rozhodně se k ní zase vrátím.
OpRAWme se
Stanislav Skřička
Pana Skřičku jsem poznala osobně, což považuji za velké štěstí. Je to úžasný člověk, který mi změnou životního stylu pomohl vyřešit mé celoživotní potravinové alergie i jiné obtíže a přitom stačilo tak málo... Kniha je velice dobře napsaná, jednoduše, výstižně, vtipně a já již teď vím, že se k ní budu coby k návodu pro správnou životosprávu neustále ráda vracet.
Uzdrav svá vnitřní zranění
Lise Bourbeau
Další skvělá kniha z dílky této autorky. Doporučení na ni jsem dostala od své skvělé partnerky a nakonec ji přečetla za pouhý den. Některé věci člověk o sobě samotném ví, problém je však si je uvědomit v plném rozsahu - bez toho nejde nic dělat, nic změnit, nic vyléčit... Doporučuji všem, kteří již nechtějí nadále používat svou ochrannou masku a chtějí odkrýt své vnitřní dítě, jelikož věří, že je již dostatečně silné na to, aby svůj život zvládlo bez ní...
Oněgin byl Rusák
Irena Dousková
V knize Hrdý Budžes si mě Helenka Součková neskutečně získala. U gymnasistky Helenky, kterou zajímal povětšinou její věneček, už to nebylo tak žhavé. Přesto však i tato kniha má něco do sebe.
Hrdý Budžes
Irena Dousková
Příběh Helenky Součkové mne naprosto pohltil. Okamžitě jsem si malou bystrou holčičku zamilovala. Během četby jsem velice často vzpomínala na své vlastní dětství a svůj život, který jsem těma naivníma očima vnímala - byť o nějaký ten rok později, avšak ve stejném režimu. Pro ty, kteří jej prožili, bude jistě kniha nostalgickou vzpomínkou na léta minulá a ztracená. Pro všechny ostatní bude jistě také vítaným pobavením...
Denník Anny Frankovej
Anne Frank
Anna Franková byla velice talentovaná a věřím tomu, že kdyby svůj pobyt ve vyhlazovacím táboře přežila, zcela jistě by se stala uznávanou spisovatelkou. Ve 14-ti až 15-ti letech měla úžasnou slovní zásobu a některé slovní obraty byly takřka fascinující.