Nad propastí byla tma

kniha od:


KoupitKoupit eknihu

„Mámě děkuju za to, že mě porodila, a holkám, že se mnou spaly. Jsem muž, který za sebe děkuje.“ Zapsal si dvacetiletý Jónas Ebeneser do deníku. Teď mu táhne na padesátku, je rozvedený a právě zjistil, že není biologickým otcem své dcery. Muž činu, domácí kutil, který vlastníma rukama vykachličkoval už sedm koupelen, náhle ztratil chuť do života. Otázka zní: Jak ho nejlépe ukončit? Aby svým blízkým nepřidělával starosti, rozhodne se odjet do válkou zmítané země na cestu, z níž se nemíní vrátit. S sebou si přibalí jen brašnu s nářadím a staré deníky. V Hotelu Silence, kde se ubytuje, však začne své jizvy spatřovat v novém světle. Silný, vyzrálý a velmi lidský román o cestě z hluboké beznaděje je oslavou nekonečných životních možností, proměn a druhých šancí....celý text

https://www.databazeknih.cz/images_books/39_/393515/nad-propasti-byla-tma-hos-393515.jpg 4.236
Žánr:
Literatura světová, Romány
Vydáno:, Plus
Orig. název:

Ör (2016)

více informací...
Nahrávám...

Komentáře (14)

Kniha Nad propastí byla tma

Přidat komentář
m.thorand
18. června

Hlavní postavy dvou knih, které jsem od této autorky četla se domnívají, že řešením osobní krize může být cesta. Já také. Někdy snad.

meluzena
03. června

Velmi silná a zároveň velmi jemná kniha občas balancující na hraně patosu/klišé (kdyby to byl film, asi by se promítal ve filmovém klubu).
Skoro padesátník náhle ztratil chuť do života, tak se vydává do válkou zmítané země, aby tam svůj život ukončil. Jenže když vidí silnou vůli (pře)žít tam, kde se tolik a nedobrovolně umírá, změní ho to.
---
"Nemůžu téhle mladé ženě, která se tolik natrápila, aby se svým synkem a mladším bratrem přežila v dešti bomb – v zemi, kde koryty řek proudí krev a kterou před pouhými týdny prošly popravčí čety a zbarvily vodu doruda –, nemůžu jí říct, že jsem celou tuhle výpravu podnikl proto, abych se zabil; nedokážu těmhle lidem vysvětlit, že jsem si brašnu s nářadím přivezl proto, abych zatloukl skobu, že sbalit si s sebou vrtačku je pro mě jako pro jiné sbalit si s sebou kartářek na zuby, nemůžu jí říct – po tom všem, čím si prošla –, že se ji a jejího bratra chystám vystavit tomu, že mě z té skoby budou muset sundat. Moje neštěstí je při pohledu na ruiny a prach za oknem v nejlepším případě směšné."

adriane9
30. května

"Velkolepému jarnímu nebi se třemi vodorovnými pruhy se ve mě žádnou touhu vyvolat nepodaří, stejné nebe jsem viděl loni i předloni. Můžu žít dál, anebo to ukončit."
Kniha plná pravd polopravd a osobního lhaní. Mám v ní přes osm záložek, protože jsou to kousky vět, které se mě dotkly a chci si je uchovat. Kniha mě velice zaujala příběhem, jazykem i negací, která se promění v naději a hned zase spadne dolů. Jako život sám. Velmi dobré a doporučuji jen pro "vyvolené" :-)

Boboking
04. května

Jak se říká, kniha na jeden večer. Pro mne, muže k padesátce, taková "učebnice krize středního věku" :-) Ale něco v ní mi chybělo... Taková jistá dějová "plytkost".

pajaroh
23. dubna

Celý příběh mi přijde napsaný prvoplánovým způsobem, chybí tomu hloubka. Sice autorka používá emotivní témata jako válkou zničená země i lidé, sebevražda apod, ale popisy i jednání jsou povrchní a přesně nalinkované. Hlavní hrdina - tichý člověk tak trochu mimo společnost - by mi měl být podle všeho sympatický, ale není uvěřitelný. Stejně jako jeho sebevražedné myšlenky. Prostě od tohoto typu literatury očekávám trochu filozofie a hloubky.
Kniha je o trochu lepší než Listopadoví motýli, ale obecně je tato islandská autorka pro mě zklamáním a do dalších knih se asi pouštět nebudu.

magnolia
29. března

Po zklamání z Listopadových motýlů je to takový návrat k Výhonku osmilisté růže. Podobný hrdina: citlivý, pomáhající, řešící problémy odcestováním z Islandu do jiné země. Je tu dítě, stárnoucí rodič a noví lidé v jeho novém životě. A navíc je tu jeho plán na ukončení života. Zpočátku jsem se nějak nedokázala soustředit na příběh a pochopit hrdinův úmysl, ale po Jónasově příjezdu do hotelu se to změnilo. Bavil mě jeho způsob myšlení, jeho málomluvnost i řemeslná zručnost (!), jemný humor... i to neobvyklé prostředí města po válečném konfliktu. Takže když jsem dočetla na jeden zátah druhou polovinu knížky, dala jsem si ještě jednou tu první půlku. Některé věty a myšlenky byly pozoruhodné. Něco bych změnila. Stojí za přečtení.

Márinka
24. března

Zpočátku je děj trochu rozvláčný. Ale jakmile Jónas nasedne do letadla, vše kolem získá na dynamice. Zbývajících sto třicet stránek tak proletíte vysokou rychlostí, jejíž setrvačnost má nebývalou sílu. Sílu lidskosti, něhy a touze po životě. Vězte, že se i vám může stát cokoli. Taky to může být jiné. :)

michaela2338
18. března

Tento příběh mě pohladil po duši.


Autor a jeho další knihy

Auður Ava Ólafsdóttir
islandská, 1958

Kniha Nad propastí byla tma je:

v Právě čtených1x
v Přečtených46x
v Čtenářské výzvě20x
v Doporučených4x
v Knihotéce25x
v Chystám se číst66x
v Chci si koupit17x