Helimadoe

kniha od:


Koupit

Helimadoe, román Jaroslava Havlíčka, je příběhem o ovdovělém doktoru Hanzelínovi a jeho pěti dcerách – Heleně, Lídě, Marii, Doře a Emě. Dívky pracují v domácnosti, poněvadž Hanzelín nesouhlasí se vzděláváním žen, až jednou do města přijede kouzelník, který okouzlí Doru a přemluví ji, aby s ním utekla...

https://www.databazeknih.cz/img/books/61_/6122/big_helimadoe-0DS-6122.jpg 4.1291
Nahrávám...

Komentáře (62)

Kniha Helimadoe

Kabuky
11. června

Klasická četba

fereny
19. dubna

Žádný převratný děj to nemá, ale jako popis dané doby a vhled do duše třináctiletého hocha a jeho prožívání to bylo moc hezké, skoro takové lyrické. Havlíček se čte dobře :)


Sirkajirka
29. ledna

Hezká kniha. Můj oblíbený autor Jaroslav Havlíček skvělý vypravěč. Doporučuji.

Miranda
21. ledna

Další z knih, která mě vtáhla do sebe a nepustila, především díky neobyčejným schopnostem a talentu Jaroslava Havlíčka, díky jehož popisnému umění vidím všechno před sebou jako ve filmu: Hanzelínovy dcery, jeho ordinaci, přírodu, krajinu, a mnoho dalšího, a to přitom nejsou jen krásné věci, které by si člověk rád vybavoval a na řadu z nich by možná raději zapomněl.
Já v tom ani tak nevnímám "příběh pošetilé puberty", jako neskutečně smutný úděl pěti dcer, které měly to "štěstí", že se narodily do zásadové rodiny doktora Hanzelína, který jakkoli působil na malého Emila "otcovsky" a "uděloval mu rady", byl podle mě člověk, který ženy nerespektoval a tím se i divím, jak mohl zplodit pět dětí. Nemůžu pochopit, jak mohl být pro toho chlapce doktor něčím víc než jeho vlastní otec, který se podle mě k němu choval daleko lépe, a tak nějak si i ten vztah mezi rodičem a dítětem představuji (zejména kapitola Sen). Neskutečně smutné vyprávění, které mi připomíná film Smrt panen, i když jsou to diametrálně odlišné osudy mladých dívek, pohnutky jsou sice jiné, ale účel je stejný a ten Hanzelínův snad ještě víc brutální (jeho dcery byly v podstatě otroci). I když tento příběh měl být "příběhem odpočinku", já při téhle knize většinou jen trpěla a trápila se. To však nic nemění na tom, že je svým způsobem velice krásná a jsem opravdu ráda, že jsem si ji konečně přečetla a zaplakala si nad pomíjivostí věcí, lidí a vůbec všeho. Nafackovala bych si za to, že jsem ve svých studentských letech zcela nepochopitelně bojkotovala povinnou četbu.
PS: Nechcete obsah knihy zde na databázi trochu zkrátit? Vždyť je tam vše, včetně konce, a to asi není moc dobré. Já ho naštěstí předem nečetla.

freejazz
19.12.2021

kdysi dávno jsem viděl v televizi film s docela divným názvem. hráli v něm okaté nádherné mládím kypící herečky a nezapomenutelný Josef Somr. a ten zrzek Emil... kdo by nechtěl být v jeho kůži?
pak jsme likvidovali jednu knihovnu v zanikající organizaci a našel jsem tam několik (set) knížek, o které nikdo nejevil zájem. Helimadoe byla mezi nima. i já ji nejprve zařadil mezi tituly, které si někdy přečtu. a jak přišla coviďárna, začal jsem z nich opravdu ubírat a dopracoval jsem se až k tomuto hezkému poetickému příběhu.
vlastně můžu jenom potvrdit pochvalná slova mých předčtenářů. Havlíček je výborný spisovatel a určitě zase po nějaké jeho knížce sáhnu.

MíšaS.
10.08.2021

Klasický Havlíček, romantické popisy střídající se s realitou života, přesně tak, jak to mám ráda u jeho jiných knih. Ale samotný příběh mě bohužel nezaujal.

Godgifu
29.07.2021

Bylo mi líto starých panen, kterým otec (mimochodem zvláštní týpek, úplně ne nesympatický, jeho zásadovost se mi líbila, nikomu nestranil, žel ani svým dcerám ne...) upřel právo na vlastní život. Žily jako v klícce. Kdyby aspoň byla zlatá. Jestli si ale Dora pomohla, těžko říct.
S tím turnusem to je dobrý nápad - zavedu doma:-)

petra.kosiky
23.06.2021

Stále žasnu na aktuálností jazyka, jakým Jaroslav Havlíček psal. Jednoznačně doporučuji k přečtení!

1