Leona333 komentáře u knih

Dnes, celý den za oknem padal - ne hvězdný prach, ale sníh. Sníh, který mi pomalu, ale jistě připomněl, že nastává ten kouzelný čas, kdy má zvítězit světlo nad tmou..., stejně jako v pohádkových příbězích, dobro nad zlem... Že žádný chlad, nedokáže zničit jakoukoliv víru, v síle jejího odhodlání a konaní... Právě o tom, je i tenhle můj oblíbený příběh, pohádková fantasy.
Sice není dle mého pro úplně ty nejmenší..., neb se tam dějí věci, u kterých se za mého dětství, v rohu televizní obrazovky, objevila malá hvězdička, která nám dětem signalizovala, že se máme zvednout z gauče a jít spát... No tak ať. : ) On by leckdy konkrétní příběh, bez některých věcí, ztratil svůj smysl, i půvab...
Film jsem doposud neviděla a to už dávno nejsem malá... ; ) Knihu jsem opakovaně četla a klidně bych ji všem fanouškům Neila Gaimana doporučila.

34 28.11.2023

Vyhlídkou na věčnost, byl ten zdánlivě pomyslný kruh všem Cynikům, Dobrákům, Křížům, Temným prorokům, Vládcům strachu, či Nočním klubům..., definitivně uzavřen.
Začátek knihy mě navnadil a rozehřál, jako jarní sluníčko bledulku v záhonku. Prostředek knihy mne svou romancí - sladkostí uondal, jako vosu v medu a samotný závěr uškvařil, jak hranolku ve friťáku.
Poslední Kulhánkova jízda - kniha, nebyla už tak zběsilá, zvrácená, kýčová, uštěpačná... Každopádně byla nezaměnitelně..., autorova. A právě za to jsem obzvláště ráda.

36 26.11.2023

Tak na přečtení této knihy, mi padl jeden necelý den a ten rozhodl, že si už od Kinga, "další - nové věci", číst nebudu. Prostě, konečně stačí! Pan autor se nám "pohádkově zacyklil" v něčem..., co už pro mne nikterak zvlášť mimořádné, napínavé, děsivé, originální není. Spíš naopak! Tuctové, předvídatelné čtení...
Takže s politováním mohu pouze zkonstatovat, že mi zde - při čtení knihy, zuby "konsternací a divy", nezadrkotaly...
Každopádně knihu úplně nezatracuji. Začínajícím čtenářům - fanouškům, třebas i doporučuji a tuhle svou, jednomu známému podaruji...

P.S. Filmové zpracovaní onehdy lepší bylo, než tohle knižní "dílo..."

30 23.11.2023

U této knížky mám silný pocit, že se výhradně nejedná o literaturu pro děti a mládež... Stejně jako jsem si to kdysi nemyslela o Malém princi, kde je toliko moudra a filozofování..., že by to snad žádná, malá - dětská hlavička nedokázala přesně pobrat - pochopit.
Chaloupka na muřích nožkách, je v lecčem Malému princi podobná... Jednoznačně moudrá, moc hezká a díky hloubce textu, co v sobě skrývá..., i přes veškeré mraky a toky ubíhajících časů..., nesmrtelná.

33 23.11.2023

Ten, kdo zná tuhle polskou autorku, tak ví, co má od knihy - děje očekávat. Ono se to začíná stávat, jakousi její klasikou, že hlavní "hrdinka" je sebevědomá právnička, nebo jí podobná... A hlavní "hrdina" je hezký, vtipný, inteligentní policajt... Hmm, to se tedy v Polsku maj... ; )
Každopádně čtivé to stále je. Okořeněné břitkým humorem a notnou dávkou sexu..., jak jinak. To by snad ani nebyla Paulina. ; )

30 23.11.2023

Po dočtení této knihy o Sarah... jsem tak trochu rozporuplná. Autor se nám zde snažil nabídnout příběh temperamentní, tvrdošíjné, talentované ženy na tehdejší dobu a poměry..., s feministickými manýry, které nebyly leckde ještě tolerovány...
No a vznikla mi z toho taková "hollywoodská limonáda."
Třeba je můj kritičtější pohled ovlivněn, i shlédnutím dvou divadelních her: Ještěrka na slunci, s tehdy vynikající - Hanou Maciuchovou a Božskou Sarah, s neméně vynikající a skvělou - Ivou Janžurovou, kterým jsem díky jejich hereckým výkonům..., uvěřila vše. Jak problémům s manželem, který byl závislý na morfiu..., tak i tomu, jak je těžké přijmou za svou, umělou nohu...
Takže protentokrát, se nebudu nad knižní - božskou Sarah rozplývat...

30 15.11.2023

Tak po vábném "předkrmu" v podobě Rapsodie, přišlo na řadu "hlavní menu" ve formě Neznámého žalmu a o "sladký závěr" se postarala, Temná harmonie.
No a aby toho nebylo málo, tak nám byl autorkou nabídnut i výtečný "digestiv" - Vládce hvězdné oblohy, v němž se čtenář může dozvědět něco víc, o dětství a dospívání, hlavní postavy...
Po delší době jsem se dostala ke knižní sérii z oblasti fantasy, která mne bavila a i místy rozesmála...
Za sebe mohu pouze doporučit.

32 15.11.2023

Před nedávnem jsem navštívila Národní technické muzeum v Praze a znovu jsem žasla nad lidskou vynalézavostí a umem. Také nad lidskou zarputilostí, touhou po dobrodružství a snění. Bez toho všeho, by se lidstvo nikam moc nepohnulo... ; )
A o tom je i tahle knížka. Krásný, zděděný Dědeček automobil, který mi je velice milou vzpomínkou na dětství.

29 11.11.2023

Díky paní Francové jsem měla svého času, velkou zálibu ve fantasy. Česká autorka mi přišla, před více jak dvaceti lety..., svým stylem psaní, vážně jiná - výjimečná.
Algar tarch má vše co by měla správná fantasy mít. Napětí, kouzla - magii, intriky, vášně, boje a i krapet něčeho víc...

,,Říká se, že voda Řeky Měsíce zabíjí. Říká se, že Hory Měsíce vraždí. Říká se, že v chladné temnotě věčné noci podzemí, v bezcitném a ledovém dotyku jejího strážce - Měsíčního srpku - každý potká svoji duši. A pohlédne prý na ni tak jasně jako nikdy - bez zkreslení lásky, soucitu, pochopení. Kdo prý ji nedokáže přijmout tak, jak ji spatří zde, ztratí ji navždy," pronesla víla potichu s něžným úsměvem. ,,Možná, že by nebylo tak špatné, skončit zaživa pohřbeni."

24 11.11.2023

Ač je knížečka docela útlá, obsahem je naopak dost hutná, "bolestivě řízná..."
Není rozhodně pro celoživotní "dietáře," nebo čtenáře, kteří při jízdě na horské dráze, zavírají oči. Neb tohle byla vážně jízda, ochucená vším možným - nemožným... Až jsem si párkrát při čtení říkala, jak asi některá z těch povídek skončí...?! ; )

24 09.11.2023

Bylo několik týdnů před 6.červnem 1944. Schylovalo se k okupaci, která zcela změní průběh války.

Tak hned v úvodu, mi tento prolog zamotal hlavu. O čem to tedy ve finále vlastně celé bude...? Jakou to má mít spojitost s příběhem...? No a pak, zcela upřimně to bylo o fantastické fantasy, o polapených "lidech - nelidech" a jejich nevšedním bytí a snaze přežití v místech, kam bych se opravdu nikdy dostat nechtěla.
Pavel Renčín píše dost autenticky, až jsem při čtení ten pomyslný puch, úzkost a děs z kanalizace cítila... To podtrhují i obrázky v ní, které za sebe vnímám, jako trefný bonus.
Těm co se nebojí temnoty, všelijaké havěti..., netrpí možnou klaustrofobií, tak právě těm, tenhle Labyrint směle doporučuji.

27 09.11.2023

Kdysi, před mnoha lety jsem viděla film, který se jmenoval Upír z Feratu. Na svou dobu velice povedený horor v režii Juraje Herze, o automobilu poháněném lidskou krví...
Nedávno jsem film zhlédla znovu a už to nebylo, tak nějak ono. Tedy napětí, hrůzné momenty, šokující střihy zůstaly, ale to pomyslné kouzlo..., se jaksi nějak vytratilo.
Stejně to mám i s touhle knihou od Kinga, která na mě "nebezpečně blikla" z mé knihovny. Zběžně jsem si ji prolistovala, něco si znovu přečetla a pak vrátila na místo.
Příběh špatný není, postavy v ní také ne. Hádanky, tajemství + množství nezodpovězených otázek..., nepřeberně! Navíc se děj místy táhne, jako samotná National - Cumberland Road, to každopádně.

22 06.11.2023

Cestopisné knížky pana Dostála, mám moc ráda. Jsou mi vždy velkou inspirací o lidské a fyzické houževnatosti.
Navíc, když se to vše podá v tak pěkné formě, jako je Šťastná planeta, která v sobě ukrývá mimo jiné..., i velice pěkné fotografie...
Vracím se a listuji v nich opakovaně.

25 03.11.2023

Nemohu si pomoci, ale nějak mi hlavní postavy evokují tragickou romanci "Romea a Julie..." Samozřejmě zde, v mnohem drsnější atmosféře, opředené v fantasy hávu a v kalužích krve...
Komiks je jako celek velice dobrý, kdybych měla vyzdvihnout pouze kresby, tak musím použít samé superlativy. Jednoznačně dech beroucí - krásné...

24 03.11.2023

Tak jsem si po Pohádce..., potřebovala spravit chuť na opravdu temný, psychologicky zvrácený horor. Proto jsem šáhla po mé oblíbené srdcovce od Kinga - Geraldovu hru, kterou čtu asi počtvrté.
A je mi jasné, že po některých komentářích zde, omílat dokola tuhle knihu, může působit dosti "nenormálně..." Nakonec, koho by stále bavilo číst, o nějaké "vypatlané ženské," která se vydá do úplné díry, někam na samotu s chlapem, který jí je po emoční stránce stejně tak lhostejný, jak loňský sníh...?!
No, tak Jessie tohle přesně udělala. A díky tomu se na stránkách tohoto příběhu rozvíjí, skvělé psychologické drama - zápas s vlastní myslí - vůlí, ale i s mnohým dalším...
Jelikož se neúprosně blíží Dušičky, tedy čas světel a "stínů...", tak je tohle knižní dílo, v tomto období..., pro otrlejší povahy..., jak dělané.
Co dodat víc. Snad jen to, že doporučuji k přečtení.

35 31.10.2023

Ano, ano, ano! Souhlasím s názory a komentáři, že se jedná o naprosto dokonalou, nápaditou, graficky úchvatnou, komiksovou BOMBU - PODÍVANOU!
Vše se nádherně zahalilo, zalilo převládající žlutou - zlatou barvou, která tento barokní steampunk, silně ladí do mysticky nevšední pohádky. A v tom je trochu můj problém. Ačkoli je pohádková kresba neuvěřitelně pestrá, tak hlavní postavy v ní, jejich charaktery jsou jednoduše předvídatelné - černobílé. Hned se ví, kdo je kdo..., co je dobro a co zlo... Proto jsem dala nakonec o jednu hvězdičku méně.
Každopádně všem těm, kteří mají rádi tak trochu jiné "pohádky" a nebudou se zde ošívat, nebo pobuřovat nad některými výjevy..., či je nazývat sexistickými..., tak těm tuhle velkolepou Wiku, rozhodně doporučuju.

27 29.10.2023

,, Kdo chce slopat, musí kopat." Tak tohle rčení slýchávám léta... ; ) A plně ho chápu, respektuju, neb ono je v životě máloco zadarmo...
Neználci, jsou vlastně velcí Znalci, kteří nás čtenáře, skrze tenhle úžasně "provoněný" komiks vezmou na místa, kam se každý z nás běžně nechodí dívat a jedinečnou formou nám ukazují, že dobré věci potřebují čas, naše odhodlání, lásku, píli, ale i kapičku toho "štěstí a bláznovství..."
Všem milovníkům komiksů a ne jenom jim..., tenhle skvost doporučuji.

26 29.10.2023

Afghánistán - sedmý rok panování Alexandra Velikého. V bohy zapomenuté zemi, umírají nejlepší synové Makedonie...

Na knížku jsem byla velice zvědavá a ne jen díky Sapkowskému... ; ) Uhranula - zhypnotizovala mě obálka k této povídce. A stejně tak, jak hadí, zmijí jed paralyzuje člověka, tak stejně mě paralyzoval - vtáhl do děje tenhle příběh.
Sapkowski mistrovsky líčí popis země, která je nám dodnes "zcela neznámá a my ji zcela lhostejní..." Dobové reálie jsou zde zachyceny, vyšvihnuty vskutku markantně...
Když už jsem u toho pochvalného hodnocení..., tak nesmím zapomenou vyšvihnou velikou poklonu i překladateli. Pan Komárek zde předvedl velký kus práce, co se jazyka a odbornosti terminologie týká.
Za sebe hodnotím Zmiji, jako velice povedenou, kterou se nechám v budoucnu, znovu ráda uštknout. ; )

27 26.10.2023

Stejně tak, jak ze samého nitra země mocně tryská karlovarské Vřídlo..., tak stejně mocně na čtenáře působí příběh mladičké Hedy.
Příběh je z počátku trochu vlažný, pak začne na povrch probublávat množství věcí... a emoce začnou vřít.
Chápu, proč je Karel Josef Beneš v naší rodinné knihovně po mnoho, mnoho let čtenou stálicí. Neb přes určitou propagandu jisté doby, ve které sám žil..., mají jeho knihy notnou dávku syrového realismu, žalu, hořkosti, ale i vzletných snů a nadějí v něco krásného...

29 23.10.2023

Kdybych se někdy chtěla vrátit k hraní šachů, tak bych Megan přirovnala k BÍLÉ KRÁLOVNĚ... Ta "figurka" na první dobrou, nemusí působit nikterak "nebezpečně, či ohromně...," přesto její síla v samém základu je značná, nekompromisně dána...
I tak na mě chvílemi působil, tento autorčin Slib. "Hra je rozehrána..." A všichni se chtě nechtě, musí rozpohybovat na "pomyslné šachovnici..." Kdo komu dá v samém závěru očekávaný mat, je na čtenáři, aby si přečetl a rozhodl sám...
Opět další ze skvělých knih od Sharon J. Bolton, u které jsem vydržela při čtení až do ranních hodin, abych se dozvěděla, rozhodující verdikt...
Knihu k přečtení doporučuji.

37 21.10.2023