Michalka98 komentáře u knih

Zajímavý vhled do doby, kdy Mácha byl nedoceněným básníkem. Rozervanec je v podstatě parodií na romantismus a Máchův život. Napsat něco takového po autorově smrti, kdy se již nemohl bránit, opravdu nebylo etické, ale Tyl si byl v této době patrně dost jistý svou pozicí v českém kulturním prostředí. Každopádně mu tuto "troufalost" následně Havlíček ve své kritice Posledního Čecha vrátil.

Velice mě to mrzí, ale bohužel na otázku "O čem je Měsíc nad řekou?" musím odpovědět, že o ničem. Šrámek pracuje s motivy mládí a stáří, nenaplněných ambicí a představ či pocitem viny. Toto všechno však vyznělo do prázdna a nic hlubšího hra ve mně nevyvolala. Nedokázala jsem se začíst, pořád jsem čekala, že dojde k nějaké výraznější akci, ale dohromady se nedělo vůbec nic. Česká literatura se může pochlubit mnohem zajímavějšími dramaty.

1 01.08.2023

Některé myšlenky jsou zajímavé, jiné mě neoslovily (nejsilnější je podle mě první část). Nejedná se o převratnou knihu, ale své kouzlo má.

3 16.07.2023

(SPOILER) Brumbálova tajemství mě bohužel zklamala. Po epickém závěru druhého dílu jsem čekala ještě epičtější pokračování, ale dostala jsem průměrný příběh, který má hned několik slabých míst. Děj je mnohdy chaotický, nesrozumitelný a zrychlený. Dále mi přijde, že text dobře nepracuje s některými postavami - chyběla mi Queenie, která se objevovala opravdu sporadicky a skvělá chemie mezi ní a Jacobem se taky vytratila. Absolutním nesmyslem je téměř 100% absence Tiny (i když předpokládám, že to souvisí s její hereckou představitelkou). Opravdu pochybuju, že by žena s její povahou, která se vzepřela nařízení Kokusy, najednou dala přednost práci a nešla zachraňovat svoji sestru!!! Toto se opravdu nepovedlo a vysvětlení její absence je vágní - čiší z něj zoufalství tvůrců, kteří se museli vyrovnávat s pandemií a nuceným odchodem Deppa (o problematickém Millerovi ani nemluvím). Návraty do světa HP vždy ocením a i z této knihy čiší kouzlo a um Rowlingové. Bavili mě Brumbálovi, Mlok a nové zvířátko. Celkově to je pohodové čtení, které však mělo na víc.
P. S. Knížka je nádherná po grafické stránce.

2 16.07.2023

Příjemná romantická oddychovka.

10.07.2023

Jedna z nejkrásnějších, nejlaskavějších a nejzajímavějších knih, co jsem kdy četla. Při čtení jsem se usmívala i dojímala, přemýšlela i odpočívala. Vše krásně doplňují autorčiny vlastní skladby a nádherný poetický jazyk. Některé povídky se mi líbily více, jiné méně, ale to už tak u povídkových knih bývá. Zvonkohra je vydařená prvotina, která vás přiměje k tomu, abyste se na chvíli zastavili a jen prožívali.
P. S. Miluju sádrového tuleně. :)

3 01.06.2023

DĚKUJI :)

2 01.06.2023

Evelyn Hugo - dívka z chudých poměrů i legenda stříbrného plátna, žena upřímná i falešná, citlivá i bezohledná. Herečka, manželka, milenka i matka. Taylor Jenkins Reid vytvořila "šedou" hlavní postavu, kterou budete nenávidět i chápat. Kniha je neskutečně čtivá, prostředí Hollywoodu skvěle vykreslené a Evelyn originální. Dávám však "jen" čtyři hvězdičky. Zaprvé z toho důvodu, že mě nebavily kapitoly s Monique (byť jich není moc), zadruhé proto, že se autorka občas motala v kruhu a psala pořád o tom stejném. Evelyn Hugo nebude mou životní knihou. Je to však žena, jejíž příběh stojí za přečtení.

5 26.05.2023

Navazující duologie byla fajn oddechovým čtením, které nás vrátilo zpátky do světa Selekce. Dcera a Koruna však mají bohužel jediný cíl - prodloužit slávu předchozí série. Bylo zajímavé sledovat, jak se s vládnutím vypořádává další generace, ale během čtení obou knih jsem měla pocit, že se v příběhu vlastně nic moc neděje. Jako problém vnímám také romantickou linku - Eadlyn navázala spoustu krásných přátelství s opačným pohlavím, ale lásku jsem necítila ani v jednom případě. Ale možná o to autorce ani nešlo? Možná mají tyto knihy být spíše o vývoji dívky, jejíž osud je jasně daný. Jsem ráda, že jsem sérii dočetla, ale k Dceři a Koruně se již asi nevrátím. Romantické duše více potěší příběh Maxona a Americy, Dcera a Koruna udělají radost skalním fanouškům série, kterým ke štěstí bude stačit i pouhý návrat do oblíbeného světa.

10.05.2023

Závěr Bridgertonových byl fajn, ale upřímně bych se bez posledních dvou dílů obešla. Tahounem příběhu pro mě byli spíše Bridgertonovi jako takoví než hlavní dvojice, což je u romantiky celkem problém. Možná je to i tím, že jsem si k Hyacinth a Gregorymu nedokázala vytvořit vztah - stále to pro mě jsou "ty děti". Celkově byl příběh oddechový, ale ten závěr byl za mě skoro až neúnosně natahovaný a přehnaný - autorce již asi bohužel došly nápady, tak z toho udělala kovbojku. Jedná se o příjemný závěr příběhů Bridgertonových, ale znovu se již do tohoto, a patrně i předchozího dílu, nepustím.

1 19.01.2023

Skvělá kniha, která přinesla zase jiný pohled na aristokracii a britský královský dvůr. Co to vlastně znamená být dvorní dámou? Je to pouhé sezení v krásných šatech vedle členek královské rodiny, nebo je to životní poslání, které se může rovnat práci diplomata? Životní příběh lady Anne svou dramatičností a výjimečností může směle konkurovat Větrné hůrce Emily Brontëové. Je neskutečné, co vše prožila a přitom z ní sálá optimismus, smířenost, naděje a vděčnost. Při čtení životních osudů jejích synů mi bylo neskutečně úzko. Hvězdičku strhávám za absenci fotografií a také za některé méně záživné pasáže. Místy mi požitek ze čtení kazil rovněž kostrbatý překlad a chyby (v redakci by vážně mohli vědět, že Austenová se nepíše s i ale s e). Každopádně doporučuji a ráda bych jednou navštívila Holkham.

1 11.01.2023

Hrabě Monte Cristo není kniha. Je to veledílo. Jedno z nejslavnějších děl francouzské literatury. Příběh zrady, pomsty, zmaru, ale také přátelství, lásky a naděje. Monument světové literatury. Viděla jsem mnoho adaptací (moje nejoblíbenější je ta s Gérardem Depardieu - i díky tomu konci), ale ke knize jsem se dostala až letos. Hraběte Monte Crista nepřečtete naráz. Musíte mu dát čas - stejně jako dal Edmond Dantès čas přípravě své pomsty. Tento příběh nelze přečíst, je nutné jej prožít. Odměnou vám bude čtenářský zážitek, na který nezpomenete.

3 30.12.2022

(SPOILER) Sněhulčiny Vánoce aspirují na titul nejroztomilejší kniha roku - kapitoly z pohledu koťátka byly prostě kouzelné. Četla jsem ji v ne zrovna lehkém období a tohle mi přesně sedlo do nálady: potřebovala jsem něco odpočinkového a se šťastným koncem. Doporučuji.

3 30.12.2022

(SPOILER) Nádherná, něžná romantika. Autorka vytvořila opravdu unikátní příběh - celou dobu přemýšlíte, jak to skončí. Potkají se Elias a Josephine? Bude jejich osudová láska naplněna? Konec je překvapivý, hořkosladký, ale naprosto úchvatný a geniální. Hvězdičku strhávám pouze za kapitoly ze současnosti, ve kterých Josephine komunikuje se svou kamarádkou - ty mě moc neoslovily. Jinak vřele doporučuji.

1 29.12.2022

Marně se snažím přijít na to, proč je Julia Caplin tak oblíbená autorka. Kavárna v Kodani sice byla lepší než Čajovna v Tokiu - tu jsem četla loni, ale autorčina tvorba na mě působí jako průměr. Tady tomu nebylo jinak - průměrné postavy, průměrná dějová linka, průměrná romantika, průměrný styl psaní. Ať přemýšlím jak přemýšlím, nedokážu u autorky najít to něco navíc. Mrzí mě to, protože mě tyto knihy lákají, ale zatím jsme si s Julií Caplin nějak neporozuměly - možná jednou.

13 29.12.2022

Skvělá Ruta Sepetys! Víc netřeba dodávat.

6 29.12.2022

Netvoři a krásky se mi poměrně těžko hodnotí. Některé příběhy se mi celkem líbily, jiné bych nejspíš úplně vyškrtla - při čtení pohádky O šípkové růži jsem si celou dobu kladla otázku "Co tím chce autor říci?", Kráska a zvíře (moje oblíbená pohádka) mě v autorově podání vyloženě naštvala. Zbytek nebyl špatný, snad v každé pohádce byly zajímavé postřehy, ale také jsem často měla dojem, že autor píše (promiňte mi ten výraz) slátaniny. Celkově můžu říct, že se jedná o originální retellingy známých pohádek, které však ty klasické a opravdové pohádky ani zdaleka (alespoň pro mě) nepředčí.

2 29.12.2022

(SPOILER) Noci běsů mě bohužel zklamaly. Zmizení Sáry Lindertové bylo skvělé a já po nadšených recenzích očekávala, že tato kniha autorčinu prvotinu ještě předčí. Nestalo se tak. Nejvíc se mi líbilo prostředí vesnice a jejích obyvatel - to mě děsilo ještě víc než nadpřirozené jevy. Plusové body dávám také za celkový nápad, i když paralely se Sárou Lindertovou byly znát. První půlka knihy se mi bohužel táhla, druhá polovina měla spád a pak přišel konec, který byl hrozně rychlý a vlastně neuzavřený. Čekala jsem, že dostanu opravdu kvalitní a velkolepý závěr, ale po přečtení mám pocit, že jsem na své otázky nedostala pořádnou odpověď. Na podzimní/zimní večery je to dobrá četba, ale čekala jsem víc.

3 11.11.2022

(SPOILER) Jedná se o příjemnou oddychovku. Plusové body dávám za "postavu" neohroženého kocoura Wolfganga :), ale asi jsem čekala od knihy trochu víc napětí a strachu. Pokud nechcete číst úplně "krvavé horory", tak můžu knihu doporučit.

3 03.11.2022

Zuzana Kultanová přišla do českého literárního rybníčku s tematicky velmi aktuální knihou. Příběh mladé dívky, která může mít (a v podstatě má) všechno, ale přesto není se svým životem spokojená, je výborně zpracovaný. Kamenem úrazu pro mě ovšem byla samotná hlavní hrdinka. Kdybych ji měla popsat jedním slovem, nebyla bych slušná. Je v pořádku, když má člověk pochyby, když si není jistý sám sebou a okolním světem. Jenomže Andrea je nevyspělé dítě, která blízké osoby vnímá jako hračky. Všem ubližuje a ještě se sama cítí ublížená. Nadbytečným pitváním svých pocitů ničila nejen postavy, ale i mě. Autorka zvolila skvělé téma, ale nemohla jsem bohužel (nebo bohudík) soucítit s hlavní hrdinkou.

1 27.10.2022