Michla76 Michla76 komentáře u knih

☰ menu

Na co jsem si ještě vzpomněl Na co jsem si ještě vzpomněl Jan Petránek

Krásnou češtinou napsaný vhled do doby, která vůbec krásná nebyla, ale díky lidem jako Jan Petránek se stávala snesitelnější. Dnešní novinařina se tomu, co dokázali tehdejší zpravodajové nemůže vůbec rovnat. Z toho prostého důvodu, že současní žurnalisté často píšou o končinách, kde nidy nebyli a o které se nikdy hlouběji nezajímali, informovaní pouze ze snadno dostupných zdrojů, které se často ani nenamáhají ověřovat. Je to škoda, ale jsou naštěstí jiná periodika, ne nutně tištěná, která skýtají pohled vkusný málem stejně, jako ten pana Petránka. Doporučuji přečíst už i proto, že ukrývá spoustu myšlenek a napadů, o které je radno se dále a hlouběji zajímat.

19.06.2017 5 z 5


Sněhulák Sněhulák Jo Nesbø

Přečetla sem 1. kapitolu a začátek 2.
V 1. padá první sníh. Na nevěrnó mladó mamu čeká v autě její synek, kerymu ona slíbila, že za 10 min bude spátky a že má poslóchat rádyjko. No nejak to ale trvá dyl a protože je kosa jak sviňa, je auto během chvilky celkem dost vymrzly. Synek se vydá zjistit, proč to tak trvá a co neuvidí! Mama z jiným. Každopádně se vráti do auta. Je z té zimy celé zmagořené a praví mamě, že viděl sněhuláka, a že všichni vymřó; a Regana zvolili prezidentem. Na začátku kapitoly 2. zbózí Haryho Huleho rádyjobudík a v něm zprávy. Prezidentem zvolili Džordža Buša ml.
Vrah bude mezitím dospělé synek, co se z toho traumatu, jak málem zmrzl v autě a viděl svoju mamku z jiným už nikdy nespamatoval. Což ovšem je - soudě dle jiných severských "detektivek" - v Norsku úplně normální.
Ňach.
Tak jsem to dočtla. Akorátže sem se furt nemohla rozhodnót, esi to byl typ 1 či 2, aji gdyž sem se přikláněla k té jedničce, kerá to i byla. Fakt boží kniha...

19.11.2016 odpad!


Chemie smrti Chemie smrti Simon Beckett

Upřímně, ani se mně to moc komentovat nechce, ale ta jediná hvězda si obhajobu zaslouží.
Četla jsem autorova první díla, která u nás zatím nebyla vydána a ta byla mnohem lepší. Možná ne tak "čtivá" nicméně mou pozornost získala právě tím. Autor v nich dokázal vytvořit postavu psychopata hodnou zapamatování schopností popsat, jak psychopaté nejsou schopni svou abnormalitu vnímat a své skutky nejenže nepovažují za něco zvláštního, oni je považují za oprávněné.
Tady se to ale nepovedlo a ta jediná hvězda je za to, že konec byl sice přitaženej, ale tím jak to bylo vylíčené se to dalo vydržet číst.

03.10.2016 1 z 5


Právo nálezce Právo nálezce Stephen King

Kruci kruci kruci... Udělala jsem to. Zařekla jsem se, že po Nadaném žákovi si od S. Kinga nikdy nic dalšího nepřečtu, abych nebyla zklamaná a teď jsem.
Asi to není špatná detektivka, jenže pro mě "Žák" už napořád zůstane nej; taky, pokud už čtu detektivku, mám raději klasiku (Chandler, Simenon, Christie etc.) a také znám i typově stejné, ale lépe napsané.

28.07.2016 3 z 5


Božská komedie Božská komedie Dante Alighieri

Epické! Dílo hodné svého názvu. Asi jako každý druhý, jsem k ní přišla v době gymnaziálních studií; my jsme ji však v povinné četbě neměli. Jinak nevýrazná češtinářka zřejmě moudře usoudila (škoda že jen jednou za celé 4 roky...), že by byla škoda, kdybychom si ji nepřečetli jen proto, že bychom museli. Jak zde píšou jiní, je to četba namáhavá, ale to jak na čtenáře po celou dobu působí, je zkrátka něco nezapomenutelného.

01.07.2016 5 z 5


Florentyna Florentyna Jeffrey Archer

Jo to dávno, co jsem ji četla. Čtivá nuda.

29.05.2016 3 z 5


Sarajevská princezna Sarajevská princezna Edo Jaganjac

Nelze nesouhlasit s jednou z hlavních postav, že lidstvo by mělo vyhynout. Je zajímavé, že se mi opět po nějaké době potvrdilo, že organizace typu ICRC, UNICEF nejsou bohužel takovým dobrem, jak je tendence se domnívat.

26.05.2016 5 z 5


A uzřela oslice anděla A uzřela oslice anděla Nick Cave

V roce 95 to byla pecka. Jsem přesvědčená, že dnes už by se mi to tolik nelíbilo, ale tenkrát jsem měla pocit, že jsem té beznaděje součástí. Nečte se to lehko, ale je to nanejvýš zajímavý počin. Je otázkou, zda by se mi líbila, pokud by Nick Cave nebyl tím, kým je, ale ono na tom nezáleží, protože on je, tím kým je.

04.02.2016 5 z 5


The Doors The Doors Peter Hogan

Jojo, nikdy jsem nebyla vyznavačkou plakátů, ale Jim Morrison mi spolu s Nickem Cavem na zdi viseli. Průvodce povedený jak textem, tak výběrem fotografií.

04.02.2016 5 z 5


Kulhavý Orfeus Kulhavý Orfeus Jan Otčenášek

Kniha, která se dobře čte a která dokáže navodit náladu. Smutnou, ale ne nepříjemně. Spíš je člověku teskno ze seba sama, že je taky člověkem. Protože kdyby nebyl, krásně by se tu žilo.

04.02.2016 4 z 5


Dívka ve vlaku Dívka ve vlaku Paula Hawkins

Kniha je často srovnávána se Zmizelou. No, zas taková hovadina to není. Zvláště cením nápad, že vypravěčkou je zhrzená alkoholička, která si ovšem svoji situaci a to, jak je okolím vnímána, velice dobře uvědomuje. Na to, že se jedná o bestseller nemůžu neuznat, že je pro mě kniha rozhodně pozitivním překvapením.
Příznačné na této knize je, že hltači bizarních nepravděpodobností vnímají jako nudu právě to, co Dívku ve vlaku činí zajímavou. Ale zas pořád lepší, než nečíst vůbec.

17.01.2016 3 z 5


Vedlejší pokoje Vedlejší pokoje Radovan Menšík

Jakmile jsem uviděla, že se knize nedostává většinově kladných hodnocení, hned mi bylo jasné, že to nebude plytká, nekonečně konzumní blbost, což většina děl obecně v současnosti je. Netvrdím, že jde o literární skvost kalibru jakým jsou pro mě jiné knihy, ale hodnotím i s ohledem právě na další, které jsou zapomenuty stejně rychle, jako byly přečteny. Ty, ve kterých za zaznameníníhodnou nestojí jediná myšlenka. Pokud se Vedlejší pokoje nelíbí, může to ledasco vypovídat o nedozrálosti osobnosti čtenáře, který dosud nezjistil, že číst o lásce by nemělo v člověku vzbuzovat opovržení, nýbrž pravý opak.
Pointa, která je poměrně brzy čitelná, knize nijak neubližuje, naopak zážitek umocňuje - alespoň to tak vnímám.

17.01.2016 4 z 5


Hypnotizér Hypnotizér Lars Kepler

Tož jak má novodobá "severská" detektivka 82% nemože to byt nic iné jak slátanina....
Ale seriózně; podle toho, co sem dosud ze Skandinávie přišlo (film je na tom stejně, viz např. Most) se zdá, že v současné době zřejmě veškerá severská populace trpí některým ze známých psychiatirických onemocnění - depresemi počínaje, těžkými psychozámi konče. Minimálně jsou téměř všichni nějakým způsobem sociopaté a to včetně dětí. Postavit na takové platformě detektivní příběh dokáže pak snad i děcko, jelikož nic není nemožné. A přesto, zakončení a vlastně i celý příběh, nemožnými byly. A to na to byl Lars Kepler dva...

17.01.2016 1 z 5


Ptáci v trní Ptáci v trní Colleen McCullough

Kniha si svůj název Ptáci v trní, narozdíl od filmové podoby Ptáci v zrní klidně může ponechat.
Stylisticky není vůbec špatná, bavila mě, jen ten nosný příběh mi nic neříká.

10.12.2015 3 z 5


Útěk Útěk Ota Hofman

První tvrdá zkuženost. Knížka, která mě dočista zkormoutila a zarmoutila a dlouho na mě působila. Ne, vůbec si nemyslím, že to bylo špatně, naopak, je důležité, aby právě i děti školního věku četly neveselé příběhy, protože je to obohacující a nutí je to přemýšlet. Ostatně, nutí přemýšlet už tím, JAK je napsaná. Předpokládá, že také děti mají mozek a nemá potřebu jim vysvětlovat, co si mají myslet.
Podobně teskná je kniha H. Šmahelové Velké trápení; zde je ale vyprávění právě víc přízpusobeno dětem a není ani tak beznadějná.

10.12.2015 5 z 5


Povídání o pejskovi a kočičce Povídání o pejskovi a kočičce Josef Čapek

To není pejsek, to je přeci písek.

09.12.2015 5 z 5


Krása nesmírná Krása nesmírná Irina Karnauchovová (p)

Jako lebky na plaňkách plotu a baba v moždířu, to byl ráj a sen mé už v dětství lehce, ale citlivě morbidní duše. Krásně a moc jsem se pokaždé bála o to, aby to dobře dopadlo a milovala jsem Finista jasného sokola. Ruské pohádky jsou myslím potěchou čtenáře v každém věku.

09.12.2015 5 z 5


Jak si lidé hrají Jak si lidé hrají Eric Berne

Tak si lidé hrají, a tak si lidé škodí. Myslím, že je to spíš kniha pro poučené laiky než pro někoho, kdo si od ní slibuje, že konečně odhalí, proč se lidé chovají, tak jak se chovají. Ona totiž dává vhled, nikoli návod, i když je návodná.
Před četbou je lépe být už trochu poučen anebo se už lehce o téma zajímat. Pak není nutné stěžovat si na použité zkratky a termíny. Spoustu by jich měl člověk beztak ovládat už jen když studuje na gymnáziu - alespoň za mě ještě v 90. letech 20. stol. to tak bylo. Inu, tak to je, když lidé čtou jen soudobé bestsellery, a pak se jim do ruky dostane kniha, která obsahuje krom vět jednoduchých také věty rozvité.

09.12.2015 4 z 5


Pojednání o mé radostné cestě od kolébky ke krematoriu Pojednání o mé radostné cestě od kolébky ke krematoriu Vladimír Komárek

Břitký a inteligentní humor předního českého grafika, malíře a ilustrátora. Skvělý zážitek při četbě, méně pak když zjistíte, že vaše bránice potřebuje potrénovat.

09.12.2015 5 z 5


Nic mi neprozrazuj Nic mi neprozrazuj Joy Fielding

Jedna z prvních jednohubkovitých (kniha která je sice super, ale nedává smysl číst ji dvakrát. Už jenom proto, že víte, jak to dopadne a kdo a proč to u/dělal) kterou jsem kdy četla a byla jsem z ní tehdy nadšená. Napínavá do poslední kapitoly. Pak už to bylo malinko slabší, až ta poslední, která nevím jestli v ČR vyšla, byla už nestravitelnou slátaninou soudobého střihu.

08.12.2015 5 z 5