kristijan
komentáře u knih
Záhada na zámku Styles
Agatha Christie
Klasicky geniální Poirot a až přehnaně přitroublý Hastings, kterého vám nejspíš bude v průběhu knížky nejednou líto. Nicméně patrně budete stejně jako on postupně podezírat skoro všechny postavy v příběhu, abyste nakonec při odhalení vraha byli překvapení - jakže to byl zrovna tenhleten nebo tahleta. Až na dvě poněkud nudné pasáže soudních přelíčení je to opravdu skvělá kniha. + Kdo trošku zná seriál se Suchetem v hlavní roli, nebude mu sedět postava inspektora Jappa, který tady vzhledově i chováním působí jinak než v televizi. (A bude se vám po tom televizním asi stýskat.)
Krvavá moře
Steve Jackson
Hodně těžký gamebook, kde na vás číhá smrt na každém rohu. Při posledním čtení jsem se ani na sedmý pokus nedostal na konec. A co hůř, ani jsem za celou tu dobu nenašel nějakou bezpečnější cestu, která by umožnila to aspoň jakžtakž přežít (nehledě na kořist, kterou musíte ještě během plavby nasbírat, abyste byli doopravdy úspěšní). Opakovaná hra je naštěstí díky spoustě možností kudy se vydat pořád docela zábavná, obtížnost ale rozhodně mohla být nižší.
V bažinách škorpiónů
Ian Livingstone
Bažina škorpiónů mě osobně moc nechytila. Možnost (a někdy i nutnost) vracet se zpátky po cestách, kudy už jste šli, s sebou nese velké množství nadbytečného a rušivého textu, který se věnuje označení jednotlivých lokací a upozornění, co dělat, když už jste tudy šli, navíc vás některá místa nechají opakovaně překonávat už překonanou překážku. (Kdo třikrát v jedné hře bojoval s mečovníky, mi určité dá za pravdu, že to není nic extra zábavného.) Za mě určitě jeden ze slabších dílů série.
Prokletý hvozd
Ian Livingstone
Prokletý hvozd patří k mým oblíbeným gamebookům, protože se dá celkem v pohodě přežít až do konce a užijete si v něm sbírání a používání všelijakých předmětů. Přežít ale v tomto případě neznamená úspěšně dokončit, k tomu je totiž ještě potřeba najít dvě části trpasličího kladiva na dvou určitých lokacích v lese. První projití lesem teda bývá skvělá zábava, ale když se pak snažíte na několikerý pokus opravdu najít celé to pitomé kladivo, začíná to být trošku nesnáz, protože už budete vědět, že návštěva většiny ostatních lokací není pro splnění úkolu k ničemu dobrá a když dojdete do půlky lesa a pořád nebudete mít první část kladiva v batohu, začnete asi propadat mírné depresi...
+ Kdo máte novější vydání od Mytaga, určitě si opište z blogu na jejich stránkách opravy chyb! Jak bylo uvedeno níže, nejspíš by se vám jinak stalo, že byste se někde zasekli na špatně napsaném odkazu.
Citadela chaosu
Steve Jackson
Obtížnější a méně zábavné než Čaroděj z Ohňové hory. Možnost používat kouzla je zajímavé obohacení, jinak je ale tenhle díl výrazně slabší, jak zmiňují i ostatní tady v komentářích. Osobně jsem měl i docela problém představit si, jak ta citadela vlastně vypadá - hodně divoký obrázek na obálce starého vydání mi připadal vždycky dost kontrastní proti poklidné atmosféře, se kterou se setkáte hned u vchodu a na nádvoří citadely. 3 + 1 hvězdička za nostalgii.
Chata v Jezerní kotlině
Jaroslav Foglar
Krásný, napínavý a tajemný příběh. Není to dokonalé - viz nevěrohodně přestřelený závěr o škodlivosti kouření nebo tajemství, za kterými nakonec vždycky stála ta první osoba, která mě napadla - ale má to ohromnou atmosféru. Poslední část jsem dočítal dlouho do noci, protože nešlo přestat, jak mě příběh vtáhnul dovnitř. Určitě hodně dobrá foglarovka. Vřele doporučuju.
Eragon
Christopher Paolini
Hezky vymyšlený svět, jehož procházení a objevování jde ale podle mě na úkor příběhu a jeho spádu. Měl jsem občas problém, abych knihu neodložil, jak to bylo zdlouhavé. Nakonec sice nelituju, že jsem vytrval, další díl už ale asi nedám, možná jedině jako audioknihu. Mezi fantasy klasiky bych Eragona rozhodně neřadil. Když si odmyslím malou senzaci okolo věku autora, těžko hledám něco jiného, čím by tahle kniha vyčnívala. Za mě to je průměrný fantasy příběh, co by zasluhoval klidně o třetinu zkrátit.
Pětka na útěku
Enid Blyton
V hlavní roli tentokrát Julián, jehož vyřídilka, se kterou nemilosrdně stírá otravné záporáky Stickovy, trumfuje všechno ostatní, co se v knize odehraje. Samotné jeho hlášky by vystačily na 5* a napínavý příběh, který se často vracel k prvnímu dílu a občas nabízel i podobné momenty, by se dal klidně brát jen jako příjemný bonus navíc.
Čaroděj z Ohňové hory
Steve Jackson
Klasika mezi gamebooky, kde se od prvního do posledního odkazu plížíte podzemními chodbami plnými příšer i všeljakých dalších obyvatel. Odpravit čaroděje kupodivu není velká práce, pokud ale chcete získat i jeho poklad (což chcete), budete na to nejspíš víc pokusů potřebovat. Všem milovníkům fantasy a rpg vřele doporučuju.
Ostrov pokladů
Robert Louis Stevenson
Má to pomalejší rozjezd, ale jak se do děje víc dostane Silver, začne to být zábava. Zvlášť ke konci mě jeho kličky hodně bavily. A kapitán Flint ani nemusel v knížce osobně vystupovat, aby se z něj stala legenda. Mrtvola jako šipka k pokladu - tomu říkám pirátský majstrštyk. Johoho!
Jezero smrti
Václav Kroc
Podle mě jeden z nejlepších dílů série. Čistě z herního hlediska nemám v podstatě co vytknout. Těžcí protivníci v závěru se dají zvládnout, když najdete a pošetříte na ně ty správné předměty. (A tak to má být.) Já například celkem v pohodě zlikvidoval i závěrečného bosse, se kterým navíc ani bojovat nemusíte, když příběhem projdete šikovně. Samotný příběh by ale určitě šlo trošku doladit, některé odkazy působí docela chudě (včetně úvodu a finálních odkazů). Jinak opravdu super gamebook.
Stříbrná maska
Holly Black
Opět jsem se nemohl od knížky odtrhnout. Po dočtení ale zůstala určitá pachuť. Mám dojem, že si autorky v honbě za senzační pointou tentokrát nepohlídaly, aby to nezačala být už moc velká slátanina. Nevím, jestli ještě budu chtít číst poslední díl, ale když to vezmeme z té druhé stránky, tak by se aspoň mohlo zdát, že to nejhorší už bychom mohli mít tímto dílem za sebou a v posledním dílu se třeba zase hrdinové vrátí do Magisteria a třeba to ještě nějak solidně dopadne? Určitě bych to téhle sérii přál.
Čarodějův učeň
Otfried Preussler
Náhodou jsem si to nedávno koupil jako audioknihu, a i když jsem věděl, že je to nějaká fantasy klasika, nic moc jsem od toho nečekal. Úplně mě ale dostalo, jak je to dobré. Audiokniha je v podstatě dokonalá, Lukáš Hlavica celý příběh jakoby šeptá a má to opravdu neskutečnou atmosféru. Tak akorát strašidelné, napínavé a okouzlující od začátku až do konce. Jsem v pokušení si jít okamžitě koupit i knihu a celé si to přečíst znovu sám. Nepamatuju si, kdy jsem byl z nějakého jiného příběhu takhle nadšený. Doporučuju.
Ztracená říše
Václav Kroc
Parádní epická výprava, která končí největší gamebookovou řežbou všech dob. Asi ten závěr mohl být řešen trošku nápaditěji, ale oceňuji velmi "trpaslickou" atmosféru, ke které jistě patří i podobně monumentální bitvy.
Krvavá země
Václav Kroc
Asi nejslabší díl série plný (hlavně v poslední části) naprosto neřešitelných soubojů, kterým se nedá vyhnout. Docela mě vytočilo, když jsem musel podstupovat další obtížný boj, protože moje postava bez možnosti výběru neprohledala pobité nepřátele a musela se k nim pak vracet, protože jeden z nich měl klíč. Možná kdybyste za sebe házeli desetistěnkou místo šestistěnky, dalo by se to projít, ale asi i tak by to bylo nesmyslně těžké. (Myslím, že to příště zkusím.) Možnost střídat staré známé hrdiny Tuaka a Amara je dobré zpestření, ale ať budete hrát za kohokoliv, je bohužel navzdory i všem vašim dalším rozhodnutím stejně jisté, že vás nakonec rozsekají. A nejspíš k tomu dojde ještě i docela daleko před koncem.
Až za hrob
Dick Francis (p)
Moc dobrá detektivka se spoustou zajímavých postav. Opravdu dobře se to četlo, má to příjemný spád, pořád se něco děje, přitom to není žádná divočina. Poctivá klasika. Líbilo se mi, jak Francis zachytil hlavní postavu - malíře při práci na obraze. Zajímalo by mě, jestli Francis taky maloval, nebo jestli podobně prožíval psaní svých příběhů.
Aleš & spol.
Vojtěch Steklač
I když jsem fanoušek Boříka a jeho party, tak nemůžu úplně souhlasit s nadšenými komentáři tady, protože mi zrovna tenhle díl přišel dost slabý. Vadilo mi, jak tam všichni neustále lžou, skoro každá příhoda je v půlce narušená vzpomínáním na nějakou jinou příhodu, takže to je nějaké takové rozplyzlé. A navíc, přestože ty epizody dávají dohromady jeden příběh, jde to celé od nikud nikam. Když to skončí, nijak to nedopadne, jen prostě dojdou stránky. To je škoda, když už je ta knížka tlustá skoro jako sám Aleš.
Přístav volá
Jaroslav Foglar
Řekl bych, že to tehdy Foglar asi tak nemyslel, ale přátelství Jirky a Ládi v dnešní době nutně musí působit spíš jako homosexuální láska. Nevím, jestli by jinak někdo takhle dokola řešil, jak je jeho kamarád hezký, čistý a svalnatý. Nebylo by na tom nic špatného, ale dělá to zkrátka dojem, že je ta kniha o něčem jiném, než sama tvrdí. Druhá věc, co mi neseděla, je míra bídactví, které Jiříka zpočátku dost beznadějně obklopuje. Jako by jediný v celém městě, kdo za něco stojí, byl Láďa. To by nebyla moc hezká vizitka klučičího světa. Za mě tedy trochu rozpačité ***. Dobrá a napínavá místa tam ale jsou a Modrý život je určitě inspirativní, takže když občas přimhouříte oko, za přečtení to pořád stojí.
Smrt lorda Edgwarea
Agatha Christie
Mám rád televizního Poirota, tak jsem sáhl náhodně po jednom knižním provedení, ale přestože se to četlo hezky, cítím po dočtení mírné zklamání. U seriálů jsem neměl nikdy ani tušení, kdo by mohl být vrah, tady jsem si byl jistý v podstatě už od začátku. Jen šlo o to, aby se vyjasnilo, jak to přesně vrah provedl. Poirot byl přitom zrovna dlouho na špatné stopě, což pro mě poněkud nepotvrzovalo, že je to s jeho šedými buňkami tak slavné, jak sám pořád dokola opakuje. Tak nevím, asi budu muset zkusit ještě nějaký další díl, abych si o knižním Poirotovi udělal lepší představu.
Hoši od Bobří řeky
Jaroslav Foglar
Na začátku mi Rikitan přišel dost otravný. Proč se asi nebaví se svými vrstevníky a místo toho radši chodí po městě a vytahuje se na mladší? Říkal jsem si, co by mu asi řekly Rychlé šípy, kdyby na ně spustil, ať se přestanou toulat po těch jejich Stínadlech, že tam nic nezažijou, ať jdou radši do lesa skákat přes keříky a sbírat kamení do pytle na čas... Ale je to asi tak schválně trošku přestřelené, aby se to městských kluků na začátku dotklo a začali aspoň přemýšlet nad tím, jak žijou. Příběh, když se rozjede, je parádní a opravdu se asi málokdo ubrání tomu, aby ho to taky neinspirovalo k vlastním dobrodružstvím. A Zelená příšera mi samozřejmě nedala spát.