Sto devětadevadesát schodů

kniha od:


KoupitKoupit eknihu

Sto devětadevadesát schodů dělí jedenadvacáté století s minulostí: vedou do starého opatství, kde probíhá archeologický průzkum a kde se skrývá pravda o jedné dávné vraždě, stařičký rukopis v láhvi, podivní lidé a možná i strašidlo. Kniha se dá číst jako historický thriller, milostný příběh i strašidelná historka. V druhé novele, Kapele rodiny Courageových, posílá autor příbuzné a spřízněné hudebníky na jeden belgický zámek, kde mají nazkoušet skladbu maniakálního komponisty a kde pravděpodobně straší....celý text

https://www.databazeknih.cz/img/books/37_/372000/big_sto-devetadevadesat-schodu-GW6-372000.jpg 4.2110
Žánr:
Literatura světová, Novely

Vydáno: , Argo
Originální název:

The Hundred and Ninety-Nine Steps, 2001


více info...
Nahrávám...

Komentáře (41)

Kniha Sto devětadevadesát schodů

nicandra
17. ledna

Úžasné - každé trochu jinak, vždy s jakýmsi znepokojivým podtónem, nechávajícím prostor pro přemýšlení...

Shaxx
04. ledna

Sto devětadevadesát schodů byl náhodný výběr z knihovny, zaujala mě obálka a název.
První povídka se mi celkem líbila prostředím i postavami, ale u druhé jsem narazila. K uzoufání nuda, prokousat se tím bylo něco a výsledek byl stejně o ničem, aspoň pro mě teda. Dle komentářů se druhá povídka líbila a hodně lidí tam našla symboliku a zajímavý popis tvorby, ale to mě asi minulo...
Za mě tedy slabší tři hvězdy.


soukroma
01.06.2022

Dvě stostránkové novely, každá z naprosto odlišného prostředí, přesto mají trochu společné téma prozření hlavní hrdinky, návrat do plnohodnotného života, zbavení se nočních můr.
1. Sto devětadevadesát schodů: čtivé, napínavé, zajímavé, romantické, letmo mystické (jak by ne - Whitby a Hilda, archeologické vykopávky hřbitova) a přitom velmi moderní, ze života. Líbilo. 90% (nevím, proč hrdinka-historička někde v úvodním rozhovoru zmiňuje starověk - její zájem a na místě samém vše kolem bylo až středověké...)
2. Zajímavé, ale pro mne poněkud hůře představitelné a uchopitelné, zejména co se vyústění týče. 70%

Nejsem autorův fanoušek, tady mne potěšil schopností napsat dobře kratší komorní kousky, neb takový Kvítek byl k neučtení.

petr_
25.04.2022

Řekl bych, že autor dokáže popsat zajímavě příběhy, které jsou relativně statické. Mě se více líbil příběh první, ve kterém autor dovedl spojit zajímavá prostředí a zároveň decentně připomenout válku v Jugoslávii.
Druhý přiběh se vyznačuje popisem práce vokálního souboru, který má nacvičit těžkou skladbu. Mimoněk jsem si uvědomil, jak jsou přípravné práce na koncert složité a nákladné. A stačí jedna událost, která tuto snahu rychle a naprosto zmaří. Řekl bych však, že pro čtenáře je však důležitější atmosféra celého příběhu.

IvetaZ
14.01.2022

Má první od Fabera. Oba příběhy jsou skvěle napsané. Sto devětadevadesát schodů má skvělý rozjezd, ale konec mě nějak neutěšil. Kvintet Courage byl zajímavý soubor různých osobností a jejich životních trablů - když je zavřete na jeden prostor, něco se zákonitě musí stát, ale zápletka mě neoslovila. Průměr. Ale nenechám se odradit, určitě si přečtu další autorovy romány, protože píše velmi poutavě.

Finn69
19.11.2021

Obě novely mě dostaly svou tajemnou atmosférou a krásným jazykem, nedá se od toho odejít. Nejde sice zrovna o akční příběhy, přesto ale tahle knížka nepatří k těm, které rychle zapomenete. Doporučuji všem (ostatně jako většinu toho, co se mi od dua Faber/Janiš dostalo do rukou).

meluzena
10.03.2021

Další výborný Faber.
199 schodů mě sice až tak neuchvátilo, ač svou hodnotu určitě má, zato Kvintet Courage mě dostal. Komorní příběh pěti lidí, kteří odjedou na 14 dní do ciziny nazkoušet skladbu současného skladatele, již mají v premiéře uvést na festivalu soudobé vokální hudby pojatém jako velkolepá multimediální show. Ty dva týdny tráví v luxusní vile a v podstatě bez kontaktu s okolním světem. Každý z těch pěti lidí má svůj příběh a přestože spolu zpívají už dlouho, vlastně se neznají.
Pan Faber tento příběh vypráví přímo mistrovsky jako velmi komorní psychlogický příběh s velkou přidanou hodnotou pro muzikanty. Úplně vynikajícně vystihl, jak zpěvák klasického repertoáru asi vnímá lidi motající se kolem showbyznysu, jakož i akce, které chtějí přitáhnout diváky na různá moderní pozlátka; a taky to, proč takový zpěvák raději zpívá třeba Monteverdiho nebo Byrda. Je to napsané tak opravdově, že to chytí za srdce - jako kdyby psal ze své svlastní zkušenosti.

Šimon_
22.02.2021

Ačkoliv se v ani jedné novele zas tak mnoho nestane - velké dramatické oblouky nečekejte -, jsou obě strhující. Pro drobnokresbu postav a všednodenních momentů, pro krásný jazyk (ve skvělém Janišově překladu) a pro vtahující atmosféru.

1