LEGACY komentáře u knih

Lidé si za pár let na tuto knížku možná vzpomenou a sami sebe proklejí, že neposlouchali bedlivěji. Audiokniha mě každopádně mírně zklamala.

4 15.07.2019

Peter May je klasa. Dějové linky časů minulých a přítomných skvěle kličkovali z jedné kapitoly na druhou a zasněnému čtenáři, který měl tu čest pohlédnout na ostrovy drsného skotského západu, lemovaného nepřetržitým deštěm a větrem, tak dávali více a více vodítek k viníkovi, kterého jsem klasicky netrefil, (můj tip byla chvíli i Calumova máti). A přesně o tom mluvím, May zkonstruoval neuvěřitelné dějové linky, každá z postav se chvíli ubírá jinam, nebo se mění, a tak je hrozně těžké v té změti všech lidských neduhů a chyb najít pachatele. Rozhodně právem opěvovaný thriller plný napětí a zvratů, kde je dobré si i třeba pár faktů vygooglit, ať jste v obraze. Sám mám štěstí, že jsem měl štěstí tohle vzdálené zákoutí světa procestovat, a tak jsem si mohl tohle větrem ošlehané místo snáze představit, no a u místních je tahle kniha rovněž nebývale oblíbená, protože mě ze všech knihkupectví vykázali s pozdravem dlouhodobě vyprodáno. ...... zkrátka některé knihy jen tak přejedete očima a žádné vzrušení se nedostaví, a jindy knihu laskáte v dlaních - trefíte jackpot.

10 03.07.2019

Už od začátku zvládne každý z nás určit jestli se z té nebo oné knihy bude schopen zlepšit v daném jazyce. Kniha do puntíku splňuje to, co má v názvu, pokud se rozhodnete pro studium španělštiny na vlastní pěst tak stěží naleznete knihu, která by vás v jazyce posunula tak rychle jako tady tahle. Člověka musí jazyk hlavně bavit, potom u něho vydrží a jde to samo - pro úplný začátek je tohle bezkonkurenční volba.

1 01.04.2019

Severská literatura je tak moc jiná než všechny ostatní, že stojí za přečtení. Buď to bude vaše ranní káva, nebo ji s výsměchem opustíte, každopádně jejich myšlenky a nekonvenčnost mně baví. Bacha na píli, raději se odmlčím.

1 17.02.2019

Toho blázna musíte prostě milovat, to co prožil ne jen za tento poslední rok je prostě inspirací pro všechny pohodlné lidí, co si hoví v komfort zóně a bezmyšlenkovitě prožívají a znají život jen z televize a vyprávěních. Tohle jsou tvrdě dobité zkušenosti, které si člověk nese do konce svých dnů a pokud chcete mou radu na závěr tady je - je jen jedna věc, která je ještě lepší než kniha Máry Holečka a to je přednáška Máry Holečka - je to fakt psycho.

5 08.02.2019

"Nemůžu ti ani slíbit, že zůstanu poblíž, ne proto, že bych nechtěl. Je těžký to vysvětlit. Jsem smolař. Jsem porouchanej a nikdo mě nemůže opravit. Snažil jsem se. Pořád se snažím. Nemůžu nikoho milovat, protože by to nebylo fér vůči tomu, kdo by miloval mě. Nikdy bych ti neublížil, ne tak ... " - občas si kladu na srdce otázku jak moc velkou vážnost mám přikládat fikci, která je inspirována tisícemi a tisícemi skutečných případů. Tohle je bezesporu důležitá kniha, nejen pro teenage skupinu, ale i pro jejich rodiče.

7 01.01.2019

Druhá světová mi někdy přijde jako fikce nějakého sadomistického spisovatele, který ze sebe potřeboval dostat všechnu zlobu, bohužel tomu tak není, jedná se o pasáž v naších dějinách, kdy jsme jako lidstvo málem neobstáli. Někde jsem postřehl, že druhá světová je událost tak ohromná, že není možné, aby nebyla v literatuře zachycena, a je to právě literatura, která díky této strašlivé události získali několik mistrovských kousků, právě jako je Maus. Komiks byl skvělý, autentický, nic nepřibarvoval, mám o tehdejší situaci mnohem jasnější představu, je to prostě něco, co se do vás vryje a zůstane napořád. (konečné shledání v Sosnovci zahřeje u srdce)

2 28.11.2018

"Dnes mám narozeniny, nikdo si nevzpomněl."
Rozumím chování hlavní postavy, jeho pesimismu, aroganci nebo nanicovatosti ostatních, a jsem právě i proto moc rád za to jaký konec pro něj autor vybral, protože kniha má působit empaticky pro člověka, který se potýká s neporozuměním od druhých, pohrdá životem a lidmi (i když je ve skutečnosti zklamaný hlavně ze sebe). Každopádně je víc než na místě si uvědomit, že každý z nás je šíleně komplikovaný, sebevražda je né ve všech případech volbou, ale také, že sebevražda eliminuje možnost, aby se věci kdykoliv obrátily k dobru a každá laskavost se počítá. Život, který je jedná velká procházka růžovým sadem může být pro druhé denodenní agónie. Je vždycky dobré nepřestávat v úsilí a mít naději, i proto se vyplatí psát si dopisy z budoucnosti. Kvalitní oddechové čtivo o závažném tématu.

2 20.11.2018

''My mrtví máme nad živými zvláštní moc''
Nuže, co napsat ke knize, od které jsem skoro nic nečekal a ona mě místo toho totálně pohltila a dokázala mi, že knižní duchařina může strčit ty hollywoodský filmový výmysly hravě do kapsy? Já jsem štěstím bez sebe, protože tohle byla přesně má káva. Celý West Hall, záhadná studna, opuštěné trosky chatrče, kde kdysi žila čarodějnice, skalní útvar, kolem kterého se točí nejprapodivnější věci, záhadný portál, no a postavy plné lidskosti, které jakoby znáte od vedle, doprovázené střípky z minulosti utvoří pozornému čtenáři nejeden orgasmus. Spisovatelka má moje díky, že pozdravuji Virgila .....''náměsíčník'' je moje oblíbené slovo a nemá nic společného s náměsíčnými a můj vztah ke Gertie? .... to je láska až za hrob.

10 03.11.2018

"Filozofická otázka je už svou podstatou taková, že si ji musí každá generace, dokonce každý jednotlivý člověk, pokládat stále znovu"

Fantazie, mě skončila jedna nádherná barvitá knižní etapa. Kniha mě pohltila po všech stránkách, jak příběhová část, tak filozofický kurz mě nutili přemýšlet nad všemi otázkami a sám sebe jsem vyjmul z té naší snové reality a pokoušel jsem se brouzdat fantazií a dojít sám k co nejlepšímu porozumění každičkého filozofického období, protože otázky pro Sofii jsou vlastně otázky pro každého z nás a jsou to hlavolamy, kde není odpověď tak jasná a dokonce se může lišit. Je v zájmu každého z nás trochu víc nahlédnout pod pokličku naší existence, a já pokud budu na starý kolena (starý a neschopen pohybu někde na lůžku) schopen shromáždit v hlavě alespoň polovinu z toho, co dobře chápe Alberto budu vědět, že jsem intelektuálně nezakrněl, celkově je kniha geniální třeba pro volbu povolání u náctiletých, nejdůležitější je být zvídavý. Je to totiž menší příručka do života, která v sobě skloubí spoustu věcí, mimo jiné by měla každému otevřít oči a vidět svět tak jako jsme jej viděli, když jsme se učili chodit a všude kolem je nespočet zázraků a věcí, které člověka musí udivit, přitom mám na mysli obyčejné věci jako šum keřů, spirály korýšů nebo kmit hodinové ručičky, věci který nejsou pro dnešní společnost tak důležité, ale mohou být důležité pro život. Já knize vděčím za hodně, pokud nic jiného, tak mi pročistila hlavu a i když pravý filozof nikdy neříká nikdy, já nikdy nezapomenu na slečnu Amundsenovou a to, co se jí dělo v období patnáctých narozenin, teď mě čeká trpké vystřízlivění do toho našeho světa - važte si své výhry v loterii.

3 19.09.2018

S rodičemi to nemá nikdo z nás lehký, proto jsem rád, že alespoň tahle jedna z mála to dala na závěrečné udobřovací párty solidně dohromady. Jinak jen pro otrlé a znuděné čtenáře ... ať neoslepnete.

1 31.05.2018

Murakami je už pro mě neodmyslitelně jasnou jedničkou na trhu a tímhle vniknutím do jeho další fantazie se jen utvrzuji v tom, že mě umí již tradičně emocionálně navnadit a pak úplně zničit a je mu to úplně jedno. Pár postav pro mě na pár dní vytvořilo odbočku od reality, která mě moc bavila, trochu mě rozesmutnila, ale v mnohém mě i poučila. Postavy odrážejí soudobou nevyrovnanost a chaos, který musí nastat pokud sami sobě nerozumíte a rozhodnete se potlačit a zapomenout na tu starou píseň z vašeho podvědomí, která je tím jediným klíčem ke štěstí. Je to tak jiné čtení v porovnání s tím, co čtu od jiných spisovatelů, s těmi postavami a menším prostorem jsem si vystačil, každá pro mě znamenala svět, každá vyjadřovala něco svého, měla charakterní vlastnosti a já si každé vážil a jsem rád, že se ke každé můžu kdykoliv vrátit, i když v konečném zúčtování vše pomine a zůstane jen poušť. Není to vždy radostné čtení, ale mě tohle bezpodmínečně vyhovuje a počítám s tím, že Murakamiho knížky budu chtít přečíst do jedné ... a to je pro mě jinak asijská kultura a lid skoro až lhostejný, zkrátka můj guru, symbolická modř a Hadžim, Šimamoto, Jukiko a Izumi ... pár stránek a jak člověku učarují asi té své knihovně budu muset napsat dopis, že tuhle knihu nevrátím.

8 22.05.2018

Jako začínajícímu cestovateli, který na vlastní pěst procestoval pár zemí se mi přirozeně tohle putování a jakási vnitřní očista a sebepoznání velmi zamlouvali, můj zájem byl o to větší, že jsem se dozvěděl o PCT a hlavně o bájném západu USA, který toužím vidět jako nic na světě (Oregon obvzláště). Každopádně byť knih čtenáře malinko sbližuje s tím jak to na takové pouti funguje, na co si dát pozor, na co se připravit a co čekat, panují u mě mírně rozporuplné pocity, Cheryl si cením, už jen za tu odvahu jít se všemi svými životními kiksy na trh, ale já v knize našel moc a moc pasáží, kdy jsem se nudil. To je ovšem individuální a nehodlám nikoh od knihy odrazovat, zvlášť pro ženy tohle může být více než příkládná příručka jak "nakoupnout motory" a podmanit si svět.

5 18.05.2018

"Já vím, co pro něj jsem. Motýl, kterého chtěl vždy chytit"

To je tak, když slepě milujete a slepě věříte, jste strnulý magor, tyran bez vlastního rozumu, pokřivenej zabedněnec, který v normální společností nemá šanci a ublížená oběť svého nekontrolovatelného sebeklamu, která se vám snaží ve všem vyhovět a dá vám vše na světě, kromě toho, co potřebujete nejvíce. S dlouhodobou osamělostí se těžko bojuje, začnete se dvořit, když jste neustále odmítán můžete se začít izolovat od společností být skeptický vůči všemu a všem, probouzíte v sobě zášť a paranou a začnete fantazírovat. Clegg neměl v životě moc štěstí (Miranda už vůbec ne), za něco si mohl sám, za něco ne, nefunguje zde jako typickej nemilosrdnej záporák, naopak je to člověk, který se snaží být ohleduplný a pozorný, ovšem nikdy by se nesmířil s tím, že by nebyla jeho (lépe řečeno, že by byla někoho jiného) a i když je vztah jednostranný a nemá šanci na úspěch on se jej nikdy nevzdá, já osobně jsem se v něm neskutečně zklamal a je mi jich obou líto, každého trochu jinak jestli mi rozumíte. Jinak nevím jestli to víte, ale Sběratel je jedna z nejoblíbenějších knih u sériových vrahů - shodou okolností i jedna z mých - škoda jen, že se něco podobného skutečně stalo - mrazivé a bravurní.

2 31.12.2017

Malinko sebestředný, hromadu básní je dost těžké pochopit, protože jsou to "srdcovky" autorky, které tam chtěla mít, některé jsou zbytečné (opakující), některé zcestné jiné zase krásné. Lidi, co denně navštěvují tumblr už tyto sensitivní a poetický věci dávno znají, každopádně ilustrace jsou dechberoucí. Trochu pro mě smůla, že je kniha podle mě určena převážně ženskému publiku, ale i tak knihu vůbec nezatracuji a přiznávám se, že jsem byl zvědavý, co je za další stránkou, neboť každá stránka zde stojí nezávisle sama za sebe a díky tomu, že je kniha geniálně rozdělena na 4 části mohu po ni sáhnout v budoucnu ať už budu mít jakoukoliv náladu.

5 27.12.2017

Vladimír: Nemůžeme.
Estragon: Proč?
Vladimír: Čekáme na Godota.

... absurdní, nehodnotitelné.

3 10.12.2017

Matně zavzpomínám na všechny dosud prožité životy a konstatuji, že jsem nikdy předtím nečetl ani vzdáleně nic podobného jako tuhle spirituální očistu na těle a duši o vybudování nezlomného vědomí a ducha, který i přes neduhy a pošramocení tehdejší morálky jednotlivce přetrvá a dává tak čtenáři tolik myšlenek k zamyšlení, kolik je hvězd nad San Quentinem a celou smrti, kde v útrobách pekla doposud hrají muži ve svěracích kazajkách šachy.

8 08.12.2017

"Píšu tak jak píšu, čistě proto, že jinak psát neumím"

Spíše než kniha o spisovatelství se jedná o knihu o spisovateli. Každopádně, mě osobně moc nevadilo vplížit se do soukromí spisovatele, který si své soukromí tak pečlivě hlídá. Psaní je na každém z nás a z těch pár všeobecných rad, co zazněly i zde je asi nejnepostradatelnější ta, aby jste zkrátka přečetli pěknou kupu knih, než začnete zápolit s těmi svými. Rozhodně i tak stojí za přečtení ať už chcete být spisovatel nebo ne.

5 26.08.2017

"Když si mě budeš pamatovat ty, bude mi jedno, jestli mě pustí z hlavy celý svět" ... a já se ptám - Měli jste někdy v životě tak krásný pocit jako já, že vám připadalo, že kniha, kterou právě čtete byla napsaná jen a jen pro vás? Celá tahle fantasmagorická hříčka spisovatelovi fantazie se pro mě stala až moc skutečná a doteď se snažím sám sebe přesvědčit, že to celé nebyl jen jeden smyslný a intimní sen nařádkován na několika cárech papíru, na věky založený v Komůrově knihovně v sekci "pro bolavá a zmatená srdce". Haruki to na mě zkrátka umí.

15 18.08.2017

Jako silná obhajoba atheismu to myslím celkem funguje a náboženství, které zde plní roli ''otloukánka'' dostává celkem slušnou nakládačku, stejně tak jako samotný Bůh. Kniha jako taková vás samozřejmě obrazově nikam moc neposune zdali jste váhající agnostik, jež bloudí světem a rád by zaplnil své místečko v srdci, kde věřící tak rádi nosí svého Boha, který je od prvního dne soudí, žadoní o jejich přízeň, vyhrožuje nekonečnými muky v pekle a nutí je popřít veškerou racionalitu a selský rozum tím, aby uvěřili, že Bible (která jak se ukázalo může sloužit jako soubor morální etikety a ctností leda tak pro zvrhlé duše) je doslovně pravdivá. Jako drtivá většina věci to má svůj zárodek v dětství, kdy rodiče mnohdy svým dětem nedávají na výběr. Nutno podotknout, že náboženství je dnes hromada a prvky se víceméně opakují, bohužel považuji za velmi smutné, že kvůli těm malým rozdílnostem jsou mírumilovní lidé schopni ničit, ve jménu něčeho co by mělo vést k přesnému opaku. Bohužel není náhodou, že má náboženství na svědomí vícero lidských životů než cokoliv jiného a historie je tím protkaná skrz naskrz, přitom je celá koncepce směšná. Bohužel kniha nic moc nenabízí, Dawkins spíše hledá případy, či výroky, které by mohl svou argumentací zničit a znehodnotit, lamentuje, komentuje a dochází k závěru, že fakta jsou fakta, ty má věda, vy se honíte za nesmysly z doby cínové. Jedno vím,my Češi mumusíme dělat jen a jen radost a on nás musí považovat za rozumně smyšlející intelektuály, já však dál věřím v kouzlo Neda Flanderse a české pivo.

3 13.06.2017