Leona333 komentáře u knih

Tuhle knihu jsem si kdysi v patnácti, mylně zařadila mezi "detektivky..." Po letech přečteno znovu a pak ještě znovu...
Přestože nejsem vyšetřující detektiv, nebo dokonce ani náš první československý prezident..., svého viníka - viníky jsem si našla sama. Je jimi lidská hloupost, nevraživost, strach, bázlivost, předpojatost k věcem, lidem, které dostatečně neznáme a z našich zakořeněných návyků je předem haníme - odsuzujeme.
Je to bezesporu smutné čtení, kde si společnost svého, "ať už pravého, či nepravého" obětního beránka našla a podle tehdejších zvyků a zákonů, s ním také zúčtovala...
Knihu mohu pouze doporučit k přečtení.

28 05.01.2024

Mile, vtipně, rozverně, ale hlavně inteligentně je zde pokládáno množství otázek, na které nejen děti, ale i my dospělí stále hledáme odpovědi... Díky této "nadpozemsky" půvabné knížce Josteina Gaardera, jsme snad i některé dostali...!? ; )
I když nejsem Mika, tak se velice ráda tomuto knižnímu počinu "pokloním." Nakonec, proč dělat některé věci zbytečně složitě, když to lze dělat i působivě jednoduše...???
Za tohle ,,haló", vděčím řadu let jednomu knižnímu bazaru a rozhodně toho nelituju...

29 05.01.2024

Čtením této knížky jsem byla nadšená a nejen proto, že je poměrně tenká..., "dala se přečíst v pohodě za dvě odpoledne...," ale hlavně proto, že byla obsahově skvělá. Zábavná, důvtipná, nikterak překombinovaná - dobře srozumitelná s prvky určité nadsázky a akčnosti... ; )
Nezbývá mi nic jiného než poděkovat jisté městské knihovně, která před časem udělala prodejní den starších knih, aby si tím ve svém fondu vytvořila místa pro nové... A já tak za pár kaček získala něco, co bylo v rámci sci-fi - na svou dobu... a naše místní podmínky..., víc jak nadprůměrné.

32 04.01.2024

Báseň z doby Nové říše

Ty nejoslnivější ze všech žen
Jsi hvězdou, která září do nového roku.
Tvé oči mne poutají
Tvá slova mne okouzlují.
Tvá zářivá hruď
Tvé vlasy, třpytící se drahými kameny
Tvé prsty podobné lístkům květů
Tvé boky, které těsně obepíná tunika
Z níž se vynořují nožky gazely
Tvé vznosné a hrdé držení těla mě okouzlují
Když se ke mně blížíš, vládkyně.

Na této knize mne zaujalo to, že ne všechny bitvy se musí nutně odehrávat na bojištích..., neb se někdy mnohem větší a závažnější, odehrávají v našich myslích a srdcích...
Nejvíce se mi asi líbilo číst o Tutanchamonovi a Anchesenpaaton...

30 02.01.2024

Ve své podstatě se jedná o smyšlený příběh, který se díky hlavní hrdince..., stává cestou do dob starého Egypta, kde je nám během jednoho roku předkládáno mnoho egyptských svátků - zvyků, ale i kus lidské všednosti a obyčejnosti, se kterou se místní, den co den potýkali a ve starobylých chrámech, za ni i modlili - děkovali...
Je to tak trochu jiná historická kniha, kde jedna zručná přadlena má bezesporu své neodmyslitelné místo pod sluncem, stejně tak, jako ti nejmocnější...

25 02.01.2024

O baletu se říká, "že to je krása v bolesti..." Kniha Dívky z Montmartru, tím příkladem rozhodně je a vryje se mi do paměti nejen díky baletu, ale i díky tehdejšímu životu..., mnohých obyvatel pařížské metropole a i tak trochu, díky tvorbě Edgara Degase...
Chvílemi půvabné, chvílemi bolestivé, chvílemi povznášející - inspirující čtení.

27 01.01.2024

Z pohledu dnešní doby - náctiletých, by se dalo tak trochu říci, že se jedná o nějakou fantasy knížku, nebo sci-fi...
Počátky jsou zde zachyceny někdy vážně úsměvně, některé věci objeveny zcela náhodně..., neuvěřitelně a tak trochu rozpačitě... Každopádně nás paradoxně, tyhle dřívější komunikace, krůček po krůčku dovedou, až k soudobé - moderní technice...
Jak se lidé dorozumívali, patří k dalším mým oblíbeným "encyklopediím", které edice OKO vydávalo...

26 01.01.2024

K této knížce jsem přistupovala s určitým nadhledem a po jejím dočtení se ztotožňuji s ssyyllvvaa komentářem... Nakonec, "hledání dobré smrti - náš čas," je tu od našeho zrození již vyměřen a v mnohých dílech, citátech významných filozofů, básníků, umělců, i zvěčněn...

23 28.12.2023

K opravdu velice zdařilé - poučné zábavě je nám čtenářům, čtenářům různorodého věku..., již léta v mnoha rodinách k dispozici tato knížka, která je nesporným OKEM, do našeho souhvězdí...
I já ji mám doma, ve své knihovně jako stálici, ke které se čas od času vracím a ke které mě váže mnoho vzpomínek. Třeba i na to, jak se mi v pubertě někteří chlapci snažili dvořit, skrze povídání o hvězdné obloze... a já je v tom neočekávaně trumfovala... Neb jsem jako náctiletá slečna, moc romantická nebyla... ; )

26 28.12.2023

Holčička a cigareta, mi zabrala jedno odpoledne a i tak málo času postačilo, abych se utvrdila v tom, že dávat ostatním nevyžádané rady, či za ně - jakože v jejich nejlepším zájmu rozhodovat, co je pro ně dobré a správné, bývá často na škodu a bez pardonu, lidem odebírá svobodu...
Opravdu hodně soudobé, reálné čtení to je.

29 25.12.2023

Po dočtení této knihy, mi přišel na mysl jeden citát od Bulgakova.
Ten zachytil dle mého pár slovy sílu i hloubku..., tohoto bolestivého příběhu.

,,Jazyk může tajit pravdu, ale oči - ty nikdy!"

30 25.12.2023

Tak jsem si našla na sklonku tohoto roku pro sebe - své čtení, nového, zajímavého autora.
Velice si na příběhu cením toho, že je psán, zasazen do našeho českého prostředí. Proto mi zřejmě slovník - komunikace vyšetřující dvojice nepřišla nikterak šroubovaná, přehnaná, či nelogická, jak se mi někdy stává u severských detektivek... Právě naopak. ; ) Všeho bylo tak akorát. Důležitého napětí, i prekérních záhad... I když se pachatel dal určit poměrně brzo, tak to na čtivosti příběhu nic neubralo.
Už mi jen zbývá, se "pořádně nadechnout" a zapátrat po další knížce od Václava Křivance.

33 21.12.2023

U této knihy jsem se tak "bezstarostně nezasmála - nepobavila," jako u Dobytí severního pólu, z repertoáru Divadla Járy Cimrmana. Naopak jsem zde velice soustředěně hltala stránku za stránkou a tím odkrývala neskutečně odvážný, až bláznivý... počin skupiny mužů, který je z pohledu dnešní doby, heroldickým výkonem ve snaze žití a posléze přežití v místech, kam i s dnešní moderní technikou a vybavením, zavítá málokdo.
Knihu v tomhle období - počasí, mohu pouze doporučit k přečtení.

27 21.12.2023

Kniha má nápad..., bravurní spád... Skrývá v sobě tolik bolestivých - ožehavých témat, že mi to nedalo a jeden večer jsem nešla kvůli ní de facto spát, jen abych se dozvěděla, jak vše skončí, bude po všech těch "morálních - nemorálních soudech," co každý ve své hlavě nosíme..., vypadat.

36 21.12.2023

Už dávno nejsem dítě a ani za mládež se schovávat nemohu..., i když některé příběhy pro náctileté se mi čtou dobře... Tentokrát bohužel ne.
Kdy? Je kniha, která působí dle mého místy dosti naivně, místy chaoticky... a díky hlavní hrdince zde, i tak nějak iracionálně, či úsměvně.... Nápad udělat pro náctileté dobrou krimi, se přeinstaloval v "řadu čísel", které jsou pro Maddie emočně náročné, stejně jako bylo pro mne náročné, dočíst tuhle knihu.
Hodnotit pro tentokrát hvězdičkami nebudu. Knížce by to bylo jen na škodu a já si hold musím přiznat, že ne všechny knihy pro náctileté, jsou i pro mě...

I po tolika letech to je hřejivé, milé, nesobecké, laskavé, vánoční počtení. S dobrým svařáčkem v druhé ruce a natažených nohou u kamen, snad nic lepšího v tenhle sváteční čas není.
Tuhle krásně zasněženou nostalgii - Svátky krásné hvězdy, všem čtenářům doporučuji.

30 10.12.2023

Jarmila Glazarová psát opravdu uměla. Příkladem je i tato mrazivá balada o hořkém údělu chudého valašského děvčete, svobodné matky... V oné době - pro pobožnou společnost, něco opravdu nestravitelného... Nakonec zoufalé rozhodnutí hlavní hrdinky, jak se z hanby - patové situace dostat, je samo o sobě, přímo nekřesťansky dusivé...
I po létech je kniha velice čtivá a v mnohém i dnes poučná... Umocněna dvanácti ilustracemi Jiřího Trnky, díky nimž dobová atmosféra ožívá...

32 10.12.2023

Na knize mě ze začátku nejvíce upoutala její přední strana. Ta se vážně povedla... Evokuje přesně ten mrazivý chlad, trýzeň, nekonečnou - zasmušilou bezbřehost a osamělost, kterou si Zulejka v první polovině knihy prošla - prožila.
Druhá polovina už je prostě jiná - "zamilovaná..." Tím rozhodně neubírá celkovému dojmu, který z příběhu mám. Byla to prostě taková doba..., místa..., víra... a především odvaha..., která ve finále mnoho věcí rozhodla.
Velice pěkná kniha to byla, která mi za přečtení stála.

35 10.12.2023

Knihu jsem si přečetla na doporučení, díky kamarádce, která mi ji vychválila..., až do nebes. ; )
I když jsem k Rozsévači větru přistupovala zprvu dosti rezervovaně, neb mám dodnes v hlavě jak mě jako malou holku, každou neděli brávala babička sebou do kostela a já to posléze vztekle oplakala, neb bych se raději v televizi dívala na Jirku Chalupu a jeho Studio Kamarád... No, tak se mi po létech, "kostelní moudra" zde, paradoxně zúročila. ; )
Bylo to nadmíru čtivé. Zapeklitě akční, zábavné, nadpozemsky svobodomyslné...

27 10.12.2023

Výbušné, drtivé, ohromující, fatální, smutné čtení to bylo. Nic víc se mi ani psát nechce. Nakonec, hloubka lidských myšlenek, posléze i skutků, může mít paralyzující - děsivé následky po mnohé generace. Z toho se už jen tak nevykřešeme...
Doporučuji k přečtení, nebo aspoň k prohlížení...

28 10.12.2023