Makropulos
komentáře u knih
Vařit medvěda
Mikael Niemi
Zvláštní temná a krutá kniha, ovšem plná poetiky. Bohužel je taková nějaká samá náhoda a konec je úplně jiný, než by si, podle mého názoru, tato kniha zasloužila.
Divomor: Síly, jež v sobě objevila Morrigan Crowová
Jessica Townsend
Morrigan Crowová je stále dobrá, nic se v druhém dílu nezhoršilo, trvá napětí, dobré nápady a mě to baví.
Úzkosti a jejich lidé
Fredrik Backman
Na začátek bych řekla, že anotace je opravdu velmi nepřesná. Mně se ovšem už po panu Backmanovi stýskalo a tento návrat mě opravdu velmi potěšil. Je to prostě Backman, jak má být. Křehké, humorné, smutné, snad mohu říct i melancholické. Obdivuji autorovo umění, jak zachází s jednotlivými postavami. Jsem s nimi úplně sžitá a jsem schopna jim rozumět. A tady těch rozličných charakterů bylo opravdu hodně. A to je zase o nápadu, jak dát dohromady tak naprosto nesourodou skupinu lidí. Za mě opravu dobrá kniha.
Nikdyuš: Zkoušky, jež podstoupila Morrigan Crowová
Jessica Townsend
Nejsem ani dítě ani mládež, ale jsem nadšena. Mám ráda autory s bezbřehou fantazií, kteří dokážou v dnešní záplavě fantasy literatury vymyslet něco nového a dokázat, že to baví jak cílovou skupinu, tak čtenáře mnohem odrostlejší.
Sto devětadevadesát schodů
Michel Faber
Pan Faber mě opět přesvědčil, že prostě umí. I do malého rozsahu novely dokázal dostat v prvním případě napětí, vtip a zajímavou hrdinku a v druhém případě interní myšlenky i jakýsi přerod postavy. Faberovy postavy i jeho styl psaní na mě silně působí a jeho díla jsou pro mě pokaždé, i díky panu Janišovi, zážitek.
Chlapec a jeho pes na konci světa
Charlie Fletcher
Kniha, která mě zaujala,
Kniha, která mě pohltila,
Kniha o drsném životě na konci světa
Kniha o touze po pomstě
Kniha o naději
Kniha o knihách
Kniha o divoké přírodě v mizejícím lidském světě
Kniha o lžích
Prostě dobrá kniha.
Spáčka a vřeteno
Neil Gaiman
Jak už jsem mnohokrát řekla: Pan Gaiman prostě umí. V této knize na velmi malém prostoru převyprávěl notoricky známé pohádky, přidal k nim kus své bezbřehé fantazie, zapomněl na jména a vytvořil příběh, který prostě musíte přečíst najednou. A pak si sednete a začnete znovu, prohlížíte úžasné Riddellovy ilustrace a je Vám dobře.
Naslouchač
Petra Stehlíková
Protože už se těším na třetí díl, poslechla jsem si audioverzi. A opět jsem byla nadšená.
Výhonek osmilisté růže
Auður Ava Ólafsdóttir
Záměr i cesta - to vypadlo slibně. Ale potom se to všechno někam vytratilo.
Tři ženy pod ořechem
Václav Pankovčín
Reálné i magické, úsporné i poetické, krátké i obsažné. Prostě krásné. Jen ji ještě musím přečíst v originále.
Mona
Bianca Bellová
Rozpadající se svět i společnost, mezilidské vztahy sešněrované pravidly náboženské totalitní společnosti, zbytečná válka a utrpení a spousta raněných v rozpadající se nemocnici. A tam Mona, zdravotní sestra, která prožila nelehký život a nyní žije v rozpadajícím manželství a rodinném životě, a mladý muž, skoro chlapec „rozpadající se“ fyzicky i duševně a vlastně umírající. Bianca Bellová opět dokázala, že umí vybrat téma, které zaujme, že umí navodit ponurou a snad i bezvýchodnou atmosféru, i když se zdá, že k tomu používá úsporné prostředky a že dokáže svým vyprávěním nechat na čtenáři, aby si v příběhu našel to, co hledá.
Jeden den Ivana Děnisoviče
Alexandr Isajevič Solženicyn
Příběh Ivana Děnisoviče jsem už kdysi četla jako součást nějakého souboru povídek a pamatovala jsem si z ní hlavně drsnou zimu a nástupy vězňů. Tentokrát mě zaujaly jiné pasáže. O životě tady a teď, o prožívání okamžiku a o jediné touze – přežít.
„V táborech si Šuchov kolikrát vzpomněl, jak se dřív na vsi jídávalo: plné pánve brambor, plné železňáky kaše a ještě předtím než přišly kolchozy, pořádné špalky masa. A mlíko se lokalo, div pupek neprask. A nebylo to dobře, v táborech to Šuchov pochopil. Jíst se má ta, aby člověk neměl myšlenečku jinde než u toho jídla, zrovna tak jako teď – ukusuješ ty maličké kousky, jazykem je hněteš, v ústech pocucáváš – a jak ti krásně voní ten černý, nedopečený chleba.“
„Šuchov ani ostatní zedníci už necítili mráz ....... Nohy jim nemrzly, to bylo nejdůležitější, a nic jiného, ani lehký větřík, který vytrvale pofukoval, nemohlo odpoutat jejich myšlenky od práce.“
„Šuchov usínal úplně spokojen. .......... Minul den, ničím nezkalený, skoro šťastný.“
Nad propastí byla tma
Auður Ava Ólafsdóttir
„Veškeré utrpení je jedinečné a rozdílné, tudíž se nedá srovnávat. Zato štěstí si je celkem podobné.“
Ale možná právě tím srovnáním nachází náš stárnoucí hrdina svoji novou cestu. Je to vlastně velmi milá kniha, přestože vypráví příběh muže v hluboké životní krizi, který je rozhodnutý svůj život ukončit. Ale když se vypravuje na svoji sebevražednou cestu a již na něj čeká před domem taxík, dojde si pro pár kusů nářadí. „Člověk nikdy neví, do jaké situace by se mohl dostat, možná budu potřebovat přibít nějakou skobu.“ Nakonec odjede s menší brašnou s nářadím a aku vrtačkou, fotkou své dcery, červenou košilí, svetrem a svými starými deníky z mládí. Příběh je vlastně vtipný i melancholický, tak nějak úsporný, ale přitom všechno říká, a hlavně je takový obyčejně lidský.
Možná že odcházíme
Jan Balabán
Syrové a přitom poetické, drsné a přitom melancholické, ale jsou to prostě povídky ze života a životě.
Divoké trvalky - Krásné záhony s planě rostoucími rostlinami, 22 návrhů výsadeb pro každé stanoviště
Friedhelm Strickler
Do této knihy jsem se naprosto zamilovala v průběhu dokončovacích prací na našem domě na venkově. Dozvěděla jsem se z ní mnoho věcí, několikrát dokola jsem ji četla a dnes jsem konečně skoro dokončila realizaci záhonu. Jen tam ještě chybí pár cibulovin a semínka. No na jaře uvidím, jak to dopadlo. Moc se těším.
Nícení
Ivana Myšková
Myšlenky a pocity o vztazích a ze vztahů, které autorka valí na čtenáře sice možná vybroušeným jazykem, ale velmi nesouvisle, nebo pokud budu přemýšlet jako autorka, tak možná souvisle, ale neuspořádaně ... Tento text podle mě postrádá naléhavost nebo něco, co by mě, jako čtenáře připoutalo či zaujalo. Celé mi to vlastně přišlo jako snaha o co nejdokonalejší práci se slovy při zprostředkování myšlenek mladé naivní hrdinky, která není schopna žádného rozhodnutí a která se hledá a nenachází. Navíc se mi to nečetlo dobře. Netěšilo mě to.