lazarus komentáře u knih

Očekával jsem stejnou dávku zábavy a čtivosti jako v předchozí části z první světové války. Ovšem tady už spíše šlo o románkové příhody a snahu o co největší zamotanost osudů, než o poutavé vyprávění. Na můj vkus až trochu moc porna v takovém druhu literatury střídali střípky z druhé největší války. Zima světa mě lehce připomínala Kryptonomikon, ale bez té správné dávky napětí, dramatična a složitosti děje. Follet se tady za každou cenu snažil šokovat a pobavit každého. Hrůzy popisované války každý zná, takže bych řekl, že mu to nějak nevyšlo. Nejzajímavějším momentem mě přišla epizoda z vývoje jaderné bomby. Bohužel tahle dějová linka byla dost násilně utnuta. Škoda, dalo se z ní vytěžit mnohem víc. Pád titánů mám ve své knihovně, Zimu světa kupovat nebudu.

2 04.07.2017

Čekal jsem pokračování Nočního klubu a nedočkal jsem se. Čekal jsem vtipnou, hektickou zábavu plnou upírů a nedočkal jsem se. Dostal jsem hodně zvláštní a hodně nevyvážený příběh ze světa pana Kulhánka. Vcelku originální myšlenka Mluvčího, čertví čeho, protkaná drobky Nočního klubu a říznutá rádoby fabulací Dantova Pekla. To se zároveň stalo nejslabší částí příběhu a kdyby si neuzurpovalo třetinu knihy, nebylo by na škodu. Jenže, co Čert nechtěl, stalo se. Mluvčího anabáze Peklem je nedomyšlená, hektická a dokonale nepřehledná fraška, jejíž mytologii jsem prostě nedokázal ani uvěřit ani se přes ni přenést. Tímto se přiznávám ke znalosti Dantova eposu, aby nevznikla mýlka v dojmu mé neznalosti předlohy. Vyhlídka na věčnost by potřebovala prostříhat jako sůl a odlehčení o minimálně sto stran by jí jen a jen prospělo. A ten slavný Noční klub? Škoda jej. Karolínka bohatě stačila. I Hanako byla tady navíc a na škodu. Zůstal by prostor pro další příběh. Protože milý pane Kulhánku, protože my na něj čekali. Ale Vy očividně máte jiné plány a pálíte za sebou mosty. Ovšem musím přiznat, že zrajete jako víno a Váš literární projev je ve Vyhlídce mnohem vyzrálejší, než u předchozího Stroncia. Shrnuto - první třetinu jsem se bavil převelice, druhá - no, prostě peklo a finální třetina opět výtečná. Vyjma posledních pár stran. Nedotažené finále umí i King se Simmonsem, takže i Vám jej odpouštím.

5 15.06.2017

Trochu těžší látka pro laika, ale obrovské množství informací o složení a vzniku světa kolem nás. O vesmíru toho ještě mnohem víc nevíme a domníváme se, než víme.
Mnohem přístupnější je Kosmický jackpot od P.D.

3 22.05.2017

Přiznám se, moje první literární setkání se Zeměplochou. Tři existující filmy jsem viděl a vyjma Prasátek mě přišli hodně zábavné a vtipné. Ne tak Pyramidy. Úvod v cechu vrahů neměl chybu, ovšem zbytek už byl takový ten Pejsek s Kočičkou a dortem. Místy sranda náramná, místy nezbytné přeskakování stránek. Na žádnou další epizodku z Terryho světa se tudíž v blízké budoucnosti rozhodně nechystám. Je mnoho zábavnějších knížek. Alespoň v mém pořadníku.

4 20.04.2017

Výborné finále trilogie. Autorův styl psaní se posunul o notný kus dál. Ubylo akčních rádoby filmových pasáží a přibylo více psychologie postav. Obšírné nahlédnutí do minulosti Nuly mě naprosto uchvátilo a přišlo mě jako vrchol celé ságy. Finále bylo opět zbytečně "filmové", ale vzhledem k předcházejícím dílům do celku hezky zapadlo. Epilog je tečkou a malým, vcelku očekávaným završením příběhu.
Doufám, že se od autora dočkáme brzy něčeho nového. I když byl Přechod, Dvanáctka a Město zrcadel hodně neoriginální příběh, přesto byl příjemnou a zábavnou formou krácení volného času a peněz za knížky rozhodně nelituji.

2 06.04.2017

Ve všech směrech parádně pošahaná ptákovina jíž chybí hlubší myšlenka a příběh i když se snaží tvářit přesně opačně. Od Dicka je to pro mě rozhodně nejslabší dílko. Nenudí, pobaví a trošku vám zvedne kufr. Toť vše. Nejlepší a nejvýstižnější komentář napsal lord-artoo. Ovšem pochopí jen kdo bude číst.

5 08.03.2017

Dick, jehož velmi osobitý styl psaní nesedne každému i v této sbírce dokazuje, že je jednoduše mistrem pera. Jeho tvorba dělí čtenáře na dvě skupiny. Ta jedna má dojem, že jeho tvorba je divná, zvláštní a jak Dick sám řekl - prdlá. Druhá sorta čtenářů jeho díla vyhledává a baví se u neskutečně ujetých nápadů a občas i hlubokých myšlenek. Výběr povídek Minority Report 2 nijak nevybočuje z autorova podání příběhů a tak jako ve většině povídkových sbírek jsem tady našel perly - Co říkají nebožtíci, nebo Co si počneme s Raglandem Parkem?
Dickův svět příběhů je až na výjimky situovaný v prvé řadě do postapo období, ve druhé do momentu střetu s ufouny, případně "Boha" samotného.

3 28.02.2017

Návrat do dětských let díky této nádherné pohádce. Sleer mě byl tajemným starobylým strašidlem a Silas tím správným strážcem a ochráncem. Díky pane Gaimane za příjemně strávené chvilky ve vašem světě kouzel a tajemství.

13 14.02.2017

Přečteno na jeden zátah. Alespoň k něčemu ta chřipka byla. Nebylo to špatné ani hloupé, naopak. Vcelku dost lidských myšlenek a trochu té Atlantidy obsahující softporno. To poslední mě tam moc nesedělo, ale což. Pan autor to tak má asi nastavené a nedalo mu to. Takže pozor potenciální čtenáři - příběh je tak trošku "holčičí" s malým překvapením v závěru.

7 10.02.2017

Povedené pokračování Přechodu navazuje na předchozí rozehranou bitvu s upíry a dospívá k vcelku uspokojivému finále. Snad jen ten závěr je drobátko rádoby megalomanský a je z něj cítit snaha o filmový dojem. Autorovou snahou je očividně převedení knížky na filmové plátno a veškeré akce a reakce postav podřizuje jen tomu. Docela škoda, protože postavy tím přichází o hlubší prokreslení. Cronin by měl načíst něco od Stephena Kinga. Charaktery by poté možná byly prokreslenější a ubylo by nesmyslných pokusů o překvapující vztahové "objevy" a zmatené náhody a překvapení. Hrdinové docela často zničehonic mění charakterové vlastnosti a výsledek je prapodivný. Už v Přechodu mě bylo protivné přeskakování mezi jednotlivými scénami kdy jsem docela ztrácel návaznost a musel vzpomínat kde jsme to vlastně skončili. Ve Dvanáctce to přehnal ještě o malinko víc a finále tomu dalo korunu. Nedomyšlený závěr a poslední kapitolky zbytečně nahrávají dalšímu dílu.

5 08.02.2017

Jsa velkým fanouškem Sherlocka a ve víře, že zároveň ne jedinným kdo od A.C.Doyela nic nečetl, chci zde vyplodit osobní dojmy z příběhu páně Simmonse a jeho Pátého srdce. Veleslavného detektiva znám z doslechu i od vidění. V prvním případě jsem si dovolil naposlouchat snad většinu rozhlasových her po nesčetně večerů a cest do roboty a v druhém shlédnout co stříbrné plátno vyplodilo ať už před mnoha a mnoha lety ,tak i dnes s Benedictem v hlavní roli. Dan Simmons má poslední dobou zřejmě dojem, že má patent na historickou fikci. Jenže jeho dílka mají sestupnou tendenci, řekl bych. Terrorem nasadil si laťku nehorázně vysoko a následující jeho tvorba ubírá se nemastně neslaným směrem k čím dál větší rozplizlosti příběhu a zároveň neschopnosti udržet konstantní tempo vyprávění. Děj Pátého srdce se odvíjí ve stylu Drooda, kde čtenáře nadchne fantastickou atmosférou a navnadí několika, v tomto případě dvěma, excelentními zápletkami. Jedna je drobátko povrchní a v kontextu celku vesměs zbytečná a druhá je tradičně svět zachraňující a megalomanská. Člověk se kochá, baví a má radost ze čtení a v tom nejlepším proběhne jakési superrychlé finále a rozuzlení a šmytec. Konec knížky. Nehezké na tom je, že jde o posledních cca dvacet stran. Překvapivé? Rozhodně. Očekávané? U Simmonse? Rozhodně. On, pan autor je už tak trochu znám svou neschopností dotáhnout myšlenky a příběh k uspokojivému závěru. Psát umí opravdu mistrovsky, ale to King taky. Finále pak mají oba hodně podobná. Rychlá, plytká a čtenáře vytáčející. Pominu-li několik nelogických kotrmelců v ději a "vymazlené" finále, nebylo Páté srdce až tak špatné, ale Hyperion je jen jeden a pochybuji, že Simmons ještě dokáže něčím překročit svůj stín.
Mimochodem, tady za 68Kč https://www.booktook.cz/p/pate-srdce/

5 25.01.2017

Svědectví - Já, legenda - Fallout - Resident Evil. Tohle dostanete v Přechodu měrou vrchovatou. Neoriginální příběh vyprávěný hodně rozvleklou formou a nemalým množstvím příběhové vaty vyplněný děj si možná trochu protiřečí se slibem dobré zábavy, ale ono se to panu autorovi docela povedlo. Upíři mě bavili a Amy jsem si zamiloval. Justin Cronin dokázal výborně vykreslit velké množství postav na plátně epického dobrodružství, kterého by jste se zúčastnit rozhodně nechtěli. Jsa fanouškem výše jmenovaných popkulturních záležitostí nemohu knížku jinak, než doporučit. Další díl už čeká. Jen co dočtu vánoční dárky.

10 09.01.2017

Nejlepší povidky jsou ty ze světa Schismatrixu. Další, v knížce obsažené jsou o chlup slabší, ale pořád dostatečně zábavné. Ovšem Leggy Starlitz je kapitola sama pro sebe. Škoda, že Sterling nenapsal o téhle postavičce samostatný román. Hodně mě připomněl Simmonsovi Kruté hry, osud a mrazy. Podobně zábavné a drsné. Zamiloval jsem si jej.

1 06.12.2016

Zvláštní povídky, většinou bez jakékoliv pointy a s minimálním dějem. Zdánlivá jednoduchost a absence kostry příběhu ovšem neznamená, že se nebudou líbit. Jsou prostě jiné, neklidné a originální. Pro mě byla nejzajímavější ta úplně poslední, jejíž název je zároveň titulem knížky.

2 04.12.2016

Nebylo to špatné, ale z Dickova díla je to jeden z nejslabších výtvorů. Závěrečný akt je totiž trochu uspěchaný a nedomyšlený. Přijde mě jako napsaný někým jiným, nebo měl v době dopisování P.K.D. pořádné problémy se soustředěním a navazováním myšlenek.

2 13.11.2016

Výborná myšlenka a příběh s trochu moc detailním okecáváním nedůležitých momentů. Tam kde Simmons, nebo King dokáže poutavě žvanit o blbosti na deset stránek a stále udrží vaši pozornost, tam Reynolds donutí čtenáře přeskakovat klidně celé stránky a o nic nepřijdete.
Při hodnocení knížky jsem k tomu nepřihlédl, protože neotřelá myšlenka lidské budoucnosti převážila tyto zbytečné pasáže. K tomu si připočtěte obrovské množství nových nápadů, bizarní mimozemské rasy a vesmír na pomezí Heechee a Hyperionu a dostanete megalomanský opus na který jen tak nezapomenete.

7 13.11.2016

Hodně zajímavá a čtivá sbírka povídek. Je očividné, kde se King inspiroval a prakticky naučil stavět své příběhy. Pravda, některé povídky nejsou zrovna etalonem vyprávění, ale je to mizivá část z celku. Ty lepší ze sbírky jsou totiž více než dobré. Mají hlavu-patu a zábavné a chytré rozuzlení, potažmo pointu jako takovou.
Konkrétně ty pro mě nejlepší :
Čestné slovo - zábavná a vtipná
Němý film - výborné finále a neotřelé téma
S úctou Jack Rozparovač - docela brzo jasný závěr, ale vystavěná je učebnicově
Staří mistři - perla, když už nic, tahle stojí za přečtení
Vlak do pekla - perla numero 2
Výukový labyrint - něco pro sestry Wachovské
se zbytkem se trapte sami ....

5 12.10.2016

První třetina vynikající, dále trochu domotané a závěr nečekaně zvláštní. Mám dojem, že finále autor drobátko uspěchal. I na sci-fi byl konec trochu přitažený za vlasy.

7 02.10.2016

Jako prehistorická relikvie zajímavé a občas skoro až poučné čtení, ovšem pokud jste toho správného vyznání, v opačném případě ztracený čas nad molochem splácaným z mnoha a mnoha bájí, příběhů a myšlenek, které nemají dohromady nic společného. V "bibli" nejde o náboženství, ani o mír. Nejde v ní o vůbec nic a už vůbec ne o náboženství. Náboženství je vybudováno kolem bible a ne naopak. Nejde v ní o lidskost, lásku, soucit. Ty jsou na jejím základě pouze pojmenovávány a normalizovány. Svět je díky ní bohatší o války, rasovou nenávist, všeobecný strach z toho druhého, jenž si "bibli" vykládá jinak, než já, potažmo my. V den kdy lidé prohlédnou a opustí tyto literární skvosty a jejich myšlenky a začnou používat svou hlavu, v ten den začne nová éra největšího predátora na Zemi. Potom možná zbude sdostatek financí na rozlet ke hvězdám a na expanzi našeho druhu. V opačném případě nám "pomáhej Bůh".

Vynikající horor s gradujícím napětím a jednou z nejkomplexnějších mytologií co kdo vytvořil.

8 07.09.2016