michaela2338 komentáře u knih
Výzkum mikrobiomu je záležitost posledních deseti let. Častěji se do něj zapojují psychologové a psychiatři. Početné studie zaměřené na náš vnitřní "ekosystém" ukazují, že vhodná strava obohacená o určité prvky může ovlivnit úzkosti, deprese nebo ADHD u dětí. U nás se o tom prozatím moc neví. Je moc dobře, že se najdou první vlaštovky, jako je Radkin Honzák.
Za touto knihou stojí velmi pečlivé studium, které se bohatě promítlo do pořádně tlustého svazku, jak už bývá u Mitchella zvykem. Přesto příběh opět chytí a nepustí a není opominuta linka, která prochází jeho dalšími knihami. Klobouk dolů před překladatelkou.
Velmi dobře vystavěný příběh, citlivá sonda do lidských duší.
Stejně šílené jako jeho povídky. Přesto, čas od času, v běhu vlastního života se mi některé vybavují, znovu a znovu. Rezonují a splývají s vlastními prožitky. Proto jsem sáhla po Mrtvém Otci. Nakolik se ve mě usadil, ukáže čas. Snad.
Je to dobrá kniha. Vlastně moc dobrý příběh. Krásný román o lásce. Ale nevím, jestli to stačí na Pulitzerovu cenu.
Protože už jsem od autora přečetla některé z předchozích knih, působila na mě jako jejich odvar.
Vrátila jsem se k této knize s odstupem několika let a oslovila mě ještě více než tehdy. Osobně ji považuji za jeho nejzásadnější a nejlepší knihu.
Mé první setkání s tímto autorem. Mnoho vrstev, bohatý jazyk. Nestačí "jen" číst.
Kolik životů potřebuje člověk prožít, aby byl šťastný? Poutavý příběh o prostém "tady a teď" a potřebě lásky.
Tenhle Reacher je strašně utahaný a vlastenecké tlachy tomu taky moc nepomáhají.
Další napínavé čtení od Torey. Knihu nešlo odložit. Smutné je, že nejde o fikci.
Označení "mezinárodní bestseller" nemusí být prokazatelně zárukou kvality. Ale v tomto případě to platí beze zbytku. Nezbývá mi než říct: "Pane Mitchelle, ovládáte své řemeslo zatraceně dobře."
Opravdu, opravdu jsem se snažila dát této knížce šanci, ale nevyšlo to. Snad potěší "pokročilejší" milovníky jógy.
Miluji Austenovou, ale nejsem fanatik. Takže mě potěší cokoliv, co se jejích děl týká, i kdyby to nedosahovalo jejích kvalit. Čtenářský klub jsem viděla před lety coby film a literární předloha samozřejmě vede. Líbí se mi, jak se v chápání děl i postav odráží životní zkušenost jednotlivých čtenářů. Potěšily mě skutečné literární kritiky, které byly napsány na adresu samotné Austenové.
Mezi čtenáři z Broken Wheel mi bylo dobře. Příjemné a velmi poklidné čtení. Byla jsem asi v tom správném rozpoložení, protože mi knížka více než sedla.
Vše, co se píše v recenzích na přebalu knihy, je pravda. Je to tak trochu sociální román v duchu Charlese Dickense okořeněný feminismem, v němž má hlavní hrdinka něco ze slavné Elizabeth Bennetové (Pýcha a předsudek). A neříkám to s pohrdáním. Tento román stojí rozhodně za přečtení, byť se nečte snadno. Autorka dokonale vystihuje jazyk i komplikovanost vyjadřování dané doby. Nic přímočarého. Nestvůra z Essexu vyžaduje plné soustředění a angažovanost čtenáře. Tahle knížka je skvost a těší mě, že jsem se mohla do ní ponořit.