Páté srdce

3 29. ledna

Veľmi ťažko sa mi hodnotí táto kniha, nakoľko Simmons patrí medzi mojich obľúbených spisovateľov, aj vďaka tomu ako sa vždy pripraví na každú knihu.
Množstvo informácií, ktoré nazhromaždí počas celého tvorivého procesu a spôsob akým ho čitateľovi podá ma vždy príjemne prekvapil.
Až natoľko, že neviem, či neotváram jeho knihy s priveľkými očakávaniami.
Priznávam mierne sklamanie.
Nemyslím, že by Simmons stratil niečo zo svojich kvalít, no akoby si toho do tohto príbehu pobral príliš veľa a potom s tým nevedel pracovať.
Škoda, že keď už sa rozhodol podať Sherlocka svojím inovátorskym prístupom, nebol odvážnejší a neoprostil sa od skostnatelých Holmesových podôb, nedokázal opustii typické črty, ktoré Doyle do svojej postavy vryl a on s nimi miestami až parodicky narábal.
Asi mám problém stotožniť sa s predstavou anglickej detektívky s ktorou som do toho šla a zvláštnej všehochute, ktorej sa mi dostalo.
Avšak, stále zostáva, že túto knihu napísal majster a tak sa aj čítala.
Rovnako oceňujem české spracovanie knihy, obzvlášť vďaka za pohodlie čitateľa, na ktoré sa zjavne myslelo pri veľkosti písmen a rozložení textu.

120 25.09.2022

Ač jsem na detektivních příbězích jako čtenář prakticky vyrůstal, tato kniha mi zůstane záhadou, už pro svoji přílišnou obsáhlost a nevěrohodnost děje.
Neporozuměl jsem záměru spisovatele Simmonse, jeho knihu beru jako významnou exhibici podtrhující jeho řemeslné kvality. Ovšem na místo zábavnosti, jakou většinou taková přehlídka jakéhokoliv umu provází, sledujeme vlekoucí se děj, mnohdy okořeněný až o absurdními detaily, které rozhodně nepodporují čtivost mnohostránkového románu.
Snažil jsem se naladit na počátek 20. století a vmísit svoji účast mezi postavu tak literárně známou, takřka dokonalou ve své historii. Ale vše mi přišlo nevhodně vykonstruované, až blazeované, s důrazem na efekt samotného Sherlocka Holmese, kterému tak moc chyběl Dr. Watson.
Román si určitě najde svoje čtenáře, ale moje aura detektivního románu je již dávno ztracena, nebo se jen nepotkala s autorovým záměrem vytvořit fenomenální případ, kterému každý podlehne.
Příště raději zkusím paní Klevisovou, nebo staré dobré autory detektivního žánru... )

14 11.04.2021

Obálka, ta mi břinkla o oči v knihovně.
A navíc bichle. Mě jsou tlusté knihy příjemné. Aby se člověk bohatýrsky našťouchl (slovy Karla Čapka). A přesně toho se mi dostalo. Viktoriánsky obsáhlého čtení. I já jsem obdivovatel Sherlocka Holmese a tohle setkání s ním mě potěšilo.

2 02.03.2021

Kniha výborná, klasický kvalitní Simmons. Jednu hvězdu ale musím, jako milovník originálního Holmse, sebrat.


spoiler
...za Holmsovi "rodinné" vztahy zde nastíněné...:D
konec spoileru

3 06.11.2020

Pár čísel na úvod. Celkem 563 stránek včetně epilogu. Váha 2 a půl kila. Čili je to pěkná bichle.
Kniha odkazuje na původní příběhy Sherlocka Holmese. Vzhledem k tomu, že mám Doyla celkem načteného, tak jsem je přivítal. Pokud někdo nicméně Holmese hodnotí pouze na základě dvou filmů s Robertem Downey Jr., bude trochu mimo. Možná trochu více (mimochodem na příští rok se chystá třetí díl).
Odkazy upozorňují na očividné nesmysly, nelogické nedorazy v jednotlivých původních příbězích. Co přesně k tomu autora vedlo, si nejsem jistý. Chtěl autor vymezit rozdíl mezi literární postavou a existencí opravdového hrdiny? Sherlock tyto rozpory vysvětluje, posouvá je vstříc realitě. Musím uznat, že celková myšlenka je originální. Celou knihu chápu jako oslavu Sherlocka Holmese, jeho typické prvky jsou zřetelně vidět. Pro tentokrát nemá Sherlock k ruce svého Watsona, autor mu sehnal jiného (světoznámého spisovatele).
První část knihy je celkem nudná a na rovinu, moc jsem ji nepochopil. Poté se příběh slibně rozjíždí. Zažijeme krvavou rvačku o život, na Sherlocka hodně netradiční. V tuto chvíli je asi nejvíce snaha o to, ukázat velkého detektiva realističtějšího, více ho přiblížit drsnému boji o přežití s podvratným živlem.
V knize jsou pasáže plné humoru, musím říci, že jsou hodně povedené. V příběhu se tu na kratší, tu na delší dobu objevují historicky známé postavy. Ať už jsou to politici, nebo spisovatelé. Delší pasáž je věnována třeba Marku Twainovi (a to jsem jistě řadu dalších přehlédl, nebo nepoznal). Mně z toho plyne, že autor hodně čte. V jedné větě se mihne i Hercule Poirot, co by začínající nadějný belgický policista (takto detektiv skutečně svoji kariéru detektiva začínal - samozřejmě v díle Aghaty Christie). Belgického detektiva použiji jako oslí můstek pro zápletku. Čekal jsem více. Překvapivého odhalení na konci knihy se čtenář dočká, ale je tak trochu očekávané. S tímto si mohl autor trochu více vyhrát.
Kniha se čte dobře, je celkově umně poskládaná. Nicméně je třeba konstatovat, že literárně odpovídá stylu Conana Doyla (nebo Watsona, jak z knihy vyplývá). Nereflektuje současný styl - snahu o kratší věty a rychlejší spád. Pokud jsou v knize dialogy, tak jsou košaté, rozvité souvětí plné vzletných přirovnání. No, aby také ne, když se spolu baví spisovatelé.

Celkově povedený kousek.

Knížku jsem si pořídila s nadějí a očekáváním, které zaručuje ,,X" případů, které kdy řešil Sherlock Holmes pod taktovkou Arthura Conana Doyla. Bohužel jsem po přečtení tuto knihu zařadila do děl přiživujících se. Tím mám na mysli knihy, kdy autor odebere základ od již (někdy i dávno) vydaného díla. Přijde mi, že tento fenomén se docela dost rozšiřuje.
No jak už zde bylo níže popsáno - sir Holmes použit na prezentaci americké historie, které je tam opravdu hojně.......... škoda, kdyby bylo přiměřeně, tak snad, ale takto bohužel.
Pokud by si někdo chtěl udělat vlastní obrázek, tak nabízím knihu, které se na každou stránku sáhlo jen jednou.

39 23.04.2020

K Simmonsovi jsem vstoupila zadními vrátky, která mi otevřel Joe Kurtz. Od něho k Pátému srdci, to bylo jako přesednout z raketoplánu do kočáru. A i když vidím podle komentářů, že některým připadal zapřažený kůň utahaný a kulhavý, já si brzy udělala pohodlí a sledovala z oken kočáru Simmonsův konec 19. století s potěšením.
Skvělý odpich: skutečný, umělecky vyprázdněný žijící spisovatel, toužící po nežití, se setkává se skutečnou literární postavou, která se obává, že je - literární postava.
19. století vyžaduje i svůj styl, řekla bych neuspěchanost, takže mě tady opravdu nenudilo nic: konverzace a hostiny ve vyšší společnosti, zbraně a drogy, američtí prezidenti včetně jednoho budoucího, anarchisti, atentátníci, Holmesovo vyšetřování, literatura a další umění, záměrná dějová klišé (záchrana „spadlá z nebe“), láska. Všechno dokonale propojené. A vysvětlení „skutečnosti“ fiktivních postav je jedna z nejhezčích poct beletrii a jejím hrdinům, jakou jsem četla.