Psí život
Jaroslav Irovský
https://www.databazeknih.cz/img/books/49_/495810/bmid_psi-zivot-gOc-495810.png
5
92
52
Jaký pán, takový pes! To říká lehce slintající boxer Rocky, televizní maniak a vůdce čtyřčlenné party psích hrdinů netradičního satirického příběhu, do níž patří i švýcarský ovčák Ari (vypravěč), častými nemocemi sužovaný anglický buldok Jack a věčně podrážděný, Napoleonským komplexem trpící jorkšír Terry, kteří se v doprovodu svých pánů denně schází na plácku uprostřed olomouckého sídliště. Zde Rocky vypráví v rámci osvěty obsahy různých zpráv, pořadů a filmů (včetně pánem sledovaných pornofilmů, když není páníčka doma), aby jeho kamarádi dokázali mnohem blíže poznat a pochopit dění v bláznivém lidském světě a vše, co je jeho součástí.... celý text
Přidat komentář
Na knihu jsem se těšila, jelikož jsem taky majitelka Švýcaráka, nicméně na Arim jsem nenašla žádný charakteristický švýcarácký rys. To by asi nebyl hlavní problém, spíše mi vadilo, že se autor vykreslil jako pejskař, co pustí psa na volno, s někým si povídá a psa má ZA sebou. No a ten se běhá zdravit s ostatními psy. Nesnáším procházet okolo takových psů, jsem názoru, že je to pořád zvíře a má být pod dohledem majitele, tedy vždy PŘED majitelem. Autor dále polemizuje o respektu, zároveň ale píše, že nechá psa sedět na sedačce vlaku... Jsem jediná kdo v tom vidí nerespekt k příštím cestujícím? Nemluvě o názoru, že dřív děti měly k učitelům větší respekt, protože ti je mohli bít. To byl ale spíše strach, pane Irovský, bohužel je to pořád zaměňováno. A pak nějaké "drobnosti," třeba že lidi krmí kachny suchým pečivem - já vím, že to lidi dělají, ale napsat, že někteří krmí kachny zeleným salátem, mohla mít kniha aspoň trochu edukativní rozměr.. Hodnotím jako pohádku o psech, bez hlubší přidané hodnoty..
Perfektní čtení, příběh z olomouckého sídliště pojednávající o přátelství 4 psích kamarádů různých ras, kteří se snaží pochopit lidský svět v čele s jeho hlavním hrdinou švýcarským ovčákem Arim. Příběh milý, někdy i trochu smutný, poučný, ale i úsměvný, milovníkům psů nebo nejen těm k přečtení doporučím.
Tento příběh nám ukázal, že pokud se cítíme pohlceni vším tím městským betonem, je načase udělat změnu a vrátit se k matce přírodě. Musíme si ji vážit a pečovat o ni, protože ji v hloubi naší duše potřebujeme. Vyprávění bylo taktéž humorné hlavně z důvodu, že příběh vyprávěl pes autora.
Knížku jsem přečetl už několikrát a pokaždé mě zase překvapí, rozesměje a dojme. Co se mi na ní líbí nejvíc je, že skvěle funguje v několika rovinách:
- v Irovského charakteristické, satiricky současnou společnost kritizující;
- v groteskní, typické zejména pro jeho ranější tvorbu;
- v dojemně dramatické, kterou mě překvapil jednoznačně nejvíce... a musím říct, že velice pozitivně.
Všechno tohle dohromady perfektně funguje a já zase dočítám s knedlíkem v krku, spokojeně drbu za ušima svého hafana Oldu (podobnost se zmíněným Oldou, expertem na ojíždění nohou všech páníčkových návštěv, čistě náhodná?), kterému zase rozumím o něco líp. Nebo ne?
Malá kniha s velkým (psím) srdcem. Doporučuji všem pejskařům i těm studeným psím čumákem nepolíbeným.
Do půlky jsem četla jedním dechem. Psí průpovídky mě bavily, i když "pánička" místo "panička" mi rvala oči. Zato když se hafani "rozštěksmáli", usmívala jsem se taky.
Jenže pak se do psích tlam čím dál tím častěji dostaly moralizující fráze. Nic ve zlém, s názory autora, v přesvědčení že se do jisté míry jedná o autobiografii, souhlasím. Ale nejsem si jistá, že naši čtyřnozí přátelé jsou tak "uvědomělí".
Přesto doporučuji všem pejskařům. Třeba se v tomto krátkém příběhu něco dozví o tom, co se někdy zračí v dlouhých psích pohledech. Upřímně, taky ráda bych ráda věděla, co si náš voříšek myslí...
Další (letošní) kniha s dějem v Olomouci (viz Přes práh). Psí mušketýři ovčáka Ariho - buldok Jack, jorkšír Terry a boxer Rocky jsou tak dobře vybráni, že se jejich charaktery doplňují ve všech směrech. Zvířata umí pobavit – Ari roste od půlročního štěněte do tříletého znalce života a jeho soužití s lidmi je jak zábavné, tak poučné, bohužel i párkrát smutné, zkušenější (jako u lidí) zaučují mladší, ani nezapřou sídliště.
Autor se lidským uvažováním trefuje do psího, ale jako pejskaři mu to často „nesedí“. Čtenář se „přes psy“ dozví co je influncer, sex, sousedské vztahy či holubi na sídlišti. Některé lidské hlášky a témata zaskočili, ale co mne fakt vytáčelo: ´páníčka´ tj. dlooouze (páníček je ok) a hlavně ´rozštěksmál´ nebo ´štěksměj´, což při vyprávění příběhu psem sice chápu, ale přesto mi to ani do světa psů ani do slovníku lidí nejde. Stylový humor a nadhled však nelze přehlédnout..
Kniha je taková příjemná oddychovka. musím říct, že mě až překvapilo, jak moc se s Jardou ztotožňuji, názory, povaha, touha po klidu, láska ke zvířatům... Krásná a trošku smutná kniha zároveň, je v ní síla, humor i smutnější témata. Kniha reaguje na současné dění ve společnosti s náhledem upřímného psa.
Ještě dodám, že mi přijde velmi milé, že mi autor do knihy připsal vlastní věnování. Knihu jsem zakoupila i pro kamarádku. Je úžasné, že koupí knihy mohou čtenáři podpořit Jezevčíky v nouzi, které po zakoupení knihy aktivně sleduji na fb a klaním se jejich práci, která je jistě velice náročná. Sama mám zkušenosti z útulku pro zvířata, ale pouze jako dobrovolnice.
Závěrem dodám, že bych si ráda v budoucnu přečetla další autorovy knihy.
Nečekala jsem od knihy nic extra, ale příjemně mě překvapila. Hodnotím 5*, stálo to za přečtení. Doplnění: Knihu jsem koupila pro dceru k narozeninám a byla příjemně překvapená věnování přímo od autora. Jako ochrankyně zvířat taky ocenila záchranu jezevčíků.
Pěkná knížka, četla se v podstatě sama. Sem tam nějakou pasáž bych asi oželela a přiznám se, že jsem čekala asi něco trošičku jiného. Ale není čeho litovat... Zkrátka takový příběh ze života. Každý si tam asi najde to své. Navíc nádherná obálka, které se nedá odolat :-)
Pokud máte psa (nebo jakékoliv jiné zvíře), možná vás už mnohokrát napadlo, co si o nás, lidech, asi myslí.
To se nejspíš nikdy nedozvíme, ale kniha je bravurní sondou toho, co by se jim mohlo honit hlavou, když pozorují naše životy a naše konání.
Příběh vyprávěný očima švýcarského ovčáka Ariho se překvapivě dotýká všech aktuálních společenských i pejskařských témat (pandemie, válka na Ukrajině, hyperkorektnost, protivní sousedi, mnohdy nesmyslný způsob života ve městě, petardy na Silvestra, to, jak se (ne)chováme ke psům...) a věrně odráží českou mentalitu (neumím si představit, že by podobné dílo vzniklo třeba v Německu nebo USA).
V mnoha směrech se mnou vyprávění rezonuje (taky jsem introvert, taky momentálně žiju v panelákovém lese a je mi rozhodně lépe někde v přírodě), a i když jsem se usmála jen jednou (ale to je nejspíš tím, že jsem před dvěma týdny přišla o svého psího parťáka Oriho, takže mi do smíchu moc není), jsem moc ráda, že se mi knížka do ruky dostala, protože ji vnímám jako malé pošťouchnutí novým směrem na mé vlastní životní cestě.
Oceňuji také propojení s projektem Jezevčíci v nouzi; ostatně, sama jsem knihu objevila na charitativním bazárku Domova pro psí seniory Knihánkov.
Doporučuju jako oddechovku pro dospělé čtenáře, kterým je blízké nekomplikované vyprávění a satira. Nebudete litovat. :)
Krátký , oddechový příběh o psích životech vypráví švýcarský ovčák Ari. Do party psích kamarádů patří ještě boxer Rocky, anglický buldok Jack a jorkšír Terry.
Je zde zmíněno hodně aktuálních témat narážející na současnou společnost.
Knížka je hodně autobiografická, tak jako všechny knihy autora.
Úplně super je, že část zisku z prodeje knihy posílá autor do útulku Jezevčíci v nouzi, kde se starají o hendikepované jezevčíky. A ještě spolupracuje se sbírkou Zasukované tkaničky, která se zase stará o hendikepované lidi.
Pěkná obálka. (Olomouc - Jeseníky)
Akorát jsem si myslela, že by knížka mohla být vhodná pro děti, ale není :):)
Nejsem fanoušek srdceryvných knih vyprávěných z pohledu pejska (bohužel, lidi je berou příliš doslova), ale tohle je jiný případ. Ten satirický přístup a kritika lidského jednání je osvěžující. Celkově je příběh, přístup i jednání takové přímé, bez obalů či komplikovaných zápletek, nu proč ne. Tady se to hodí.
Náhodně objevená, s nedůvěrou koupená, s radostí přečtená.
Taková nenápadná knížečka na pár hodin bez jakékoliv reklamy, a tak příjemné překvapení. Je napsaná s trošku jadrnějším humorem a je v ní i pěkně nastíněné zrcadlo současné společnosti.
Na pobavení i k zamyšlení je tento příběh, vyprávěný pohledem ovčáka Ariho. O životě psím i tom člověčím, o poutu, porozumění ( i nepochopení) mezi páníčky a jejich psími kamarády. Pro pejskaře povinné a pro ostatní na dobrou náladu.
Obyčejný lidský (psí) příběh. Nic víc, nic míň. Jasných 5 hvězdiček. Nádherně napsáno.
(SPOILER)
Jaroslav Irovský - ví, jak na dobrou náladu, veselí, smích. Humorem vyhrajeme nad vlastní slabostí. Spisovatel dokáže i obtížné situaci dát křídla a povznést se nad trápení, které se rozhodlo zůstat...
Rozhodl se udělat radost , knížkou pod vánoční stromeček, pro milovníky věrných, psí kamarádů, ale i pro radost těch, kdo s stará o psí kamarády. Z každého prodaného výtisku daruje 50 Kč - pro Jezevčíky v nouzi. Jeho snem je za pomocí čtenářů, společně udělat radost psím vozíčkářům.
Jezevčíci lační po možnosti, obohacovat svou oddaností svého páníčka a názorně ukazovat, že každý problém se zvládne, tam kde je láska.
Výběrem tohoto vánočního dárku i pro sebe, se duch vánoc 2022 každým dnem rozrůstá a šíří, umocňuje. Tuto zimu, kdo dá, dvakrát dává! Dobrá nálada posiluje imunitu. Kéž by v očích všech se rozzářilo štěstí.
Pana Jaroslava si velmi vážím. Jeho Psí život dokáže obzvláště tento rok, lidi spojovat. Pozitivně zasahuje do mnoho oblastí zároveň. Jsem udivena, kolik pěkného může kniha aktivovat , přestože realita je krizová - v mnoha, nekončících ohledech.
Bajek jsem se bála, nacházela jsem sama sebe... Pak se musím nad sebou zamýšlet, smířit se s pravdou, vzít ji v úvahu. Bolestná zjištění ukazuje, kudy cesta nevede a nakonec jsem ráda. Dostaví se pocit, že ještě žiju a mám naději něco změnit a nacvičovat, nedělat věci opakovaně špatně. Jaké má pocity vozíčkář lidský a jaké psí?
Doporučuji tvorbu spisovatele, který je ochoten darovat nejen úsměv, ale i srdce, děkuji.
Předesílám, že příběh jsem si zakoupila, protože jsem pejskařka, psí příběhy miluji a ráda přispěji na dobrou věc. Koupila jsem ještě jednu knížku i pro svou desetiletou vnučku.
Jako humoristický román ho hodnotím jako velice zdařilý, vulgarita a ironizace věcí lidských je solí a pepřem českého humoru posledních desetiletí. V knize vidím i prvky autobiografie, vyjádřené láskou ke svému psímu příteli a k přírodě. Také se autor zabývá povrchně celospolečenskými tématy, která rezonují a ne každý s ním může souhlasit, což nebyl můj problém. Ale jako knížku pro dítě to prozatím doporučit nemohu, byť má kniha moc hezký přebal :-). A tak o letošní vánoce nebude předána.
Velmi neobycejny pribeh do techto podzimnich dni menici se v zasedle smogove "neco". Cetlo se jednim dechem, kdybych mohla, precetla bych za jeden vecer. Autor se netaji tim, ze "nerozumi" lidem a teto dobe, za to ale dokazal, ze 100% rozumi risi psu. Byla jsem fascinovana tim, jak moc se do smysleni psu Jarda vcitil. Pribeh vsednich dni particky psu a panicka hlavniho hrdiny je elegantne odlehcen vtipy a humornymi situacemi. Libil se mi styl psani i cela myslenka pribehu. Pribeh povznasi dusi a neni vlastne vubec negativisticky. Doporucuji vsemi deseti, pokud se chcete odreagovat od celodenniho shonu.
Tak já půjdu tentokrát proti proudu. Příběh byl hezký, takový milý. Ale jakoby tomu chyběla šťáva. Možná jsem hodně navnaděná knihami W. Bruce Camerona, které opravdu miluji.
Štítky knihy
psi bajky satira humor příběhy o psech člověk a pes Olomouc Jeseníky
Autorovy další knížky
| 2018 |  ... s duší beadníka |
| 2022 | Psí život |
| 2013 | Příběhy sráče |
| 2014 | O(byčejný) život |
| 2020 | Hrobař |
Kniha Psí život je v
| Právě čtených | 2x |
| Přečtených | 98x |
| Čtenářské výzvě | 18x |
| Doporučených | 18x |
| Knihotéce | 49x |
| Chystám se číst | 68x |
| Chci si koupit | 31x |
Není to můj šálek čaje, ale byla jsem ráda, že jsem tímto mohla přispět na jezevčíka v nouzi. Jsem na druhou stranu ráda, že jsem mohla nakouknout do autorovy biografie. Jediné, co mi nesedlo, bylo, že ač mladší o 7 let než já a pamatuje si bití ve škole? To si nepamatuji už ani já !!!
Soucítím s ním s tím, že asi v obou nás je stará duše, která se s tímto světem a jeho soc.sitemi neztotožňuje a trápí se v něm. Já zaklínila v 80.kach a on v 90.kach.