Café Groll

Café Groll https://www.databazeknih.cz/img/books/45_/452136/bmid_cafe-groll-1XK-452136.jpg 4 415 113

Poetický příběh lásky a vášně z jihočeských nevěstinců v období První republiky. Zatímco babičky vyšívaly Hradčany, děti u draní peří poslouchaly pohádky a slečinky z lepších rodin studovaly, jak se stát spořádanou ženuškou... v Café Groll zatáhli závěsy, aby mohl začít další z nespoutaných šantánových večírků. Legendární českobudějovický nevěstinec ožívá v příběhu o lásce a touze z počátku 20. století. Nechte se hýčkat bordelmamá Vlastou Holubovou a odhalte tajemství Anny Václavíkové, nejkrásnější ze všech jejích dívek!... celý text

Přidat komentář

kaja77
13.04.2024 5 z 5

Já mám ty štifterovy knihy prostě děsně ráda. To se tak skvěle čte. Přišlo mi ale že to téma mělo mega potenciál, klidně bych četla o Rudolfovi, Salomene a Anně dál a dozvěděla se víc. Každopádně za mě bezva čtení.

evilunicorn
11.03.2024 5 z 5

Tady asi nebudu úplně objektivní, protože jako budejčák všechna místa zde popsaná důvěrně znám, ale co už... Přirozenost a lehkost s jakou Jan Štifter píše je naprosto dechberoucí.. Doslova na několika stránkách se člověk seznámí s lidmi a má dojem že je zná celý život.Já mám to štěstí, že jsem si po přečtení mohl ona místa projít a nechat se v nich opět vtáhnout do příběhu.. A přesně takovou sílu má autorovo psaní.. Lidé znovu ožívají a vyprávějí vám své příběhy.. Díky, po dlouhé době česká próza, která mě opravdu chytla za srdce!


Vrbická1999
05.03.2024 4 z 5

Tak tento literární počin je dokonalost. Vytkla bych tomu leda to, že kniha není delší.

ZÓNA
02.03.2024 5 z 5

Koncepčně naprosto výjimečné!
Prolínání časové osy příběhu a koneckonců i vypravěče. Naprosto bezchybná první osoba.
Jsem nadšený z familiárního vyprávění, které nepostrádá hloubku, chytrost, nonšalanci, ale i vrozenou přízemnost.
Příběh popisující lidskou přirozenost. Famózním způsobem odhaluje způsob života v jistých kruzích, které možná většina lidí přijímá jako urážku vlastní osoby.
Vyústění krátkého příběhu nepostrádá překvapení.
Moje literární srdce objevilo klenot, který by se mohl vystavovat společně se skutečnými klenoty na Pražském hradě. Až jednou nebude nikde k mání.
Jsem hrdý na pana Štiftera a jím vytvořené postavy: Rudolfa, Libušku, Magdalenu, Salomenu a Annu Václavíkovou.
Ztratit se v kráse lidí a slov je znepokojující.
Pan Štifter s vámi tento zázrak provede velice snadno...

Šárka_D
09.02.2024 3 z 5

Čtivá novelka s atmosférou Hrabalova Obsluhoval jsem anglického krále, která těží z čtenářsky vděčného období první republiky, má ale několik slabých míst. Hlavní hrdina je na doktora docela ňouma, chová se místy nelogicky, nejvíc mi ale neseděl konec. Byla Anna vymyšlená? Proč by se bohatá dědička před útěkem ze země zdržovala pomstou? Nechal se autor až moc unášet mužskými fantaziemi? Strávila jsem s ní pár příjemných hodin, ale řekla bych, že mi kniha na dlouho v hlavě neutkví.

Clair16
18.01.2024 2 z 5

(SPOILER) (Nicht nur) Männer sind Verbrecher, und einige nicht einmal lieb...
Vlastně mám docela ráda princip nespolehlivého vypravěče a s ním spojená překvapení.
Jenže tady toho nesedí příliš. Hlavní postava lékaře je rozporuplná; je současně mamánkovský i zhýralý, naivní i cynický, vzdělaný i buranský – a podobně jsou na tom i ostatní protagonisté. Dobře, mohou být podivínští, ale co motivy jejich jednání? Pověsil by chudý vesnický kluk, vděčný svým rodičům za to, že ho nechali vystudovat, svou profesi i poslání ze dne na den na hřebík? A co bohatá dědička nebo lékárníkova dcera? Zavřely by oči a přikrčily se, kdyby je někdo obral o veškerý majetek? Zůstali by zkrátka všichni letargičtí? A uchýlili by se k podrazům, lžím a pomstě v období, kdy se nad nimi stahují mračna? Nedělám si iluze o české společnosti, ale přece doufám, že aspoň někdo měl a má v sobě zbytky cti. Anebo duši. V to ostatně jistě věří i autor, který účastníkům téhle podívané vtisknul prorocké sny – ty byly nenápadné a líbily se mi, stejně jako styl psaní.
Závěrečná šokující zápletka nesedí fakticky. Metoda podvržených dokumentů, na základě kterých byli lidé zatýkaní, byla vlastní nacistům, kteří tak předstírali právní rámec svých hrůzných činů. Nově nastoupivší samozvaní komunisté se takovými detaily nezatěžovali. Stíhali nepohodlné prostě proto, že směli. Měli své špehy a křivá svědectví, ale tenhle postup by nespíš nepoužili, možná i proto, že všem, kteří válku zažili, byl dobře znám. Pokud se s nimi spojila emigrující představitelka vyšší střední třídy, jen aby se pomstila za desetiletí prošlou nešťastnou lásku, jsme už u brakové literatury.
I výborný vypravěč se chce někdy pobavit, případně spěchá zaplatit složenky. Ale bezcitnost přítomná v maličkostech (třeba ten novinový "toaletní" papír s nekrologem) je podle mě zbytečná. A nebo je autorovi vlastní, což by mě mrzelo ještě víc.

SSTknihy
16.01.2024 5 z 5

Nenechte se ošálit poetickou atmosférou s nádechem nostalgie, která na první pohled panuje ve vyhlášeném nevěstinci Café Groll. Anděl svádí ďábla, ďábel anděla, ale za krajkovými podvazky a hedvábnými košilkami se skrývá tvrdý byznys a neúprosná realita všedního dne. To vše nahlíženo pohledem mladého začínajícího lékaře, jehož touhy, očekávání i první životní prohry se prolínají z životními osudy budějovických obyvatel 20. let minulého století.
Vzpomínková část běží paralelně se současností, odehrávající se na počátku 50. let, kdy už začíná být jasné, že z krásných nostalgických časů zbude sotva pár zaprášených vzpomínek a zažloutlých fotografií. A co víc - nezapomeňte, že staré hříchy vrhají dlouhé stíny a nikdy nevíte, jak vám osud (nebo spíš ďábel) zamíchá karty.

Kanylka
02.01.2024 2 z 5

Nudit se nebudete. Díky

huhuhu
02.01.2024 3 z 5

Četla jsem po výborných povídkách Světlo z Pauliny a ve srovnání s nimi je tento příběh takový nijaký, spoléhající zřejmě na atraktivnost tématu. Každopádně ale oceňuji, že téma je pojato citlivě a nevulgárně, i když i samotný hlavní hrdina, který se od začátku snaží být nad věcí, postupně ztrácí hlavu (na což zřejmě nakonec doplatí)...

Katka2382
07.12.2023 5 z 5

Moc pěkné čtení.
A ten konec byl famózní.

CarolC
26.11.2023 5 z 5

Další kniha, na kterou jsem přišla díky knižní výzvě. Kniha začína celkem v klidu, jako líčení dávných vzpomínek na události z mládí. Jak kniha ale postupuje, o to víc graduje a z celkem pohodičky se stává napínavé drama. Jsem nadšená, že jsem mohla poznat naší první republiku zase z úplně jiného úhlu.

Hakl54
11.11.2023 5 z 5

Zajímavě napsaná novela. Takové milé čtení a najednou vás to probralo do kruté reality.

pakoshka
31.10.2023 4 z 5

Od Štiflera jsem zkoušela loni Sběratele sněhu, ale nějak jsme se nepotkali náladou, zato na Café Groll jsem měla chuť až až! Výborná novelka zasazená do první půlky minulého století. Nevěstince, city, trocha humoru, trocha noblesy, trocha thrilleru, no tenhle koktejl mi opravdu chutnal.

Leona333
15.10.2023 5 z 5

Jak lehce se vznáší a třpytí bublinky pravého šampaňského, v krásně broušené číši, tak lehce nás autor vezme sebou do doby, již zmizelé... Nejprve lehce opojné, ovšem s přibývajícím časem..., či množstvím "upitých bublinek...," bolavé a prázdné...
Tuhle úžasnou novelu, beru jako milé překvapení roku. Jistě se k ní časem vrátím.

Arev122
02.09.2023 5 z 5

Pěkná a pohodová novela, klidně bych ve čtení pokračovala.

Radimka
24.06.2023 5 z 5

Posloucháno na ČR - nejdřív to vypadalo jako takový příjemný vzpomínkový tlachání doktora, kterej léčil v Budějovicích prostitutky. Ale závěr mě úplně rozcupoval! A ejhle v tu chvíli změna žánru z beletrie na thriller. Skvělý!

bralenka
18.06.2023 5 z 5

Mě se kniha moc líbila, autor i ilustrace, přečteno jedním dechem.

Hanjimka
16.06.2023 3 z 5

Krátký, a při tom krásný příběh lékaře kurtizán z Budějic.

Lucienka220
12.06.2023 4 z 5

Příjemná jednohubka. Děj novely Café Groll se odehrává v Českých Budějovicích ve dvou časových rovinách, v roce1920 a roce 1949. Zajímavé je, že obě časové roviny jsou krátce po změně zřízení na území dnešní České republiky: dva roky po vzniku Československa, První republiky s nadějí a noblesou, a rok a půl po komunistickém převratu, s inscenovanými procesy, znárodňováním majetku a dělením bytů. Všechny tyto jevy jsou v příběhu okrajově zmíněny, ale jsou i důležitými faktory vývoje děje.
V roce 1920 nastupuje na místo lékaře, který má v péči budějovické prostitutky, třicátník Rudolf Slíva. Do paměti se mu nejvíce zapíše právě šantán a nevěstinec Café Groll, už kvůli prostitutce Anně Václavíkové, která je prý neuvěřitelně krásná, ale vyšetření u lékaře se vyhýbá. Rudolf se snaží tuto mýtickou kněžku lásky vyšetřit a dát jí razítko do knížky, je jejím zastižením přímo posedlý, čímž uvádí do pohybu neuvěřitelně uvěřitelný řetěz příčin a následků.
Na knize mě velmi zaujalo, jak na pár stránkách rozehráno pěkně vypointované drama a bohatá, krásná čeština. A mimochodem krásné ilustrace a grafická úprava (četla jsem vydání z Vyšehradu).

Ctenar1202
31.05.2023 5 z 5

Novela, která nás zavede do jižních Čech. Konkrétně do města České Budějovice. V příběhu poznáváme mladého lékaře Rudolfa Slívu, který má své zkušenosti nasbírat dohlížením nad zdravím svých pacientek. Nejsou to běžné ženy, ale dívky z nevěstince. Píše se rok 1920 a nevěstince jsou muži velice často navštěvované. Mužům nejde jen o sex, ale i o odreagování se například u sklenky, popovídání si a pozorováním hezkých slečen. Rudolf Slíva tak poznává všechny dívky nejen jako zaměstnankyně nevěstince, ale i jako pacientky s jejich různými osudy. Nejvíc ho zajímá Anna Václavíková o které kolují vyloženě legendy a on by ji rád poznal i osobně...

Bylo to krásné čtení, což byste rozhodně u tohoto tématu nečekali. A nečekejte ani nějaké sexuální scény. Kdepak! Pohybujeme se v době První republiky a vše bylo vznešené a noblesní a takové umírněné. Co se odehrávalo za dveřmi už byla čistě soukromá věc...

Já jsem z knihy nadšená, protože se mi líbilo téma a jakým způsobem ho autor pojal a zpracoval. V knize prožijeme s Rudolfem mnoho a mnoho let a já bych klidně četla dál. Měla jsem pocit, že jsem se přenesla přímo do příběhu a žiju v době před 100 lety. 

Navíc je knížka v menším formátu, který se krásně bere na cesty a písmo je temně červené, což je nezvyklé, ale bylo to velice příjemné.