Macocha přehled

Macocha
https://www.databazeknih.cz/img/books/19_/199161/bmid_macocha-rYV-199161.jpg 3 156 156

Nový, bezpochyby nejosobitější a nejosobnější text Petry Hůlové prakticky rezignuje na vyprávění příběhu a v mnoha ohledech překračuje četná tabu dosud v literatuře ctěná. V monologu autorky, která se bez ohledu na počáteční ambice stane úspěšnou spisovatelkou druhořadé literatury, kráčíme od jednoho bolestného zauzlení k druhému: od rozpadu manželství, přes milostně-nenávistný vztah k vlastním dětem, které jí ani v dospělosti nedokáží odpustit, až k reflexi vlastní tvorby. Reálné se zde stýká s představami a jen zvolna hledáme nitky, podle nichž se ve spleti košatých obrazů dobíráme toho, co je příčinou a co následkem, co neotřele žitou skutečností a co alkoholovým excesem. Tématům, kterých se zde autorka dotýká, se v životě vyhne málokdo. Zřídka je však někdo vyřkne s tak bezohlednou upřímností, s tak jasnou rezignací na konvence a s tak omračujícími jazykovými schopnostmi.... celý text

Můj komentář

Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Macocha. Přihlašte se a napište ho.


Nové komentáře (42)

Petra1324
17.02.2024 5 z 5

Spoustu a spoustu alkoholu. Nebo čouda hodně dobré trávy a na zakousnutí konopné koláčky, a už to jede. Jedna myšlenka střídá druhou, jedno ani nedomyslíš a už jedeš na další fantasmagorickou představu. Nestíháš sledovat chod svých myšlenek, ale vše pečlivě zapisuješ. Jako Hůlová.
Něco jsem nepochopila, jako u Kerouaka, něco jsem nestíhala jako u Jerofejeva, nápaditá přirovnání a neobvyklé slovní obraty jsem obdivovala, jako u Bukowského. Nekonečná souvětí, tak to je kapitola sama pro sebe. Životní moudra a zkušenosti mají hlubokou poetiku.
Četla jsem v pozdních nočních nebo brzkých ranních hodinách, tak jsem často u knihy usínala. Takové mikrospánečky to byly, a zdály se mi různé věci. Pak jsem sama nevěděla, zda jsem to četla nebo zda to byly mé sny. Některé odstavce jsem musela číst znova. Některé člověk pochopil až po dvojím trojím přečtení. Člověk se jen čtením dostával do podobných stavů jako vypravěčka.
Líbily se mi názvy knih, které autorka – hlavní hrdinka píše. Nápaditý kontrast mezi jejím žitím a její tvorbou.
A kdo byl ten slavný T. K. a jeho Klára?
Více mne bavila druhá polovina knihy, k té se musel člověk pracně pročíst, ale stálo to za to. Dávám 90 procent.

"Autor trápí sebe a čtenáře a autora zase utrápený kritik, kterého už trápení se nebaví, a tomu se říká čekání na velký český román.“

„A to je nefér, že slovo brak lidé nechápou jako příběh negativ, kdy šťastné vyhlídky dávají vale zlým koncům, které žijeme, a ještě si o nich číst, ale brak že chápou jako špatnost, jako brajgl vrak literatury, co ztroskotala, a to i lidé, kteří brak čtou, a to se pozná tak, že mu raději než brak říkají oddechové čtení.“

„Nejlépe drží rodina, kde mezci v kole tlačí bez keců kolotoč rumpálu, z jakéhosi „dole“ tahají kýble se stavebním materiálem a stavba rodina tak utěšeně roste a okna se jí neustále otáčejí za sluncem.“

„Muž se párkrát stavil i od té doby, co tu nebydlí. Přišel s náručí modrých tašek Ikea a kdeco si do nich naládoval. Všechny věci výhradně jeho, většinou nevysoké tržní a vysoké vzpomínkové hodnoty. Kromě knih i všelijaké svícínky z cest, sošky, tabatěrky, pivní sklo s výjevy a motivické textilie.“

„Říká se tomu těšit se na svou vlastní smrt. Když to hlavní, čeho se jeden nemůže dočkat, je pátek, padla po pracovním týdnu, a plynule navazuje těšení se na ten další pátek, a smrt to je takový Velký pátek před víkendem, který nikdy nekončí.“

„Devadesát procent dobře míněných poznámek svým dospělým dětem dobrá matka holt spolyká.“

Péťa1950
04.11.2023 5 z 5

Tak jako u jiných knih autorky jsou komentáře rozporuplné. Část čtenářů knihu odsuzuje, druhá část přijala mistrovství zacházení se slovy a tvoření textu. Obsah je jasný, průřez životem probíhající v mysli alkoholičky. Směs skutečnosti a blouznivých představ. Mistrovství autorky vrcholí poslední kapitolou. Úplný rozklad osobnosti. V hlavě zůstává pravdivá myšlenka, kdo je k léčbě přinucen, ten se nevyléčí.


engelbert
09.05.2023 2 z 5

Přišlo mi to jako terapeutický deník v odmašťovně. Nechápu proč by mě to mělo zajímat. Bohužel není jasné, jestli hospitalizace spojenými sílami dětí a partnera je definitivní zrada, nebo stéblo, kterého se tonoucí chytá. Dle anotace autorka překračuje četná tabu literatury. No, když mi při slavnostní večeři v restauraci naserou do talíře, tak nepochybně budou tabu překročena, ale tleskat jim asi nebude proč.

všechny komentáře

Související novinky (0)

Zatím zde není žádná související novinka.


Citáty z knihy (0)

Zatím zde není žádný citát z knihy.


Kniha Macocha v seznamech

v Právě čtených4x
v Přečtených207x
ve Čtenářské výzvě21x
v Doporučených2x
v Knihotéce74x
v Chystám se číst74x
v Chci si koupit12x