LucieT komentáře u knih
Za mě pecka, moc se mi kniha líbila a příběh mě úplně pohltil. I jsem často ve volném čase přemýšlela nad tím, jak se osudy postav budou vyvíjet dál... a to se mi upřímně často nestává:-). Jedinou nevýhodou je těžký svazek knihy, který se špatně přenáší/drží, nedejbože když vám spadne při usínání na hlavu:-DD.
Pokud bych knihu četla hned v návaznosti na předchozí díly, možná bych byla maličko zklamaná a tento díl by mi přišel z trilogie nejslabší... Nicméně jsem ho četla s časovým odstupem a tak mě další setkání s postavami od řeky Hope moc potěšilo a stejně jako od předchozích dílů jsem se vůbec nedokázala od knihy odtrhnout. Úplně mě mrzí, že mám sérii dočtenou, ráda se k ní ještě někdy vrátím.
Půjdu proti všem nadšeným recenzím, ale mě kniha prostě nebavila. Příběh se mi táhnul a postavy mi byly až na pár výjimek spíš nesympatické. Jenom proto, že neodkládám rozečtené knihy jsem to nakonec dočetla, ale často jsem se musela do čtení opravdu nutit.
Dojmy jsou rozporuplné… styl psaní je fajn, kniha mi připomínala čtivý deník, ale příběh mi v určitých částech zadrhával a i lovestory mi přišla dost nevyvážená a neopětovaná, na to, že je na ní kniha defacto postavená.
No nevím, jsem taková rozporuplná. Na to, že je to ale kniha od paní Klevisové, u kterých jsem zvyklá na vysoký level, tak tomuhle něco z mého pohledu chybělo (a to nejenom postava Bergmanna). Nebylo to prostě ono, neoslovila mě ani noční můra v úvodu, rodinná zápletka, zaběhnutý pes ani nevýrazné postavy. Čtivé to je, to ano, bez bez spádu a pro mě i bez napětí.
Super, jsem nadšená! Parádní oddychovka, místy k smíchu, místy k pláči. Spoustu myšlenkových pochodů autorka trefila naprosto přesně, vše je opravdu ze života bez příkras a v lecčems se myslím každá žena trochu pozná (akorát ze slova "lulina" mám husí kůži, brrrr). Úplně mě mrzelo, když jsem knihu dočetla, tak moc mě to bavilo.
Ale jo, líbilo se mi to. Nic hlubšího ve mě po přečtení sice nezůstalo, ale četlo se to příjemně, taková oddychovka.
Krásná kniha, i když téma veselé není. Možná jsem jen čekala více příběhu o africké přírodě… na druhou stranu pokud by se příběh odehrával v duchu prvních stran, tak knihu ani přes slzy v očích nedočtu. Konec mi přišel trochu “useknutý”, přesto však dávám plný počet hvězd.
Tak nevím, jako bych četla dvě knihy naráz. První část mě nebavila (přitom je snad nejdelší), druhá naopak moc a z třetí mám takové rozpolcené pocity. Leckdy mi přišel příběh nepravděpodobný a ta pohádka o upírovi mi taky nesedla, čímž ale vůbec nezpochybňuji, že i takovéhle útěky od reality pomáhaly lidem v táborech nezešílet. Závěr má zvrat, i když na věci nic nemění a s chováním hlavní hrdinky jsem se ztotožnit nedokázala. Váhám mezi 3 a 4 hvězdami, nakonec dávám tři, protože za srdce mě kniha nechytla.
Na styl psaní jsem si musela chvíli zvykat, ale pak už to jelo… krásná kniha o nelehké době, po jejímž přečtení jsem si uvědomila, že se mám oproti Anně jako v bavlnce (a to nemyslím materiálně).
Za mě super oddychovka. Navzdory absenci přímé řeči se mi kniha skvěle četla a fakt mě to moc bavilo. Ať už paní Bernášková napíše další díl nebo jiný titul, určitě po něm skočím.
Přečetla jsem na téma koncentračních táborů a 2. sv. války už mnoho knih, tahle však vyniká tím, že navíc vypráví co bylo před tím, i co bylo potom. Uvítala jsem, že zvěrstva páchaná v táborech zde nejsou popisována nijak drasticky a syrově, přesto to však prožité hrůze nijak neubírá.
Nádherné čtení... Knihu mi podsunula kamarádka se slovy, že pokud jsem viděla televizní zpracování, mám na něho zapomenout, že tohle je "jiná liga" - a měla pravdu. I když jsem si z filmu leccos pamatovala, nechala jsem se dějem strhnout a opravdu pohltit. Nemohu dát jinak, než plný počet hvězd. Super.
Odpočinkové čtení, které sice pobavilo, ale nic moc hlubšího ve mě nezanechalo.
Opět velmi čtivý příběh od vynikající autorky, přesto mi “něco” na plný počet hvězd chybí. Možná je to tím, že se na můj vkus hodně skáče v čase dopředu a postrádám tak vžití se do hloubky v jednotlivých kapitolách... nicméně z příběhu mě i tak mrazilo a byla jsem opravdu šťastná, že je to jen fikce a zamyšlení nad tím, jak bychom žili, kdyby to v listopadu ‘89 nedopadlo tak, jak to naštěstí dopadlo.
Příjemné čtení, romantiky tak akorát, jen jsem možná postrádala trochu víc napětí. Každopádně i přesto mě kniha bavila.
No nevím, jsem z toho taková rozladěná... čekala jsem prostě víc (ale možná už jenom nejsem cílovka na červenou knihovnu?!). Seriál jsem neviděla, nicméně od počátku byl konec tak zřejmý, až mě to prostě nebavilo.
Některé úvahy a myšlenky byly fajn, ale jinak je kniha taková neslaná - nemastná, neurazí - nenadchne. Co ale musím vyzdvihnout, jsou ilustrace, ty jsou opravdu parádní a skvěle se k jednotlivým kapitolám hodí.
První část knihy mě moc nebavila a dokonce jsem chvíli přemýšlela, zda ji neodložím... ta druhá mi ale všechno vynahradila, to naopak byla jízda. Jediné, co bych autorovi vytkla, je (alespoň na můj vkus) brutálně vykreslené násilí, kdy jsem kolikrát před spaním knihu raději nahradila časopisem. Chápu, že k ději to patří, ale mně to místy bylo proti srsti.
Nááádhera, ve stoje tleskám paní Lednické za tento počin. Bála jsem se, zda i druhý díl mě strhne stejně, jako ten první...a po pár řádcích bylo jasné, že už se “zase vezu”. Okamžitě jsem vplula do příběhu a nechala se unášet, i slzu jsem párkrát zamáčkla. S blížícím se závěrem jsem se pak dostala do situace, kdy jsem dychtivě chtěla vědět, jak to s hrdiny dopadne, zároveň jsem ale číst nechtěla, protože se s každou stranou blížila chvíle, kdy se s příběhem rozloučím. Za mě je i pět hvězdiček málo, ještě dlouho ve mě kniha rezonovala a doznívala.