Leona333
komentáře u knih
To přichází děsy
Aleš Novotný
Číst tuhle knihu, bylo jako si sednout na kolotoč - řetízák... Zadělat pojistný řetízek a už to frčí. Vše se šílenou rychlostí roztočí a vy se v té jízdě "pomalu" a jistě ztrácíte. Nevíte odkud - kdo právě pobaveně, nebo vytřeštěně ječí - výská..., se vás snaží zachytit a posléze prudce odstrčit. A na samém závěru si přejete, aby už vše přestalo, utichlo a vy jste leckdy plní adrenalinu, někdy plní vděku..., slezli po schůdkách dolů.
Jsem ráda, že jsem knihu zvládla přečíst, i když mi pro tentokrát ta spousta postav moc nesedla... Stejně tak i to dnešní zprofanované LGBT. To už autor použil, sám sebe vrátil do pomyslného "kolotoče" v jiném, ze svých knižních děl...
Všichni lidé bratry jsou
Johannes Mario Simmel
,,Víra, že lze dosáhnout bezpečnosti vyzbrojováním národů, je osudnou iluzí."
Albert Einstein
,,Láska je pro smysl člověka složitější než matematika, mnohdy s neřešitelnými příklady."
Albert Einstein
Tahle kniha je pro mě protkána zvláštně magickou silou, díky které se k ní opakovaně vracím a nalézám v ní stále další a další věci...
Její nadčasovost - realistická bezprostřednost, krutost, zkorumpovanost, erotičnost..., či jakási "kajícnost" ze skutků dob minulé, má v sobě neskutečný drive.
Johannes Mario Simmel, vystavěl tenhle příběh na "silných pilířích...," které ho oprávněně zařazují mezi špičkové autory své doby.
Zvedá se vítr
Kateřina Surmanová
Jsme jen trosečníci na prámu Medúzy. Na nedozírném oceánu, na vratkém voru, živi leda z naděje, že přijde záchrana. Že tam, kam nedohlédneme, moře končí a je něco víc.
Velice dobře tímto začíná patnáctá kapitola a ne jenom ta. Na tuhle, v pořadí druhou knížku od Kateřiny Surmanové jsem byla natěšená, jak sáňky v létě a opět musím uznat, že autorka nikterak nezklamala.
Napínavé, tajemné, děsivé, frustrující, nezvratné, čtivé to bylo.
Rozhodně si nenechám ujít, její další, možné spisovatelské dílo.
Malý muž a velká žena aneb Vlak dětství a naděje
Věra Sládková
Knížka je moc hezká, smutná, poetická, plná zajímavých myšlenek a ideálů, které k mládí, ale i k době, do které je příběh vsazen, patří.
Její seriálové zpracování fenomenálním Karlem Kachyňou, je tou pomyslnou "třešinkou na dortu". A také odkazem na to, aby se v našich dějinách, na spoustu věcí nezapomnělo...
Mohu doporučit jak knížku, tak i seriál.
Tanec za odpuštění
M. K. Hardy
Tak tenhle příběh z prostředí ragby se mi líbil nejvíc. Tady bych chování hlavních postav a okolí, klidně přirovnala i k některým terminologiím tohoto sportu. Myslím, že SKLÁDKA se sem absolutně hodí, když vezmu v potaz, jak Riley složila "zcela úmyslně..." Jacka na samé dno... A takový ROJ, by se klidně dal přirovnat k neúnavným novinářům - bulváru, který neustále tlačí a šťourá na dané téma tak dlouho, dokud nedosáhne svého... No a MLÝN...?! Ten kdo knihu četl a zná herní pravidla..., tak ví.
Každopádně nám zde autorka nabídla tak trochu jinou romanci, která nemusí být vždy růžová a brzy předvídatelná. Naopak, může být od počátku - v samém základu velice drsná a neočekávaná, jako je život sám.
Celou tuhle knižní sérii, mohu pouze doporučit.
Zloděj tváří
Arnošt Vašíček
Zloděj tváří, byl tak trochu zloděj mého času... Upřímně jsem od příběhu očekávala, tak nějak "něčeho...?!" Mystično, napětí, brutalita a mnoho dalšího kniha měla, to nepopírám, ale možná toho všeho, bylo na docela útlou knížku až moc.
Čeho si zde cením, jsou krátké kapitoly. Jinak mám od pana Vašíčka přečteny lepší knihy, tedy zda mohu za sebe soudit.
Knihu beru jako lepší průměr, tak za 3 s velkým plus.
Dům roztříštěných snů
Irena Moravcová
Asi bych se zde jen opakovala po ostatních komentářích, ohledně pochval na tuhle knihu. Tedy na hezkou grafickou úpravu, styl a vykreslení prvorepublikové éry...
Každopádně jednu velkou pochvalu si neodpustím a to k velice hezkému epilogu a k místopisnému slovníčku, který mi byl k dispozici od první, až k poslední, čtyřicáté sedmé kapitole.
Příjemné čtení to bylo.
Café Groll
Jan Štifter
Jak lehce se vznáší a třpytí bublinky pravého šampaňského, v krásně broušené číši, tak lehce nás autor vezme sebou do doby, již zmizelé... Nejprve lehce opojné, ovšem s přibývajícím časem..., či množstvím "upitých bublinek...," bolavé a prázdné...
Tuhle úžasnou novelu, beru jako milé překvapení roku. Jistě se k ní časem vrátím.
Co odhalí bouře
Catherine Cooper
Určitě to nebylo špatné, až na to, že mi příběh místy evokoval jiné kriminální příběhy, zápletky a to od Agathy Christie...
Takovou už tu profláknutou klasiku, jakou je třeba kniha Deset malých černoušků, nebo Vražda v Orient - expresu.
Dvě časové linky, které se v jeden moment protnou a zlo bude odhaleno - potrestáno...
Nic méně čtivé to bylo a i místy dost napínavé, mrazivé...
Krvavá komnata
Angela Carter
Myslím, že autorka není ani první, ani poslední, která zde, skrze Krvavou komnatu, poukazuje na to, že pohádky - pohádkové příběhy, mají v sobě zašifrováno mnohem, mnohem víc..., než jen to, jak uspat, či pobavit malé děti.
Asi nejvíc se mi zamlouval Král duchů a Námluvy pana Lva.
Pravda o případu Harryho Queberta
Joël Dicker
Ne, jednoduše ne! Kniha se mi nelíbila. A podle většiny zde..., asi měla. Jenže já jsem těžce zafixována na Nabokova a jeho styl psaní, neotřelou tvorbu..., takže mi tato "pseudo - Lolita ", nic neříkala.
Pravda o případu Harryho Queberta, mi přišla zvláštně vyumělkovaná, až neuvěřitelná. Autor míchá prvky krimi, falše, lásky, politiky a všeho dalšího do příběhu, který se mi od druhé poloviny těžko četl, dočítal...
A protože nejsem taková drsná letora, jako někteří protagonisté v této knize, tak si pro tentokrát bodové hodnocení odpustím. Bylo by vážně zlé...
Měsíční údolí
Jack London
,,I mistr tesař se někdy utne..."
A to platí podle mě i u této knihy, jinak mého oblíbeného autora. Prostě tam bylo té sladké romance, okázalé ideologie... a šťastného konce, až nějak moc.
Škoda, protože tenhle pán, jinak psal fakt dobře...
Psohlavci
Alois Jirásek
,,Lomikare! Do roka budeme spolú stát před súdnú stolicí boží, hin se hukáže, hdo z nás - "
Notoricky známá, památná věta..., kterou jistě zná, mnohý čtenář historických děl od Aloise Jiráska.
I když Psohlavci nejsou úplně mou oblíbenou knihou, jedno musím uznat. Ten autorův popis - zápal chodských vesničanů za svou věc, své právo...!
Západ
Karel Václav Rais
Kdysi na škole jako povinná četba... Tehdy jsem tuhle knihu moc "nebrala", asi jako většina vrstevníků... Každopádně s roky přibývá rozumu, zkušeností, sebezpytování, pádů a i určitého nadhledu...
Takže o mnoho let později mohu s určitou platností říci, že se jedná o velice kvalitní, historický román, kterým nás provede hlavní postava - farář Kalous. Skrze něj se dozvídáme, v jakých těžkých podmínkách, tamní obyvatelé - vlastenci žili, v čem vyrůstali a i zestárli...
No, na kaplana Voříška, udřenou Aničku..., starostlivou farářovu sestru Kristýnku, budu ještě dlouho vzpomínat...
Paní komisarka
Jindřich Šimon Baar
Celá tahle trilogie, je velice povedená. Autor nás čtenáře zavedl do míst, která jsou plná osobitého folku, namáhavé lidské práce, českého furiantství, rozkolu mezi "takzvanými místními a cizími obyvateli..." A to vše ještě více podtrhla a umocnila i dobová mluva, která je zde v mnoha případech absolutně dokonalá...
Habyste vo tom veděli,
voračky začnou v neděli,
v neděli, v pondělí, v houterej,
příde k vám voráč kdekerej!
Už týden napřed hlásí to chasníci dívkám a ty jim toužebně odpovídají:
Přiďte k nám, voráči,
přiďte vorát,
hajť na vás nemuším
voknem volát!
Ta maličká, ta je má
Karel Ptáčník
Úsměvná, odpočinková četba, která je díky ilustracím od Heleny Zmatlíkové, nezapomenutelná.
Navíc jsme si ty krásné obrázky v knížce, kdysi s bratrem barevně vymalovali, takže kočárek měl světlehnědou barvu, miminko bylo celé do růžova... a ty sukně a kabáty dospěláků... Prostě barevností - kreativností..., nadčasová, módní nádhera. : )
Bratři Lautensackové
Lion Feuchtwanger
"Zlatý voči, ješitný jasnovidče, zlatý voči, díky kterým dohlédneš tak akorát na špičku svého nosu Oskárku, ale dál, ku svému konci...? Tak na to nemáš dost dobrou oční zornici."
Říkala jsem si mnohokrát, když jsem tuhle knihu četla. A nikterak se nemýlila.
Tenhle fenomenální kousek z pera Liona Feuchtwangera, do mé sbírky léta bezesporu patří. Jeden se při čtení až hrůzou "dusí", jak mistrně autor zachycuje naši lidskou malost - slabost a to touhu po moci, dokonalosti, milování, uznání, prospěchářství, i když cena za ni, je někdy neskutečně, krutě vysoká...
K přečtení a k zamyšlení jsou Bratři Lautensackové, jak dělaní...
Námořní bouře
Andrew Mayne
"Před jakoukoliv bouří... neboli Sloan, se nelze jen tak schovat, pořádně se na ní nachystat. Udeří nečekaně, se vší razantností a vytrvalostí podmořského dravce..."
Jednoduše, o adrenalinové momenty, nečekané zvraty a osobitý humor, štengrování, není nouze.
Jen mi tam pro tentokrát, chybí více podvodní akce, takže si zřejmě McPhersonová, EANx, pošetřila na příště... ; )
Útěk s Luciferem
Jeanne Schlageter
Úžasná knížka, kterou jsem musela jako malá holka mít. I když sehnat tenhle knižní skvost pro náctileté, nebylo svého času..., vůbec jednoduché. Každopádně povedlo se. A já jsem směla prožívat všechna ta dobrodružství s Lys a Charlesem, tím pádem také. Aspoň imaginárně. ; )
Vlastně jsem díky dospívání u prarodičů, mohla ve vedlejší vesnici v hřebčíně, vždy při hřebelcování koní, jednomu nezbednému čtyřnohému krasavci, říkat tajně Lucifere... ; )
Stůj! Pozor! Volno! - cyklista
Josef Votruba
Tak na tuhle knížku - učebnici si velice dobře pamatuji. Nejprve se z ní učil, zdokonaloval ohledně silničního provozu..., můj starší bratr, potom i já. Kniha už je takové milé, úsměvné retro a pravidla v ní jsou "vesměs stejná..." Jen ta silniční doprava nám od těch dob..., jaksi mnohonásobně zhoustla.