MartyMcFly komentáře u knih

Skvělá studie (ach ano, více než cokoliv jiného připomíná studii) proměny člověka ve stroj, jeho postupné odcizení se od společnosti a dokonce i zhnusení sebe samotného, toho co se z něj stalo. Do toho postupně se horšící situace ve světě i jeho vztahu a vztazích s okolím, podivná cesta vesmírem a tak.

Nevýhodami pak je tendence autora trochu se zakecávat a také kniha docela zestárla za těch 45 let (ale ne moc).

1 10.01.2012

Košice/Dánsko/Německo, Kulhánkovský styl střídání lokací, rozvláčný styl popisu děje a vývoje dál, několik originálních nápadů (odpočítávání a s tím spojené číselné symboliky), uvěřitelná znalost okultismu a ucházející postavy, to vše nabízí zatím nejlepší kniha od p. Fabiana.

Abych pravdu řekl, když jsem zjistil že autor je Slovák, myslel jsem, že jen píše česky (něco jako Vlado Ríša), ale ta kniha má překladatele. To mě uzemnilo.

1 02.01.2012

Výborná sci-fi od svérázných ruských bratří, mistru žánru. Jsou ve světovém měřítku opomíjení, ale to mnoho tehdejších, východních.

Takže kdo autory zná, pozná zde jejich specifický rukopis. Zajímavá premisa, popularitě též přispěla Černobylská havárie, kdo by neviděl podobu se zónou, čehož se později chytly i PC hry ze série Stalker, též od východních bratrů. No ale ještě dřív měl příběh štěstí v podobě Andreje Tartovského. Těžko říct, co je lepší, film nebo kniha. To je jako srovnávat Kmotra knihu-film. Jedno umělecká vizuální pastva pro oči, druhé kniha z "té doby".

Stalkera jsem nečetl (pokud to dobře chápu, je to to samé, jen se známějším názvem), ale Piknik na obočině mi učaroval. Je to velice dávno a jistě, je úžasná, ale není to best-off žánru. Myšlenka je skvělá, ale kniha příliš krátká na to, aby jí naplno využila. A stejně se to zčásti stočí na existenční drama a pár neduhů, které tam být nemusely (ale autoři tak jsou zvyklí psát).

Fajn, rozhodně doporučuji (základ východní sci-fi), ale ne nejlepší.

1 23.08.2011

Totální masakr. V ČR se utvořil mně velmi blízký podžánr - SCI-FA založená na krci. Z hlavy bych si asi na nějakou cizí nevzpoměl, možná tak Warhammer 40k, ale to je o něčem jiném - fakt je, že u nás jsou zastoupeni hlavně Kulhánkem a jeho pokračovateli - pár knih od Žambocha, Konec křížů, nebo Kopřiva. To je teprve úspěšný geek. Zabíjení jsem nečetl, ale zhruba vím o co jde a slyšel jsem o něm jen dobré (od na tuto vlnu naladěných kamarádů).

Asfalt mě ale dostal v rámci této brutální scény na nový "level". Krutostí a depresivností si popis asfaltového pekla nezadá s 1984 - gulagy, auto z kostí, útěky přes "džungle" (víme jak to je, mi modří, ne moudří), hrdinové, které je lehké mít rád (neboli - prodávějí rozhodnutí ne obdivuhodná, ale pochopitelná, logická), barvitě popsaný boj, několik vyšších myšlenek k zamyšlení (to aby mozek nezahálel).

Do knihy se ochotný čtenář ponoří hlavou dolů a vyplave v poslední chvíli (neúspěšní vyvrhne moře na břeh o pár dní později). S hrdiny jsem prožíval dění se zatajeným dechem a přál si ne, aby se jim to povedlo, ale aby se napětí udrželo až do konce. To se podařilo. Správná dávka podařených/smůlou zkažených akcí - i to je těžké si ohlídat.

Rád na Asfalt vzpomínám. I rok a půl po přečtení jsem rád, že se mi těchto 640 stránek brutali a humoru dostalo do rukou. Zajímavé je, že jsem si nepřipadal jako při čtení Kulhánka. Je to stejný podžánr, ale Kopřiva má svůj vlastní styl.

Budoucnost bude rudá (krvavá) a černá (humorem), oboje vítám.

1 23.08.2011

Kratičká knížečka s dokonalým nápadem, ale horším provedením té myšlenky. Jde to, nelituji čteného času, ale vrchol žánru to také není.

Nejen že nemusím fotbal, já ani nemusím druhé zparodované téma v UU - čarukrásný (ironie) svět módy. Rozvržení děje na několik postav z jejichž pohledu se příběh odvíjí tyto nevýhoda však vynahrazují.

Děj se odvíjí svižně a je tam mnoho zvratů, které jsem nečekal. Trochu se dozvíme o Lady Margolletě, hlídka je tu naopak ta "zlá". Vetinari se opije a Výsměšek potká rivala. Dua Gustýna vs Julie a Sráž(č) vs Haštal fungují skvěle.

Takže i když téma není mé oblíbené (ani jsem nikdy nebyl na fotbale, natož na módním molu), čte se fajn. Bacha na sherri.

1 06.07.2011

Nebylo to zas tak špatné. Jako obvykle lživé komentáře na obálce (jedna z nejlepších fantasy sérií - ani náhodou), ale i tak to mělo něco do sebe. Zaujala mě jedna originální věc - hrdina je kluk z vesnice (ze zhruba raného středověku) a když přemýšlí (většinu času), je to psáno spisovně. Když však mluví (zřídkakdy), mluví dosti nespisovně. Pěkně to navozuje atmosféru a přináší zajímavé zpestření.

Děj je zajímavý, ale proveden poněkud nešikovně. Co však knihu sráží nejvíce je překlad. Nebo spíš korekce - spolu s mojí přítelkyní máme vlastnost, že si všimneme skoro každé chyby (překlep většinou, nebo chybějící písmeno). Ovšem tato kniha trhá rekord.

Napočítal jsem více jak 70 chyb na 270 stran malého (mezi A5 a A6) formátu. Každé zhruba 3 stránky textu chyba (nepočítaje prázdná místa a začátek-konec)

1 25.04.2011

(dějově zasazené mezi 2. a 3. knihu ságy o Heeche, vydáno však jako poslední - Audee je mimo, ten se může odehrávat kdykoliv)

Několik krátkých úvah, některé připomínající vědecké statě (o evoluci) + prvek Heeche. Krom nich (1/3 knihy) jde o příběh chudáka Audeeho. Člověk ho nemůže než litovat, nedaří se a nedaří. Sice je "jeho" příběh časově tak nějak před první knihu (Gateway), tak ostatní informace z Cesty jsou později a tak se nenechte spoilerovat.

Zvláštní kniha, kolekce čehosi, podivně slepená dohromady, držící jen tak tak. Ale jde to přečíst, užít, zapomenout. A nebo vzpomínat - Audee se brzo připomene ve trojce.

1 22.03.2011

Nebylo to úplně špatné. Nene, už tady se daly vidět zárodky jeho stylu, ale byla to "jen" kniha v cizím (zajímavém, ale ne moc rozpracovaném) prostředí, která byla tak nějak pustá. To je její největší problém. V Zeměploše má Pratchett prostor pro vyvíjení postav, kultury, filozofie a vtipů. Tady ? Jen průměr.

1 16.02.2011

Ono to asi bude stylem hodně podobné Honzíkově cestě, ale tu z hloubky duše nesnáším, avšak Káně je něco jiného. I když jsem ve druhé třídě dostal jako trest za zlobení přepsat po škole celou první kapitolu (peklo), tak jsem se nedal a Káně si zamiloval.

V té knize je vše, co může dítě (nebo aspoň před patnácti rokama mohlo) chtít. Možná je to pro dnešní děti až moc naivní a dobře vím, že tenkrát byla obecná naivita větší než nyní (nebo jsme měli více ideálů ?), ale stále je to zatraceně dobrá kniha. Vývojový (evoluční) stupeň slabikáře (dokonce i kresby jsou stejné).

(problém H. cesty vysvětlím na zeptání)

A tak mi zůstalo, že nemám v oblibě vesnice (a hlavně cesty na vesnice) a naopak mám rád letiště, letadla a letce. Lehce. Možná i Ledce. A suchý led.

1 09.02.2011

Honor pokračuje dál. Mimochodem rád bych zmínil jistou lingvistickou zajímavost originálního názvu. Honor není jen jméno hrdinky, ale též anglicky něco jako "čest". Tedy je to vlastně nejen Honor (jako žena), ale i by se dal šestý díl číst jako "Čest mezi piráty", naznačující kontrast oddanosti povinostem námořnictva, morálku a jakoby dobro. Ve vesmíru kde vládne zlo v podobě pirátů (a nejsou to komiksoví piráti, tihle kradou [klasika], vraždí [méně časté] a znásilňují [což je téma, které málokterý autor nakousne - dokonce je i mírně zpracovaná psychologická studie - vše v rámci příběhu]).

Pokud by se někdo bál, že když se přesunujem od Mantichorského království na galaktický západ (= směrem od války mezi Havenem a Mantíky), tak se mi zdá, že soubojů je tu ještě více, než v předchozích dílech (kde byla struktura připravy, trénink, zlepšování a nakonec boj). Zde se bojuje neustále. Zajímavé jsou pohledy do nepřátelského tábora, ať už fanatičtějších velitelů (Waters) a nebo zajímavého Casleta.

Ničivý konec. To se všechno kolem Harringtonové musí poničit ? Asi ano, jinak by nebyla sranda.

1 03.02.2011

Ééé, jo. Tady Marty McFly. Těší mě Marty McFlyi.
Mnoho lidí zná film, ale málokdo ví, že hlavní postava se takhle jmenuje. Zvláštní, ale tak praví má zkušenost. Nuž a už nikdo už nezná knihu. Já si jí sehnal jen proto, že jsem fanatik.

Ale byl jsem zklamán. Je to vlastně přepis prvního dílu. Bohužel vůbec ne v lehkém tónu sci-fi (10%) komedie (90%), ale ve extra formálním stylu. Možná je to vina překladu, ale z kouzla filmu zůstal zachován jen příběh. Forma je strašlivá a ukrutná.

1 02.02.2011

Má první kniha zabývající se problematikou koncentráků. Sice to byla jen jedna zastávka na temné pouti Žida za svobodou, ale i tak to dostatečně nastínilo krutost. Ne, že bych to neznal zdřívějška, ale číst o tom také zasáhne.

3 etapy - Německo v době těsně před, Německo v době zavřený v. a oblast budoucího Izraele - v kibucu. Nedá se říct, která část je nejlepší, ale jako celek to působí uceleným dojmem strastiplné pouti za svobodou. Falconer zná své řemešlo dobře a dokáže zaujmout.

1 02.02.2011

Kniha byla výborná. Další z momentů, kdy jsem byl rád, že jsem poznal knihu dříve, než film. Je to unikátní zážitek a jsem za něj vděčný. Do filmu se plno scén nevešlo a tak je kniha poměrně bohatá na příběhy, i když pomalé a vážné tempo vypravování má též.

Nebudu trhat partu a dávat jiné hodnocení, protože u této knihy cítíte, že v rukou držíte jednu z těch nejlepších. Je to tak a záleží jen na čtenáři jaký je a jak dokáže ocenit knihu. Pro některé to nefunguje, ale to se stává. Mě tento styl ke knize sedl.

1 02.02.2011

Přesně jak říká anotace, četl jsem to někdy na prvním stupni (1998?). Byl jsem unešen. Dnes si možná můžu s dobrodružných příběhů "pro klukly" dělat srandu, ale tohle je nostalgie. Navíc Batlička uměl napsat zajímavé příběhy.

1 02.02.2011

Je to Zeměplocha, takže vysoká kvalita od začátku, ale konkrétně tato se mi líbila snad nejméně, nebo alespoň jako jedna z nejhorších. Sice nám tu autor ukázal zajímavou stránku Smrtě (a tak další z jeho raných postav se začla vyvíjet a "prohlubovat"), ale dějově to zas tak zajímavé nebylo.

1 31.01.2011

Hezké, jak minimalistický začátek (jsem kluk z města), tak vojenská střední-končící část. Knihu mi ale zkazil konec. Nejsem příznivce happy endů za každou cenu, navíc hrdinův psychický stav se zhoršoval po celou tuto dobu (nebo byl vždy tak trochu nakřáplý, či parafráze na hrůzy války?), ale ke konci to na mě bylo už moc.

Nicméně Pelc píše pěkně a tak se to samozřejmě hezky četlo. Neuspokojivý konec to ale nevyváží. Pro šílenství raději ...a bude hůř.

17.10.2012

Druhý díl v sérii, ale první, který se mi dostal (omylem) do rukou. Ze začátku jsem byl (tak 5-10 stran) sice ztracen, ale rychle jsem se chytil. Naštěstí jde lehce odhadnout co bylo v prvním a tak si přečtu třetí a poté první, budu ho brát jako prequel - před-díl (jaký je překlad slova prequel?).

Nemoc už dávno zničila většinu. Města jsou rozkrádána a mocnosti spolu válčí, místo aby si navzájem pomáhali. Ale protože tu ta pandemie je právě proto, že spolu válčili, není se čemu divit. Ale místo politiky je děj zaměřen na lidské osudy skupinky tří lidí + pár dalších, co se na chvíli objeví. To pomáhá.

Válka tak není jen oddálený pohled pětihvězdičkových generálů co posunují figurky po mapě a vydávají rozkazy kde shodit jaké bomby. Posunume se pěkně do předních linií do vnímání člověka. A že ho Jeff C. dokáže popsat skvěle. Jedna z věcí na které se při čtení dost zaměřuji, o kterých tuze moc přemýšlím, je logika rozhodnutí. Stručně řečeno, jestli volby protagonistů dávají smysl, popřípadně jak moc se to blíží tomu, co bych já v té samé situaci mohl udělat. A v tomto ohledu jsem spokojen.

Prostředí je samozřejmě zajímavé, ale to může být zapříčiněno mým fanatickým zájmem o post-apokalyptická témata, o Zemi zničenou nejrůznějšími prostředky. Autor je asi také turista, protože cestopisných poznatků jsem si z knihy odnesl dost. Nezbývá jim (těm univerzálním) věřit, nikdy jsem v USA nebyl. Ale Leadville muselo být hezké město.

21.12.2011

Série JFK je vyjímečná tím, že dává rodokapsu sílu myšlenky a tvůrčí prostor mnoha autorům. Každý má svůj vlastní styl psaní, výběr slov. No a na JFK je vyjímečná "temnost" mnoha dílů (mutanti Ledové hry, bakterie Hořících oblak). Zde však vyvrcholila (později bude překonaná Odplatou 1-2 (shodou okolností také od Hlávky) a Apokalypsou, ale i tak je dost dobrá.

Těžko říct, jestli nejlepší, to se tvrdit neodvážím. Ale páč jsem Plzeňák, jsem za Zatmění rád. Ach, trochu nešťastně zvolený název, ale moudří pochopí. John si zde sáhne až na dno svých sil. Ne fyzických, ale těch duševních. Má co dělat, aby se nezbláznil, ovšem zešílet může i nepozorný čtenář - strachem o Kováře.

Psychické mučení je skoro hmatatelné a autor umí velice dobře pracovat s popisy - skoro jakoby se v tom vyžíval. Třeba to dělá, na škodu věci to určitě není, spíš naopak.

21.08.2011

Jako s každou povídkovou sbírkou, i tady se sešly horší a lepší kusy. Jenže Pratchett je znám jako autor jedné jediné fantasy série více než jakýkoliv jiný povídkář. Když Pratchett, tak Zeměplocha. Takže ty "ostatní" povídky jsou už od začátku posunovány níže, protože nejsou "tam odtud". Koneckonců, nejsou tak dobré, pravda - a to je také hlavní důvod proč takové hodnocení. Nejlepší z nich je asi Trolí most - melancholické uvažování stárnoucí postavy/autora ve světě, který se mění čím dál tím více k nepochopení.

20.08.2011