Márinka
komentáře u knih
Knih se jen tak nezbavíme
Umberto Eco
"Nic není pomíjivější než trvalé nosiče" - kniha stará 500 let se dá přečíst i dnes, soubor na 40 let staré 8palcové disketě stěží :o)
Zpěv drozda
Walter Tevis
Říkám si, nejen proto, že pracuji v knihovně, zda skutečně nespějem k tomu, že lidé přestanou umět číst a psát. Zda skutečně klesáme na drogové dno a až někde pod vrstvou bahna si uvědomíme ... Některé pasáže mi nepřipadaly pět set let vzdálené ... velmi dobře napsáno.
Spolek přátel krásné literatury a bramborových koláčů
Mary Ann Shaffer
Nádherný příběh o tom, kolik podob může mít válka, lidské neštěstí, láska, přátelství, tužby. A zejména o tom, jak si kdysi lidé dokázali povídat o literatuře, o knihách a jejích hrdinech. Byť je k sobě svedla náhoda, ba dokonce nutnost přežít a před tím vůbec nečetli. Škoda, že autorka již zemřela ...
Provařená
Simona Votyová
Dovolte mi trochu profesionální deformace trenérky paměti. Lekce "Dlouhodobá paměť - přísloví, rčení, pranostiky":
U Sylvie, které hřmotně tikaly biologické hodiny, mě okamžitě napadlo "Dávej si pozor na svá řání, mohla by se ti vyplnit.". U feťačky Kamily zase "Nepotkávají se hory s horami, ale lidé s lidmi.". Zelená vdova Alice nemůže znamenat nic jiného než "Není všechno zlato, co se třpytí.". A stárnoucí rocker Patrik? Ten je zosobněním "Koho chleba jíš, toho píseň zpívej.".
Nechci polemizovat o tom, zda popisované životní příběhy mohou být reálné, nebo se jedná pouze o "pohádku pro dospělé". Problémy se v literatuře přece jen řeší lehčeji než v životě. Jisté však je, že si čtenářka může od všech hrdinek, včetně babičky, něco vzít, v něčem se poznat, něco pochopit. Střídání vypravěčů posunuje děj rychle dopředu. A že se nakonec všechny linie střetnou? Proč ne? Vždyť už pan Lustig říkal: "Svět je malý a o náhody tu není nouze.". :o)
Město v oblacích
Anthony Doerr
Mám "multižánrové" a "multiepochální" příběhy ráda. Nenudím se, musím se soustředit a těším se na překvapující splynutí osudů všech hrdinů.
V tomto případě však musím srovnávat.
V excelentním románu Davida Mitchella Atlas mraků byly pojítky mezi šesti hrdiny napříč staletími, minulými i budoucími, znaménko ve tvaru komety a literární či jiná umělecká díla. Spojnicí pěti Doerrových hrdinů jeho nejnovějšího románu Město v oblacích jsou skutečná antická romance, byť se z ní dochovalo jen pár fragmentů, a jejich houževnatost. Zatímco Mitchell se v čase posunoval méně chaoticky, nejdříve tam a pak zpět, Doerr udržuje čtenáře ve střehu neočekávanými změnami nejen vypravěčů a jejich ér, ale také časových úseků... Více v recenzích
Lanovka nad Landekem
Petr Čichoň
Je to nesnadné čtení. A to z minimálně ze dvou důvodů.
Ne každému čtenáři může lichotit prajzština (hlučínské nářečí). Ačkoli jsem „ostravska chacharka“, i mně trvalo, než jsem si na důvěrně známou řeč v psané formě zvykla. Po pár stránkách jsem však opět „byla doma“. Prajzská část novely pak pokojně plynula mezi rybníčkem, skrývajícím zlaté rybky a lahváče, a kuchyněmi sousedních domků obou starých přátel. Z Johanových vzpomínek na mizející svět a komentářů k měnícím se Vítkovicím na mě dýchala poklidná nostalgie, ale i obavy z věcí budoucích.
Střídání vypravěčů není problém, protože kapitoly „dětí“ jsou psány spisovnou češtinou. Potíže přicházejí s různými časovými rovinami. Tam jsem se chvílemi ztrácela.
Těžké je i hlavní téma: na jedné straně hledání národní identity, touha po regionální samostatnosti a na straně druhé mafiánské praktiky a politická vražda.
Slezsko je svým způsobem nešťastné území, na kterém se v historii vystřídali mnozí evropští vládci. Žili/žijí zde Češi, Poláci, Němci... Ve shodě i v bratrovražedném boji. O této části (nejen) naší historie se málo ví. Proto je dobře, že se o ní začíná více psát. Byť jde v tomto případě o fiktivní příběh z blízké budoucnosti, který tu a tam zadrhává, aby vyústil v šokující závěr.
Knihkupectví na Bylinkovém náměstí
Eric de Kermel
Čekáte-li příběh plný napětí a zvratů, budete zklamáni. Toužíte-li se s knihou zasnít nad knihami, odpočinout si v náručí krásky Literatury, tiše splynout s dávnými i současnými příběhy, pak je pro vás Bylinkové náměstí ve francouzském městečku Uzès ten správný cíl.
Často slýchávám, že knihomol rovná se podivín, samotář, nekomunikativní tvor, který z reality utíká do vyfabulovaných světů. Éric de Kermel však ve svém půvabném dílku dokazuje, že v „národu čtenářském“ najdete stejný „vzorek lidstva“ jako v jakékoli sociální skupině.
Navíc bylo tak jednoduché zaměnit slovo „knihkupec“ za „knihovník“ a „zákazník“ za „čtenář“:
"Nabídka v mých regálech se skutečně od té doby rozvinula a musím konstatovat, že zákazníci chtějí hlavně sledovat záliby knihkupce a objevovat nová literární území. Je nezbytné mít klasiky, knihy oceněné, regionální literaturu, ale to ostatní je na knihkupci, on se musí rozhodovat, dodávat své nabídce osobitost a být také trochu ambiciózní vzhledem ke čtenářům. Sázka na krásu a inteligenci se vždy vyplácí!" Str. 25
Romeo, Julie a tma
Jan Otčenášek
Jedna z mála tehdejších "povinných", která stojí za to přečíst i nepovinně.
Saturnin
Zdeněk Jirotka
Přiznám se, že jsem Saturnina dosud nečetla. Film jsem viděla mnohokrát a je úžasný. Nevěřila jsem, že "papír" dokáže být tak mile vtipný. Mýlila jsem se. Je málo knih, u nichž se směji nahlas. Tato patří mezi ně. Právem se stala Knihou srdce.
Stezka Českem: Nové příběhy
kolektiv autorů
Kniha - předmět: nádherná, hned na začátku mapa s vyznačením tras, spousta úžasných fotografií, které vás přímo tahají z ušáku ven, příjemné drobounké ilustrace, QR kódy na podcasty.
Kniha - příběh: geniální střídání popisů jednotlivých etap s užitečnými radami, upřímnými a někdy i vtipnými výpověďmi stezkařů a s pohledy pro mne dosud neznámých bytostí Trail Angels. Poučení, zábava, úžas, inspirace.
Více zde: https://www.treninkpameti.com/news/kdyz-televize-primeje-cist-a-snad-i-chodit/
Bezpečný přístav
Marie Laval
Nechala jsem se zlákat anotací. Vzpomněla jsem si totiž na to, jak moc se mi líbil Pojízdný krámek snů a těšila se na reprízu. Nevstoupíš dvakrát do jedné řeky ...
Pryskyřník, jak Jenna nazvala svou žlutou knihovní dodávku, hraje v příběhu jen malou roli. Jádrem vyprávění není literatura, ale vztahy. Romantika jako vyšitá. Ústřední dvojici a závěr odhadne vášnivá čtenářka romací po pár stránkách. Ale myslím si, že o utajení pointy autorce vůbec nešlo. Styl vyprávění je velmi příjemný a o jiná tajemství v něm není nouze.
Doporučuji všem, kdo si chtějí odpočinout u krásných popisů ostrovní přírody, zamyslet se na tím, jak těžké je opustit tyrana či snít v zátoce mořské panny o pokladu.
Psí život
Jaroslav Irovský
Do půlky jsem četla jedním dechem. Psí průpovídky mě bavily, i když "pánička" místo "panička" mi rvala oči. Zato když se hafani "rozštěksmáli", usmívala jsem se taky.
Jenže pak se do psích tlam čím dál tím častěji dostaly moralizující fráze. Nic ve zlém, s názory autora, v přesvědčení že se do jisté míry jedná o autobiografii, souhlasím. Ale nejsem si jistá, že naši čtyřnozí přátelé jsou tak "uvědomělí".
Přesto doporučuji všem pejskařům. Třeba se v tomto krátkém příběhu něco dozví o tom, co se někdy zračí v dlouhých psích pohledech. Upřímně, taky ráda bych ráda věděla, co si náš voříšek myslí...
Neviditelná zranění
Věra Fojtová
Z anotace, a hlavně obálky nového vydání (2022), by se mohlo zdát, že se jedná o milostný příběh Rút a Ervína odvíjející se na pozadí nelidské 2. světové války. To je ale omyl. Jedná se o dva samostatné osudy, které autorka spojila jen jejich krátkým setkáním v Terezíně. Sama v doslovu přiznává, že část vyprávění je fabulace, ale i kdyby se jen polovina textu zakládala na pravdě, na síle mu to neubírá.
Malá kniha stoicismu: Stoická filozofie pro moderní spokojený život
Jonas Salzgeber
Skvělá kniha, která vás zcela nenásilně poučí o tom, jak se netrápit nad věcmi, které nemáte pod kontrolou. Navíc, první stoikové neznali pojem mindfulness, ale schopnost být přítomen v daném okamžiku patří k základům stoicismu. Jakou jinou filosofiii by si trenérka paměti mohla přát!
Zázrak svaté Winifredy
Ellis Peters (p)
Vzhledem k tomu, že má dcera bydlí ve Walesu, velmi mne pobavil Zázrak svaté Winifredy. I když naše národy žily, a žijí, ve zcela jiných společenských podmínkách, vztahy Češi-Moraváci a Angličané-Velšané až tak rozdílné nejsou.
V čem tkví Cadfaelův úspěch? Především je čtivý. Na tom mají samozřejmě podíl i překladatelé. Na jedné straně je tento detektiv velmi pohodový, na druhé má bystrý úsudek, používá selský rozum a dokáže si poradit i bez “mordparty” a vymožeností současné kriminalistiky. Samozřejmě i on má svého “Watsona”, jímž je oficiální představitel spravedlnosti, šerif Hugh Beringar. V neposlední řadě si autorka skvěle poradila i s podílem popisů krajiny, které nejsou zdlouhavé, ale příjemné, obohacující a uklidňující.
Doporučuji zabalit do prázdninového kufru a pokud možno číst od prvního dílu.
Pod širým nebem
Markus Torgeby
Zvláštní kniha. Chvíli poetická, aby Vás za pár stránek vrhla do praktického návodu, co a jak dělat, abyste v přírodě přežili. Přinesla jsem si ji domů pod vlivem (stále ještě!) Palánových „samotářů“. Příběh Torgebyových je však trochu o něčem jiném.
O zklamání z neúspěchu, vyhoření a hledání nového smyslu života. Nejdříve sám, jen pod širákem zjistil, že návrat k přírodě dokáže vrátit člověku duševní klid. Po několika letech se však vrací do civilizace a potkává svou budoucí ženu. Oba odchází zpět do lesů. Tu ženu obdivuji! A nejen pro její krásné fotografie, které doplňují tento příběh.
PS: Autor vypráví o špalkování. Dříve, než se mi podaří dotáhnout do pokoje odpovídající špalek, vyhlédla jsem si pařez v našem lese. Má to něco do sebe :o)
...a naposled konvalinky
Jarmila Pospíšilová
I když je každému čtenáři konec znám od prvních stránek, přesto anotace předbíhá a je poněkud nepřesná. Nejedná se zde totiž vůbec, dle mého, o dobrovolný odchod ze světa, dědictví, nebo vyloučení z něho, či dopis(y) na rozloučenou. To podstatné jsou chvíle, které obě hrdinky stráví spolu, jejich vzájemný dialog. Vyprávění a vzpomínání na časy dávno minulé – to je alfa a omega nové knihy prostějovské spisovatelky.
Ztracené květiny Alice Hartové
Holly Ringland
Vše souvisí se vším, říkám si, když stále nevěřícně kroutím hlavou nad tím, proč se mi tato kniha dostala do rukou právě teď. Existuje totiž jedna souvislost. Koronavirus zavřel spoustu rodin do jednoho prostoru. Lze to vnímat jako plus – rodiče mají konečně čas na děti, muži na své ženy a obráceně. Bohužel v mnoha případech je opak pravdou. Přibylo případů domácího násilí.
Devítileté Alici se ze dne na den zhroutí svět. Ne že by před tím za moc stál. Po té, co „Fénix povstal z popela“ se dokonce zdá, že teprve nyní nachází milující rodinu, klid, štěstí, lásku… Neví, že vše mohlo být jinak. Netuší, že láska tahající za provázky osudu může nejen chránit, ale také ničit.
Nejtragičtější v příběhu je pro mě poznání, že i přes hrůzné zkušenosti mohou lidé přebírat vzorce chování svých blízkých. Slepě a destruktivně. A obávám se, že to není pouze autorčina fabulace.
To krásné jsou popisy krajiny, přírody, mýty, přátelství, vůle a odvaha.
Návrat do divočiny
Aleš Palán
Stále moudré povídání k zamyšlení. Stále pěkné fotky. Ale někde vzadu u bubínku, kladívka, kovadlinky a třmínku slyším tichý cinkot.
Hadí doupě
Agatha Christie
Dvě stě stránek jsem přečetla za jedno odpoledne. To svědčí nejen o literárním umění autorky, ale také o schopnosti překladatele Karla Voleského, který tu a tam archaickými výrazy skvěle navodil atmosféru poloviny minulého století. Popisy prostředí a skvěle vykreslené charakteristiky postav přímo povzbuzovaly fantazii k vizualizaci „křivého“ domu a jeho obyvatel.
Děj, psaný v ich-formě, pádil nezadržitelně vpřed a mé šedé buňky mozkové šrotovaly na plné obrátky. Kdo by tak mohl být vrah? Ta či ona? Ten, nebo ten druhý? Kdepak! Závěr je skutečně šokující. I když pár náznaků v textu samozřejmě bylo. Ale kdo by tomu věřil, dokud to neměl černé na bílém!
Trochu mi zde chyběl geniální detektiv se svými úžasně kreativními závěry a přebývala milostná linka. I když bez ní by neměl náš amatér důvod se do oné zapeklité situace dostat. Co mi rozhodně nechybělo, jsou popisy krvavých a trýznivých scén, které jsou v posledních letech hlavní součástí krimi-thrillerů. Není nad klasiku!