Otec prasátek

kniha od:


KoupitKoupit eknihu

Nadešel předvečer Svátku prasečí hlídky. * Je nápadný klid. * Sněhu je dost, červenek celá hejna, ozdobený stromeček za každým oknem. Je však absolutní nedostatek velkého tlustého muže v červenobílém oblečení, který doručuje hračky... * Ten zmizel. Dětská vychovatelka Zuzana ho musí najít nejpozději do rána, jinak nejen, že nikdo nedostane dárky, ale nevyjde slunce. A naneštěstí jsou jejími jedinými pomocníky havran s oční vadou, krysí Smrť a bůh kocoviny. * A co je ještě horší, někdo leze komínem. Není to bába. Tentokrát má místo kosy pytel, ale je na něm něco smrtelně povědomého. * HO. HO. HO. * Šíří se podivné zvěsti. * A jestli se vám navíc kýve nějaký zub, buďte opatrní... Úžasná Zeměplocha, kniha 19., přeložil Jan Kantůrek....celý text

https://www.databazeknih.cz/img/books/47_/470/big_otec-prasatek-zVD-470.jpg 4.61208
Série:

Úžasná Zeměplocha / Úžasná Plochozem 20.


Žánr:
Literatura světová, Humor, Fantasy

Vydáno: , Talpress
Originální název:

Hogfather, 1996


více info...
Nahrávám...

Komentáře (107)

Kniha Otec prasátek

Faila
13. května

V Otci prasátek mi nechybělo nic z toho, proč mám Pratchettovy knihy tak ráda. Byl tu humor, laskavost, trocha zahloubání, krásná hra se slovy (opět klobouk dolů před překladatelem), téměř všechny oblíbené postavy.
Bylo zde ale i něco, co jsem u Pratchetta zatím nezažila: strach. Z Časnačaje šla často hrůza, ale za mě byly nejhorší oživlé noční můry. A jako milovník hororů jsem za tuhle vsuvku moc ráda.
Celkově se mi líbil i místy velmi detektivní styl, takový temný až trochu thrillerový. Pro mě něco velmi nečekaného a Otce prasátek jsem si díky tomu neskutečně užila.

kuruteku
19. dubna

První čtení byla jízda, druhé čtení a film hledání detailů. Ale teprve třetí čtení šlo pod povrch.
První byla Zuzanka vychovávající malé děti, o které mi řekl kamarád. Druhý byl příběh, který jsem hltal. Ale třetí bylo objevování pravd, která jsou jen slovy? Anebo láska, přátelství, slušnost jsou něco více? I dnes? Nebo právě dnes?
Měl pravdu Smrť, že je třeba nepřízni Auditorů vzdorovat a dodávat víře základ, nebo Zuzanka, která šla k jádru věci? Anebo se oba propojovali a doplňovali?
Skončí to dobře, ale co si z toho opravdu vzít. A v tomhle je Pratchett mistr nad mistry.
---
"TEN VÝRAZ NA TĚCH MALÝCH TVÁŘÍCH MI DĚLÁ MOC DOBŘE," prohlásil Otec prasátek.
"Myslíte tu směs strachu a úžasu a tu nerozhodnost, jestli se mají smát, plakat, nebo si pustit do gatí?"
"ANO. TO JE TO, ČEMU JÁ ŘÍKÁM VÍRA."
---
"Jediné, co vím já, že kdyby nás táta o Prasečnicích chytil s pytlem hraček, hned by nás zflákal jako koně, protože si byl jsitej, že jsme je někde zčórovali."
"ALE... TO JE NEFÉR."
"To už je život, mistře."
"ALE JÁ NE!"
"Já tím myslím, že všeobecně se předpokládá, že to tak bude," řekl Alfréd.
"NE, TY CHCEŠ ŘÍCT, ŽE TAK TO ZATÍM CHODILO."
... Bylo lepší nechat mistra, aby se těmihle věcmi prokousal sám a udělal si je po svém. Bylo to jako s těmi houslemi. Celé tři dny jen drnčení a praskot strun a pak už se té věci nikdy nedotkl. To byl ten skutečný Smrťův problém. Když si něco takového vzal do hlavy, bylo třeba dostatečně dlouho počkat, až se mu to z ní zase vykouří.
---
HODNÍ A ZLÍ. ALE JE SNADNÉ BÝT HODNÝ, KDYŽ JSI BOHATÝ, JE TO SPRÁVNÉ?
---
"Někdo vypije připravené sherry, na zemi se objeví otisky nohou ušpiněných od sazí, na střeše stopy sanic a váš povlak na polštář je plný dárku," zabručel děkan.
"Ale, povlak na polštář!" vypravil ze sebe s temným pohrdáním starší pAsák. "Pch. Tak to bych skoro odhadoval, že jste byli taková ta fajnová rodina, kde se dárky rozbalují až po večeři, co? Co mívá takový obrovský prasátkovský stromek v hale, co?"
---
"To by nebyly žádné Prasečnice, kdyby všichni neseděli v jedné místnosti a každý z nich mlčky nezíral na jinou stěnu."
---
"SLUNCE BY BYLO NEVYŠLO."
"Opravdu? Tak mi teda řekni, co by se stalo?"
"SVĚT BY OZÁŘILA POUHOPOUHÁ KOULE ŽHAVÝCH PLYNŮ."
...
MUSÍŠ ZAČÍT S TÍM, ŽE SE NAUČÍŠ VĚŘIT MALÝM LŽÍM.
"Abychom pak uvěřili i těm velkým?"
"JISTĚ. SPRAVEDLNOST, MILOSRDENSTVÍ, POVINNOST A TAKOVÉ TY VĚCI."
"Ale to je přece něco úplně jiného."
"MYSLÍŠ? TAK VEZMI VESMÍR, ROZEMEL JEJ NA PRACH, TEN PŘESEJ PŘES TO NEJJEMNĚJŠÍ SÍTO A PAK MI UKAŽ JEDINÝ ATOM SPRAVEDLNOSTI, JEDINOU MOLEKULU MILOSRDENSTVÍ. A PŘESTO SE CHOVÁTE, JAKO KDYBY NA SVĚTĚ VLÁDL NĚJAKÝ IDEÁLNÍ ŘÁD, JAKO KDYBY VE VESMÍRU BYLA NĚJAKÁ... SLUŠNOST A POCTIVOST, PODLE NICHŽ BY MOHL BÝT POSUZOVÁN."
---

---


BigDeal
17. února

Ďalší výborný diel Zemeplochy, ale tentokrát to u mňa na čistých päť hviezdičiek nebolo. Všetko okolo mágov bolo geniálne (Výsměšek sa stáva jednou z mojich najobľúbenejších postáv), Smrť bol štandardne zábavný a Časnačaj bol naozaj desivý zloduch. Bohužiaľ však dej okolo Zuzanky ma toľko nebavil a občas som sa kvôli tomu v knihe zasekol. Škoda toho, lebo niektoré časti knihy by boli aj za šesť z piatich.

Martian
11. ledna

Pratchett je tak oblíbený a dobře hodnocený, že mu zas a znova dávám šanci a zas a znova jsem zklamaný. Ale už fakt končím, ten styl mi prostě nesedí.

anonymní.Ilja
29.12.2021

Na Zeměploše není nic jako na Zeměkouli: světlo tam teče, existuje barva kouzel a smrad nejslavnějšího bezdomovce chodí po městě o své vlastní ose. A Vánoce? Těm se říká Noc prasečí hlídky. Při této příležitosti vozí na saních tažených divokými prasaty Otec prasátek dětem dárky. Ale existují síly, které by byly rády, kdyby Otec prasátek přestal existovat. Dá se antropomorfní personifikace něčeho zavraždit?

Set123
26.12.2021

Kniha vpravdě metafyzická, že?

Svátky vánoční mi přerušily mou snahu číst Zeměplochu znovu, tentokráte v řadě pěkně chronologicky. Když tak na mě to prasátko z knihovny koukalo, neodolal jsem představě Smrtě kterak se převléká za San… Otce prasátek. Knihu už jsem četl dříve, jednalo se snad o mou třetí Zeměplochu. Tehdy mi kniha nesedla a nejsem si jist, zda jsem tak třetinu nepřeskočil. Zato nyní, nyní jsem si to jak se patří užil.

Kniha je opravdu fantastická. Lze na ní pozorovat důmyslnou narativní strukturu, zajímavý příběh, zajímavé úvahy, jak jsem již řekl, vpravdě metafyzické. Myslím, že každý milovník Zeměplochy si zaryl do mozku nejen Smrťův monolog o spravedlnosti, ale vůbec celou problematiku „nevycházejícího slunce“. Zajímavý je i začátek, kdy Auditoři navštíví lorda Odkragliho a podotýká, že lze sotva tvrdit, že neexistuje něco, čehož fotku pozná doslova každý.

Zmínil jsem zajímavou narativní strukturu. Kniha má několik vypravěčů (extra, intra, hetero, i homodiegetických) a s tím souvisejících i obdobné množství postav fokalizace. Proto se kniha ze začátku zdá být matoucí, člověk nestačí sledovat co že to ten Časnačaj zrovna dělá. Ale pak přijde Zuzana a hezky pomalu ve formátu detektivky (prvotřídní) vám postupně plně objasní co že se to tam vlastně děje. A to je patrně důvod, proč konec knihy opravdu vrcholí jakousi katarzí, nikoliv pouhým koncem.

Do toho vám poletuje Smrť a zoufalý Albert a v záchvatu pravého prtchettovského šílenství množství bohů a och bohů, krys, alkoholu a tak vůbec strašně moc věcí. Nu a tu a tam je to vše promícháno nějakou tou moralitou a odhalením trochy toho lidského pokrytectví. Není to perfektní?

Doufám, že jste si také vánoce užili a dostali aspoň tolik knih co já.

stanislav0373
02.12.2021

Úchvatná kniha, hmm... HO-HO-HO!

Skvělý svět fenomenálního autora opět útočí na naše bránice i mozky. Kdo TP nemiluje, ten ho ještě nečetl :-)

Neskutečné hlášky mágů, úžasné dialogy auditorů, Časnačaj, Smrť, Krysí smrť (kvík) a spousty lahodného bláta činí z této knihy jednu z nejlepších Vánočních příběhů všech dob.

vystredni
01.12.2021

Dokonalá kniha.
Zábavná, ale i plná různých úvah a některé nápady ohledně míst, ve kterých se postavy nacházely byly prostě geniální, nenapadlo by mě něco takového. I vyobrazení různých známých postav bylo neobvyklé a hrozně zajímavé.

1