LooneyCZ komentáře u knih

Při čtení Backmanových knih mi často spadne něco do oka... Já na tydlety emoce jako moc nejsem, ale on to prostě umí. Je to trošku menší doják než Ove, ale líbilo se mi to víc než Medvědín.
Čtěte pohádky a mějte rádi své osobní superhrdiny!

9 15.01.2020

Ze začátku mi trochu vadilo pomalejší tempo a hlavně opakované zmiňování "Dramatu". Člověka to vrhne do neustálého očekávání okamžiku, kdy se konečně odhalí, co se vlastně stalo. Trochu jsem se bála, aby se z toho nevyklubala nějaká blbost. Naštěstí to tak nebylo. Ze začátku vyznívá knížka skoro až idylicky, parta kluků prožívá úžasné dětství a pomalu dospívá. Občas se vyskytnou potíže, ale všechno pořád vypadá vcelku bezstarostně. Postupně se ale dozvídáme, že za vší tou idylkou se skrývá řada problémů (což se dalo čekat). Posledních sto stran, které jsem doslova zhltla, je plné zvratů, vcelku nečekaných souvislostí, odpouštění i pochopení. Napravení a smazání. Všechno do sebe zapadne, všechno se vysvětlí a nakonec to vlastně i dobře dopadne. A vlastně proč ne, občas to chce nějaký ten happyend.

9 25.06.2019

O Radce Třeštíkové se teď hodně psalo, a tak jsem si řekla, že bych si od ní konečně taky mohla něco přečíst. Půjčila jsem si tedy Bábovky. No a zjistila jsem, že toto vážně není můj šálek čaje.
Myšlenka propojit osudy několika žen je sice zajímavá, ale tady to šlo zbytečně do extrému. Nevěra, krádeže, přetvářka, prostituce, drogy, šmejdi... Jako bych koukala na zprávy na Nově nebo četla Černou kroniku. Ach jo. Všechny hlavní hrdinky mi byly nesympatické. Jsou to tak trochu chudinky a docela dost krávy.
Taky autorčin styl mi úplně nesedl. Nejvíc mi ale vadilo, že použitý jazyk je v podstatě pořád stejný, ať už příběh vypráví patnáctiletá puberťačka, vysoce postavená manažerka nebo prostá žena těsně před důchodem. Není divu, že se pak celý děj slije v jeden velký guláš s dvanácti bábovkami a svazkem peněz k tomu (od koho ke komu nakonec doputovaly nemám tušení).
Nicméně knihu jsem dočetla a musím říct, že jsem ji přelouskala poměrně rychle. Určitá čtivost se tomu upřít nedá. Až se ale zase budu chtít rochnit v depresi, pobrečet si nad nespravedlností a rozčilovat se nad tím, jak na sebe lidé umí být hnusní, vyberu si velmi pravděpodobně knihu od někoho jiného. Knihu, která se mě nebude jen snažit nasr...štvat!

9 10.06.2019

Detektivka psaná od konce je rozhodně zajímavý nápad, bohužel mě ale ze začátku čtení moc nebavilo. Připadala jsem si jako kdybych byla s přáteli na pivu a všichni se bavili o včerejší akci, na které já jsem ovšem nebyla, a tak mi naprosto uniká, o čem je řeč. Občas mi trpělivě někdo vysvětlí okolnosti, ale celkově mě to povídání moc nebaví a chci si pokecat o něčem jiném.
Poté, co jsem se prokousala až ke kapitole 4, to začalo mít spád. Poslední (první) dvě kapitoly byly skvělé. Trochu předvídatelně se ukázalo, že všechno je úplně jinak. Dobrý závěr!
V průběhu čtení se mi vlastně docela líbilo, jak každá další kapitola přinese úplně jiný pohled na to, co jsem zrovna přečetla. Jenže prvních téměř tři sta stran člověk moc netuší která bije, a tak je opravdu těžké se přesvědčit k dalšímu čtení. Jen díky tomu závěru nakonec dávám 4 hvězdy.

9 27.05.2019

Tak tohle byla síla. Příběh mě vtáhl a nepustil. Samozřejmě jsem se chtěla dozvědět o nedělním odpoledni všechno. Na základě předchozích knih autorky jsem ale byla obezřetná. Dozvíme se jak to celé bylo, nebo budeme vydáni na pospas vlastní představivosti? Tentokrát mě autorka nezklamala a vše podstatné je řečeno (na rozdíl od Rekonstrukce, kde mi trochu chyběl konec). Synovu dějovou linku dokresluje příběh matky a uzavírá se vyprávěním otce. Zůstává tu však prostor pro domněnky, takže úplnou pravdu nepoznáme. Což je vlastně taky dobře.
Mohl Teodor někdy vést lepší život nebo byl prostě jen pokračování série tragédií rodiny Šimáčkovy? Kdo ví. Jisté je, že v téhle knize je to jedno "velký špatný" vedle druhého. Člověku z toho není veselo. Ale čte se to výborně...

8 12.06.2023

Nebylo to jednoduché čtení, jak kvůli tématu, tak kvůli zvláštnímu autorčinu stylu. Možná právě ten strohý způsob vyprávění a přímá řeč bez uvozovek způsobily, že jsem z knihy trochu rozpačitá. Zápletka byla zajímavá, postavy propracované, ale pořád jsem si připadala od děje jaksi odtržená. Všechno se odehrálo příliš rychle. Bylo to silné a přitom to šlo trochu okolo mě. Konec mě zaskočil.
Moje první kniha od této autorky, určitě zkusím i další její tvorbu.

8 06.06.2023

Instantní moudra v krásně ilustrovaném obalu. Neměla jsem žádná přehnaná očekávání, chtěla jsem něco oddechového, jenže tady kromě obrázků nebylo nic, jen prázdné věty náhodně nasázené za sebou. Nazývat to fejetony nebo esejemi je přehnané. Jsou to spíš zápisky z deníčku. Na osobní deník je to ale příliš neosobní a myšlenky jsou často velmi obecné (láska je důležitá, děti jsou všechno, občas je život těžký). Témata se opakují až do totálního vydojení. Ačkoli jsem si obsah dávkovala po troškách, po přečtení více jak dvou příspěvků po sobě se mi začalo zdát, že čtu to samé stále dokola.
Hodnocení 2 hvězdičkami = 1,9 hvězdy za grafickou úpravu + 0,1 hvězdy za text.
P. S. Ano, přiznávám se, velkou část knihy jsem četla na toaletě.

8 25.11.2021

Podmanivá atmosféra, zajímavé téma rumunských Slováků, ale celkově tomu bohužel něco chybělo. Rodinné tajemství nebylo nakonec tak šokující, možná i proto, že se dalo částečně vytušit, jak to vlastně bylo (skoro jsem se trefila). Konec pak byl takový až příliš smířlivý: rodiny i sousedé se udobřili, zlo bylo potrestáno a všichni žili šťastně až do smrti. Nápad dobrý, ale z mého pohledu krapet nedotažený.
Každopádně bych od autorky ráda zkusila i některou detektivku, vypadá to na dobré čtení.

8 18.09.2021

Z počátku jsem se vůbec nemohla začíst. Nebylo to ani tak kvůli specifickému stylu, jakým je kniha psaná, spíš mi první čtyři hrdinky byly silně nesympatické. Všechny ty intelektuální debaty s výrazy jako "desegregovaná Texasanka" nebo "rasové implikace" mi připadaly nudné. Takhle se opravdu někdo baví? A pak strašně moc informací, aniž by se šlo trochu víc do hloubky (např. zmínka o znásilnění, dvě věty a jedeme dál, nějak se s tím srovnala a hotovo).
Takže místo sledování děje jsem si všímala drobností jako třeba na str. 138 (a znovu na str. 379) špatně přeloženého pojmu "dědečkovy hodiny" (pravděpodobně záměna grandfather's clock a grandfather clock, což jsou stojací hodiny, pendlovky). Taky mě pobavila na str. 170 zmínka o bujném poprsí, které je o stránku dál popsané jako "prsa velikosti C" (jestli jsou céčka bujné poprsí, tak co má potom Jitka Čvančarová?)
Nicméně od příběhu Bummi to konečně začalo být zajímavé. S každou další postavou, která zapadla do složité mozaiky, mě to bavilo víc a víc. A nezkazily to ani poslední kapitoly (Raut a Epilog), kde se zase objevily kecy o "konsezuálním tom", které "denunciovalo cosi". Spíš naopak. Některé dějové linky se dočkaly zajímavého závěru.
Z díla, které získalo Man Bookerovu cenu, jsem měla obavy. Ostatně jako ze všech knih, které nadchly kritiku. Po pomalém rozjezdu mě to ale opravdu chytlo. Vlastně se mi to dost líbilo. Bylo to zase trochu jiné čtení.

8 21.08.2021

Tohle byla dobrá jízda. Malinko mi to připomnělo Jääskeläinena, možná i Miloše Urbana, ale opravdu jen trochu. Uranova je totiž těžko popsatelná směs "normálního" románu a fantasmagorie, to vše naložené v makové pálence podávané při radonové koupeli v lázních Jáchymov. (Ano, taky se tam teď strašně moc chci jet podívat.) Bavil mě sarkastický humor, i když ho klidně mohlo být víc. Bavila mě zápletka i postavy. Na pět hvězd tomu ale přece jen něco chybělo. Po přečtení zhruba první třetiny příběhu jsem měla pocit, že se už přece vše vyřešilo a není důvod číst dál. Tempo příběhu opadlo, aby se najednou objevila nečekaná skutečnost, která posunula děj novým směrem. To samé se zopakovalo v závěru, který byl ale jinak dobrý, ačkoli to dopadlo špatně, což není pravda (to není spoiler, ale název kapitoly - ty názvy jsou mimochodem dost povedené). Takže až na to kolísavé tempo vyprávění to bylo fakt dobré. Asi to není tak úplně četba pro konzervativní čtenáře, ale já si to užila.

8 03.05.2021

Vtipné čtení, ideální do MHD nebo, autor promine, na toaletu. Doporučuju číst po malých dávkách. Logicky. Na Facebooku byste si taky v kuse nečetli něčí statusy za posledních pět let.

8 16.06.2020

Starý a vyhořelý hlavní hrdina mi malinko připomněl Muže jménem Ove. Tenhle příběh je však mnohem víc o osamělosti, nese se v takovém smutném, melancholickém duchu a postupně začíná být lehce pozitivní. Jako že ještě není všem dnům konec.
Není to špatné, taková milá jednohubka o pár stránkách (ačkoli na přebalu je napsáno Román), chvíli se nad tím zamyslíte, no, a je to pryč. Není to špatné, ale není to ani něco převratného.

8 12.05.2020

Upřímně, moc jsem od knihy nečekala. O to příjemněji mě překvapila. Děj měl spád, postavy byly uvěřitelné a závěr docela nečekaný. Asi si od Dominika Dána zkusím ještě přečíst něco dalšího.

8 07.04.2019

Takové milé "feelgood" čtení. Naprosto přesně se mi trefilo do chvíle, kdy jsem si potřebovala přečíst něco optimistického. Možná je tu až moc velký happy-end, občas je to patetické i bláznivé, toho filozofování mohlo být míň, ale zase jsem se často zasmála (i nahlas) a celkově jsem měla během čtení dobrou náladu. Velice povedený příklad oddechové četby v tom nejlepším smyslu slova.

7 20.01.2024

(SPOILER) Tohle bylo smutné a kruté, výborně napsané, ale opravdu drsné. Kolik takových toxických vztahů mezi matkami a dcerami kolem nás je? A kolik z těch dcer je ochotno jít až tak daleko, že za trochu lásky (kterou ale nakonec stejně nedostanou) obětují úplně všechno? Je mi z toho špatně.
Kniha je skvělá, ale rozhodně ne pro slabší povahy.

7 11.01.2024

Štifter umí. Paví hody se mi líbily o něco víc než Sběratel sněhu, autor pěkně zraje a už teď se těším na další knihu.
V Pavích hodech se časové linie zajímavě proplétají, kousky příběhu se pomalu skládají a osudy hlavních hrdinů doplňuje spousta drobných příhod. Ačkoli třeba ani nemají na pozdější děj vliv, ty povídačky jsem si užívala. Krásně doplnily atmosféru městečka. Ani mi nevadilo, že prolínání časových rovin a střídání vypravěčů je teď skoro v každé knize, nebo že je tu opět téma druhé světové války. Štifter naštěstí zpracoval delší období a zvládl to podat zase trochu jinak.
A podstata "pavích" hodů pobavila.
Rozhodně jedna z těch nejlepších knih, co jsem letos četla.

7 17.07.2023

Už jste někdy četli encyklopedii heslo za heslem? Ne? A proč ne? Zřejmě proto, že je to nuda, ne. No a zhruba polovina téhle knihy je jako čtení encyklopedie. Taková škoda dobře znějícího námětu.

Jako román to zkrátka nefunguje, na učebnici dějepisu je to málo uspořádané, jako průvodce po Vídni by to snad šlo. Po odjezdu hlavní hrdinky zpět do Česka už je to ale jen vyjmenovávání náhodně řazených historických (ne)zajímavostí. Řečeno s cimrmanovským seminářem, kniha od toho bodu trpí dvěma vadami, které jsou komplementárně spojené: neschopnost myšlenku udržet a neschopnost myšlenku opustit.

Co mi navíc při všem tom vyjmenovávání českých rodáků ve Vídni vadilo, byl pocit, že bych se měla stydět za to, že je neznám. Měla to být kritika výuky dějepisu?

V knize sledujeme v podstatě dvě dějové linky. Ta Anežčina má vcelku banální zápletku a směřuje od nikud nikam. Vlastně jen tvoří rámec Kateřininých pamětí. Většinou jsem ale vůbec neměla dojem, že se za všemi těmi národopisnými i jinými informacemi skrývá nějaká postava, spíš to byl jakýsi neosobní hlas, který doplňoval vybrané příhody ze Slovácka. Kateřinin životopis rozhodně byl v knize to nejzajímavější, ačkoli ani tady se nějaké výraznější zápletky člověk nedočkal. Možná je to i tím, že se tu objevuje jen takový "výběr z hroznů". Po dočtení jsem si musela jednotlivé útržky poskládat k sobě, aby se mi vyloupl alespoň nějaký obraz o životě Kateřiny a její rodiny. Určitě by stálo za to ten příběh rozvést, mohla by to být taková jihomoravská sestra Šikmého kostela.

U obou románů autorky, které jsem četla, mám stejný problém, a tím je závěr. V Teorii podivnosti mi k celku neseděl. Tady je zase marná snaha o záchranu Anežčina příběhu, který se na mnoha místech zcela utápí v encyklopedii.

A teď, co s tím. Úplně špatné to nebylo, já jsem ale zklamaná. Nemůžu se ubránit srovnání s Winterbergovou poslední cestou. A v tomhle porovnání jsou to pro Srdce Evropy takové lepší dvě a půl hvězdy, víc ne.

7 22.02.2023

Mám z knihy smíšené pocity. Na jednu stranu je tu dost zajímavých postřehů a neobvyklý jazyk, na stranu druhou chybí nosný příběh a hlavní hrdina je často na facku. I když přece jen o trochu méně než Josefovy vrstevnice (plus mínus) z Bezpečně nešťastných nebo Amáliiny nehybnosti.
Rodáky z Našeho města asi kniha osloví víc než jiné čtenáře, ale i pro mě - z větší vesnice - se tu našla spousta trefných poznámek na adresu vedení obce, pořádání kulturních akcí, konzumu a pod.
Nemůžu se zbavit dojmu, že si autor potřeboval hlavně postěžovat na svět okolo. Podařilo se mu sice vystihnout spoustu maloměstských neduhů, ale na konci svého hrdinu opustil, aniž bychom se dozvěděli odkud kam vlastně směřoval. Takže, co tím vším vlastně chtěl říct?

7 11.02.2023

Drsný severský krimi příběh. Napínavé a překvapivé do poslední strany.

7 13.06.2022

Jsou mladí, jsou krásní a jsou z Brna. Ona je blboučká nepochopená instagramová královna, on je debil a marný případ. Svět se proti nim spiknul, a proto nejsou tak bohatí a slavní, jak by si zasloužili.
Anotace knihy je mírně řečeno zavádějící. Humoristický román nemusí být plný intelektuálních vtipů, já se ráda pobavím i prvoplánovou blbinou, bohužel tady jsem nenašla ani jedno z toho, takže jsem se moc nenasmála. Kniha ale nebyla zas až tak slabá, místy mi ta ironie/parodie přišla zajímavá, takže jsem ve čtení pokračovala a čekala, co bude dál. Přirovnala bych to k situaci, kdy v televizi náhodně přepnete na Ulici nebo Dallas (zkrátka něco jednoduchého, co běžně nesledujete), a dokoukáte celý díl až do konce, protože vás to jakýmsi zvrhlým způsobem přitahuje.
Takže jsem to nakonec dočetla. A ten závěr mě teda nepobavil vůbec, to už byla jenom hodně zvláštní třešnička na podivném brněnském burku (musím si vygooglit, co to vlastně je ten burek). Hmm, no, dobře, tak asi jo.
Mimochodem, ta obálka se mi vážně líbila. Jinak jsem z toho spíš taková rozpačitá - hodnotím dvěma hvězdami. Nic víc, nic míň.

7 10.03.2022