Ještě máme, co jsme chtěli

kniha od:


KoupitKoupit eknihu

Humoristické vyprávění navazuje na autorovu nejpopulárnější knihu "Černí baroni" a líčí osudy bývalého vojína Kefalína koncem šedesátých let.

https://www.databazeknih.cz/img/books/22_/22963/big_jeste-mame-co-jsme-chteli-p3N-22963.jpg 4.1101
Nahrávám...

Komentáře (15)

Kniha Ještě máme, co jsme chtěli

valdemar
29.04.2021

"Ještě máme co jsme chtěli" a "Kam to kráčíš, Kefalíne" jsou dvě úplně stejné knihy různých názvů. Takhle se tahají lidem peníze z kapes a je zneužívána popularita autora. Škoda.

RoBertino27
18.08.2020

Když bylo řečeno A, musí být vysloveno i B a C. Kefalín či Švandrlík tu líčí "povojnové" pořádky včetně problémů pracovních, dočkáme se "Upírů v Praze" - parafráze na seriál ve Světu sovětů ve vztahu k sovětské okupaci - a také jeho krátké období kočovné společnosti. Prakticky všechny osoby jsou autentické, jen chameleonský Jaroslav Dumbera je skrytou identitou všeumělce Jaroslava Hužery - posuďte sami: pedagog, televizní pracovník, dabingový, filmový a divadelní režisér. Toho ale Kefalín pohřbil podstatně dříve než ve skutečnosti.


n.ezn.amy
20.05.2020

(+ SPOILER) Knihy Miloslava Švandrlíka mám moc rád, tato je takovým řekněme pokračováním Černých baronů, kdy Kefalín žije svůj běžný život, občas potkává své bývalé kamarády a humor je zde stále skvělý. Nejvíc mě dostalo líčení Voňavky, který navštívil Kefalína a povídal mu dojemnou scénu se svým synem, kterou zakončil slovy "A von tam stál jak kokot a z očí se mu koulely slzy jak kobylí hovna". Prostě tohle nevymyslíš

Merlinit
18.08.2019

Kniha částečně autobiografická. Četla se dobře a mnohé v ní popsané události vhodně doplnily informace odjinud.

Formol
28.05.2019

Švandrlíkův smysl pro humor dokáže přežít i natahování a ředění, ale už to není ono...

Endy17
08.02.2018

Kniha mi trochu připomíná sekyrkovou polévku - základ tvoří nesmrtelní Černí baroni, přidáme populárního autora a pár nostalgických vzpomínek na doby minulé. Zbytek je voda... Strávit se to dá, ale žádný velký zážitek (umělecký ani gurmánský) čtenáře nečeká.

mariva
02.01.2018

Kniha a hlavně její autor patřil k nejoblíbenějším autorům mého táty, který podobně jako on poznal na vlastní kůži život "černých baronů". Dnes už nám řada jmen, o kterých se v knize píše, nic neříká, ale není na škodu připomenout si tehdejší dobu, navíc podanou s humorem autorovi vlastním.

MC87
12.03.2017

Ještě že máme tuto knihu, která dotváří nezbytný kontext k Černým baronům a dle mého je Švandrlíkovou druhou nejlepší knihou. Za cenu realistického popisu událostí dokonce autor občas sleví z humorného popisu událostí - zejména při popisu procesu vydávání knihy Černých baronů. Chvílemi absentující humor ale dohání v dalších odstavcích, ve kterých se klasicky vyřádil nejvíce na sovětské kultuře (škoda že na youtube není Kalinový háj...)

1