Koupit Ekniha zdarma Antikvariát

Nový, bezpochyby nejosobitější a nejosobnější text Petry Hůlové prakticky rezignuje na vyprávění příběhu a v mnoha ohledech překračuje četná tabu dosud v literatuře ctěná. V monologu autorky, která se bez ohledu na počáteční ambice stane úspěšnou spisovatelkou druhořadé literatury, kráčíme od jednoho bolestného zauzlení k druhému: od rozpadu manželství, přes milostně-nenávistný vztah k vlastním dětem, které jí ani v dospělosti nedokáží odpustit, až k reflexi vlastní tvorby. Reálné se zde stýká s představami a jen zvolna hledáme nitky, podle nichž se ve spleti košatých obrazů dobíráme toho, co je příčinou a co následkem, co neotřele žitou skutečností a co alkoholovým excesem. Tématům, kterých se zde autorka dotýká, se v životě vyhne málokdo. Zřídka je však někdo vyřkne s tak bezohlednou upřímností, s tak jasnou rezignací na konvence a s tak omračujícími jazykovými schopnostmi.... celý text

Novely Literatura česká

Vydáno: 2014 , Torst
více info...

04.08.2025

haki34

hej co tohle jako bylo ? přímá účast na delíriu...nečetla jsem si anotace, kniha mi náhodně přišla pod ruku...a čekala jsem teda všechno ostatní, než jsem dostala...
obálkou počínaje...vyvolává takové nepříjemné, tísnivé pocity, že ani nemáte chuť knihu vzít do ruky...a pak ji vezmete, otevřete a pochopíte, že takto teda ne..tohle není počteníčko na dobrou noc ! aková směsice, slovní průjem myšlenek hlavní hrdinky, držící jakousi lajnu, která nám zůstává skrytá, ale Petra vytrvale řetěží věty a slova a světe div se, nějaký smysl to dává (ale pořádně zvrácený)...hnus a bída...ale zarazila mě jedna věc - jelikož jsem právě dočetla i Nejvyšší kartu - spisovatelka, v mládí vztah se známým autorem, 2 děti - syn a dcera...od Judity jen krok k Justýně... a Ondra či Tomáš - vem to čert... nějak hodně společných bodů. Všiml si to ještě někdo ? jako kdyby Macecha byla alter egem, trosečkou Sylvie Novak...
Depresivní, náročné, drsné čtení...vulgarismů nepočítaně, srážející samotný obsah ještě o level níž. Halucinace, sex, chlast, špinavý koberec je to pomyslné dno ? nebo to lze spadnout ještě níž ?
Zvláštní zážitek. Náročné na pozornost, na čtení. Směsice hnusu a lítosti. Ale jak už napsal někdo přede mnou - jak se člověk do Petřiných knih začte, nějak nemůže přestat... i když by nejraději knihu zavřel a uklidil do papíru třeba..nebo z okna...