MaláKnihomolka komentáře u knih

Jaké to je v nebi? Existuje vůbec? Čekají tam na nás naši blízcí?

Bára je zdravotní sestřička na gynekologii, čeká ji svatba s přítelem Filipem, kterého opravdu miluje. Jenže do hry vstoupí smrt, kdy se Bára probudí v nebi a rozehraje tak zajímavý sled událostí.

Začátek, který se odehrával v nebi, byl pěkný, takové zahřátí u srdíčka. Setkání s blízkými lidmi, ale i poznání úplně nových tváří, žádný konkrétní čas, možnost dělat to, co se vám zlíbí.. to zní hezky, ne? Taky že bylo. Ovšem když se na scéně objevil například jednorožec, tak to na mě působilo už lehce přes čáru. Jenže co my víme, třeba tam vážně jsou, že jo!

Mě však hodně bavila linka, kdy se naše hlavní postava Bára vrátila na zem, s určitým posláním, na nějž musela přijít. Moc jsem jí fandila, ať už ve věcech lásky, tak i přátelství. Například jedna zmiňovaná babizna, kdo četl pochopí, kdo ne, doufám že si knihu přečte a také potom pochopí.
Postav tu bylo docela dost, ale nijak jsem se v nich neztrácela.
Líbilo se mi, že to autorka podala tak lidsky, ze života normálního člověka, že to bylo víc uvěřitelné. Humor mi taky sednul do noty, navíc vyvažoval tu smutnou stránku knihy, která k tomu jednoduše patřila. Zároveň se připravte, že vaše emoce zažijí jízdu na horské dráze. O tom přeci jen tato kniha taky je.

Co se týká konce, ten jsem vlastně čekala, seděl k tomu, ale stejně si kousek mojí dušičky přál tam přeci jen malinko něco pozměnit.
Navíc má kniha tak akorát stran, není moc dlouhá, ale zároveň si myslím, že předala to, co měla.

2 19.04.2024

Na tuhle knihu mě nalákala především moje milá kamarádka, která tyto autorky opravdu chválí a já začínám chápat proč. Tohle bylo takové milé čtení například ven k vodě, když už se nám blíží to léto. Určitě se budu muset podívat po dalších jejich knihách, třeba Neexistence prý opravdu stojí za to. Ale zpět k Letním bouřkám.

Ačkoliv už bohužel nejsem student, tak mě děj rychle vrátil do doby, kdy jsem se i já těšila na dva měsíce hezkého počasí, volna a žádného učení, stejně jako kluci z příběhu. Floyd s Pauliem se poznali už jako malí kluci. Od té doby jsou nerozlučná dvojka, kde je jeden, tam je i druhý a navíc nejspíš kují nějaké pikle. To mě na nich bavilo, chovali se na svůj puberťácký věk, neustále vtipkovali, dělali žertíky, ale hlavně jezdili na kolech. Kola, pes Škorpion/Noob, hry, jídlo.. to je takový hlavní výčet toho, co kluky spojovalo, není to však vše. Líbilo se mi, jak byl každý z nich svůj. Jeden nesnášel sladké, druhý by se ho klidně přejedl. Já jsem v tomhle s Pauliem. Mimochodem, kdo si ředíte džus vodou? Já ho ráda čím sladší, tím lepší.

Jako bonus mají ti dva již zmíněného psa, který s nimi tráví každou možnou chvíli a to bylo super (říkám jakožto pejskař). Že nebyla jen zmínka, ale prolínal se společné s kluky celým příběhem.

Co se týká romantické linky, ta byla taková vážně milá, nevinná, poznávací. Samozřejmě kdyby spolu víc a popravdě kluci komunikovali, bylo by to snazší, ale ty jejich naschvály, poznávání sebe samých, to si mě získalo. I jejich rodiče byli skvělí, jak se k nim chovali. Konečně zase příběh, u kterého se člověk mohl jen uculovat jako měsíček na hnoji.

Moc děkuju za poslání knížky autorkám. Snad zase brzy u dalšího vašeho příběhu!

2 11.04.2024

Moderní romanťárna na styl Romea a Julie? To je právě Westwell, akorát jako bonus tu máme ještě takovou detektivní/thrillerovou zápletku. Jejich starší sourozenci zemřeli, protože se milovali. Oni jsou předurčeni k tomu, aby se navzájem nenáviděli. Ale co když je to nemožné?

Jejich příjmení je rovnou jízdenka k tomu, aby se nenáviděli. Westonovi a Coldwellovi už dlouho stojí proti sobě. Vše ovšem ještě zhorší smrt Valerie a Adama, potomků těchto rodin, kteří se do sebe bezhlavě zamilovali. Jessiahova rodina z toho viní právě jen Valerii a proto se do New Yorku vrací Helena, aby očistila sestřino jméno. Jenže pak potká Jessiaha a věci se zkomplikují ještě víc. Můžou se ti dva sblížit nebo je to předem zmařené?

Ze začátku jsem se trochu bála, jestli se do příběhu zvládnu začíst, ale po prvním setkání hlavních postav už to šlo jako po másle. Ti dva mě spolu neskutečně bavili. Vtípky, chemie, emoce, to vše tu mezi nimi bylo. Navíc se střídají jejich pohledy, takže to je za mě další plus.
Líbilo se mi, že tomu autorka přidala něco originálního v podobě Helenina pátrání po tom, co se tehdy její sestře a Adamovi stalo. Bavilo mě, jak postupně přicházela na střípky informací.
Nevím proč, ale myslela jsem, že je to standalone, takže mě na konci čekalo docela velké překvapení, když jsem zjistila, že budou ještě další dva díly. Nebudu lhát, mám chuť si pomalu rvát vlasy. Mám těch rozečtených sérii už víc než dost.
Ráda bych taky zmínila krásnou obálku a ořízku, to je další důvod, proč mít tuhle knihu v knihovničce.

Shrneme si to, pokud hledáte něco pro romantické duše, ve stylu Romea a Julie, nevadí vám slowburn, potom po této knize určitě sáhněte.

1 04.04.2024

Připravte si kapesníčky, emoční jízda na 400 stranách začíná.. Tři měsíce, tak dlouho se Adam neozval. Stejně tak dlouho je zlomené i srdce Rosie, která se snaží vést dál normální život, fungovat ve své milované práci a ustát jeho odchod. To vše, protože si přeje, aby byl Adam v pořádku. Ten se teď však vrací na scénu a nebude to jen tak. S ním se vrací i všechny city.

Upřímně ani nevím, kdy naposledy mi bylo knižních postav tak moc líto. V dnešní době je tak lehké někomu ublížit, napsat zlý komentář trvá chvilku. Stejně tak ten nátlak, když se stanete známými a lidé najednou mají pocit, že vás znají (ačkoliv jen přes sociální sítě, televizi, z koncertu..) a že mají právo vás soudit, nenávidět, pomlouvat. Nejen kyberšikanou se zabývá Mona Kasten v této duologii, ale je to stěžejní téma příběhu. Autorka se nebojí vážných témat, tudíž se tu řeší i závislost nebo rodinné problémy (ty v lehčí míře). Stejně tak nám ukázala, že taktéž paparazzi jsou kolikrát nechutní tím, jak se ženou za senzací. Na úkor tomu, že i celebrity jsou jen lidé, také jim jejich jednání může ublížit.

Začátek se na mě trochu táhnul, čekala jsem hlavně na to, až se Rosie znovu setká s Adamem. To byl asi jediný mínus, který jsem v Křehkém srdci našla.
Jinak se mi líbilo vykreslení vztahu hlavní dvojice. Jak si k sobě hledali cestu, podporovali se, byli tu jeden pro druhého. Já jim tu chemii stoprocentně věřila. Je to takový bolavý příběh pro romantičky, který nakonec pohladí po duši.

Tajně doufám, že autorka napíše další knihu o nějakém dalším členovi Scarlet Luck. Myslím, že půdu si na to docela připravila.

3 28.03.2024

Dnes si pro změnu odskočíme k něčemu peprnějšímu, ale zůstaneme pořád v našich vodách. Jelikož i české autorky umí napsat skvělé erotické knihy, jež vás dostanou do varu. Myslím, že není třeba dlouhého rozboru, jelikož pana Božského už jste u mě pravděpodobně zaregistrovali, pokud mě sledujete už nějakou dobu. Je to již druhá kniha, která autorce vyšla a já si ji užila stejně jako Ano, pane řediteli, ačkoliv každá je jiná. Nejde o sérii, pokud by to někoho mátlo, nýbrž standalone, můžete číst klidně jen jednu nebo druhou.

Tentokrát není vůbec nouze o dojemné okamžiky a slzy. Pan Božský je taková emoční jízda nahoru a dolů. V jednu chvíli jste opravdu měli na krajíčku, jenže v druhé byste zase někomu natáhli. Ti, kteří četli, ví pravděpodobně komu. Líbilo se mi, že kromě erotiky, najdete v příběhu i vážná témata. Ačkoliv erotických scén se taky dočkáte, toho se nebojte, dostanete slušnou porci dortu. Ovšem je tu taky zakomponováno přátelství, jež ne vždy musí být sluníčkové, ztráta blízké osoby, špatné (až toxické) vztahy v rodině

Já osobně mám v knihách moc ráda humor, navíc tady mi ten autorčin opravdu sedl a jako třeba taková baterka? Vy víte o čem je řeč.. u toho jsem se opravdu smála nahlas. Lucka umí ve svých knihách využít situace a vsadit do nich vhodné vtipné hlášky.
Chemie mezi Samem a Evou je tu od začátku znatelná, jenže Eva je po ztrátě blízkého člověka psychicky zničená, takže jsem ráda, že jsme mohli sledovat, jak se s tím vyrovnává a zároveň jak roste její vztah se Samem.

Ráda bych na závěr poděkovala Lucce za možnost být poprvé betou, moci si přečíst příběh dřív a vyjádřit se k němu. Byla to velká zkušenost, děkuju!

1 26.03.2024

Normálně se nejčastěji pohybuji okolo romantiky a erotiky, ale občas stojí za to udělat lehkou změnu a já moc děkuju mojí úžasné kamarádce, že mi Mateřídoušku poslala. Nepřestává mě udivovat, jak šikovné tu v Česku máme autory.

Tohle byla má první zkušenost s autorkou a zároveň i první "návštěva" Lomné. Ačkoliv Akvamarín se zde prý odehrává také.
Bylo zajímavé sledovat historii obce, ačkoliv jsem ji do té doby vůbec neznala. Takové věci mě docela baví, jelikož v místě, kde žiju já, máme například několik zaniklých obcí. A také mě zajímalo jak tu žili lidé dřív. Teď však zpět k Mateřídoušce.

Co si budeme, Anička (a tak trochu v jednu dobu i Mirek) mi kus příběhu lezla na nervy, ale o to lépe byl na konci znát její vývoj, takže už jen za to plus. Osobně mě víc zasáhla linka z minulosti s Věrou, kterou jsem si opravdu užívala. Navíc jsem se díky ní dozvěděla spoustu nových informací, jež by se ke mně pravděpodobně jinak nedostaly. A musím uznat, že mě to bavilo. Nevěděla jsem, že to dřív bylo někde mezi Poláky a Čechy takové. Jak těžké tehdy bylo děti učit v českých školách a natož ještě učitelkou - ženou!
Ke konci už jsem neměla daleko k slzám. Bála jsem se, jak příběh Věry a její rodiny dopadne. Dobře či špatně? Jelikož v té době končila i 2 sv. v., mohlo to dopadnout opravdu jakkoliv. Já vám víc neřeknu, abyste si to mohli zjistit sami.

Na závěr patří díky i autorce, protože nám touhle cestou zprostředkovává historii tak, že vás to bude bavit, budete chtít vědět víc. Je to mnohem lepší než nějaký suchý výklad ve škole. Jsem ráda, že v dnešní době už se tu máme úplně jinak.

Určitě se podívám po Slunečnici a Akvamarínu, ale pokud autorka napíše další knihu, ať už z Lomné či odjinud, tak si ráda přečtu i tu.

5 22.03.2024

„Ztratí-li drak svého jezdce, je to tragédie.
Přijde-li jezdec o svého draka, nepřežije.

Myslím, že Čtvrté křídlo vám úplně představovat nemusím, jelikož tahle kniha minula málokoho a to teprve bude oficiálně vycházet 28.3. Já bych však ráda poděkovala @knihkupectvi_luxor za reading copy.
Prosím, neočekávejte od toho Hru o trůny apod., je to romantasy. Jsou tu draci, které jsem si zamilovala a přála si být taky jezdcem, ale zároveň i dost silná romantická linka.

Měla jsem opravdu velká očekávání, jež se mi naplnila, možná ještě víc než jsem doufala. Já jednoduše takovéhle knihy můžu a krásně se mi trefila do vkusu. Ano, nějaké nelogičnosti se najdou, to klidně přiznám, ale celkově mě Čtvrté křídlo bavilo, takže jsem ochotná je autorce odpustit.
Od začátku do konce jsem se nenudila, pořád se něco dělo. Emoce, pocity, napětí jak tohle vše dopadne.. no a konec mě samozřejmě nalákal na další díl Iron Flame, který bych si nejradši přečetla v aj. Uvidím zda to zkusím.
Autorka se nebála jít rovnou na věc, zasadit do svého příběhu i násilí, aby ukázala, že to v akademii není procházka růžovou zahradou. Zároveň nechybí sexuální scény, humor, sarkasmus.. jednoduše jsem se často i pobavila. Konec příběhu byl postupně docela předvídatelný, ale i tak jsem měla na krajíčku (ačkoliv jsem si to i trochu vyspoilerovala fanarty).

Osobně se nedivím, že tohle dílo má takový hype. Rebecca Yarros využila to, co čtenář chce a funguje a já na tom nevidím nic špatného, jelikož mi to takhle sedlo. Nechtěla jsem tu rozebírat postavy nebo draky, ať vám něco nevyspoileruju. Sama jsem se všem zmínkám o Čtvrtém křídlu, až do přečtení, vyhýbala. Každopádně chemie tu fungovala na jedničku.

1 20.03.2024

„Něco tě může bolet, a přesto můžeš být statečná.

Jen co jsem viděla na bookstormingu tuhle krásnou, zelenou obálku, bylo mi jasné, že knihu Už nikdy tvá si budu chtít přečíst. Německé autorky, jež vychází pod REDem tu romantiku umí psát opravdu skvěle, ale tady mě první díl bohužel lehce zklamal.
Nejsem fanda příliš mnoha popisů a tady autorka popisovala snad každou věc v okolí, vše pro mě až příliš rozpitvávala. Proto se přiznávám, že jsem se místy nudila a chtělo se mi některé odstavce přeskakovat.

Co se týče děje a autorčina nápadu, ten se mi naopak moc líbil! Renovace Mulberry Manaion studenty byla zábava. Nebáli se práce, když se něco pokazilo, snažili se to opravit, když vypadla elektrika, vzali to se smíchem. Zvládli si udělat hezkou atmosféru, užít si čas s přáteli. Co se potom týká postav, ve vile jich bylo celkem osm. Mě ovšem sedla víc postava, která bude hlavní v dalším dílu - May. Kvůli ní a Wesleymu si ten druhý díl pravděpodobně budu chtít přečíst. Ráda bych však ocenila, jak autorka každého ze studentů zvládla popsat tak, že byl každý jiný, svůj.
Avery s Edenem si oba procházeli těžkými životními situacemi. Víc blízký mi byl Eden, ačkoliv si od ostatních držel odstup, jeho myšlenky, pocity se mě dotýkaly více, než jak tomu bylo u Avery, na té mi něco lehce vadilo.

Shrneme si to, pokud máte rádi popisy, podle kterých si můžete vše představit a hledáte emocemi nabitý, plný myšlenek k zamyšlení, milý příběh o ztrátě, nalezení, zlomeném srdci, rodinných problémech, ale také lásce a přátelství, potom s chutí do Už nikdy tvá.

„Knihy jsou víc než jen slova, která autor nebo autorka zvolí. Tvoří je také to, co do nich vloží čtenář v podobě jeho myšlenek a pocitů.

06.03.2024

„V krvi jsem se narodil a na krev přísahám.
Živý přicházím a mrtvý odejdu.”

Co si budeme, mafiánské romance se často od reality dost liší, v tom si nebudeme mazat med kolem pusy. Každopádně pokud máte tenhle typ knih rádi, potom tu pro vás mám na jednu doporučení. Sladké pokušení se mi četlo velmi dobře, bavilo mě to. Na své si tu přijdou také fandové domluvených sňatků.

Sladké pokušení byla jednoduše taková mafiánská pohádka. Jsem ráda, že Cassio nebyl okamžitě měkký jak máslo, ale postupně se Giulii otevíral, učil se s ní žít. Navíc k ostatním zůstal pořád ten drsný, chladný mafián.
Giulia na to, jak byla mladá, zvládla se naučit postarat o dvě malé děti, psa a ještě jednoho chladného chlapa naučila žít. Bylo skvělé, že si nechtěla nechat mluvit do věcí, jako byly její vlasy nebo styl oblékání. Aneb slunečnice všude. Navíc byla laskavá, pro svoji rodinu by se i obětovala a mně se to na ní líbilo.

Kus knihy se potom Giulia snažila přijít na to, jak zemřela Cassiova předchozí manželka Gaia. Co když ji zabil on sám? Já měla nějaké tušení, ovšem to, co se nakonec odhalilo… Docela překvapení, nechutné překvapení. Myslím i se vším všudy, ten pohled do minulosti. Pochopíte po přečtení.
Kniha obsahuje i docela dost s*xuálních scének, které nebyly špatné, ale mně jednoduše vadilo slovo "závojíčky". Pardon, ale to mi okamžitě zkazilo atmosféru.

Moje jediné mínus, jež bych tu ráda vytknula, by bylo asi to, že jsem celou knihu čekala nějakou akční scénku, drama. To sice bylo, ale takové rychlé, vyřešené během pár stran a docela jednoduše.

Koukala jsem, že autorka má na kontě ještě hodně knih, tak snad se u nás dočkáme překladu dalších. Ráda si je přečtu.

2 01.03.2024

„I’m comfortable enough with my hetero status to say that if I did play for the other team? I wouldn’t just fuck Garrett Graham, I’d marry him.”

Ano, pozdě, ale přeci. Druhý díl série Off-Campus přečten a já teď přemýšlím, kdo se mi líbil víc. Asi mám pořád o malinko výš Garretta, ovšem Logan mu dost šlape na paty.
Líbilo se mi, že ačkoliv je druhý díl o jiném páru, i tak se tu dost setkáte s ostatními postavami.

Grace byla sympatická, milá a nedala Loganovi něco jen tak. Za ten její seznam bych jí dala deset bodů z deseti, jelikož jsem se opravdu pobavila. A co se týká Logana, ten se nakonec taky předvedl, že je to kus chlapa, který umí předvést nejedno hezké, romantické gesto. Ačkoliv na začátku jeho posedlost jednou určitou dívkou byla na ránu pánvičkou. Jakmile se vše vysvětlilo, nešlo si ho už neoblíbit.

Zároveň bych tu ráda vyzdvihla vtipnou stránku knihy. Například když se na scéně sešli Garrett, Logan a Tucker, byl smích prakticky na sto procent jistý.
Kniha však opět obsahuje i vážné téma, jež za mě bylo hezky a uvěřitelně zpracované a zakomponované do děje.
Já jsem víc než spokojená. Hned jak zase budu mít čas, určitě se pustím do třetího dílu.

„Jesus Christ, will you quit dictating this conversation to Hannah?' I grumble. 'Bros before hos, dude.'
'Call my girlfriend a ho one more time and you won't have a bro.'”

4 27.02.2024

Přemýšlím, že to tu nebudu moc okecávat, jelikož je to přeci jenom pátý díl série. Snažím se nějak nespoilerovat, ale stejně nemůžu úplně slíbit, že mi něco neujede, přeci jenom si už nepamatuju co se kdy v kterém dílu stalo.
Pokud se ovšem bojíte, že když nebudete číst vše najednou, tak něco zapomenete, udělám vám radost. Autorky v každém dílu na začátku dávají shrnutí toho, co se již událo. Kéž by to tak praktikovali všichni, jejichž dílka mají x dílů. Hned by se mi nemusel pokaždé uškvařit mozek, jak se zoufale snaží vzpomenout.
Zároveň na konci knihy vždy najdete ještě "glosář & popis osob", abyste se mohli kdykoliv kouknout kdo je kdo nebo co je zač.

Teď už přímo k Odstínu smrti. Tohle mohla být vážně bomba kniha, ačkoliv musím odhlížet od té podobnosti s Lovci stínů od Cassandry Clare, kteří jsou moje srdcovka a na něž tenhle svět za mě prostě nemá.
Jenže u Osudu smrti mě mrzí, že mě bavil začátek knihy a konec. Jinak mi to přišlo, jako by se nic extra nedělo. Což je škoda, protože již zmíněné části byly bomba. Zvlášť ten konec, ten musím vyzdvihnout, že autorky umí nalákat na pokračování. To, co se tam stalo, ach jo, mě to normálně mrzelo.
Mám taky otázky, na které doufám, dostanu v šestém (posledním) dílu odpovědi.
Roxy se Shawem (ty dva jsem od začátku měla ráda), tu uzavřeli svoji kapitolu, po romantické stránce, závěru se prý ještě zúčastní. U nich jsem čekala na konci větší drámo, ale budiž. Nebylo to to, co jsem čekala, ale dejme tomu. Osobně se teď však o něco víc těším na Noční přísahu s Harper a Julesem. Jsem hodně zvědavá, jak se u nich příběh vyvine. Pokud víte, co se Julesovi stalo, pak mě asi chápete.
Jednoduše, pokud chcete boj, příšery, akci, napětí a třeba jste i fandy Shadowhunters, potom po této sérii koukněte.

3,5/5

23.02.2024

Třetí a zároveň zatím nejdelší díl romantické série Osobní strážce, kdy tu je vždy jedna z hlavních postav v roli bodyguarda. Asi by bylo dobré podotknout, že tento díl obsahuje na konci i kratší příběh jiného páru, který se zde objevuje.

Dějová linka hlavních postav této knihy, Kingsleyho a Eve je potom rozdělená na dvě části, které dělí rozdíl dvou let. Asi tu nebudu moc popisovat děj, jelikož už samotná anotace obsahuje událost, která by v ní nemusela být a čtenář by to pak nečekal. Za mě docela škoda.

Asi tady půjdu s proudem, ale první část knihy mě tedy bavila víc. Ta jejich škola potom, no, to byl spíš blázinec. Jak někdo takový mohl být ředitelem tak prestižní školy? Nechápu to. Zároveň se celou knihou opět proplétají postavy, jež znáte z předchozích knih a to mě bavilo. Potetovaný Ryan se ztřeštěnou Ivy, drsná Silver s milým Prescotem.. Co se týče Eve a Kingsleyho, ti si v průběhu knihy prošli uvěřitelným vývojem. Asi budu mít sice pořád nejradši pár z prvního dílu, ale tihle dva k sobě taky pasovali jako dílky puzzle.

Co se týká konce, obzvlášť jedné postavy, jejíž jméno tu nebudu zmiňovat, ať nespoileruju, doufám, že autorka nás překvapí dalším dílem. Protože takhle mi to přijde až moc otevřené, což já nemusím. Radši všechno hezky uzavřené, bez co by kdyby.
Celkově byla kniha takový lepší průměr. Mrzela mě hluchá místa, kdy jsem se u čtení nudila, nějak mě to netáhlo číst dál a kdyby byla Polib mě ještě jednou o něco kratší, vůbec bych se nezlobila.

20.02.2024

Leonie je sládek, jež si jde za svým snem a tím je to, že chce vařit řemeslné pivo. Její otec s tím bohužel není zajedno, což Leonii přivede na praxi v zahraničí, která se jí bohužel nečekaně pokazí. Ocitá se tak v Green Valley, kde potká Sama, mladého barmana, jemuž si postěžuje na svůj příšerný den. Dojde k polibku, který však Sam z nějakého důvodu utne. Leonie však nemá čas nad tím přemýšlet, jelikož se teď bude muset vrátit do Německa.
Jenže co když má osud jiné plány?

Tohle byl krásný návrat do Green Valley, které mi už teď, několik hodin po dočtení, chybí. Upřímně doufám, že autorka bude psát další podobnou sérii.

Sama jsem si oblíbila již v předchozím dílu. Potetovaný, sympatický barman a také skvělý otec malé holčičky jménem Maya. Leonie, jež se zde nově objeví, se mi také líbila, taková fajn holka, s neotřelou (u ženy) zálibou v řemeslném pivě a prací sládka, s níž jsem se v knize setkala poprvé. Ačkoliv o pivě moc nevím, jelikož ho nepiju, tak mě tohle zakomponování tady bavilo. Navíc to doplňovalo Samovu lásku k vaření a už to je asi známka, že ti dva se navzájem doplňovali. Měli jasnou chemii už od začátku a s postupem času se to jen víc a víc ukazovalo.

Stejně tak mi chyběla příroda Skalistých hor a postavy z předchozích dílů. Opět se setkáte s Ryanem, Lenou, Izzy, Willem.. no prostě všemi, jež už známe. Navíc série neztratila ani u tohoto dílu na čtivosti, takže budete mít přečteno během chvíle.

Jedinou výtku bych měla ke konci, kde mi přišlo, že tam něco chybí, že je to najednou takové narychlo useknuté. I tak ale jsou Nové šance velká konkurence prvního dílu Nové začátky.

4,9/5

Za poskytnutí knihy k recenzi v rámci spolupráce děkuju Knihy Dobrovský.

2 10.02.2024

„Nedovol, aby řeči ostatních ovlivnily, jak vnímáš sama sebe.

Jestli je někdo, kdo dokáže vymyslet tak skvělé fiktivní postavy, až máte pocit, že jde o reálné osoby, pak je to právě T. J. Reid. Carrie Soto rozhodně nebude patřit mezi ty, které si každý okamžitě zamiluje. Je to tvrdohlavá, chladná, cílevědomá, přímočará tenistka, která si jde pro výhry přes mrtvoly a žije stylem co na srdci, to na jazyku.
Stejně jako u předchozích knih od této autorky, jsem měla pocit, že sedím na tribuně a sleduju, jak Carrie hraje. Fandila jsem jí, aby dosáhla toho, čeho chtěla, ačkoliv nejsem typ, co by šel přes mrtvoly. Někdy je prostě potřeba uznat prohru.

Carrie taková není a proto se rozhodla vrátit z důchodu a opět se naplno ponořit do hry. Dokáže ovšem bývalá světová jednička ve 37 letech ještě dosáhnout až na vrchol? Za ty roky, kdy profesionálně nehrála, šel tenis kupředu a objevily se další nadějné tenistky. Například její hlavní rivalka Nicki Chan, jež jí šlape na paty. Soto tak musí zase rozjet trénink na plné obrátky. Spolu s ní se vrací i její otec, jakožto její trenér a někdejší velmi známý tenista. Jeho zapálenost pro tenis a zároveň láska k dceři, to bylo něco úžasného a získal si mě.

Zároveň je tu romantická linka, která se mi do příběhu hodila a bavilo mě sledovat, jak se to mezi těma dvěma vyvine.

Co se týče tenisu, nejsem fanda, nesleduju ho, takže tuhle stránku knihy vám úplně nerozeberu. Každopádně ačkoliv jde tenis mimo mě, tak tady mi sednul a opravdu mě to bavilo. Plus jsem se alespoň přiučila něčemu novému.

Ale nemyslete si, že je tohle kniha čistě jen o tenisu. Jde tu především právě o vztah otce s dcerou, kdy jsou zároveň trenér a tenistka. Navíc taky jde o to, kam až je někdo schopný zajít pro to, co chce.
Zároveň se mi líbí provázanost autorčiných knih. Se Soto jsme se už potkali v knize Malibu v plamenech a i tady je potom zmínka o jiné knize T. J. Reid.

„Jsi dokonalá i ve své nedokonalosti.
Jsi naprosto nesnesitelná a nemůžu na tebe přestat myslet.

Za RC ze soutěže děkuju @knihydobrovsky.

1 02.02.2024

„Mou povinností je nenávidět ho, ale mým osudem milovat.

Upřímně, kdybych věděla jaký příběh v téhle knize na mě čeká, tak jsem po ní jen nekoukala, ale už dávno bych si ji koupila i přečetla. Příběh o životních rozhodnutích, rodině, lásce, životu v protektorátě.. Hlavně bych vyzdvihla právě dvojčata Soňu a Ester, ze začátku jsem byla trochu zmatená, ale když mi došlo kdo je kdo, o co jde, tak jsem nemohla přestat číst. O Ester se ještě víc dozvíme v druhém dílu Srdcem mojí babičky, takže tu si víc rozebereme kdyžtak příště. Tady byla zatím spíš okrajově, jakožto baletka v Plzni. Každopádně tu Ester, už jako babička, odpovídá na otázky své vnučky Kamily. Na světlo se tak dostává jedno z velkých rodinných tajemství. Ne všechno je tak, jak se zdá, nenechte se ošálit.

Jak se říká, zakázané ovoce chutná nejlépe. Řeší se tu totiž tehdy nemožný vztah mezi Češkou a německým inspektorem. Jak dopadne vám neřeknu, ale já to tak nějak čekala a bylo mi úzko.
Zároveň se tu řeší i rodinné vztahy, kdy má každý svůj pohled na věc. Různé životy se zamotávají, někteří odchází, jiní přichází, jedni jdou do odboje, jiní jdou s proudem a snaží se na sebe neupozorňovat.

Jednoduše, myslím, že kniha osloví hlavně ženy. Nejsou tu sáhodlouze popisovány historické události během druhé světové války, stránky ubývají před očima, hlavní postava v té době pracuje v nemocnici, nadbíhá jí nepřítel a štěstí je tu velmi vrtkavá záležitost.

Jediné, co bych já vytknula je, že někdy mohla jít autorka víc do hloubky, plus konec byl pak dost rychlý. Kdyby se o pár stran natáhnul, pobrečela bych si určitě stejně. Myslím, že tuhle knihu si užijí i ti, kteří stejně jako já nečtou zrovna úplně knihy, jež se odehrávají v období válek.

„Život není o tom, kolikrát padneš na kolena, ale o tom, kolikrát se dokážeš zvednout a jít dál.

Za poskytní knihy k recenzi a hlavně důvěru, děkuju moc přímo autorce @barbora.linke.

15.01.2024

Vracíme se zde zpět do již známého školního prostředí, které si můžete představit i s pomocí pěkné mapky, uvnitř, na deskách knihy. Hlavními postavami jsou tentokrát Victoria aka Tori a Charles alias Sinclair. Já se na ty dva těšila už díky prvnímu dílu, kde si je nešlo neoblíbit. Tihle dva jsou už šest let nejlepší přátelé. Jenže oba k sobě už nějakou dobu cítí víc, než by kamarádi měli. Problém však nastává v tom, že se bojí své city přiznat tomu druhému. Vše se navíc zkomplikuje, když Tori začne chodit s Valentinem Wardem. On a Sinclair se totiž nemají zrovna dvakrát v lásce.

Sarah Sprinz má talent na to, že v každém svém příběhu přijde s něčím novým. Tentokrát se například ocitáme na divadelním jevišti, kde studenti nacvičují, jako každý rok, svou vlastní verzi Romea a Julie. Kromě herectví si mě ale Charles získal i tím, že je to jezdec a s koněm Jubilee má opravdu hezký vztah. Tori je pak krevní skupina nás čtenářů, jelikož je to knihomolka a má i svůj bookstagram a knižní TikTok.

Trochu mě mrzí, že byl prakticky celý příběh postavený na nekomunikaci hlavních postav. Není to první příběh, kde jsem tohle četla, ale kolikrát už jsem si pomalu rvala vlasy, když jeden z nich prakticky ukázal, že mu na tom druhém záleží, ale ona strana si to přetočila po svém. Přitom tu chemii mezi nimi tam viděli všichni, úplně všichni. Jen ti dva byli jak slepí. Každopádně si z toho zase lze vzít příklad, proč je komunikace právě tak důležitá. Jinak je fajn změna v romantické lince. Mám ráda enemies to lovers, ale zároveň mám pocit, že už nečtu nic jiného, takže friends to lovers - sem s tím.

Několikrát jsem se u knihy musela smát. Nechci prozrazovat děj, každopádně Henry tu za mě bodoval. Navíc se tu i zamyslíte nad svými vztahy, třeba takové ty red flags ve vztahu. Každý si říkáme, že poznáme když s námi někdo manipuluje. Jenže ono to ne vždy je tak lehké jak se zdá.
Jednu věc jsem na konci čekala, ta mě nepřekvapila. Spíš po přečtení posledních dvou stran chci duben, abych věděla co se stalo, ačkoliv to tuším, protože jsem si přečetla anotaci třetího dílu. Jsem zvědavá, co nám přinese závěrečný příběh Olive, která se nám taky vyskytovala v prvním i druhém díle, jakožto nadějná plavkyně. Zatím působila dost uzavřeně a moc toho o ní nevíme. Plus se zde objeví úplně nová postava. Akademie Dunbridge je takové safe place, kam můžete utéct od všední reality.

1 10.01.2024

Milujete romantiku a pohádky? Pak tu mám pro vás jednu krásnou, romantickou knižní pohádku, jež si určitě užijete.
Máme tu sebestředného miliardáře, který musí v Dreamlandu splnit úkol, s nímž mu může pomoct jedna bláznivá, legrační, věcně pozitivně naladěná Zahra. Jednoduše, ona je jeho naprostý protiklad a ty se přece přitahují, ne? Pokud máte rádi tzv. grumpy and sunshine, pak se vám to v téhle knize splní.

Rowan postupně díky Zahře roztával, dělal co by nikdy dřív sám od sebe neudělal, například stavěl sněhuláka. To je to, co mám v knihách ráda. Když postava/y postupně vyvíjí.
Pro mě bylo nové a originální i prostředí zábavního parku, trochu mi to připomínalo Disneyland, ačkoliv jsem tam nikdy nebyla. Každopádně všechny ty atrakce, stánky, horské dráhy, hrady jak já bych se tam taky ráda podívala. Nejlépe se Zahrou, jelikož věřím, že s ní bych si to naprosto užila. Ona by byla můj člověk, protože je stejně bláznivá, zdtřeštená a já věřím, že by to s ní byla opravdu jízda.
Co se týče konce knihy, ten byl za mě sladký jak velké balení gumových medvídků či jiné sladkosti. Ale jo, sedělo to tam.

Jediné mé mínus bylo v tom, že jsem se někdy prostě nudila. Něco mi v tom příběhu chybělo, abych si z něj sedla na zadek, jako třeba z mé milované Nespoutané Aljašky.
Každopádně jsem zvědavá a těším se na další dva díly aka další dva bratry s příjmením Kane. Jelikož to, co budou muset splnit ti dva, to bude ještě zajímavé.

3 04.01.2024

Mladá studentka Alice se po sérii několika zvláštních událostí dostává na letní kurz do Chesterfieldu. Netuší však o kletbě, která tuto školu a St. Burrington sužuje již celá staletí. Šestnáct studentů, kteří musí stát na šachovém poli jako figurky. Vybere si Alice černou nebo bílou stranu pole? Co všechno kletba skrývá? A hlavně, komu se v téhle hře dá věřit?

Od Stelly Tack jsem už četla první dva díly z její série Polib mě, které se mi moc líbily, takže bylo jasné, že ani sérii Noční partie si nebudu moct nechat ujít. A udělala jsem dobře, tohle byla jízda, kdy jsem nevěřila komu vlastně věřit. Rozhodně bych tu ráda ocenila pro mě originální nápad, v podobě šachových figurek. Fantasy s upíry, vlkodlaky, elfy vílami atd. už jsem četla dost, tohle byla vítaná změna. Postupně se dozvídáte o schopnostech a možnostech jednotlivých figurek plus jak se hra vlastně hraje.

Co se týče postav, nechci tu toho zrovna moc vyzrazovat, jelikož bych vám tím mohla zkazit překvapení. Každopádně Alice ač si něco mohla za mě uvědomit dřív, tak se mi líbila. I když za ten konec to bolelo i mě, holka!
Každopádně prosím v dalším díle zase co nejvíc zapojit kočičáka Curse, protože jeho hlášky perfektně okořenily knihu a já se několikrát musela opravdu smát.

„Naší kletbou je jako figurky žít, šestnáct nás musí navěky být. 
Jak černí, tak bílí svému osudu neujdeme, donekonečna na život a na smrt bojujeme. 
Krev se krví splácí, ten zákon je znám, nakonec zůstane každý sám. 
Nikdy nás však klid nečeká, neboť jsme prokletí - ty i já.

Opravdu doufám, že druhý díl vyjde brzy. Moc otázek, málo odpovědí. Navíc zase otevřený konec, jež mě na něj na 100% navnadil. Za mě můžu tuhle knihu jedině doporučit, pokud chcete něco nového.

3 21.12.2023

Série Habibi je dark romance, nebude to čtení pro každého, jelikož obsahuje drogy, násilí, prostituci, erotické show

Svatý Candybože! Tohle byla teda jízda, kterou si určitě budu chtít někdy zopakovat a přečíst znovu. Druhý díl hříšné série Habibi nás bere opět do prostředí klubu LocalX, kde se setkáváme s novým majitelem Candym a spolumajitelkou Virginií. Ti dva se zpočátku nemají zrovna v lásce, ale jak se říká: Nesuď knihu podle obalu. Tentokrát se tu dozvíte více o tom, jak klub funguje, dostanete více show, více nových informací, ale po dočtení budete mít i více otázek. Stejně jako já.
Neptejte se mě, zda jsem tým Harry nebo Dorian, já sama se momentálně nedokážu rozhodnout, jelikož oba mají něco, co vás bude přitahovat.

„Hřích má sladkou příchuť a já jsem jen ubohý hříšník bažící po tobě." Chemii mezi hlavními postavami nejde přehlédnout, to jiskření, narážky Tihle dva spolu byli senzační. Stejně tak jsem ráda, že se zde znovu objevují i Cassie s Harrym z prvního dílu, jelikož jsou taky skvělá dvojka.
Vyzdvihnout musím i Candyshow, které se nám dostalo bohužel jen jednou. Ovšem stálo to za to! Myslím, že většina z nás, čtenářek Candyho, by se jí ráda osobně zúčastnila. Stejně tak miluju autorčin humor, jež knihu okořenil skvělými hláškami. Například hláška „Co tu stojíš jako penis v pornu?“ mě v souvislosti se zbytkem děje v tu situaci vážně pobavila. Mohla bych tu takhle povídat dlouho, takže ještě zmíním Drag queens a Hříšné kluky, kteří mě taky opravdu bavili.


Na povrch se postupně dostávají další a další tajemství, jež vás budou nutit číst dál, abyste tomu všemu konečně přišli na kloub. Jenže co nám autorka opět neudělá? Skončí to v tom nejlepším! Takže, kde je Monroe?

Nemyslete si však, že dostanete příběh čistě jen o sexu. Ano, hraje tu velkou roli, jenže i tohle jsou lidé, kteří si v životě už něčím prošli. Mají své kostlivce ve skříních, se kterými se museli nebo musejí nějak vyrovnat.

Na závěr bych chtěla opět vyzdvihnout grafické zpracování knihy a další krásnou ořízku. Víc takových knih, prosím.

Za poskytnutí knihy k recenzi bych ráda poděkovala @bajadolceautor a @venupress v rámci spolupráce. Vážím si té důvěry a doufám, že se snad brzy budeme moct těšit na třetí, závěrečný díl.

1 12.12.2023

„I might take risks, but theyre always worth it.“

O téhle knize bych vám teď pravděpodobně zvládla vymluvit díru do hlavy, jak jsem nadšená. Nevím proč, ale svým způsobem jsem z Nespoutané Aljašky měla Nové začátky (Lilly Lucas) vibes. A já Nové začátky vážně miluju. Stejně, jako teď nejspíš budu milovat i tuhle sérii od K. A. Tucker.
Po opravdu dlouhé době jsem si navíc u knihy pobrečela, ke konci to jinak ani nešlo. Nechtěla jsem tu knihu dát z ruky a zároveň se ani s příběhem loučit.
Co se týče prostředí, hned bych se taky vypravila na Aljašku. O bush pilotech jsem četla poprvé, stejně tak o tomto prostředí, které za mě autorka zvládla hezky vykreslit a já si to o to víc užila.
Callu jsem většinou chápala, ona ani její otec to neměli lehké. Navíc se mi líbilo jak se postupně její postava vyvíjela. Jonaha si taky nejde neoblíbit i když se ze začátku ke Calle nechoval zrovna mile, jenže ho v průběhu pochopíte. A navíc slovní přestřelky těch dvou skvělý! Hrozně mě to bavilo. Stejně tak byli skvělí i Wren, Agnes, Mabel, Bandita..

Asi už jste pochopili, že jsem z Nespoutané Aljašky nadšená, takže tu žádné mínus momentálně asi nevyplodím. Maximálně to, že jsem si myslela, že další díl už je o někom jiném. A ono ne, je to pokračování tohoto. Takže doufám, že bude brzy. Jinak odkládám vše ostatní, abych nevím jak dlouho louskala druhý díl v aj. Třetí už by měl být o Marii, jež tu taky poznáte.

Příběh o vztazích mezi lidmi, odpuštění, porozumění, kompromisech, kterému nechybí ani humorná část.

Víc tu asi kecat nebudu, jelikož mě ig klasicky utne, když mám ještě hodně co říct. Takže co závěrem? Budu ráda pokud na mé doporučení dáte a NA si přečtete nebo si ji budete třeba přát i pod stromeček.

7 04.11.2023