Nespoutaná Aljaška
Když byly Calle dva roky, odstěhovala se do Toronta se svou matkou, která si nedokázala zvyknout na způsob života na Aljašce. Od té doby Calla svého otce neviděla. Dnes je jí dvacet šest let a žije typický velkoměstský život. Jednoho dne ji kontaktuje otcova kamarádka a sdělí jí, že je otec vážně nemocný. Calla se rozhodne po letech vrátit do rodného města. Vydává se na cestu, která jí v mnoha ohledech otevře oči – na Aljašce pozná úplně jiný život, než na jaký byla zvyklá. Život, který je svým způsobem velmi prostý, ale rozhodně ne jednoduchý. Jonah, talentovaný bush pilot a pravá ruka jejího otce, si neumí představit, že by se z Aljašky odstěhoval. O Calle, dívce z města, nemá vysoké mínění. Je přesvědčený, že je tak rozmazlená a zhýčkaná pohodlím, že se s životem v divočině nedokáže vypořádat. Přesto mezi nimi navzdory původním antipatiím postupem času vzniká přátelství. Nebo se snad jedná o nějaký hlubší cit?... celý text
Originální název: The Simple Wild, 2018
více info...
Komentáře knihy Nespoutaná Aljaška
Přidat komentář
Jedním slovem wau.. Tenhle první díl série ve mě zanechal velké emoce. Calla a Jonah, krásný to pár. Četlo se to moc krásně. Knížku jsem si zařadila do čtenářské výzvy a jsem za to moc ráda. Už se těším až si půjčím v knihovně další díl.
Moje poslední přečtená knížka v roce 2025. A s trochou nadsázky se dá říct, že to bylo to nejlepší na konec. Moc se mi líbilo prostředí Aljašky, postavy, děj ze života a ? Ano, zamilovala jsem se do Jonaha! :D
Nejdřív jsem se nemohla začíst, ale po příletu na Aljašku se to zlomilo a zbytek knihy uplynul jako voda. Bavil mě kontrast městské barbíny a aljašské divočiny. Ano, Calla byla místy na facku a která z nás by nechtěla takového yettiho?
Není to jen čistá romantika, odpuštění a ztráta blízkého člověka tam má silnou linku. Těším se na další díl.
Krásný romantický příběh, ikdyž se smutným podtonem. Nemohla jsem se od knihy odtrhnout, měla spád a pořád se něco dělo. Nemůžu říct, že mě nekdy Calla svojí rozmazleností neštvala, ale spíš tam byl prostě velký kontrast města a odlehlé vesničky na Aljašce. Co já osobně bych dala za to žít někde skoro mimo civilizaci a potkat takového "vikinga". Knížka v sobě skrývá moudro jak si vážit života a užívat si každou chvíli a ano, na konci jsem si i pořádně pobrečela. Těším se na druhý díl, snad nezklame ....
(SPOILER)
Ke knize jsem se dostala náhodou a říkala jsem si při čtení anotace, že to bude jen takové lehké, oddechové čtení. Přesně to jsem dostala, ale s emocemi, které se mnou mávaly, jak na horské dráze.
Calla žije v Torontu se svou mámou a otčímem. Její otec Wren žije na Aljašce. Calla dostane vyhazov z práce. Rozejde se s přítelem a zjistí, že její otec má rakovinu plic. Život se jí mění před očima.
Kniha je psaná čtivé. Já jsem se hned začetla a nemohla jsem se odtrhnout. Některé pasáže se mi četly hůř, protože jsem měla oči plné slz.
Líbil se mi popis Aljašky. Živě jsem si dokázala představit prostředí, do kterého se Calla dostala.
Líbilo se mi, že i když Wrena opustila žena s dítětem, nezůstal sám. Měl svou rodinu, kterou tvořili zaměstnanci Nespoutané Aljašky. Calla do té rodiny začala také postupně patřit.
Yetti a Barbína. Jejich vztah se mi líbil. Líbilo se mi, že byl Jonah hodně upřímný a vždy říkal věci tak jak byly. Calla v sobě hodně věcí dusila a on jí naučil, jak své emoce vypouštět ven.
Nejvíce jsem se pobavila u scény, kdy Calla Jonaha ostříhala.
Určitě si přečtu druhý díl, protože moc fandím Calle a Jonahovi.
Matka Cally se kdysi zamilovala do pilota z Aljašky. Jenže záhy zjistila, že život na konci světa, v divočině a samotě, je na hony vzdálený jejím představám. A tak vzala tehdy roční Callu zpět do Kanady – a už se nikdy nevrátila. Vztah dcery a otce tak dlouho spočíval jen v občasných telefonátech, které časem utichly úplně. Calla tedy svého otce prakticky nezná a víc než deset let s ním ani nepromluvila. Teď se ale dozvídá, že umírá, a rozhodne se za ním vydat.
Na letišti ji čeká Jonah – pilot, který pro jejího otce pracuje. Muž, který miluje Aljašku i svou práci celým srdcem, je ochotný pro ostatní udělat první poslední a Callin otec je pro něj skoro jako vlastní. Poslední, co čeká, je ovšem zhýčkaná barbína z města, kterou má vyzvednout.
Na první pohled jsou úplně jiní – barbína a yetti, město a divočina. A přesto mezi nimi začne vznikat něco víc. Jenže Calla dobře ví, že na Aljašce nezůstane. Nechce udělat stejnou chybu jako její matka – zůstat v místě, kde by nikdy nebyla šťastná.
Ale co když se srdce rozhodne jinak? Zvítězí rozum, nebo city?
Čekala jsem spíš divokou krásu Aljašky, ale dostala jsem její syrovou realitu: život v odlehlém městečku, kde není nic samozřejmé, kde se lidem nedaří ani obyčejné pěstování a kde komunita drží při sobě, protože jinak by nepřežila.
Začátek je trošku pomalejší a rozhodně to není erotická romance, přesto na mě něčím působil nečekaně sexy.
Na jednu stranu je to obyčejný příběh, na druhou vás chytne za srdce. Nejde jen o romantiku – je to i o rodině, o znovuobjevování vztahu s otcem a o tom, že Aljaška není jen dechberoucí příroda, ale taky tvrdý každodenní život.
Trvalo mi, než jsem se začetla, ale nakonec si mě tenhle příběh získal – hlavně svou atmosférou, která ve mně zůstala i po dočtení.
Moje první knížka této autorky. A myslím, že časem se dostanu i k dvojce.
Co mě bavilo, jak se Jonah snažil Callu změnit z barbiny a holky, která má doma všechno, holky z velkoměsta, na obyčejnou holku, aby se přizpůsobila životu na Aljašce
Romantika, ale i slza mi ukápla.
Já jsem se na rozdíl od Cally odstěhovala z vesnice do hlavního města v cizině. A už bych neměnila.
(SPOILER)
3 za posledních 5%
Jinak mě Calla opravdu 98% knihy štvala
Rozmazlená, bydlí ve 26 s rodiči, neumí se o sebe postarat, neví jak nakoupit, jak vařit, lidi z maloměsta jsou pro ni jak opice
A jak se vztah s Jonahem najednou v podstatě překlopil, to bylo divné
Druhý díl asi nepotřebuji číst
I když třetí by mohl být fajn
Třeba někdy
Román pro ženy s výraznou romantickou linkou, ovšem netrpí typickými neduhy daného žánru. Postavy nejsou ploché a i ty vedlejší mají svou povahu, názor a životaschopnost. Prostředí Aljašky se autorce opravdu povedlo vdechnout život a čtenář/ka dostane možnost zamyslet se i nad plejádou životných osudů, situací a lidských povah. Za mně povedená romantika s obsahem.
Po knize jsem sáhla kvůli názvu - koho by Aljaška nefascinovala.
Kniha je klasická oddechovka. Mladá privilegovaná kráska se skvělým zázemím a báječnou rodinou, byť nevlastním otcem se vydá za tím biologickým z Toronta na Aljašku, protože onemocněl. Tátovi vyčítá, že se o ni nezajímal a on to chce napravit. Kromě toho je na obzoru sexy týpek, takže romance je na spadnutí.
Přečtu si ráda i další díly (i když mě štve ta ustavičná kurzíva), ale přesto se mi vnucuje všední realita nejen mého života, která je někde úplně jinde a tohle je prostě pohádka. Simon i Marie jsou ve vztahu de facto na vedlejší koleji a na životní lásku mají štěstí jen hlavní postavy. A zbytečné úmrtí Callina otce kvůli jeho zlozvyku také poněkud narušuje dojem červené knihovny.
Toto bola prvá kniha, čo som čítala od tejto autorky. Už sa teším na druhý diel. Bola emotívna, veľmi emotívna. V knihe je veľa humorných scén, ktoré vyvažujú tie citlivé a emotívne. Krásne nám ukazuje aký je človek bezmocný čo sa týka lásky. Skrátka láska si nevyberá, láska je láska a ty si nerozkážeš do koho sa zamiluješ.
Tohle byla první kniha od autorky a musím říct, že takhle rozložená jsem dlouho nebyla. Tohle je přesně ten typ románů, který chcete číst. Je to o lásce, přátelství, bolesti ale i odpuštění.
Převážně se celý příběh odehrává na Aljašce.
V hlavní roli máme Callu, která se se svou matkou odstěhovala z Aljašky do Toronta když jí byly dva roky. Její matka si nemohla zvyknout na způsob života, který na Aljašce žila. Žili tam společně s jejím otcem, který vlastní leteckou společnost. Matka byla nešťastná a tak se rozhodla odstěhovat. Díky tomu Calla svého otce už neviděla až do té doby, než ji v jejích 26 letech zavolala otcova kamarádka, že je její otec nemocný. Calla se tedy vydává na cestu do svého rodného města za svým otcem na Aljašku.
Celý tento příběh je velmi emoční, protože se tu jedná o nepřekonatelnou lásku v minulosti, která vydržela přes X let a několika tisícům kilometrů. Je o lásce mezi otcem a dcerou, kteří se velmi dlouhou dobu neviděli a snaží si tak navzájem najít k sobě cestu. Je to i o nové lásce, která Vás chytí a nepustí. Je tu spousta emocí, které se Vám budou míchat během čtení.
Láska, smutek ale i štěstí a to vše protkané humorem, hlavně co se týče Calla a Jonaha. Jejich první shledání, popichování a dobírání se a to nemluvím o vtipných dialozích, které mezi sebou vedou.
To je přesně to, co ten příběh dělá tak krásný. Užíváte si každou stránku a nemyslíte na nic jiného. Nalezneme tu ale i bolavé části, které Vám sevřou srdce a cítíte se stejně jako Calla.
Zároveň tu autorka popisuje, jak to na Aljašce vypadá. Je tam krásná příroda ale i specifický způsob života v odlehlých částí této země, kde se lidé musejí umět o sebe postarat a být silní. Poukazuje na to, že ne všude můžeme mít všechno hned a že to není samozřejmost.
Úplně mě to rozbilo a ke konci jsem neudržela slzy. Velmi dojemný a krásný příběh, který má pokračování a já se do něj brzy pustím. Doporučuji všema deseti.
Pěkná letní, nenáročna oddychovka, která má spád. Vůbec jsem nečekala, že to bude tak dobré a byla jsem mile překvapená. Třeba někdy zkusím další díl .
Ležela mi tu už dlouho, mám ji půjčenou od sestry a jsem šťastná, že na ní došla řada.
Upřímně říkám, že jsem její čtení odkládala asi jsem si říkala, kdoví co to bude, že další slaďárna,ale byla jsem mile překvapená.
Je to to naprosto skvělý příběh, je to vtipný, nemá to hluché místo, ta kniha vás chytne a vy jí musíte přečíst.
Příběh je o Calle, která se narodila na Aljašce, ale jako malinká se s mámou odstěhovala do Toronta. Calla svého otce potom už nikdy neviděla a teď se vydává na cestu do divočiny, aby ho poznala a pomohla mu. Měla tam být jen týden, ale situace se vyvinula úplně jinak, hlavně co se otce týče.
Jonah, práva ruka jejího otce v jeho letecké společnosti, ze začátku neměl o Calle valné mínění, ale časem mezi nimi vznikne přátelství, anebo něco víc?
Neskutečně mě bavil humor, vtipkování, naschvály mezi nimi, že jsem se i já do Jonaha malém zamilovala .
Tato kniha má krásný záměr co se týče poznání Aljašky a života tam.
Ono to není vyloženě romantické čtení, je to krásný příběh ve kterém Calla zjišťuje co je v životě opravdu důležité.
A to díky pobytu na Aljašce, ale i díky otci, Jonahovi a sousedce Agnes s dcerou Mabel.
Dějová linka s otcem je smutná, čekala jsem, že by to mohlo skončit jinak,ale…
Tuhle knihu doporučuji všemi deseti a ségra mi dovezla druhý díl .
A třetí teď vyšel.
Takové lehké příjemné letní čtení. Neměla jsem vysoká očekávání, tak jsem byla příjemně překvapená. Za mně to ale mohlo skončit po 26. kapitole.
Tuto knihu jsem dostala darek od KD a velká očekávání jsem neměla. Avšak byla jsem mile překvapená. Ač je to kniha YA, což jiz dávno nejsem, tak je zajímavá i vtipná. Ano je jasné, jak se příběhbude ubírat, ale psáno tak, že se od něj nemůžete utrhnout. Na konci i slzička ukapla. Hned se pouštím do druhého dílu.
Dočteno, ale za mě spadá do "young adult". Takový předvídatelný románek, který mě moc nepřekvapil, ani nenadchnul. Vzhledem k hodnocení jsem měla rozhodně větší očekávaní.
Nemusím zimu,ale můžu Aljašku.Nevim proč,ale mám moc ráda dokumenty o ní.Kdysi jsem sledovala seriál o rodině,která měla takovou leteckou společnost jako je Nespoutaná Aljaška.
Knížka je velmi dobrá.Ma to vtip, spád a žádný hluchý místo.Prvně jsem se bála,že to bude klasická romantika,ale byla jsem mile překvapena.Druhy díl je jasná volba.
Čtenáři před vámi navštívili ještě tyto knihy:
K. A. Tucker také napsal(a)
| 2015 | Deset malých nadechnutí |
| 2015 | Jedna malá lež |
| 2015 | Čtyři vteřiny rozhodnou |
| 2015 | Pátá cesta k pádu |
| 2023 | Nespoutaná Aljaška |

71 %
80 %

Dlouho jsem téhle knize odolávala, ale nakonec jsem jí dala šanci – a jsem za to opravdu ráda. Poslouchala jsem ji jako audioknihu při procházkách, což se ukázalo jako skvělá volba, protože příběh mě vtáhl tak, že jsem se kolikrát přistihla, že nechci, aby procházka skončila.
Kniha je sice delší, ale vůbec mi to nevadilo – naopak. Děj je velmi poutavý, postupně se rozvíjí a má v sobě něco, co vás nutí poslouchat dál. Návrat hlavní hrdinky na Aljašku působí silně a přirozeně, a prostředí divočiny dodává celému příběhu krásnou atmosféru.
Velkým plus jsou pro mě i vedlejší postavy, které nejsou jen do počtu, ale mají vlastní osobnost a příběh. A samozřejmě dynamika mezi hlavními postavami… ta mě bavila nejvíc. To jejich sbližování, počáteční nedůvěra a postupné změny byly napsané opravdu skvěle.
Za mě naprosto dokonalá kniha, kterou si budu dlouho pamatovat a klidně bych si ji dala znovu.