Koza3 komentáře u knih

Tahle sbírka byla o třídu lepší než její předchůdce. Povídky byly zajímavější, zábavnější, pointa byla poučnější. Názvy povídek měly často dvojsmysl a když jsem nějakou dočetl, zamyslel jsem se znovu nad jejím názvem a usmíval se radostí. Nejoblíbenější povídky Nákup, kdy jsem si představoval sám sebe jako nasraného důchodce v supermarketu, O slušném taxikáři, která mě donutila zamyslet se nad pražským přízvukem, který se u mě rodí nebo Dvojí vidění, která mě vtáhla do děje ve švédsku tak, až se mi dělaly omrzliny na palcích.
Přemýšlel jsem, zda v rámci čtenářské výzvy zařadit knihu pod českého autora, ale rád bych se ještě na nějakou tu češtinu vrhnul, proto řadím jako kniha pod 200 stran.

2 09.03.2016

Jako oddechovku po náročnější literatuře jsem zvolil povídkovou tvorbu, kterou jsem tak i zařadil v rámci Čtenářské výzvy. Povídky Z.Svěráka mi doporučila manželka a musím říct, že některé jsou vypečené. Byly tam záchvěvy špičkových momentů a zároveň podprůměrné pointy některých povídek. Proto hodnotím průměrnými třemi hvězdami. Co mě překvapilo byly sprostá slova a občas i lehká či střední erotika! Já měl vždycky pana Svěráka v šuplíku bez sprostých slov s čistotou slova, proto mě povídky mile překvapily. Teď se pustím do Nových povídek, tak uvidíme, jak dopadnou tyhle :-)

1 26.02.2016

Přečteno v rámci čtenářské výzvy - kniha mého dětství. Jedná se v podstatě o první knihu, kterou jsem v životě četl a vždy jsem na ni rád vzpomínal. Když jsem ji po mnoha letech přelouskal, uvědomil jsem si, že tady vznikla moje touha po dobrodružstvích a zájem v templářském řádu a jeho tajemstvích. Že tady jsem začal rozlišovat rozdíly mezi blondýnkami a brunetami :-) A mnoho dalších aspektů, které jsem si jako dítě odnesl do dalších let. Další čtení mi přineslo usměvavé momenty a chvilky nostalgie. Trošku skepticky jsem se díval na některé naivní situace v knize, ale je to kniha pro mládež, proto jí leccos odpustíte. Zaujalo mě, jak je kniha i 40 letech od vydání stále čtivá a aktuální. Chvílemi jsem měl pocit, že čtu knihu vydanou před rokem. Určitě stojí za přečtení nejen mládežníkům, ale třeba i těm, kteří by se rádi dozvěděli něco o templářích a třeba rádi hledali jejich poklad... třeba v Polsku ;-)

4 23.02.2016

Triatlon válečné literatury jsem ukončil tímto osobitým vyprávěním druhé světové války. Bitvy o Peleliu a Okinawu jsem jako laik neznal. Znám ty hlavní bitevní vřavy spíše z her a filmů, ale hrůzy války mi nebyly nikdy po chuti. Historické memoáry taky moc nemusím, ale když mi byla doporučena a zapůjčena tato kniha líčící válku z pohledu první osoby (FPS :-)) pustil jsem se do ní a nebyl jsem zklamán. Myšlenkové pochody obyčejného pěšáka jsou doplněny základními fakty o bitvách a americké armádě obecně. Občas jsem kroutil hlavou, protože mi přišlo, že hlavní protagonista je takový ten správný mariňák, který má prozíravost generála, všechno ví a nikdy se nemýlí, ale po pár řádcích vysvětluje jak si málem nadělal do gatí, což jeho postavu stylizuje do pochopitelného postoje. Byla to moje třetí kniha v řadě, která se víceméně týká válečných konfliktů a musím říct, že mi bohatě stačilo. Dám si zase nějakou knížku o lásce :-) Rozhodně je potřeba přečíst něco podobného, abychom si uvědomili, že válku opravdu nechceme. I když se s mottem osobně neztotožňují, přijde mi jako věčné zakončení komentáře, proto mi dovolte parafrázovat konečnou myšlenku knihy: Pokud je ti země dobrá abys v ní žil, je ti dobrá abys za ni bojoval.

1 15.02.2016

První světová válka je pro mě mnohem větší záhadou než ta druhá. Nezažil jsem to a ani kolem mě nebyli pamětníci, kteří by na krutosti této války vzpomínali. Na západní frontě klid mi tento nedostatek doplnila. Vyprávění obyčejného německého vojáka, který se zajímá o své kamarády a o to aby přežili, řeší jak se správně plazit, aby nedostal kulku do zadku, mi přiblížilo atmosféru tohoto konfliktu dokonale. Detailní popis vojáků, kteří umřeli na následky nádechu plynu, který byl stěžejní zbraní této války, byl brutální. Kniha se snaží předat poslání toho, že obyčejný voják moc nechápe důvody války. Taktéž se snaží přiblížit to, že jednou narukovaný voják už se nikdy nemůže stát civilem, protože obyčejný život mu byl odepřen a už není cesty zpátky jak se do něj dostat. Obzvláště to platí pro dospívající vojáky, kteří se nemají k čemu vracet. Zničení osobnosti bylo klíčovou charakteristikou tohoto díla. Celkově hodnotím jako opravdovou kvalitní klasiku, ale nezanechalo to ve mě větší šrám či potřebu zamyšlení. Nejsem necita, ale nějak jsem se do postoje hlavního hrdiny vžil a nepřišlo mi to všechno běsnění jako něco neobvyklého. Proto hodnotím lehkým nadprůměrem.

2 21.01.2016

Naprosto dechberoucí. Přiznám se, že před přečtením této knihy jsem měl mizivé znalosti o situaci na Korejském poloostrově. Věděl jsem, že jedna Korea je ta "lidová" a druhá ta demokratická, ale měl jsem problém říct, která je která. Taktéž jsem věděl, že Spojené státy tam bojovaly v minulém století válku, ale nějak se jim to nepovedlo. Tahle knížka mi přiblížila zemi na druhé straně světa a dala mi jasně najevo, jak se tam věci mají. Příběh Sina je naprosto grandiózní a doplňkové informace o politické situaci jsou perfektně vnořeny do příběhu tak, aby čtenář pochopil celý koncept. Už se mi to všechno složilo do jednoho obrázku (dnes ráno jsem náhodou koukal na epizodu MASH a chápal jsem skryté vtípky na korejskou kulturu :-)) a nedokážu pochopit, jak je možné, že v dnešní době existuje země jako KLDR diktovaná Kimovou dynastií. Včera jsem viděl v televizi, že Kim Čong-Un si hraje s vodíkovou bombou a rád si je testuje v okolí své Země. To je naprosto nepřípustné a doufám, že odveta Japonska a USA bude rychlá a situace v KLDR se co nejdříve změní. Doporučuji všem přečíst, poté se budete na místí asijské přistěhovalce dívat trošku jinou optikou.

1 07.01.2016

První část jsem louskal celé léto, ale tu druhou jsem sjel během pár týdnů. GRRM opět nezklamal a předložil nervy drásající román plný napětí a zvrácených úchylů. Ti, kteří byli dříve hrdiny se stali odpadlíky a naopak. Nemůžete se spolehnout na žádnou postavu a může Vás kdykoliv překvapit. Škoda, že si GRRM udržel potřebu zabíjet oblíbené postavy. Přečetl jsem co přečíst šlo a teď musím čekat na další omamné eposy. Snad se v příštím roce dočkám.

1 27.12.2015

Jelikož jsem to slupnul jako jednu knihu, tak nebudu hodnotit Hostinu pro vrány jedna a dvě, ale jako celek. Až konečný doslov autora mi vysvětlil, proč je kniha tak "nudná". Některá dobrodružství se do něj prostě nevešly, ale mohl alespoň zvolit některého z hlavních protagonistů, kteří jsou mi sympatičtí. Chápu, je to věc vkusu, někdo má Sansu nebo Samwella rád a těší se na jejich postup v knize, ale mě zajímal nejvíc Jon Snow, Tyrion, Daenerys a další. Zajímavé příběhy byly lannisterských dvojčat, ale i přes to musím hodnotit jako takovou tu knihu, která Vám dá pocit zbytečnosti. Celá kniha mohla být mnohem kratší, ale pravda, že jsem teď nažhaven na Tanec s draky, protože očekávám smršť :-) Nechci se stát tím fanouškem, který pachtí po další knize a řvou na Martina, aby to rychle dopsal, to ne. Tahle sága je o trpělivosti a tisíce strano, které jsem do ní investoval jsem naposledy zažil v Duně, kde taky nebyly všechny knihy totální odvaz, ale dal jsem je a teď na ně hledím jako na kompletní ságu. Dobrá :-) Tak jsem si vysvětlil sám sobě, proč si zaslouží tři hvězdy, ani o jednu víc, ani jednu míň.

03.07.2015

Knihu mi doporučil můj scifi bratr, což je štempl sám o sobě, takže jsem se vesele pustil do čtení. Po několika stranách jsem přemýšlel co to mám vlastně v ruce? Připadalo mi to jako Jméno růže od Eca, které jsem po pár stranách odhodil kvůli přílišné popisnosti. Vydržel jsem to, dostal se přes to a udělal jsem dobře. Po několika dalších kapitolách mě příběh začínal vtahovat a nepustil až do posledního listu. Pravda, že u popisných pasáží jsem přestával dávat pozor, protože jsem si potřeboval trošku odpočinout, ale některé líčení nechutných situací mi zůstanou navždy vypáleny v mozku. Nechci spojlovat, protože každá trošičku důležitější postava či druh má v knize své opodstatnění a vytváří neuvěřitelný ekosystém. K čemu přirovnat? Nevím. Steam-punk, scifi či fantasy? Je to podobné jako u Zaklínače, kdy nevíte zda se jedná o scifi či fantasy. Trefné porovnání tu napsal někdo v jiném commentu, že v tom vidí Half-Life 2 :-) Každý v tom asi uvidí svoje a pokud přelouskáte všech 600 něco stran zůstane ve vás pach po zkažených citrónech :-)

1 30.03.2015

Knihu jsem po několika doporučení dostal do rukou a vzal jsem si ji na dovolenou na Srí Lanku. Neprohloupil jsem, protože na těch pár dní na pláži byla úplně ideálním čtivem. Od první strany jsem to zhltnul za cca deset dní a ženu se sehnat další knihy J.Jonassona. Příběh děduly, který se do ničeho moc neplete ale zároveň ovlivňuje chod světa je naprosto báječný. Před pár dny jsem koukal na Járu Cimrmana a koukám, že každá země má svého Forresta Gumpa :-)

6 20.12.2014

Ufff, tak ta mi dala zabrat. Četl jsem ji několik měsíců, ale vydržel jsem až do zdárného konce. Nejde o to, že by kniha byla nudná nebo špatně čitelná, ale jedná se o hodně informací, které jsem nebyl schopen v kratším časovém úseku vstřebat. I tak si bohužel spoustu zajímavostí nepamatuji. Každopádně kniha je opravdu historie téměř všeho a pokud nejste náboženští fanatici, tak doporučuji tuto populárně vědeckou knížku přelouskat. SPOOOOUSTA zajímavých informací o naší planetě a nastínění toho, jak jsme se sem mohli dostat. Zaškrtnul jsem si spoustu pasáží, které si čas od času přelouskám znovu, abych žasnul nad kouzlem lidstva. Za mě 75%

3 16.11.2014

Tak po mnoha doporučeních jsem se pustil do této sady povídek a neprohloupil jsem. Na úvod do Dickovy tvorby je to ideální kandidát. Všechny povídky měly stejné jádro. Total recall byla pro mě tou nejočekávanější. Filmovou adaptaci jsem viděl asi desetkrát, ale Arnieho jsem si do té knižní promítnout nedokázal. Nebylo ani potřeba, protože povídka si bere opravdu jen ten základ vštěpování umělých vzpomínek. Každá povídka měla nepředvídatelný zvrat, za což klobouk dolů. Některé, hlavně Víra našich otců, jsem musel po přečtení googlit, protože jsem nedokázal pochopit co je vlastně pointou. Otevřené konce mám rád, ale zároveň nesnáším, když si nedokážu udělat závěr. Číst tyhle povídky v době jejich vzniku, tak asi nemusím LSD brát, protože by mi halucinace navodilo samo jejich čtení. Super, doporučuji a těším se na další povídky a knížky.

1 04.08.2014

Naplňující kniha, která donutí muže přemýšlet nad tím, nad čím mnohdy jen mávne rukou nebo si nechce sám připustit. Jedná se o Cestu s velkým C, proto není kniha nějakým návodem, který si člověk přečte a jeho život se od základu změní. Je potřeba učinit důležité kroky ve svém životě a nalézt na své životní pouti to, po čem ve skrytu duše toužíte. Dávám 4 hvězdy na super zpracování.

1 08.06.2014

Po několika dlouhých letech jsem si vzpoměl na fenomén zvaný gamebook. Po chvíli googlení jsem narazil na sérii Lone Wolf a koupil si tento sedmý díl. Neprohloupil jsem a mám chuť běžet do antikvariátu a sehnat si celou sérii. Nostalgie na mě dýchla, když jsem po třetí zapíchl tužku do jedničky a měl jsem sto chutí mlaštit knížkou o zem :)

O více jak dva roky později jsem se k Hradu smrti dostal znovu. Sjíždím celou sérii a lze nyní porovnat vůči ostatním dílům. Tento je slabší než předchozí. Proč? Protože Vás hodněkrát naštve :-) Chybí mi tady mapa, sice máte mapu světa, ale nemáte mapu lokace, tedy hradu smrti. To není takový problém, máte přece fantasii. Pak mě štvaly úmrtí, které byly vyloženě natruc. Autor Vás chce vytočit a zabíjí Vás v nesmyslných situacích. I přes to, že máte různé schopnosti, které by měly vycítit přítomnost nebezpečí...ne...prostě chcípni. Co mě dožralo je, když získáte to, pro co jste přišli a pak si zlomíte vaz skočením z útesu.... Joe, no tak! Každopádně pořád zábava a jdu do dalšího dílu... i když to prvotní nadšení při startu maratonu už lehce opadá ;-)

1 04.05.2014

Tak po slabším prvním díle Bouře mečů jsem příjemně překvapen. G.R.R. mě svým antiklišovským způsobem "práce" s hlavními hrdiny už přestal překvapovat, ale o to více žasnu nad spojitostí všech událostí ať už čtete Jonovu kapitolu ze zmrzlé Zdi nebo Aryino putování napříč celým Západozemím. Snažil jsem se na některých webech osvěžit si paměť předešlých knih a narazil jsem na jeden mega spoiler, který mě teď během čtení nahlodává. Už to nikdy neudělám, ale jelikož je teď velké haló kvůli televizní 4.sérii, tak se spoilerům sakra těžko vyhýbá.

Motto "Strach seká hlouběji než meče" se stává i mým mottem :-)

15.04.2014

Musím trošku podhodnotit, protože oproti předchozím knihám tahle nepřináší nic moc nového. Příběhy všech hrdinů se zase o kousek posunou, někteří se skoro setkají, ale přišlo mi to trošku telenovelní zpracování. Kvalita slova se drží pořád na vysoké úrovni, ale kladu si otázku, zda se autor trochu necyklí a nesnaží se s každou knihou napsat více a více řádků jen proto, aby to byla pořádná fantasy bifle. Pravdou na druhou stranu je, že Bouře mečů by se měla hodnotit jako celek, tedy včetně druhého dílu. Ten právě louskám, takže třeba dostane ultimátní hodnocení a kvalita svazku tak rázem stoupne :-)

1 18.03.2014

Tak tohle byla jedna z prvních životopisných knih, které jsem kdy četl a určitě jsem nešlápl vedle. Arnie popisuje velice vtipně a srozumitelně své životní kroky a rozhodnutí. Člověk ho konečně vidí i jinak než jako mašinu v Terminátorovi nebo hromadu svalů v Barbarovi Conanovi. Arnie je neuvěřitelně vnímavý člověk s obrovskou vůlí a chutí poznávat nové věci, což ho taky dostalo tam kde je. V knize se nebojí poukázat na prasárny, které v životě provedl, ale jak sám říká, ničeho nelituje a kdyby se mohl vrátit v čase, udělal by je znovu. Poslední kapitola je takové shrnutí, obsahující Arnieho deset pravidel, která vřele doporučuji. Trošku mi připomínají 4 dohody :-)

3 05.02.2014

Zajímavý příběh, ale neoslovil mě tak jako Alchimista nebo Veronika se rozhodla zemřít. Putování P.Coelha bude pro mě určitě zajímavější za pár let... na některé knihy může být člověk mladý nebo nemoudrý a to jsem cítil při čtení této knihy. I P.Coelho popisuje sám sebe v knize jako učence, který vykonáním své pouti a nalezením svého meče jaksi "dospěje" do dalšího stádia života. Zkusím se do knihy pustit znovu za deset let a třeba se mi zalíbí více :-)

1 17.09.2013

Popis pekla a jeho fungování bylo prostě úžasné. Délka knihy na mě působila odreagováním před další biflí. Nelze říci, že se jedná o nejlepší dílo TP, ale jedná se každopádně o klasickou Pratchettovu sypačku vtipů a mouder.

24.06.2013

Kniha sumarizuje Čtyři dohody a přidává další. Měl jsem štěstí a navštívil i představení Jaroslava Duška, které mi zážitek z knihy ještě prohloubilo. I přesto, ale musím říci, že Čtyři dohody byly pro mě něco uchopitelného a možná i praktického, ale Pátá dohoda byla už hodně ezoterická a neuchopitelná. I když se autor snaží vysvětlit ji jednoduše a předat čtenáři v co nejrozloženější formě, tak byla pro mě nadčasová. Možná, že až se k ní za pár let vrátím, tak to uvidím jinak.

1 12.06.2013