Útek z tábora 14
Blaine Harden
https://www.databazeknih.cz/img/books/14_/142975/bmid_utek-z-tabora-14-epM-142975.jpg
4
1016
211
Neuveriteľný príbeh muža zo Severnej Kórey o strastiplnom putovaní za slobodou. Politické väzenské tábory v Severnej Kórei fungujú dvakrát dlhšie ako Stalinove gulagy a dvanásťkrát dlhšie ako Hitlerove koncentračné tábory. Doposiaľ sa nepodarilo ujsť žiadnemu z tisícov väzňov, ktorí sa v severokórejských táboroch narodili a vyrástli. Žiadnemu, s výnimkou Šina Tong-hjoka. Blaine Harden v knihe Útek z tábora 14 vynáša na svetlo temné tajomstvá Severnej Kórey, ktorej despotický totalitný režim podkopávajúci ľudského ducha jej obyvateľov nemá na svete obdobu. Vďaka Šinovmu svedectvu o jeho uväznení a neuveriteľnom úteku majú čitatelia konečne možnosť nazrieť za nepreniknuteľné múry a ostnatý drôt – Šinovými očami hľadíme na matku, s ktorou súperí o jedlo, na dozorcov, ktorí sa z chlapca snažia vychovať donášača, a stávame sa priamymi svedkami popravy Šinovej matky a brata. Hoci meno neslávne známeho „Milovaného vodcu“ Kim Čong-ila zarezonovalo vo všetkých krajinách, Severná Kórea zostáva odrezaná od zvyšku sveta aj po tom, ako sa vlády ujíma jeho tretí syn Kim Čong-un. Čoraz menej cudzincov smie vstúpiť na severokórejskú pôdu a len zopár šťastlivcov sa smie tešiť z privilégia opustiť hranice svojho rodiska. Severná Kórea trpí hladom, krivká o žobráckej palici a naháňa strach celému svetu arzenálom atómových zbraní. Je tiež miestom, kde láska a ľudské práva sú dva rovnako neznáme pojmy. Približne dvestotisíc väzňov si odpykáva celoživotné tresty v politických väzenských táboroch. no vláda Severnej Kórey existenciu týchto táborov aj napriek jasným záberom z vesmírnych družíc tvrdošijne popiera. Hardenovo hrôzostrašné rozprávanie odhaľuje nepoznanú dystopiu a sústreďuje sa na výnimočného mladého väzňa, ktorý prežil prvú štvrtinu života v najtvrdšom väzení najprísnejšie stráženého štátu. Útek z tábora14 ponúka čitateľom dosiaľ nevídaný pohľad do najhlbšieho vnútra vari najzúfalejšieho národa na Zemi. Odvíja sa pred vami príbeh o vytrvalosti a odvahe, o neutíchajúcej nádeji a túžbe žiť slobodný život. zdroj: Martinus... celý text
Literatura faktu , Biografie a memoáry
Vydáno: 2012 , Tatran (Bratislava)
Originální název:
Escape from Camp 14 , 2012
více info...
Přidat komentář
Díky této knize, jsem tak trochu poznal, jak se žije v KLDR. Že se to děje ještě v dnešní době, je strašné! Knihu mohu jenom doporučit.
Svědectví o životě v severokorejském táboře podané mladíkem, který znal pouze pravidla tohoto tábora. Výborně prokládané fakty o S. Koreji. Autentické, čtivé, naprosto šílené.
Sinovy popisky života v severokorejském táboře,kde vládne diktatura a vše se řídí nesmyslnými pravidly,určitě stojí za přečtení.
Stejně jako mi trvalo číst příběh plný krutosti skoro týden, autorovi a spolupracovníkům na této knize trvalo přemluvit Sina, aby vůbec vznikla .
Záleželo na jeho souhlasu. Nakonec po devíti měsících napjatého čekání řekl ano a článek z novin se stal obsáhlým příběhem, který zaujal miliony lidí po celém světě. Sin jako jediný utekl z pracovního tábora. jizvy nemá jen na duši, jsou to vzpomínky na mnohaleté mučení, zločinů na lidech a zabití jeho matky a bratra, které udal sám, protože byl matkou odmala týraný. Hlavně však si při pohledu na sebe vzpomene , jak na tom byla jeho psychika. Bál se skoro všeho, cizí lidé nebyli výjimka.
Důležité svědectví o tom jaké podmínky ve skutečnosti vládly v těchto táborech je doloženo nejen slovy , ale i fotografiemi zachycující Sina se spisovatelem a praktiky mučení .
Drsný příběh nejen o politickém dění.
Kniha rozhodně zaujala a velmi rychle ubýhala. V knize se střídá Sinův příběh a dovětky o Korey za branami tábora a širších souvislostech cesty do Jižní Korey.
Těšil jsem se na tuto knihu, protože je to velmi zajímavé téma, které není často popisováno. Trochu mne zklamalo provedení, ale určitě jsem se dozvěděl spoustu informaci.
Naprostá šílenost. Nejzhoubnější forma komunistické ideologie sloužící pár vyvoleným elit na úkor milionů Severokorejců přežívajícím ( nebo "nepřežívajícím") v naprostém hladu a strachu. Jakákoliv totalita je zlo a je jedno jesti jde o fašismus, komunismus, nebo třeba putinismus. Princip je vždy stejný. Masivní propaganda + likvidace odpůrců. Porušování lidských práv se děje skoro na celém světě, ale v případě Severní Korei už ani nelze mluvit o lidských právech nebo o zbytcích lidské důstojnosti vůbec. Co se týká knihy jako takové, nemá cenu ji hodnotit po literární stránce, ale je nutné jí brát zejména jako svědectví o neživotě v takzvané Korejské "lidově-demokratické " republice.
Téma zajímavé, obsah šokující, ale provedení "nic moc". To co se děje v KLDR je strašné, ale bohužel pravdivé. Příběh je ohromující, šokující, jedinečný a po jeho přečtení bychom si měli všichni uvědomit, že máme být šťastní za to, kde žijeme, ačkoliv není vše růžové. Sin je chudák, kterého pobyt v "táboře" poznamenal na celý život, jeho psychika, náhled na svět a schopnost se adaptovat na nový život jsou pro něj bohužel na nízké úrovni. I když je to téma nesmírně silné, tak mě autor nedokázal vtáhnout do knihy a časem jsem zjistil, že jsem rád, že se blížím ke konci. Posledními desítkami stran jsem se celkem dost "prokousával". Ale za přečtení to v každém případě stojí.
KLDR je opředena tajemstvím a člověk se může jen dohadovat,co za hrůzy se tam odehrávají. To byl jeden z důvodů , proč jsem se pustila do této knihy.
Zjišťuji, že už jsem asi tak otrlá ze všech těch špatných zpráv,co se na nás už spoustu let dnes a denně valí z televize a internetu , že i když si hlava uvědomuje,že to musela a stále je hrůza,tak emocionálně se mě tato kniha nijak nedotkla.
Něco je špatně a obávám se,že nikdo zvenčí nic nezmění . Ta "revoluce" musí přijíz zevnitř. Ale jak,když je celý systém tak propracovaný,aby lidé ani nepomysleli na nějakou vzpouru?
Silný příběh kluka, který uprchl z tábora o kterém se tvrdí, že se z něj uprchnout nedá
Knih o útěku z KLDR je čím dál více, ale toto je trochu jiný pohled. Pohled někoho, kdo se narodil a vyrůstal mimo severokorejskou společnost, v totální izolaci od okolního světa. Bohužel zpracování knihy mi vcelku vadilo. Neustálé odbíhání od tématu k něčemu jinému, mě vytrhávalo ze soustředění.
Koncentráky tu byly, jsou a nejspíš i dlouho budou. O to je tento příběh děsivější.
Je to smutné, čo sa deje v súčasnosti. Keď to človek číta, myslí si, že sa ocitol niekde v období druhej svetovej vojny, alebo v ruskom gulagu v 50-tych rokoch a nie teraz pár rokov späť. Smutné, akí šialenci rozhodujú o osudoch ostatných.
Hodně depresivní čtení člověk je šokován jaké zařízení v současné době jsou v provozu…..
Toto by si měl přečíst každý, kdo se cítí být znudeny, nebo nešťastný. Takhke vypadá opravdové peklo a neštěstí, KLDR měla dávno přestat existovat, bohužel priority jsou jinde. Velmi zajímavé a drsné čtení.
Co je na celém tomto příběhu pro mě nejděsivější?
Ta skutečnost, že nečtu o dávné minulosti, kterou jsou dnes již třeba koncentrační tábory za 2. světové války nebo tábory v Rusku z padesátých let…toto je jen nedávná minulost a nepochybně i současnost. Šílené srovnání, když jsem si vybavila, že přesně v roce, kdy já jsem prožívala své nejkrásnější životní události a řešila víceméně „blbosti“, Sin právě utíkal ze „čtrnáctky“. Kolik podobných a nelidských míst ještě dnes kdekoliv na světe je?
Toto čtení je opravdu těžké. Neskutečně brutální a drastické. Každá kniha o KLDR mi přinese nějaké další nové a těžko uvěřitelné informace. Výpovědi „běžných“ severokorejských uprchlíků už jsem četla několikrát, ale autentický příběh někoho, kdo za svůj život před útěkem nikdy neviděl „svět za plotem“, to je opravdu unikátní a ojedinělé.
Proč byl už od narození Sin v táboře?
Vina z důvodu příbuznosti???
V křesťanské komunitě platí, že každé dítě se narodí s prvotním hříchem. Ale díky křtu je tato jeho vina smazána. V této zemi se některé děti také už rodí s vinou, ovšem je to vina definitivně doživotní bez jakékoliv možnosti se jí zbavit. Sin se také narodil s vinou – vinen tím, komu se narodil. A jeho osud byl tím zpečetěn. Trestem a částečným odčiněním je pouze otrocká a doživotní práce pro „blaho státu“.
Že Sin v něčem lhal? Asi bych v tom nehledala nic velkého a cíleného, protože bych nehledala ani žádné morální návyky v člověku, který se narodil jako otrok, byl vychováván jen k celoživotnímu otroctví a s dokonalou absencí emocí a citů. V člověku, který měl po celé své dětství a dospívání v hlavě téměř jedinou a omezenou myšlenku, a to, kde sehnat jídlo, aby přežil další den. Sin možná působí dost kontroverzně, ale že dokázal i po útěku vůbec nějak přežít - zejména ze začátku, kdy zůstal pro něho v absolutně novém a neznámém světě úplně sám bez pomoci - to před ním smekám klobouk.
Kniha mi připadala jako takový hybrid - napůl románový příběh, napůl literatura faktu. O trochu víc mě bavila ta „výpravná“ linka o životě v táboře, o útěku a následném životě na svobodě, i když i v té faktické části byla spousta doplňujících, přínosných a zajímavých informací o této jedné z nejkrutějších zemí světa.
Ve srovnání s jinými knihami s podobnými náměty tato (stejně jako Sin) působí naprosto stroze a bez-emočně, ale myslím, že přesto při čtení dokáže s emocemi slušně zahýbat - naštve, rozzuří i rozbrečí…
Jedna hvězdička dolů, ale jen kvůli srovnání s knihou Svědectví o životě v KLDR, která mi připadala přece jenom o kousek líp zpracovaná.
Pro nás neuvěřitelný a mnohdy i nepochopitelný,co se v dnešní době může dít.Sin přežil,osvobodil se,ale tyto otřesný zážitky si ponese už celý život.Nepoznal bezstarostné dětství,lásku své rodiny a okolí.
Konečně jsem po 100 letech našla čas to dočíst. Přemýšlela jsem, proč mi to tak trvalo...
Příběh je ohromující, plný smutku, smrti, bojů o přežití. Avšak, je příšerně zpracovaný. Ačkoliv se autor snaží čtenáře vtáhnout, tak u mě se mu to nepovedlo. Knihu prolíná historií, doplňujícími informacemi a prostě to vše nějak dohromady nesedí.
Sin je chudák, kterému se podařilo zachránit, a který se užírá zevnitř. Zároveň je to ale takové velké rozmazlené dítě, které se stále hledá. Naštěstí se odhodlal promluvit o svém příběhu, snad tentokrát pravdivě.
Ziji v miru v 21.stoleti...mam strechu, neni mi zima. Muzu jist, co chci kdy chci. Oblekat se podle pocasi a rikat si temer vse. Ctu casto o koncentracnich taborech ve stredni Evrope a byt je to uz nekolik generaci zpatky, stale jeste ziji lide, co to prozili a prezili. Presto ma ma generace obrousene moralni hrany filmy, serialy....
Na druhe strane planety mezitim jsou lide, co ziji, jako nekteri evropane v a po druhe svetove valce. Tem taborum se muze rict treba i farma na lidi, kdyz jsou lide vybirani, kteri spolu muzou mit deti a ty deti nikdy nemaji opustit ploty zarizeni.
Ohledne Severni Koreje mam nekolik prani. Prvni je cestovatelske a podivat se desitly let do minulosti a navstivit ji. Druhe prani je lidske, aby dynastie Kimu skoncila a lide poznali svobodu a vlastni vladu nad sebou.
Od knihy je velice tezke se otrhnout!
Štítky knihy
gulagy Severní Korea Korea politická perzekuce političtí vězni pracovní tábory převýchova
Kniha Útek z tábora 14 je v
| Právě čtených | 20x |
| Přečtených | 1 518x |
| Čtenářské výzvě | 190x |
| Doporučených | 92x |
| Knihotéce | 405x |
| Chystám se číst | 503x |
| Chci si koupit | 99x |
| dalších seznamech | 9x |
Tohle nebylo lehké čtení. Naprosto neuvěřitelný příběh uprchlíka ze Severní Korey spolu s detailními podrobnostmi ze života v této diktátorem ovládané zemi. Bída, hlad, smyšlené tresty, politická perzekuce. Politickým vězněm se tady může stát prakticky kdokoliv a zavedené pravidlo mezigeneračních trestů dělají viníkem celou rodinu od vnoučat po prarodiče. Uprchlí Korejci si neví rady se životem a jsou tak ovlivněni celoživotně...
Nejhorší na tom je, že kniha je 10 let stará a situace v Koreji se nezměnila. Šílené.