kristeen komentáře u knih
Ačkoliv autorka se patrně touto knihou snaží přesvědčit čtenáře o tom, že je se svou rolí emigranta sžitá, celek vyznívá přesně naopak. Kniha působí dojmem, že zůstává nadále na vážkách, zda tehdy udělala správně. Navíc snad výčtem známých jmen (a úžasnými historkami kolem nich) jakoby se snažila umenšit pocit vlastní nedůležitosti. Přesto, že hlavní hrdinka (tak jak se jeví v dopisech, deníkových záznamech i sebereflexí s odstupem času) příliš sympatií nevzbuzuje, jedná se o zajímavý pohled na události roku 1989.
Zajímavý příběh s mrazivým koncem, který jako by smazal všechno to dětské a naivní a nastolil řád skutečného života, před kterým se už nejde schovat jako před rodiči...
Trochu předvídatelná, trochu moc romantická a místy málo uvěřitelná, přesto však pořád přečtení hodná kniha.
Zjednodušit příběh na to, že zem jednou nasáklá krví si žádá přídavek, by bylo asi příliš patetické. Pozoruhodné je spíš to, jak zůstává mentalita lidí, žijících v malé rumunské vesnici, neměnná zejména v kontrastu s vývojem politické situace 20. století. I když vlastně - ta se mění jenom na povrchu. Uvnitř ji tvoří pořád ti samí. Obyvatelé Slobodzie ale stále v paměti uchovávají staré legendy a příběhy a ke vzniku nových je vždycky jen kousek....
Přehledný a čtivý text, velké množství fotografií. Jako základní seznámení s tímto staro-novým brněnským fenoménem zcela vyhovující.
Oproti svému zvyku jsem se neudržela a v kapitolách pohledem přeskakovala na další stránky - skvěle vystavěný příběh, vlastně příběhy různých životů, které se nakonec složí v ten jeden. Chronologická neuspořádanost dodává knize neuvěřitelné napětí a tajemství. A jsou to právě tajemství, nebo spíš tajnosti jejích postav, které je samé tíží a které nedají člověku spát, dokud neskončí na poslední stránce. Ani tam ho však nečeká žádná útěcha, spíš zjitřenost -
Jednoznačně jedna z nejlepších knih, co jsem za poslední dobu četla. O Londýně. O menšinách, které se ve světě neztratí i lidech, co jsou ztracení ve svém vlastním životě. O tom, jak se mikrosvět jedné ulice, jedné banky nebo jedné domácnosti dokáže změnit během krátké chvíle a hlavně o tom, jaký to má vliv na lidi, kteří v něm žijí...
Trochu problém mi dělalo se do textu začíst, ale zhruba po čtvrtině knihy mě příběhy nájemníků začaly pohlcovat stejně jako hlavního protagonistu Normana a nepustily mě až do konce. Takže jsi jdu koupit barvu a štětce...
Rozhodně nepostrádá napětí...ať už to klasické příběhové, nebo to erotické...čtenář balancuje na hraně znechucení a snahy pochopit skrytou vášeň hlavní postavy příběhu...až je nakonec donucen přijmout to jako fakt a nějak se s tím smířit...když už to všichni vědí...
Povídky vykreslují překvapivě přesný obraz skutečnosti let minulých i současných. Všechno tak jakoby na pozadí v podstatě všednodenních (patrně z velké části autobiografických) příběhů, které sice mohou na někoho působit poněkud vyšinutě, ale které jsou v podstatě úplně reálné. Neuvěřitelně svěží čtivý jazyk, vtipné dialogy. Stále jsem měla pocit, že to všechno tak nějak znám.
Prvních pár stran jsem váhala, zda pokračovat - přece jen až zbytečná hrubost a doslovnost mě v některých místech poněkud odrazovaly a podobných věcí už jsem četla desítky. Nicméně nakonec jsem - jelikož další strany jsem spolykala rychle - musela konstatovat, že je to opět skvěle napsáno. A vlastně zcela v duchu hlavní postavy. To, že se člověk v textu občas ztrácí, ho vlastně hrdince, tak nějak ztracené ve svém vlastním životě, přibližuje.
S odstupem času si plně uvědomuju hlavně to, jak intenzívně dokáže autor popsat přímořskou krajinu aniž by to bylo hlavním obsahem knihy (to mi také připomíná předešlý román 2666). Stále se mi vrací podoba bunkru na písečné pláži po setmění. Jakoby mimoděk tu vyvstává pomalu uhasínající atmosféra letoviska po sezóně, s níž kontrastuje napětí kolem hlavního hrdiny - hráče, propadlého do světa vlastních her, který se nebezpečně prolíná se skutečností. Na pozadí ospalé atmosféry graduje osudový souboj hlavního hrdiny, aby nakonec vyšuměl stejně jako moře, když olizuje vlnami písek.
Mám od této autorky mnohem radši romány a povídky. Výběr esejí a úvah má patrně čtenářům přiblížit pozadí vzniku některých z nich a zejména pak autorku samotnou. Namísto toho mi však přijde, že poněkud strhává auru, kterou jsem si kolem ní vytvořila...Nicméně text o řece Odře je skvělý a drobné cestovatelské črty nepostrádají vtip a nadhled autorky, jejíž dílo má sílu přepisovat historii (Pstruh na madlích).
Tak nějak se člověku chce pořád říct - tohle přece taky znám, trochu jindy a jinak, ale podobně...aneb knížka, co je blízká...až moc -
Pozoruhodná kniha - nevěděla jsem vůbec, do čeho jdu, a pod názvem Pražský hřbitov jsem si představovala něco docela jiného (asi něco jako Jméno růže v Čechách). Téma mě překvapilo a upřímně - sama bych si něco takového nevybrala. O to více překvapivé. Výborně sestavené, poutavé čtení, kde se neustále pohybujete na hranici mezi fanatismem a spiknutím. Tak trochu Vrtěti psem z 19. století...
Bohužel tady už to po pěti předchozích dílech začíná povážlivě skřípat - vysvětlující díl, ve kterém začnou vysvítat drobné minely, jichž se autorka dopustila. Kdo už se ve čtení HP dostane až sem, asi dílo nezavrhne, já pochopitelně taky ne - jen mi přijde, že je to škoda...
Rozhodne nelze tvrdit,jak se pise v uvodu,ze hlavnimi hrdiny jsou oni profesori z prvni knihy.Tahle kniha-jako celek-ma hrdinu bud bezpocet,anebo pouze jedineho,onoho tajemneho spisovatele Navzdory mistni i casove rozruznenosti se cloveku zda,jakoby prave on,jeho postava,mela v sobe všechny osudy tech druhych,bud zazite,nebo pouze z povzdali sledovane, stejne jako ty rasy v morske vode.A kniha ma vlastne porad takovy slany nadech,trochu pachut z neceho nevyrceneho,ale pritomneho,z ceho vas potom budou stejne jako hrdinu palit oci,protoze budete chtit porad vic a,vic koukat a otevirat pod tou vodou oci...
Uvědomuju si, že při čtení mě knížka chytla a bavila a přečetla jsem ji proto docela rychle. S odstupem času mám ale problém přesněji si vybavit detaily. Je to zkrátka taková rychlá oddychovka, která se ale časem vykouří z hlavy stejně jako tajemné postavy Podlondýna -
Naprosto brilantní, skvěle vystavené a napínavé od začátku až do konce. Napětí pomáhají vystavět detaily a nenápadné situace, stejně jako to, že čtenáři nejsou pohnutky hrdinů nikdy do důsledků vysvětleny a spoustu si může jenom domýšlet -
Anglická verze byla, musím přiznat, v některých momentech obtížněji srozumitelná, takže shlédnutí filmu bylo výhodou. I tak se ale autorovi nedá upřít smysl pro humor, který nestárne, ba naopak - v mnoha ohledech je už legendární.