michaela2338 komentáře u knih
Od půli knihy jsem si přála, aby už vrahy dopadli a všechno to skončilo. Bylo toho prostě moc. Možná se dostávám do věku, kdy oceňuji tradiční britskou detektivku, kde "proč" hraje důležitější roli než "jak" prošpikované detailními popisy naprostého hnusu.
Knihu jsem si půjčila díky kladnému hodnocení na databázi. Vyklubal se z toho turistický průvodce po Islandu a taky růžová romance, která si nezadá s Rosamunde Pilcher. Obávám se, že se nadšení nekonalo.
Kniha se četla těžce. Pokaždé, když jsem ji odložila, byla menší a menší motivace po ní opětovně sáhnou. Snažila jsem se vytrvat povzbuzována více než pozitivními komentáři na databázi. Když se začaly konečně věci skládat, objevily se podivné milostné linky plné patosu, který jsem stěží dokázala unést. Zpověď pronásledované tetičky mě nakonec přiměla knihu definitivně zavřít.
Kniha nasbírala spoustu cen a právem. Její podtitul přesně vystihuje to, co nám kniha nakonec sděluje. Je o agresi, touze po moci, politikaření, pletichaření, ale také o lásce, radosti, něze, péči a hluboké potřebě někam patřit a být přijímán. Nic z toho není ovšem vyhrazeno jen pro náš druh. Kniha je zasvěceným pozváním do emočního světa primátů, a to od autora, který k tomu všemu skvěle píše.
Myslím, že by to měla být povinná četba pro ženy každého věku a v každé fázi jejich života.
Začátek byl svižný, vtipný a břitký, výslechy svědků byly jako vystřižené z absurdního dramatu a uprostřed knihy dochází k zajímavému obratu. A pak se to rozplizne do melodramatu a závěr je cukrová vata. Kam se vytrácí autor, jehož mnohé knihy jsem si zamilovala?
Detektivka jak má být. Dostatečné napětí, které brání knihu odložit. Osobitá hrdinka, která se zakousne a nepustí.
Smutné, ale takovým hezkým způsobem. Rezonuje to s mým oblíbeným Backmanem a jeho zvláštními postavami, které mohou být z počátku nesympatické, ale nakonec je máte potřebu obejmout.
Krátce před tím jsem četla jeho Digitální pevnost. Zdá se, že tvoří podle stejné šablony. Padouch nebyl proto žádným překvapením. Hlavní hrdinové jsou krásní, nesmrtelní, zatraceně chytří a přemůžou i cvičené zabijáky Delta Force. A k tomu všemu je americký prezident Mirek Dušín.
Je to má třetí kniha z dané série a myslím, že stačilo. Jako by pejsek s kočičkou vařil dort. A hlavní hrdina je sice starý muž, často na pokraji svých sil, přesto se vrhá do každého dobrodružství s vervou akčního hrdiny. A i když má pokaždé namále, stačí teplá postel, trochu spánku a šálek anglického čaje. Když uvážím, čím vším si už od prvního dílu prošel, jeho regenerační schopnosti jsou obdivuhodné. A pak je tu romantická linka mezi ohnivou třicátnicí a mužem, který je dávno, dávno za zenitem. A nemluvím o šílené německé špiónce, která z toho dělá jatka a bezesporu se jí nezbavíme ani v dalším díle.
Po knize jsem sáhla po přečtení prvního dílu. Těšila jsem se ze stylu vyprávění i z faktu, že se zrodil Watson, kterému to také obstojně myslí. Jen se mi úplně nezamlouvá, když je z tohoto staříka hrdina akční.
Sérii knih o Mary Russellové mám ráda, proto jsem sáhla i po čtvrtém svazku. Příběh z vřesovišť, který odkazuje na slavného psa Baskervillů, mě však malinko uspával. Navzdory přízračným kočárům, psí bestii, zrádným močálům a krajině, která vyvolává představu věcí, které neexistují, se potřebný efekt nedostavil. Jde spíš o turistického průvodce po blatech Dartmooru.
"Moudrost není sdělitelná. Moudrost, kterou se pokouší moudrý sdělit, zní vždy jako bláznovství."
Je to vtipné, inteligentní, psáno s nadhledem. Není to jen příběh brazilský žen, jsou v tom také naše babičky, jejich matky a matky jejich matek. Byly chytré a talentované, ale k čemu vlastně?
Kéž by byla první půlka stejně svižná jako ta druhá. Pak by nebylo co vytknout.
Podstatná část příběhu je odvyprávěna úsporným a přímočarým stylem, který rezonuje s atmosférou ostrova, kde je život tvrdý a jeho obyvatelé stejně tak. A pak příjde závěr, který je prostě moc. Škoda.
Existenciální problémy dospívajících jsou mi už zřejmě hodně vzdálené. Ženské postavy jsou vesměs labilní až narušené, počet sebevražd vysoký. On to dělá ji, ona zase jemu. Po Honu na ovci zklamání.
Kniha mě dostala už před lety a stejně silný dojem zanechala i dnes. Chaim Potok napsal řadu dobrých knih, ale tahle je jen jedna.
Útlá knížka o tom, jak dělat věci vědomě a být šťastnější.