Petrolejové lampy přehled

Pocit z románu neviditelný se mi zřejmě navždy zaryl do srdce i paměti a tak jsem se po dlouhé dekádě těšil na setkání a společně strávený čas s panem Havlíčkem. Ač očekávání jsou často předzvěstí zklamání, v tomto případě byla pozitivně naplněna a já mohl být opět s vděkem vtažen do dění období přelomu devatenáctého a dvacátého století v podhorském městečku Jilemnice. Zdá se, že poeticko-naturalistickým vypravěčem tohoto příběhu je skutečně samotný Havlíček, protože z náznaků je patrné, že se jedná o obyvatele Jilemnice, který popisuje příběh časově předcházející vypravěčově narození.
Čísla kapitol první části knihy mohou sloužit i jako vodítko, díky kterému jsme schopni určit věk hlavní hrdinky Štěpky a každá z kapitol přibližně zachycuje rok jejího života a její psychosociální vývoj. A nebyl by to Havlíček se svým mistrovstvím psychologické prózy, kdyby čtenáři nepředestřel dualitu Štěpčiny/Štěpánčiny duše a jejích složitých katakomb prožívání v rolích frackovité poběhlice i mravní dívky z vyšších kruhů. Pomocí propracovaných psychologických analýz a rodinných anamnéz jednotlivých postav, jež v maloměstě zosobňují tehdejší typické sociální statusy, postupně pronikáme i do duše samotného společenství maloměsta. A sociální diverzifikace je právě to, co nám nabízí hluboký vhled do fungování tehdejší lidské pospolitosti. Štěpánčin život totiž protkávají všechny společenské vrstvy městečka. Počínaje otcem stavitelem, členy městské rady, úředníky a lékaři, přes inteligentní omladinu tvořící jádro kulturního života Jilemnice, pekaře, chudé statkáře, služebnictvo, až po postavičky na okraji společnosti, místního pajdavého luetika, němého čeledína, nebo skrofulózního chlapce, jež si své místo na slunci vydobývá násilím na jiných dětech. Identifikace s myšlením širokého množství postav výrazně přispívá k porozumění kontextů prožívání doby dávno minulé. A právě tento podrobný sociokulturní vhled vnímám jak jeden z nejsilnějších přínosů Havlíčkova románu i v současné době. Příběh odehrávající se zhruba před sto padesáti lety pouze potvrzuje, že motivace a příčiny chování a jednání lidí zůstávají výrazně nezměněné.