Kristyna_Bubu komentáře u knih

Tahle kniha, ta mě dostala... ️ Silnej příběh, vlastně příběhy, protože jeden děj se odehrává v dávný minulosti a jeden o několik desítek let později. Jsou propletený dopisem a postupně se dozvídáme, co se kdysi stalo. Kniha Dopis mě chytla obrovsky za srdce, je to pořád ženský čtení, ale zůstane ve mně dlouho. A věřím, že pro mě jako pro mámu na mě působil o to víc. Jednoznačně doporučuju, neodtrhnete se!!! Neuvěřitelně čtivě napsáno. Teď čtu od stejné autorky Klíč a to vám povim, to je taky jízda!

8 12.10.2021

Kate a Lauren jsou ségry, každá má jinej život, ale pravidelně se scházej každou neděli u svý mámy na oběd. Jenže jednou někdo zazvoní a za dveřma stojí Jess, která tvrdí, že je jejich nevlastní sestra... A jak to všecko bylo a co se před lety stalo a nestalo, se postupně dozvídáme... Knížka je velice čtivá, plná zvratů, když už si myslíte, že víte, o co jde, zas se to za pár stránek změní. Mám thrillerů přečteno už kvanta, četla jsem lepší, ale i horší. Za mě lepší průměr, ráda si přečtu ještě autorčinu první knížku - Matčinu hru, ta je prej lepší.

1 12.10.2021

Čtvrtej díl od Yrsy ze série s Huldarem a Freyou. Opět prostě jízda, já to miluju!!! Pro mě má všecko, co má detektivka mít, většinou se případy týkaj rodinnejch vztahů, nějakejch tajemství a to mám ráda. Navíc Yrsa umí překvapit nejen odhalením vraha, ale ještě tomu dodá třešničku třeba na poslední stránce. Pro mě jsou to ohromně čtivý detektivky a Poprava nebyla výjimkou Přečteno za pár dní a budu vyhlížet další díl! A taky trošku doufat, že Huldar s Freyou už konečně budou mít to rande!

2 12.10.2021

Ač je to autorčina prvotina, je moc povedená. Atmosféra Provence na vás dejchne už od prvních stránek, člověk vidí ta levandulová pole při západu slunce, třpyt ve skleničce vína a cítí vůni eclairs a madlenek a drobenkovejch koláčů. Nechybí láska, dávný tajemství a vše dopadne tak, jak má. Tenhle žánr mi vždy trvá dýl přečíst, pak ve mně ale zůstává stejně tak dlouho takovej zvláštní klid na duši

2 12.10.2021

Haylen Beck se i v předchozí knize věnoval v podstatě stejnýmu tématu - únosu dětí. Četla jsem právě i tu předchozí knihu (Byly tady a už nejsou) a s touhle je spojuje nejen téma a žánr, ale i extrémní čtivost. To opravdu hltáte jednim dechem a nemůžete zastavit. Ač mi bylo jasný, kam to celý směřuje a co se v knize děje a bude dít, moc se mi kniha líbila Nepovažuju ji sice za nějakou čtenářskou bombu, ale jak řikám, člověk to zhltne za pár dní.

12.10.2021

"Máme dva životy. Ten druhý začíná v den, kdy zjistíme, že máme jen jeden."
Jak víte, nejradši čtu detektivky a thrillery, který prokládám oddychovkama. A aby se mi taková odpočinková knížka fakt líbila, musí splňovat pár věcí. Nesmí to bejt taková ta prvoplánová červená knihovna, ale ráda se u tohoto typu knížek směju, taky pláču, všímám si, když to nese nějaký životní poselství... Knížku "Pochopíš, až budeš" velká jsem si koupila ve výprodeji na Luxoru a naprosto mě dostala. Je o Julii, která je zlomená životem a jde pracovat do domova důchodců. Smála jsem se ("Jste k sežrání, fosilové!"), brečela ("Z minulosti se má uchovávat jen to pozitivní. Od zítřka se nemá nic očekávat. Minulost se změnit nedá a budoucnost nemůžeme znát předem. Strach plyne z minulosti a ničí budoucnost. Někdy si cenu přítomnosti uvědomíme až na konci života."), u spousty odstavců se zamyslela... Je to krásná knížka, která mě vzala za srdce ️ Tohle chci mít ve svý knihovně napořád. A tím, co vypráví Julia, se řídim odjakživa: "Nikdy jsem si tolik nevážila maličkostí jako od doby, co vím, že všechno jednou skončí. Teď už znám jejich cenu. Čím dál víc si myslím, že štěstí sestává z drobtů posbíraných cestou."

6 12.10.2021

Thilliezův thriller/detektivka Pandemie byla pořádná jízda! Zezačátku mi trošku trvalo, než jsem se začetla, ale pak děj nabral spád a jelo to až do konce. Docela mě štve, že jsem nečetla předchozí díly, protože je tam toho dost "navazujícího". Ale i tak se mi kniha moc líbila a je opravdu neskutečný, jak autor vystihl to, v čem teď žijeme, i když Pandemii napsal před pár lety zpět. Dávám 75% a teď si přelousknu nějakou oddechovku, protože toto byl docela nápor na nervy!!

2 12.10.2021

Debut Lizzy Dentové Nevinný záskok. Jsem spokojená, kniha je přesně taková, jakou jsem chtěla a čekala - vtipná, pohodová, na konci napínavá, nechybí samozřejmě láska ‍️️ Všem je jasný, jak kniha dopadne, ale to u tohoto typu literatury bývá a mně to vůbec nevadí, ba naopak. Bavila mě Birdy, která jako neřízená střela vzala za svou kámošku Heather místo someliérky v luxusnim hotelu, i když o vínu neví nic. Heather ani nikdo další netuší, že se vyměnily...
Doporučuju! Jen bych ji možná o pár desítek stran zkrátila

1 12.10.2021

Druhá kniha od Lucie Konečné - Vířivka. Po Houpačkách jsem čekala trošku jinej typ literatury, něco takovýho vtipnýho a oddechovýho. Vířivka je ale jiná. Když si přečtete pár recenzí od ostatních čtenářů, často i o Vířivce hovoří jako o oddechovce. Pro mě to ale odpočinková literatura neni, protože řeší docela vážný téma/témata. Knihu jsem přečetla za jeden den jednim dechem a doopravdy věřím, že se tohle může stát a je to hrůza. Rozhodně doporučuju!!

7 12.10.2021

Já od této autorky četla kdysi Spolubydlící a byla to jedna z nejkrásnějších oddychových knih, které se mi kdy dostaly do ruky ️ Měla jsem ji půjčenou z knihovny a následně si knížku koupila, protože si ji chci přečíst zas a znova. Výměna je taky úžasná, byť se mi líbila o trošku míň. Leena si vymění "život" se svou babičkou - odstěhuje se na dva měsíce na venkov a babička naopak do rušného Londýna. Rozhodně doporučuji, pokud si chcete odpočinout a přečíst si milou knihu ️

3 12.10.2021

Knihu se stejným tématem - život a útěk z KLDR jsem už jednu četla (Řeka v temnotě), tahle od Niny Špitálníkový je zas ale jiná. Obsahuje totiž sedm přepsaných rozhovorů Niny a jednotlivých uprchlíků. Nejvíc mě dostal příběh mladý vysokoškolačky, která - dle svých slov - si žila docela dobře, studovala, měla přátele, pocházela z dobrý rodiny, ale nejspíš rodiče naplánovali její útěk, aniž by o tom věděla. Myslela si, že se zase vrátí. Rodiče ani mladšího bráchu už nikdy neviděla a asi je jasný, co se s nima stalo... No a nejzajímavější výpověď byla pro mě ta poslední, staré paní, která utekla až opravdu jako starší žena, ale zažila v Severní Koreji ty "dobré časy", jak sama říká, svoji zemi milovala a milovala i vůdce. Myslim, že tuhle knihu by si měl přečíst každej a opravdu se zamyslet nad tim, jak se máme úžasně v našem státě. A klanim se před Ninou, protože dobrovolně jet na stáž na Kimovu univerzitu, to chce teda koule. Mě by do tý země nedostal nikdo ani za nic!

11 12.10.2021

Milujete romantický filmy, kde vlastně už dopředu víte, jak to dopadne, ale ani to vám nebrání, abyste se zachumlali do deky, vzali si do ruky hrnek s čajem nebo horkou čokoládou a užili si zamilovanej příběh? V tom případě si přečtěte knihu Paříž je vždycky dobrý nápad!️ Marně přemejšlim, zda jsem někdy četla tak typickej romantickej příběh jako stvořenej pro zfilmování. V knize najdete proměnu z obyčejný holky v princeznu, zklamání v lásce, pak naopak její znovunalezení, skvělý jídlo, nádherný prostředí Francie, Anglie i Itálie, sem tam karambol pro zasmání. Pro mě totální odpočinková literatura, líbila se mi! ‍️

12.10.2021

Pokud ji mám zhodnotit jako prvotinu, řekla bych, že je zdařilá. Pokud čekáte - dá-li se to tak nazvat - odpočinkovou detektivku, bude to správná volba. Nejvíc se mi na knize líbila dvojice vyšetřovatelů, resp. forenzní specialistky z pitevny Julie a komisařem Florianem. Oba dva maj svoje tajemství, jak už to u krimi bejvá, ale doopravdy jsou moc sympatičtí a dobře jim to spolu lícuje. Knihu přečtete díky její čtivosti hned, má krátký kapitoly, neni tam žádný výrazný retrospektivní skákání, děj hodně rychle ubíhá dopředu. Na konci, po odhalení vraha, si asi řeknete podobně jako já: "Aha, tak dobře.", nic, co by mě nějak šokovalo, je to zkrátka čtivá, jednoduchá, nenáročná detektivka. Mám tu i další díl ze série a tam slibujou už větší drámo! :-) Těšim se!

15.04.2021

Ach jo, kde začít... Autobiografický vyprávění Masadžiho Išikawy, který je napůl Korejec a napůl Japonec a jako dítě se spolu s rodinou přestěhovali z Japonska do KLDR za vidinou lepšího života. Je to šílený, strašný, nechápu, jak se takto někde může žít, jak to vůbec systém a i ostatní státy mohou dopustit a nevšímat si toho. Věděla jsem, že se v Severní Koreji dějou hrůzy, ale že i obyvatelům, kteří nijak ten jejich diktátorský režim neporušují, že žijí hůř než zvířata, jedí kůru ze stromů, aby vůbec něco jedli, to mě naprosto šokovalo. Masadži se po letech pokusí uprchnout zpátky do Japonska. Podaří se mu to? A co jeho rodina? Přečtěte si to... Pak si hodně hodně člověk rozmyslí, zda bude vůbec ještě někdy nadávat na to, jak se má u nás špatně..

1 15.04.2021

Chtěla jsem oddechovku, tu jsem dostala. Ne však žádnou červenou knihovnu, to já nerada, ale pěknej příběh, se kterým se na několik stran přeneseme i do minulosti a sledujeme konflikt dvou rodin, který se táhne až po současnost a zasahuje i po tolika letech do života několika lidí. Udělala jsem chybu, že jsem si na začátku, kdy se vyprávění začalo hemžit jmény, neudělala rodokmen :-) I ke konci knihy jsem občas musela přemýšlet, kdo je kdo... Na muj čtecí vkus se děj docela dost táhl. Atmosféra ale super, člověk úplně cítí v nose vůni a na jazyku chuť skořicových šneků! Znám lepší oddychovky, neurazí, nenadchne :-)

4 15.04.2021

Moc mě bavila, víc, než Losos v kaluži. Super bylo vyprávění v těch několika rovinách, Mariino, z let po válce, pak současnost s Terezou, která mi mimochodem byla moc sympatická stejně jako její kámoška Ester, a zároveň se mi líbil i supr rozebranej vztah Tereziiných rodičů. Bylo to napínavý, velice, velice čtivý. Bohužel v knížce najdeme dost nejasností, kdo to bude trošku podrobněji zkoumat, zjistí, že tam jaksi neštymuje čas... A ten maglajs se jmény Jan/Tomáš, to je teda docela zvláštní taky... Konec mohl být pro mě tak nějak dotaženější (příběh Marie), nevím, trošku mim to ten celkový dojem kazí... Ale pokud hledáte supr čtivou knížku na pár večerů, rozhodně ano!

1 15.04.2021

No řeknu vám, uff... Nečekejte oddychovku, je to sakra "depkoidní" čtení, ale perfektní. Knížka obsahuje několik krátkých povídek se stejným tématem - sebevražda, které je více či méně zmíněné. Jednoznačně nejvíc člověka citově rozštípe na kusy povídka Vrátíš se? ... ovšem z povídek Díra a Pozůstalost mi běhal regulérně mráz po zádech a i teď, po pár týdnech, kdy píšu tuto "recenzi", mi je úzko. Bravurní dílo, doporučuji!

5 15.04.2021

To zas byla jízda! Čtyři sta stran přečtených teď, lusknutím prstu! Velké téma šikany a toho, jak daleko může zajít... Dle mého názoru nejslabší díl ze série s Huldarem a Freyou, ale i tak peckový. Z poslední věty mi přeběh mráz po zádech (pravda, trochu asociace s Nesboem)... Těším se na další díl!

5 15.04.2021

Jako napsat recenzi na tuhle knížku bude hodně, hodně složitá, protože jsem vnitřně/názorově rozervaná na dvě poloviny a nevim, co s tim... Příběh má obrovský téma, o tom, jak silná je mateřská láska, nejsilnější ze všech a nic se jí nemůže vyrovnat. Několikrát jsem při čtení držela slzy v očích a kdybych mrkla, asi by se mi skutálely po tvářích dolu... Takže tato část příběhu ano, je to síla. Na druhý straně s tim ale souvisí i milostný téma, láska mužem a ženou a tady mám problém... Jakmile někde čtu: "Naše těla se spojila v jednu bytost, šeptala jsem mu do úst miluji tě" a tomuhle podobný věty, jsem otrávená. To je samozřejmě muj osobní problém, ale nemůžu si pomoct... A ten závěr, konkrétně "záležitost" s Pacomem, považuju za zbytečně patetický. Kniha má skoro 450 stran, ale čte se neskutečně dobře, máte ji přečtenou v podstatě okamžitě...

1 05.03.2021

Severský thriller, debut spisovatelky, který jsem přečetla během chvíle. Kniha je velice čtivá, vyprávění běží chronologicky, jak jsme zvyklí třeba u Bryndzy, žádný retrospektivní vracení se atp. Díky tomu děj svižně ubíhá kupředu. Kromě toho má vše, co já mám na thrillerech, potažmo tedy detektivkách, ráda - tajemství z minulosti, ponurost, zapletenec. Co mně vadilo, je vztah mezi vyšetřovatelkami Sannou a Eir, Eir je mi vysloveně nesympatická a to špičkování mezi nimi se mi zdálo až přehnané a neprofesionální. A ještě jedna věc... Tak od tři čtvrtě knihy bude čtenář tušit a říkat si, sakra, jaktože to ti vyšetřovatelé neviděj, když to vidim já? :-) Ovšem konec je svym způsobem překvapivej...

01.03.2021