Chceme to, co máte vy

kniha od:


KoupitKoupit eknihu

Pepys Road je obyčejná ulice v Londýně. Každý dům, který zde stojí, se během sto padesáti let stal svědkem různých osudů – viděl narození, lásku, samotu, zoufalství a smrt, dobře ví, jak vypadají rozmary Štěstěny, co je bída a co rozmařilý přepych, zažil léta tučná i hubená. Román vypráví příběh obyvatel této ulice a líčí, jak do jejich osudů zasáhne celosvětová finanční krize. A spektrum postav je velmi slibné: bankéř Roger, starousedlice Petunia, trafikant Ahmad a jeho bratři, původem z Pákistánu, polský zedník Zbigniew, maďarská chůva Matya, mladičký fotbalový zázrak, Senegalec Freddy, dopravní kontrolorka Quentina, performer Smitty a další. Všichni mají co skrývat, všichni mají co ztratit. Jak se zachovají, když jednoho dne někteří objeví v poště pohlednici svých vlastních dveří se vzkazem CHCEME TO, CO MÁTE VY? Jak se jejich život změní pod tlakem neúprosných změn? Kniha Johna Lanchestera navazuje na tradici anglické společenské satiry a představuje vytříbenou ukázku klasického románu....celý text

https://www.databazeknih.cz/img/books/20_/203119/big_chceme-to-co-mate-vy-Dpt-203119.jpg 4.5119
Žánr:
Literatura světová, Romány

Vydáno: , Odeon
Originální název:

Capital, 2012


více info...
Nahrávám...

Komentáře (34)

Kniha Chceme to, co máte vy

iška
27.12.2021

Obyvatelé jedné ulice a každý si prožívá svůj vlastní příběh. Bylo to rozhodně zajímavé čtení.

kusma
27.01.2021

Zajímavá kniha z multikulturního Londýna. Čtivě popsané osudy postav z různých koutů světa, různých společenských vrstev. Jen se mi zdálo, že západní společnost schytává trochu moc kritiky, oproti dobrákům z východu a třetího světa. Nic a nikdo není černobílý, a to mi zde přišlo představeno.
A přiznávám se, že doslov mi přišel zbytečný. Myslím, že vysvětlovat knihu snad není potřeba a poučovat čtenáře snad taky v nějakém doslovu není třeba. Kniha je hodná přemýšlení, o dnešním světě, který opravdu bohužel není spravedlivý... ale tyto úvahy si každý může mít s jakýmkoliv závěrem. A po této knize se jich chvíli nezbavíte.. Mám to úplně chuť vykřičet, ale to do hodnocení knihy nepatří. Je to spíš takový hořký bonbonek.

Tak ještě citát, co mě pobavil:
"Zastával filozofii, že pokud je chlap čistý, po finanční stránce solventní a není docela šereda, už tohle ho kvalifikuje mezi horních třicet procent mužského pokolení."


Dani25
05.09.2020

Veľmi zaujímavo popísaný život jednej ulice v Londýne. Žijete život s ľudmi, bývajúcich v tejto ulici a máte pocit, že ste súčasťou každej rodiny. Sú rôznej národnosti, náboženského vyznania a všetci majú svoje osobité starosti.

vesihiisi
10.07.2020

"Chceme to, co máte vy" je velmi čtivá kniha, která dokáže čtenáře velmi rychle vtáhnout do děje. Zajímavé téma, zajímavé postavy, zajímavé dějové zvraty a pro mě docela nový pohled na Londýn. Jen ta pointa člověku dojde dřív, než autor předpokládal... Ale rozhodně doporučuji :)

jiri77
02.04.2020

Hodně dobrý společenský román,který nás zavede do jedné londýnské ulice. Skvělé napsané příběhy lidí ,které postupně ovlivňuje společenské postavení a hlavně peníze. Kniha se mi četla velmi dobře a hodně mě bavila.
Akorát ten doslov mi přišel z mého pohledu trochu mimo a ke knize mi moc nesedl.

miso98
02.03.2020

Za mna priemerne hodnotenie. Slubne rozbehnute, niekolo nezavislych putavych pribehov ktore maju 1 spol. menovatela (ulicu Peppys Road) . Od kampane "Chceme to co mate vy" som cakal nejaku dramu, zapletku, rozuzlenie - avsak v podstate nic sa neudialo, cize zaver sklamanim pre mna ... ale multikult. Londyn a roznorodost pribehov - toto ma velmi bavilo.
Este zaujimavost: v Doslov-e pisaneho r.2014 hovoria o Londyne/UK ako o mieste so silnejucimi snahami odclenit sa od zvysku Europy, od prilevov mimoangl. prac.sily. A v 2020 tu mame Brexit n progress..

Solette
15.01.2020

Výborné!

marlowe
03.01.2020

Dlouho mě to HODNĚ bavilo, protože autor si vyprávění doslova užívá a za brilantní jazykovou stránku si zaslouží čistých 100%, ne-li víc! Jenže s blížícím se koncem se najednou začaly dostavovat známky únavy. Z toho množství slov a z autorova vědomého popření klasické křivky výstavby dramatu, kdy se děj, přes obligátní "krize" a "peripetie" nějakým způsobem vyvíjí a následně vtéká do finálního rozuzlení, případně vrcholí očistnou katarzí. Kniha je totiž psána (aniž bych to myslel jakkoli pejorativně) stylem "nekonečných seriálů" neboli metodou "napíšu klidně dalších 10.000 stránek, jestli chcete" – samotné izolované příběhy, z nichž je kniha složena, určitý vývoj samozřejmě mají, ale jako celek připomíná román ze všeho nejvíce mohutnou, pomalu se valící řeku bez začátku a konce…
Přesto pěkných (a zasloužených) 80%.

1