Kopretina
komentáře u knih
Tajemství Velkého Vonta
Jaroslav Foglar
Perfektní, jako všechno od Foglara! Dětem jsem četla po večerech a asi i nadále je bude strašit Dymorák nebo Široko, budou mít v úctě strom gingo a vědět, že žlutý špendlík je tak trochu jiný než jiné špendíky. Jen mi zde v této knize nesedla jedna věc a to tak, že se kryje, byť s ušlechtilými úmysly, podlost člověka nyní již dospělého a hází se vyřešení a odpovědnost na děti. Ať se na mě Dratuš starší nezlobí, ale je to sralbotka.
Farma zvířat
George Orwell (p)
Síla, fakt síla...až mi bylo do breku, čeho jsou lidé - zvířata? - schopni. Kdybychom se aspoň z toho poučili. Orwell opět nezklamal!
Sedmilhářky
Liane Moriarty
Kniha mě dostala! Měla spád, myšlenku i napětí. Každou volnou chvilku jsem po ní sáhla. I téma důležité. Bezva.
Než vystydne káva
Tošikazu Kawaguči
Pěkné příběhy a nové téma. Kniha mě zaujala. I když já bych se nechtěla ani vrátit do minulosti ani navštívit budoucnost. Učím se řešit minulost v současnosti a na budoucnost se připravovat.
A každé ráno je cesta domů delší a delší
Fredrik Backman
Krásné a hluboké. Podobné knize Ještě jsem to já, ale více poetické. Co my víme, třeba se to za chvíli bude týkat nás..
Věci, na které nastal čas
Petra Soukupová
Kniha napsaná čtivě, jela jsem stránku za stránkou. A vybavovala si svůj partnerský příběh, který neměl "tak hladký průběh", protože rozchodem teprve peklo začalo. Takže jaké si z toho vzít ponaučení? Vyříkat si důležité věci a ty nepodstatné si nepředhazovat. Jo a najít, a taky nejprve v rodině vychovat, dobré partnery.
Bílá velryba
Herman Melville
Úplné a výstižné pojednání o velrybách, jejich těle, lovu, lovcích a lodích. Mezitím, spíš namátkou, příběh hlavního hrdiny od nástupu na loď až po... Příběh mě bavil víc, ale s popisem to bylo více představitelné. I když ne vždy záživné, za mě perfektní!
Deset malých černoušků
Agatha Christie
Uff! Prožívala to se mnou celá rodina! Neuvěřitelný příběh! Snad ho rozchodím ;).
Advent
Jarmila Glazarová
Do této knihy jsem kdysi nahlédla a od té doby jsem toužila si ji přečíst. Nikde jsem ji nemohla sehnat, až pak ji našla ve vyřazených knihách. Melancholie, která na mě již kdysi dýchla, vystoupila v plné síle a já byla schopna se posunovat v ději jen po malých krůčcích, aby mě nepohltila. Je mi úzko z toho, jak může někdo někoho týrat bez jakéhokoli zaváhání a výčitky. A je mi líto, že jsou v životě situace, kdy to po dobrém nejde.
Stařec a moře
Ernest Hemingway
Knihu už jsem kdysi dávno četla a teď si dala repete do čtenářské výzvy. Myslela jsem si, že je to víc lyrické. O to větší překvapení při nalezení děje. Líbila se mi.
Analfabetka, která uměla počítat
Jonas Jonasson
Styl velmi podobný Staříkovi. Tentokrát jsem ale byla více nastavena na velké množství satirických situacích, takže se mi mi kniha líbila více než stařík. Jsem ráda, že jsem si rozšířila obzor o tohoto autora.
Anna ze Zeleného domu
Lucy Maud Montgomery
Mezi moderními knižními příběhy plnými nadpřirozena, magična a adrenalinu může být příběh o Anně ze Zeleného domu chápán jako naivní, neakční a obyčejný. Ale není neobyčejné obdivovat krásy přírody, mít důvěrné přátele a naplněný duševní život? Kéž bychom nacházeli naplnění a krásu v obyčejných lidských radostech. Toto si odnáším po přečtení této vtipné a povznášející knihy.
Tajuplný ostrov
Jules Verne
Četla jsem ji po večerech dětem čtyři měsíce. Je to zkouška trpělivosti. Dali jsme ji, zajímavé, ale dost nereálné, happyendu na závěr se smály, že tolik náhod, to se fakt mohlo stát!
Smrt je mým řemeslem
Robert Merle
Hrozné, a přitom v něčem pochopitelné. Dítě, které žije v citovém chladu, se těžko naučí soucitu. Psané stroze, bez emocí, v jednoduchých větách.
Holčička, která měla ráda Toma Gordona
Stephen King
Pěkně. Kniha mě pokousala. Taková jednohubka v době nemoci. Také jsem se párkrát ztratila a vím, že to nemusí být sranda. Perfektně popsáno, bála jsem se, fandila, modlila se.
Spratek: Příběh dítěte, které nikdo nemiloval
Torey L. Hayden (p)
Jedním dechem jsem knihu přečetla a vyprávěla o ní několika lidem, které to zaujalo. Líbila se mi, i styl vyprávění. S výhodnými metodami by se dalo polemizovat, ale asi fakt měla úspěch. Těším se na druhý díl.
Vypravěčka
Jodi Picoult
Velmi čtivá kniha nejen o válečných hrůzách. Opět si kladu otázku, zda popsané hrůzy mohly být reálné, je-li to vůbec možné. Konec mě nezaujal, nemám ráda, když si lidé hrají na soudce. Knihu budu ještě dlouho "trávit".
Jako v nebi, jenže jinak
Aleš Palán
Co je těžší - žít v systému každodenního života ve společnosti, plného povinností, konfrontací a problémů nebo o samotě bez peněz, v nepochopení druhými a v boji o přežití? Díky za sociologickou sondu do života těch druhých. Autorovi i fotografce skláním poklonu, kniha mě velmi oslovila.