MC87 komentáře u knih

První třetina knížky je neskutečná jízda, která je atmosférou blízko Heroinovým deníkům od Nikkiho Sixxe. Christiane se stane součástí německé kulturní scény, působí v několika kapelách a mimo jiné se vydá do USA na propagační turné ke svému filmu. Účastní se večírků se slavnými jmény a taky se dvakrát potká s Davidem Bowiem, který byl její idol v jejím dětství. David jí poněkud zklamal a hodnotila sestupnou tendenci jeho hudby, to samé však ale jde říct o jejím životě…

Švýcarská kapitola jejího mládí a neskutečný vládou tolerovaný feťácký park Platzspitz v Curychu (doporučuji vygooglit) spolehlivě vrátil hlavní protagonistku ke svým kořenům a při střídavých pobytech v Německu došlo i k její roční anabázi ve vězení, které ji mělo napravit, ale jak to tak ve vězení chodí, tak si heroin a hašiš našel cestu i tam a navíc se Ch. vyučila řemeslu vinařskému a produkovala především jablečné víno.

U téhle knihy nikdo nikdy nečekal, že vyjde…Naděje na dožití 50 let s touto životosprávou jsou prakticky neuvěřitelné. Důvodem přežití byly krátkodobé chvíle zklidnění jako vězení, šestiletka v Řecku, narození syna a hlavně to, že Christiane mohla stále čerpat z vysokých tantiém ze své knihy a nikdy z ní nebyl bezdomovec. Zklamáním je závěr knihy, kdy Ch. vysvětluje asi 30 stran, jak ji sledují „tajní“, že ji třeba zapojují kabel k TV, který vytahuje, že má jinak vytlačenou zubní pastu, že do domu chodí divní lidi, které nikdo nezná a že ji dokonce v Řecku sledoval ryšavý němec…

Každopádně je neskutečné, že se podařilo vydat druhý díl, přirovnal bych to ke stejnému zázraku, kdy o české „Christiane“ Katce vyšel celovečerní dokumentární film.

4 15.04.2017

Je možné si při čtení komiksu připadat tak, jako by člověk četl Remarqua? Dle mého ano, atmosféra je strhující na všech stránkách komiksu, kde Garth Ennis mimo svého talentu uplatnil téměř 30 (!) literárních zdrojů, díky kterým má člověk pocit, že se doopravdy ocitl na bitevním poli.

Vlastenectví sovětských pilotek v prvním příběhu, exotika jižní Asie v příběhu druhém (která se vám propojí s filmem Apokalypsa) a také poslední příběh tankistů, ve kterém se dozvíme, proč je v tanku bordel (popis výbuchu tanku nemá chybu) a ironizování války ve stylu francouzských filmů 70.let, vytváří bezchybný koktejl válečných příběhů.

V České republice vyšel pouze první díl z původní trilogie.

3 02.04.2017

Z mého pohledu se jedná o skvělý akční komiks, který má stejný tah na branku jako klasické příběhy Conana. Naivity je v něm sice hodně, ale stále nepůsobí tak toporně jako oldschoolové příběhy Batmana nebo Supermana a spíš působí výpravně jako některé Verneovky. Líbí se mi, jak mají všechna zvířata své jméno a Tarzanovy zkušenosti s halucinogenním masem (poprvé v životě jsem viděl fialového lva) skvěle navozují atmosféru doby vzniku komiksu.

2 02.04.2017

Skvělé, syrové povídky, plné dekadence a nádechu "staré" Ameriky. Až na extrémně nevýraznou (naštěstí jen třístránkovou) povídku Mr. Jones je vše maximálně čtivé a kniha se dá přečíst za půl dne.

Atmosféru knihy tvoří zajímavé charaktery, všudypřítomný alkohol a autorovy vyjadřovací schopnosti, kdy neváhá chvílemi psát vulgárně. Na trhu existuje i dvojjazyčné vydání, které doporučuji, protože Capoteho angličtina není složitá a je logická.

1 26.03.2017

Lajka je taková Bajka, kde psi mluví jako lidé (minimálně v představách soudružky Jeleny, která vede výcvik pokusných psů)...

Jestli pan Stalin řekl, že smrt jednoho muže je tragédie, ale smrt milionů statistiky, tak u zvířat to platí úplně stejně.

Komiks odpovídá realitě, včetně té scény na začátku s kabátem. Lajka v mém žebříčku psů přeskočila Lassie. Čest její památce.

3 24.03.2017

Host do domu je překonaná fráze....Povídka Rakev do domu je nejlepší z celého výběru, samozřejmě vedle Guláše, který se oprávněně dostává do všech Švandrlíkových hororových výběrovek.

Vzhledem ke kreativitě autora vytknu, že až moc povídek končí, nebo je ovlivněno, infarktem. Obálka od Neprakty (jedna z nejlepších) ale vyrovná tento deficit.

"Rozvést se s Romanou nedovedu. Jak bych se mohl dívat na to, jak odchází do náruče jiného muže? A dělat, že o ničem nevím, to také nesvedu. Nejsem lhostejný člověk, který by se dokázal tak hanebné situaci přizpůsobit. "Proč hanebné?" divila se paní Alice. "Nevěra je dnes stejně normální jako fronta na banány!"

3 19.03.2017

Ještě že máme tuto knihu, která dotváří nezbytný kontext k Černým baronům a dle mého je Švandrlíkovou druhou nejlepší knihou. Za cenu realistického popisu událostí dokonce autor občas sleví z humorného popisu událostí - zejména při popisu procesu vydávání knihy Černých baronů. Chvílemi absentující humor ale dohání v dalších odstavcích, ve kterých se klasicky vyřádil nejvíce na sovětské kultuře (škoda že na youtube není Kalinový háj...)

2 12.03.2017

Autobiografie Švandrlíka, který hodně odlehčeným způsobem popisuje své mládí, které si načasoval na vskutku nelehká období v Českých dějinách. Nemá problém přiznat recitování sovětských básní, které podává v odlehčeném kontextu a zejména pak zesměšňuje obsah divadelních klasik jako například Kalinový háj.

Autor se i přes svůj odpor k práci a rannímu vstávání (vážné prohřešky vážné doby) dopracoval na DAMU, kde studoval a dal k dobru pár historek se slavnými kolegy. Kniha končí krátce po návratu z vojny a to je škoda, protože i přes nesmírnou čtivost jsem předchozí obsah přečetl, z větší části, v knihách o Kefalínovi.

"Žili jsme v době dovršování kulturní revoluce a mimo podezření z ideologické diverze byly snad jen úvodníky Rudého práva."

2 05.03.2017

Klasicky strhující Švandrlíkův 100 stránkový kraťas, který má tah na branku a nabízí příběh nešikovného důchodce, závislého na sladkém ("kolik větrníků sníš, tolikrát jsi člověkem"). Po té, co pro něj není místo v domě svého syna a pro nešikovnost ho vyhodí i bába, u které byl ubytován, se mu naskytne výjimečná šance bydlení u mladé sexbomby, která potřebuje manžela, aby mohla krýt svou kariéru "umělkyně"....Moralizování a hodnotový systém ve Švandrlíkových knihách nikdy nezklame. 5*

1 05.03.2017

První půlka knihy pro mě byla subjektivně výrazně horší, protože se jednalo o popis historické doby, z které nejsou žádné historické záznamy a autorův styl nedokázal prodat báje o vzniku Číny tak, jak by to třeba zvládl časopis Epocha. Druhá půlka knihy ( okolo 200 n.l.) je mnohem zajímavější, protože už vychází z dochovaných záznamů, kterých mohlo být víc, kdyby nedošlo k politováníhodné události v podobě ničení písemných záznamů, s kterým mají v Číně celkově bohaté historické zkušenosti.

Zajímavost - dle čínské legislativy (a samozřejmě postavení ve společnosti) se dalo z trestu vykoupit. Pokud viník neměl peníze, tak následovaly typické tresty - zohavení, kastrace, nebo tetování. Vzhledem k tomu, že se v té době muselo jednat o tetování blízké Tribu, tak byly všechny tresty opravdu kruté....

1 26.02.2017

Tento román je docela "oddechová" řezničina na 200 stran, kde dochází, podobně jako u Hellerova "Nemalujte si to", k prolínání historických období. Nutno konstatovat, že Sapkowskému se tento nelehký úkol podařilo splnit trochu lépe a k prolínání časů postupně dojdeme zahaleni opiovým oparem, který je tak charakteristický pro oblast Afghánistánu.

Fanoušci autorovy nejslavnější ságy se této knihy nemusí obávat, když budou pečlivě číst a nezaleknou se vojenské terminologie (nemusíš si číst vysvětlivky, prostě pochopíš, že se jedná o zbraň nebo transportér) v díle najdou gryfa a především popis boje je opravdu strhující. Magie okolo hada může zase fanouškům připomenout příběhy Conana a popis fungování ruské armády také vždy vyvolá úsměv.

Zajímavost - i v době tvrdé rusko-afgánské války se znesvářené strany uměly domluvit na odminování údolí pomocí divokých koz a převezení heroinového kontrabandu.

4 25.02.2017

Hodina draka, ve které se s drakem nepotkáš, je....klasická Conanovka, kterou přečteš za dva dny. Oproti povídkám zaměřeným především na hardcore akci a unikátní prostředí se román zaobírá dosti politikou, vojenstvím a psychikou Conana (což není špatné).

Milostná zápletka je horší než obvykle a poslední stránka ji nezachrání. Pokud je klasický Conan rasárna na 30 stránek, tak nemá (a nebude mít) konkurenci. Pokud má délku románu, tak prohraje se Zaklínačem a spol.

1 18.02.2017

Naprosto fantastická knížka Doris Goodwin (opravdu její jediná?), která pojednává o 16. prezidentovi USA (a čtvrtém který byl zavražděn ve svém úřadě), který se díky totálnímu charismatu a vysoké úrovni diplomacie dokázal prosadit v primárkách a stát se prezidentem. Ke své smůle však "zdědil" konflikt Severu proti Jihu, který kopíruje jeho prezidentské období.

Ze vzdělávacího hlediska jsou pro mě naprosto zásadní informace, že republikáni vznikli ze 2/3 ze zaniklé Whig party a vůbec že bojovali proti jižnímu otrokářskému systému, protože dnes je republikánská strana právě doménou jižních států. Pro Lincolna byla zásadní budoucnost Unie (tzn. aby se neodtrhly jižní státy), kterým byl v prvních fázích ochoten zachovat otrokářský systém. V průběhu války svůj názor, ve prospěch úplného zrušení otroctví, změnil díky tomu,že díky otrokům, kteří zastávali "údržbu", se mohl Jih lépe soustředit na válečné tažení. I návrh na zrušení otroctví však počítal s nerovnoprávným postavením černochů, což ostatně platilo i dalších 100 let až k M.L.Kingovi.

Zajímavost? Plnovous, s kterým ho známe, si nechal narůst na základě dopisu 11leté holčičky. Jako bývalý právník a hlavně humanista si uměl udělat čas na návštěvy z řad "obyčejných lidí" a i v průběhu války se dokázal hodiny zabývat případy vojáků odsouzených především k smrti za dezerci a hledal u všech (!) polehčující okolnosti k zmírnění jejich trestu a prohlásil "Ty chudáky by strašně vyděsilo, kdybychom je chtěli zastřelit".

Skvělá knížka o skvělém prezidentovi.

6 18.02.2017

Pro mě vynikající knížka, která knížkou ani být neměla - jedná se o nalezený deník strážce Bajkalsko-amurské magistrály, který byl nedobrovolně převeden z Moskvy. Největší zázrak je to, že se něco takového povedlo dochovat a když se začtete do náplně jednotlivých dní, tak je neuvěřitelné, že autor stíhal psát skoro každý den.

Kniha představuje mimo jiné cenný podklad pro studii mentality rusů. Autor sice jako strážce (ale hodností v táboře stejně neskutečně nízko) měl jako nadřízené totálně vymatlané, negramotné primitivy, kteří se na pozice v pracovních táborech dokonce přihlásili dobrovolně - protože nikde jinde by nedostali takové peníze a zároveň mohli někomu velet.

Kniha může sloužit také jako motivace pro současný život, kdy člověk pořád není spokojený...jakmile se začtu do pár stránek té hrůzy, kterou museli snášet, tak si začnu vážit víc současného života. Autor prakticky na každé straně uvádí venkovní teplotu, kterou musel snášet v netěsnícím pokoji a kde si spolehlivě uhnal revma a bolesti zad.

Ze své pozice by teoreticky mohl žádat lepší pokoj, ale má strach ze ztráty své pozice a zařazení na nejnižší stupeň mezi ostatní vězně a....prostě si to přečtěte a naučíte se více vážit svého života, teda pokud vás nezastaví neorientace v ruských jménech nebo popis života v pracovním táboře, který překvapivě není variabilní :-D

1 12.02.2017

Skvělá "napodobenina", která obzvláště prvním dílem hodně kopíruje Monte Christa. Druhou část, která se zabývá potrestáním zrádců, bych nehodnotil jako výrazně horší, zachraňuje ji Vernův vždy dokonalý cestopisný popis a trefný popis místních (například způsob boje arabů).

Kniha končí potrestáním zrádců, které je absolutně ve stylu poprav islámského státu. Vzhledem k zapůjčenému námětu, předvídatelnému ději (jak již někdo psal dříve) a označením "zrádci" těch, kteří ať už z jakýchkoli důvodů, zabránili revoluci, dávám 4*

2 04.02.2017

Nevím proč, ale myslel jsem si, že Toničku (Tonička je úplně na stejné úrovni jako např. Magráta - tzn. čistokrevná Zeměplocha) zajme Zimoděj a bude to bitva o přežití...místo toho jsou 3/4 knížky o životě čarodějky a Zimoděj se spíš mihne....nicméně knížce to na kvalitě rozhodně neubírá, poslední čtvrtina splnila i moje původní očekávání.

Jediná věc, že mi narozdíl od ostatních nepřijde tak supervtipný, když Fíglové mluví takovým mixem moravštiny, ale sám nevím, jak bych si s tím, jako překladatel, poradil.

Pro mě jedna ze tří nejlepších Zeměploch, kterou jsem navíc poprvé četl s teplotami 39-40C, což mi ještě víc umocnilo zážitek a hlavně představivost. Mágové a Smrť, který se snaží zachránit ducha Vánoc a rozdává dětem dárky.

Krysí smrť sype jednu hlášku za druhou, Zuzana je totálně logická a SMRŤ se totálně snaží, i když se mu třeba během nadělování dárků počůrají vánoční prasata.Tenhle smrtící koktejl si logicky zasloužil zfilmování, které také doporučuji.

5 24.01.2017

Klasický Mrakoplaš na útěku. Lord Vetinari narozdíl od jakékoli další knihy v dost nelichotivé roli. Nevím jestli je to náhoda, ale zrovna v tomhle díle je nejvíc přirovnání aka Červený trpaslík, který začal také v roce 1988.

Zrovna tahle Zeměplocha by si jako nejvíc ze všech původních zasloužila mít "stopáž" na minimálně 500 stran (mágové, kteří ničí postupně svět, chtějí zotročit bohy, psychologický profil Peníze...).

2 22.01.2017

Filuta (víc se mi líbí originální jméno Dodger) je odzbrojující kluk, kterej dokázal elegantně proklouznout nástrahám tehdejší doby, samozřejmě s patřičným štěstím....líbí se mi zapojení historických postav a od dokonalosti mě vzhledem k počtu krys v knížce dělí jen zapojení krysího smrťě, který mohl pronést nějakou repliku...ale i tak 5*

3 14.01.2017

Nejlepší díl, vskutku romantický hrdina a docela děsivá sociologická studie, ze které až mrazí. Vše podstatné z prvního dílu je zde šikovně shrnuto, závěr hodně překvapil, ale líbil se mi například více než u Zaklínače.... P.S. zkusím si víc vážit hub

3 08.01.2017