Leona333 komentáře u knih

Knize Obětiny jsem obětovala dva večery a vůbec toho nelituji. Byl to okázalý příběh, ve kterém si nás čtenáře, naši mysl a představivost Robert Marasco, vodí na provázku, jako "děcko kačenu."
Druhá polovina knihy a samotný závěr byl vážně ohromující. Byla jsem u něj napjatá, jak plátno na rámu a jen čekala, jak vše dopadne... No, dopadlo!
Závěrem mohu pouze zkonstatovat, že se mi po delší době dostal do rukou kvalitní horor, ve kterém mělo vše a všichni své opodstatnění...
A protože je léto v plném proudu, každému bych tím pádem doporučila, aby si dobře rozmyslel, kde bude trávit svůj volný čas - dovolenou s rodinou... ; )

34 28.07.2023

Andreas Gruber, alias Maarten Sneijder, Sabina Nenezová - Veverka..., zvedají pomyslnou laťku výš a výš.
Asi se bubu opakovat z mých předešlých komentářů s hodnocením k této vyšetřovací dvojici, ale tahle kriminální série, je jednoduše "vražedně návyková..."
Mohu pouze opět doporučit k přečtení.

46 25.07.2023

Je mi zcela jasné, že můj komentář a hodnocení ke knize zde, působí jako "pěst na oko..."
Jenže mě se ještě nikdy u Kinga nestalo, abych některou z jeho knih četla tak dlouho, odkládala jí, četla s ní souběžně i jiné knihy a se sebezapřením Pohádku dočítala. A to mám od mistra hororu, načteno kvantum jeho, jinak vesměs fantastických knih - příběhů...
Takže Pohádka, je vlastně pohádkou, pohádkovým příběhem, který mi evokoval v mysli a v mé paměti hlavně jiné pohádkové příběhy. Třeba Alenku v říši divů + Bílého Králíka, který kouká na hodinky a běduje, že přijde pozdě a šup do nory a Alenka za ním... "Určitá podobnost, nápad a nuance, jistě zcela náhodná... a takhle bych mohla pokračovat - vyjmenovávat dál a dál."
Zkrátka se pro tentokrát žádné překvapení, rozechvění nekoná. A protože jsem vyrůstala v osmdesátkách na seriálu Goro - bílý pes, kde mi přišlo pouto mezi japonským špicem a osiřelou dívkou Reiko mnohem více hlubší - srdcervoucí, tak mě zde přátelství mezi Radar a Readem, nikterak nezasáhlo.
Je mi fakt líto, ale tuhle Pohádku, popustím, věnuji jiným, více nadšeným čtenářům.

35 25.07.2023

Knížka, její příběh se tak trochu tváří jako červená knihovna. Každopádně co syčí - bublá pod povrchem, jak na sporáku v hrnci pod pokličkou, stejně tak jak v chemické laboratoři ve zkumavce, je mnohem hlubšího, silnějšího významu...
Předsudky a škatulkování lidí - pohlaví, je zde popsáno někdy úsměvnou a někdy opravdu bizarní, až tragikomickou formou...
Prostě zlatá šedesátá léta, nemusela být v jádru zas tak "zlatá..." Nakonec: Není všechno zlato to, co se třpytí. ; )

35 25.07.2023

"John Wayne, Gregory Peck, Forrest Gump." Když dám tyto tři jména dohromady, promíchám, tak mi z toho vznikne Kalmann.
Příběh je plný ryzího charakteru, naivity, ale i lidského odhodlaní, neústupnosti...
Úplně můj šálek kávy tahle detektivka, zápletka nebyla. Nicméně svůj účel na dovolené splnila, takže jí čtyři hvězdičky dám.

36 25.07.2023

Little girl blue - Malá smutná dívka, asi touto její písní bych Janis charakterizovala. Navenek silačka, drsňačka, uragán, neřízená střela... Ovšem v nitru citlivá, melancholická, trudomyslná, smutná osůbka...
Její život byl plný skandálů, drog, sexu, ale i díky jejímu nezaměnitelnému hlasu - plný vynikajících písní, koncertů.
Kniha je dle mého napsána dobře. Zachycuje důležité mezníky této neobyčejné zpěvačky a dá čtenářům nahlédnout do dob, kdy označení "květinová mládež", nemělo s botanikou - florou, pranic společného... ; )

30 25.07.2023

Inspirativní, nadčasová, podmanivá, pestrobarevná, hravá, opojná, ale hlavně svá, je secese - Alma Mahlerová, tento její příběh...
Kniha mě nadchla. Zafungovala jako "divadelní kukátko", díky kterému jsem mohla nahlédnout a přiblížit si dobu, ne tak historicky vzdálenou... A Alma byla středobodem všeho, čeho se mnohým ženám té doby ani nesnilo.
Autorka, její styl psaní se mi líbí a proto si od ní, ráda přečtu i něco dalšího.

28 25.07.2023

Skandinávské národy - autoři..., tu melancholii, depresi, skepsi + značnou dávku šedi v krvi, prostě mají.
Kdyby se v této starší detektivce nepoužívala klasická pevná linka a vesměs se vše neposílalo - neuchovávalo v písemné, papírové formě..., tak je jedno z jaké doby je tahle krimi psaná. Každopádně pokrok nezastavíš. Jak v brutálnosti vražd, tak i ve vyšetřovacích metodách...
Ale i tak se za mě jedná, o velice kvalitní kriminální příběh, kde o vzrušení a perné chvilky, místy není nouze.
Startovací jednička se k celé následující sérii..., této spisovatelské dvojici povedla.

42 03.07.2023

Na tuhle knížku si pamatuju z dětství. Ležela jednu dobu na nočním stolku mého tatínka. Po jejím dočtení jí dal do knihovny a já jsem celá natěšená brala schody do pokojíčku po dvou, abych si jí mohla tajně, teprve jako začínající pubescentka přečíst.
Tehdy jsem valila při čtení oči, jak mladí tráví svůj volný čas... a s ničím nemají, jakože potíže... Až na jeden zádrhel. A to vraždu - vraždy...
Detektivka patří k těm více retro, každopádně i po letech svůj půvab má. Rozhodně si jí vezmu sebou v létě někam k vodě, abych si u ní odpočinula od všech těch severských krváků a morbidit...

31 03.07.2023

Kniha je provoněna čarokrásnými a jedinečnými vzpomínkami autora na jeho dětství - dospívání..., které sem jako semínka lučních trav vložil a nechal vyklíčit - vyrůst, díky malebné, snivé kaskádě slov, v něco opravdu čtenářsky líbezného.

40 01.07.2023

Asi bych se neměla "rouhat...," ale tohle čtení bylo fakt dobře nastaveným zrcadlem na nás samé, lidstvo od počátku věků, nedokonalé...

36 01.07.2023

I když na mě obal knihy působil ze začátku tak nějak dětinsky, až kýčovitě..., musím nakonec uznat, že obsah knihy - příběh sám, rozhodně kýčovitý nebyl. Vlastně byl až neskutečně realistický. Občas plný bolu, falše, přetvářky..., občas nečekaně plný naděje, smíchu a radosti...
Pokud si někdo chce při čtení užít opravdu něčeho výjimečného..., nechť se pohodlně usadí v křesle, otevře tuhle knihu a nechá se uvést - vlákat do příběhu Augustem Marchem, neb díky jemu, jeho velkolepé "představení," právě začíná...

31 01.07.2023

Po dočtení této knihy mohu pouze zkonstatovat, že se autorka nadále při psaní románů, drží "v šedých tónech!" Další příběh, ač ne z prostředí Sibiře..., přesto pocitově stejně tak děsivě mrazivý...
Nakonec je jedno v jaké době, nebo zemi žijeme..., vždy stačí zlovůle a zaslepenost těch "nejvyšších...," aby sny, naděje a život kteréhokoliv jedince, byl rozcupován, zmařen - znehodnocen... O tom se přesvědčí i mladičký Cristian.
Kniha mne obsahem nikterak nenudila - nezradila. Naopak! Mohu jí pouze doporučit k přečtení.

44 30.06.2023

Jméno Alfonse Muchy je neoddělitelně spojeno s rozvojem secese. Rodák z moravského venkova Mucha proslul v Paříži, kde díky náhodné zakázce na plakát pro herečku Sarah Bernhardtovou, vytvořil svůj první plakátový obraz Gismondu. Zrodil se ,,Le style Mucha" a Muchovy plakáty s vlnitými liniemi, pastelovými barvami a dekorativními motivy se staly ikonami fin de siécle...
Kniha je opravdu luxusní záležitostí. Je plná fotografií - maleb, náčrtů, šperků, plakátů s velice poutavým vyprávěním, jak - kdy co začalo, dalo tomu ten podmětný náboj...
Milovníkům secese a nejenom ji, mohu tuhle knihu pouze doporučit. Garantuji, že se při čtení a prohlížení 159 stran, nudit nebudete.

37 23.06.2023

Karel Štorkán byl spisovatel mnoha žánrů... Ovšem detektivky uměl psát na výbornou. Tahle se mu obzvlášť povedla.
Příběh je plný nečekaných a zlomových situací. Opravdu si čtenář po celou dobu láme hlavu, kdo a proč je vrah...!?
A musím se přiznat, že jsem v závěru takovou "šachovou koncovku," opravdu nečekala...
Mohu pouze doporučit.

36 22.06.2023

Od kdy máme tuhle knížku doma si nepamatuji... ; ) Jen si vybavuji, že z ní dost často má babička citovala, nebo se na ní odkazovala, když nakupovala v obchodě, ve kterém nebyla s obsluhou - se zbožím spokojena.
"Je to takový milý vhled do dob Oldřicha Nového, jeho černobílých filmů... a úsměvů, díky nimž - jeho chování, i tehdejší mluvě je vše vlastně velice zářivé, pestré, rafinované, dokonalé..."
Víc není co dodat. Nakonec každý, kdo žije v dnešní době, dnešní dobou, tak dobře ví, jak moc silně se díky obchodním řetězcům změnila mluva, styl obsluhy, nákupy... Tam vás mnozí přejedou pojízdným nákupním vozíkem dřív, než vůbec stihnete cokoliv říct... ; )

34 22.06.2023

,,Nehledejme v souboru Sluneční vůz učebnici mytologie. Naopak, autor si přál, aby se dětští čtenáři jeho knížkou dali strhnout k obraznosti, vypravěčské nespoutanosti a i k lidskému a lyrickému náboji postav. A tak čtenář, který pozorně a vnímavě přečte jeho knížku, bude se zcela nepochybně jinak dívat na květ narcisu, na pavouka spřádajícího svou síť někde v koutě, na slunce putující po obloze a jinak bude jistě i naslouchat hukotu řeky a šumění stromů."

Mohu pouze k těmto větám doplnit, že patřím ještě do té generace dětí, která si při čtení, dokázala opravdu leccos představit... ; ) Takže jsem onehdy otáčela stánku za stránkou a nechala se při tom unést: Králem Midasem, Narcisem a vílou Ozvěnou, Héraklem a jeho hrdinstvím, i Cestou do podsvětí.
Moc hezká knížka, která asi dnešním dětem moc zajímavá - akční, nepřijde...

Již viděno...! A opravdu mám po dočtení téhle knížky silný pocit, že jsem tento styl, zápletku viděla - prožívala nesčetněkrát u severských krimi... Samozřejmě v trochu "drsnějším a ledovějším hávu." Takže se pro tentokrát za mě nic závratně omračujícího, neotřelého v knize nedělo.
Z příběhu jsem tak nějak na vážkách. Možná to bude i tím, že jsem od pana Urbana, četla již "nápaditější - komplikovanější detektivky..."

31 21.06.2023

"Hlubiny nitra člověka", i tak bych nazvala tuhle knihu, nebo z velké části to, co se v ní odehrává... a město je její kulisou, královnou. Bez ní nic není - nelze nic...
Povídky, knihu za sebe beru, jako velké překvapení roku. Ohromila, nadchla a i pobavila.

36 16.06.2023

Píseň o Tróji se vážně povedla. Je to mnohem více reálný a uvěřitelný příběh, než ten, který nám nabízí film s Bradem Pittem...
Chvílemi jsem měla při čtení pocit, že se procházím po zemi s opravdovými Titány... a chvílemi zas jen s obyčejnými lidmi, kteří především bojují sami se sebou. Se svou pýchou, ješitností, záští, uzurpátorstvím, hamižností, či lehkovážností...
Nejvíce mne dostal samotný epilog o osudu těch, co přežili a doslov autorky. Je vidět, že se o toto téma skutečně zajímá - zajímala.
Kniha je dobře čitelná i srozumitelná. Napěchovaná hromadou zajímavých poznatků, které se dají číst znovu a znovu...

33 16.06.2023