LEGACY komentáře u knih

Kniha je rozhodně čtivá a záživná, každopádně na stejné vlně jako Lucka bych se asi nenesl. Myslím, že na treku bych s Goldielocks vydrž jen pár dní, každopádně člověk zde musí žasnou jak se z české princezničky postupně stala divoženka, která by přežila na vlastní pěst skoro všude. Aktivity se zde samozřejmě dost opakovali, což mě trochu iritovalo a navíc je i knihy vlastní takovým přepisem blogu. Lucka je bystré děvče, ale píše a tiskne do puntíku, co má v ten daný moment na srdci, což je fajn, ale pro dobrodruha, který si chce přečíst více o popisu přírody a ne ustavičnému pláči, či svádění to úplně není. Tak jako tak má můj obdiv ... a sám knihu využiji, jestli si někdy sám zkusím projít kupříkladu tu část v Oregonu.

2 31.12.2020

Na technologických prostředcích mě nejvíce zaráží, že je několik hodin používáme den co den, avšak málokdo z nás vidí za oponu této mašinérie a má trochu ponětí o tom, co si na internetu dovolit může a co ne.
Poučen o informace, připraven o iluze ....díky Dominiku, že už vím jak si přečíst svobodné noviny až se někdy dostanu do Číny.

4 22.12.2020

U On The Road je myslím mnohem silnější poselství, životní styl a jakýsi apel na čtenář, aby se chopil sebereflexe a zhodnotil zda-li jím vybraný život je skutečně to, co chce žít, nebo se jen snaží držet řad, který mu jsou vytyčeny. Mě se kniha upřímně četla velmi těžce a konec jsem úplně vynechal, každopádně myslím, že je potřeba nahlížet na tuto knihu trochu jinak, pokud jej chce člověk plně docenit. Je důležité poukázat na to, že Beats žili v době, kdy na jejich hlavu mohla kdykoliv spadnout atomová bomba, tudíž nějaký budování statusu a kariéry nehrálo roli, na to byli příliš chytří - hlavní poselství je dle mého "catching feelings". Žij jako by na tebe měla druhý den spadnout bomba, novelty seeking, zkus nepoznané, stopuj, zakus sex s neznámým chlapem i když na tebe doma možná čeká manželka, zdroguj se do němoty a pak o tom tripu napiš, lidi to bude zajímat. Beats je zkrátka tak rozporuplný movement, že se mně hlava ještě stále točí - a řekl bych, že je zde potřeba pořádně rozfiltrovat zásadní cennosti beatníků, rozhodně se nesnažit vidět vzor, avšak inspirace v určitých kruzích a jejich dopad na kulturu a umělce je unikátní a revoluční. -- takže díky Bohu za ně.

1 10.12.2020

Brilantní a podrobná publikace, která si zároveň uchovává velmi záživnou formu. Člověka by nikdy nenapadlo, že ruské dějiny mohou obsahovat takové kvantum informací. Člověk, co zná dějiny Ruska si myslím je schopen udělat velmi dobrý obrázek o tom, proč je soudobé Rusko státem jakým je - stejně tak vládou.

5 10.12.2020

Mám za sebou asi půlku knížky a je to porot. Složitá nezáživná teorie o teorii, která mě jako začínajícího pedagoga od pedagogiky odrazuje. Výzkum byl rozhodně proveden a Průcha má, co předat, ale aby tohle byla ''bible pro prváky'', která nám má pomoct u zkoušky? .... Tohle je spíše pro hobbynadšence. Každopádně to věrně demonstruje onu zmíněnou pravdu, že v naší zemi již dlouhou řadu let chybí kvalitní pedagogické příručky, které by se daly číst a zpříjemnily trochu atmosféru ped.fakulty.

1 23.11.2020

Maďarský jazyk má 17 pádů,rozvětvení indoevropských jazyků a trocha terminologie. Některé části jsou lepší a záživnější než druhé, i tak se ale nejedná o k uzoufání nudnou knihu, která by vás od studia jazyka odradila. Je zde i celkem dost terminologie, každopádně vemu-li v potaz rok výroby tak všechna čest. Zrovna jsem okouzlen novým blendem Ecocide - je fascinující jak se náš dorozumívací jazyk mění a přizpůsobuje.

18.11.2020

Po tom, co jsem přečetl celkem nezáživný Višňový sad, jsem se trochu bál, že mi Čechov spadne do kolonky spisovatelů, kteří byť mají slovní repertoár jako Goethe, tak mě jeho slova neuhranou, příběh se sune pomaličku, má pozornost upadá a na postavy, či hledání nějakého poučení už není síla ani chuť. Jenomže, drama Ivanov mě vzalo dech, Čechov v žádném případě nebyl onen žabař, píšící slátaniny jak jsem si chvíli myslel, ba naopak. Ivanov a jeho otázka morální odpovědnosti za svůj život a jeho skutky, zmatek uvnitř rozpolceného nitra s každodenními sebesžírajícími pocity viny, krásně ilustrovalo čeho je autor schopen a ukázal i mě, pologramotnému, neinteligentnému oslu, jak lze slovy vylíčit pocity. Panuje u mě mírná rozhnevanost, že v blízké budoucnosti nebudu mít moc času, abych si to zopakoval a ujasnil si pár věcí. Bravo.

10.09.2020

"... protože já jsem na koni, ale kdyby jsi na něm byl ty, zašlapal bys mě do nejhlubšího bláta a ještě bys navrch kládu přihodil"

Snažím se nějakým způsobem představit takového revizora v naší vesnici a porovnat místní poměry ruského venkova s pokrokem naší "moderní epochy". Jak už je zde psáno je to nadčasové, stále aktuální tragikomedie, kde se to hemží všemožnými nešvary společnosti, její pokroucené morálky, hamižnosti a neukojitelné touhy po sebeprospěchu. Když se srazí blbec s blbcem, ten vychytralejší může sklízet. Zde je navíc hlavní protagonista taktéž brilantní manipulátor, který se nebojí vybrat své štěstí, když je náhoda blbá a výsledkem je supr spektákl, který by měl čtenáři napovědět, co jsou hlavní lidské ctnosti, a že není nad pevný charakter a lidskou integritu, bez které je společnost vrtkavá a nefunkční.
Gogol musel čerpat z toho, co zažil potažmo viděl/slyšel, protože moc dobře věděl o čem píše.

13 22.08.2020

Každý člověk co je trochu na městský turismus a zvládne se mentálně prokousat davami nenasytných turistů k těm nejzapovězenějším zákoutím velkých měst uzná, že Praha v tomto směru v žádném případě nepokulhává, ba naopak. Chytrý člověk může jet do Prahy po třicáté a stále má na seznamu plno míst kam jít, je to příjemná změna, neboť Praha je na celý život, a rozhodně ji nepoznáte pohledem na Vltavu z Karlova Mostu a stát na špičkách před Orlojem, abyste vůbec něco zahlédli. Takových 20 míst bych z knihy vyškrtl, přišli mě spíše autorovi srdcovky, ale jinak spousta dobrých tipů.

3 30.06.2020

I člověku, co žije ve Velké Británii dá tahle kniha přehršel informaci a tipů. Jestli plánujete jet na ostrovy po své vlastní ose, tak je tohle to pravé ořechové, určitě neprohloupíte.

19.06.2020

Už během čtení jsem si uvědomoval, že jak film tak knížka jsou fenomenální a právem si zaslouží být opěvovány. Jakožto jednoduchý člověk mě moc baví styl jaký Dahl líčí příběhy a vše je doplněno vtipnými obrázky. Musel jsem si hned zjistit více o autorovi, jehož dílo každý z nás zná, ale Dahl samotný je trochu v pozadí. Možná vás bude šokovat, že měl téměř 2metry, ale fakt, že měl rád čokoládu nepřekvapí asi nikoho. Tak jako tak jsem v čokoládě až po uši a britští spisovatelé mě nenudí.

3 23.05.2020

Poučná jednohubka na večer. Dahl obratně vštěpuje dětem, kam je jaká vlastnost v životě zavede. Věci od něj se mi líbí víc a víc, není divu, že tolik láká filmaře ... "And so far as I know, they are still waiting"

1 22.05.2020

"Včely umírají a odpovědnost za to neseme my"
Jsem štěstím bez sebe, že jsem se pro tuto knihu rozhodl. Zprvu jsem očekával velmi náročnou a na společnost velmi kritickou knihu, nakonec se z toho vyrojilo spíše poklidné čtení o dosti znepokojivém jevu, kterému my lidi neomylně napomáháme. Je to jakási nová móda, ničit to, co nás drží při životě. Ekologie pod našima hamižnýma rukama opravdu trpí, lidé se o stav nezajímají, nebo jim je vše jedno - každopádně každý školák ví, že když se něco přehání musí to v určité chvili kulminovat a dosáhnout kritického bodu, od kterého není návratu. My jsme na včelách závislý a naší odpovědí je to, že je masakrujeme, na to není co říct. Jsme homo erectus, nebo co vůbec jsme, roky evoluce, a přesto nemáme špetku soudnosti a rozumu. Je to kniha, která dokáže otevřít oči, bohužel, ti co mohou ovlivnit to, o čem tady píši, takovéto knihy nečtou .... pokud vůbec čtou. Co nastane až v ty krásné květnové letní dny neuslyšíme ten povědomí bzukot v korunách naších stromů, bude to až tehdy, kdy nám dojde, že peníze nenahradí přírodní procesy - a že kontrolu nemá naše strana, ale ta druhá.

15 18.05.2020

Je jedno jak jste inteligentní a při četbě pozorní, protože s každým novým přečtením vidíte nový rozměr jenž vás zážitek jen a jen umocní. Pokud má někdo v hlavě předsudek, že jsou komiksy dětinský a jednoduchý čmáranice na odpočinkový čtení na dovolenou k pláži tak by si měl vyzkoušet divokost a preciznost tohoto díla. Vzdávám čest všem zúčastněným, a děkuji. Psychologie a prapracovanost postav a děje je na několikastránkový traktát.

6 19.04.2020

Hlavní heslo, které si odnesu bude, abych se naučil finanční gramotnosti.

3 11.01.2020

Dana neskutečně obdivuji a Hyde Park je naprostý strop a povinnost pro každého zvídavce nebo intelektuála, nebo prostě jen člověka, který chce vidět profesionály v akci, na obouch stránách, jak na pozici moderátor a vedení tak, co týče výběru hostů, inspirace a poučení u každého dílu.

5 05.01.2020

Velkého Leonarda jsem dostal na minulé Vánoce, bohužel až teď ,takřka na rok, jsem tuto vynikající biografii přelouskal a ono vysoké mínění, které jsem k němu choval přerostlo v obdiv a taky trochu nevěřícnost, že člověk, kterému nebylo poskytnuto ani pořádné vzdělání ani výhod se silou svého úsilí, důvtipu a nezměrné zvídavosti vypracoval na všestraně nadaného génia, který chtěl vědět vše o všem, a částečně se mu to podařilo, což je na dobu a na prostředky, kterými disponoval dechberoucí, a to si myslím, že si svá největší tajemství uchovával v hlavě jen a jen pro sebe. Člověk jej po přečtení už nevnímá jen jako člověka, co namaloval ten a ten obraz, vnímá ho jako člověka, který skloubil vědu a přírodu, člověka, který se bláhově snažil dostat co možná nejblíže k dokonalosti a tak své masterpieci nikdy nedal z rukou, člověka který byl schopen hodiny a hodiny civět před sebe a pozorovat křídla vážky, nebo udělat po hodině jeden tah štětcem na nějaké náboženské postavě, byť byl nevěřící, o člověku, který se nebál glorifikovat mužský pohlavní orgán a zároveň chodit v elegantním růžovém plášti s o několik roků mladším společníkem, nebál se ušpinit si ruky při svých rutinních pitvách, aby se dovtípil, který nerv nám vyčaruje na obličeji úsměv. Jazyk datla, nebo proč je nebe modré, očarování vodou jsou právě typy otázek, které si kladl asi jen jako jeden z mála, a díky obsedantní potřebě dopídit se k odpovědím, byl později schopen prošpikovat své obrazy tisíci malinkatých detailů, které obyčejné oko ani nepostřehne, a to úsměvné na tom je, že člověka, kterýho má svět zaškatulkovanýho jako nepřekonatelného mistra malíře, se primárně zaměřoval na roli vojenského konstruktéra a inovátora. Jakožto člověku, co rovněž maso strčí do pusy tak jednou za rok mě rovněž imponuje výběr jeho stravy, a pak je tu naprostá nepoddajnost autoritám, která člověku zdůrazní co pro Leonarda znamenala jeho svoboda. Autor nám poskytl myslím vyčerpávající informace a nechci vědět jak usilovně musel pracovat, aby tak komplexní a tajemnou osobu vykreslil, co možná nejpřesněji a přitom srozumitelně i třeba totálním uměleckým neznalcům jako jsem já. Ať už jste uvnitř svého bytu, nebo v dílně, nebo na ulici, bude ve vaší blízkosti alespoň jedna věcička, v které má Leo své prsty, anebo jí alespoň nějakým způsobem inovoval, i když se bude jednat o něco, co již bereme za samozřejmé jako třeba hever. Za týden jedu poprvé do Itálie a i když to nebude Florencie ani Milán, tak mě tahle kniha dost navnadila se o Itálii a její historii dost zajímat, a to je také myslím jeden z úkolů knih, aby v nás podnítila zvědavost v kruzích, které nám byly doposud neznámé, a kdybych mohl odpovědět na onu banální léta opakovanou otázku, v jaké éře, bych chtěl vyzkoušet si žít, byla by to asi renesance a výkvět géniů. Kniha je unikum, kterou ze své knihovny nepustím, a Leonardo by měl být pro nás obří inspirace.

4 25.12.2019

Myslím, že se jedná o moji první knihu, která má jakoukoliv větší spojitost s Ruskem a jeho hrůznou minulostí plné bezpráví a lynčování. Samozřejmě je znát, že autor je touto zemí okouzlený, musel strávit několik měsíců v knihovně zavrtán do ruských reálií a tak se na pulty dostalo čtivo, které není úplně okázalé. Člověk má zde k postávám hodně blízko, vše navíc umocňuje fakt, že Rusko kdysi na podobné bázi fungovalo a do jisté míry ještě pořád funguje - proto si myslím, že je dobré vyzdvihnout ty, co zbrojí proti. Já měl u jistých pasážích trochu problémy udržet pozornost, ale myslím, že po půli jsem si začal všechny ty malé bezvýznamné slepé uličky dávat do souvislosti a najednou přede mnou stála bravurně vymyšlená story, která umí ve čtenáři vyvolat spoustu dojmů a vzbudí zájem nastudovat si něco více třeba o pracovních táborech. Není to kniha roku, ale zakončení je celkem strhující.

2 26.09.2019

"Bless me. What do they teach them at these schools"
Do Narnie jsem se vrátil po dlouhých letech, kdy jsem v mládí viděl film (který v porovnáním s touto knihou je žalostně bídný) no a nestačil jsem se divit, co všechno se dalo v zemi za skříní nalézt. Prvotním impulzem byla jednoznačně zvědavost na styl pana Lewise, kterého chovám spolu s dalšími spisovatelskými anglickými esy tipu Tolkien, Rowlling, nebo Caroll v posvátné úctě. Rozhodně mě nezklamal. Přiznám se, že momentálně se mi čtou kratičké knihy daleko lépe, a tohle se dá slupnout jako malinu. To, co film nezachytil vám kniha poodkryje na výbornou. Ke každé postavě má člověk osobní vztah a přebírá si spolu s ní všechna rozhodnutí. Původně jsem o čtení nějakého pokračování neuvažoval, ale možná by to nestálo za hřích. Že je kniha určena pro děti, je hloupost.

3 03.09.2019

Z těch dětských časů, kdy mi tyhle pohádky čítávala maťinka před spaním už jsem mnohé zapomněl, ovšem stále vím, že mně svými slovy přemístila do jiného světa, kde se mohla tvořit dětská představivost, která nezná hranic. Ještě před tím než jsem rozeznal T od D jsem tuhle knížku mohl zarecitoval nazpaměť ... a když se zamyslím, dokáží to stále.

5 21.08.2019