knihyKeMne komentáře u knih

Kniha se zavádějícím (pro neznalce problematiky) názvem a suchou anotací. A spoustou doporučujících komentářů. Naštěstí, protože jinak mohla uniknout mé i vaší pozornosti.

Doporučuju!

První část je vlastně teorie vysvětlující základní pojmy psychologie, jako je ego, vědomí, archetyp... Není radno ji přeskočit, pro vážnou práci se sny je nezbytná. A navíc mě bavila.

Ale samotná metodika rozboru snů, to je prostě bomba. Jednak přesvědčivě vysvětlí, proč je dobré se sny pracovat, proč nefungují klasické snáře, ale i poradí, jak si sny zapamatovat a co vše nám můžou dát. Včetně podrobného návodu i s příklady. Tak podrobného, že jsem ho zvládla aplikovat hned na nejbližší sen a wow co já se o sobě dozvěděla hned za první noc!

5 28.01.2020

Dlouho mi trvalo se začíst, možná proto, že to byla moje první kniha po spoustě let čtená v angličtině, možná pro její téma, neboť k četbě jsem se dostala náhodou.

Je pro mě těžké číst knihu, kde se nedokážu vžít do žádné z postav, ať už kvůli jejich orientaci, tak věku. Neboť hlavním tématem knihy, jak mi připadlo, je vyrovnávání se s padesátkou, ten milostný příběh byl spíš takovým pojítkem.

Zaujalo mě, že všechny Lessovy knihy měly hlavního hrdinu stejné orientace, a vlastně jak je možné, že v reálu se s tímto běžně nesetkávám. Jestli to tak teda dělají všichni spisovatelé. Stejně tak ale přišla myšlenka, že já takové knihy číst nechci. Jejich svět je mi příliš cizí.

Také mě zaujalo, že uvnitř knihy je relativně často zmiňována Pulitzerova cena, a jaká to náhoda, že se tak stalo i v reálu.

Každopádně mi to připadalo moc dobře napsané. A rozhodně, až se přiblížím padesátce, si knihu ráda přečtu znovu a česky, určitě mi dá víc!

2 19.01.2020

Také na mě působí spíš jako kniha pro mládež. Vyprávěno mladým lehce natvrdlým chlapcem, z jakých se obvykle v podobných knihách nakonec stane hrdina. Zde se z něj ale stane hrdina leda tak v očích té dívky, snad jediný reálný prvek v knize. Pohádková krajina, pohádková dobrodružství. Příjemné oddychové čtení, pro mládež jistě strhující a napínavé.

Nepsal autor pod vlivem bratrů Strugackých? Působí to trochu jako jejich Les smíchaný s Piknikem u cesty, odlehčený použitím nezletilých hrdinů.

Proč mám pocit, že původně byl zamýšlen ještě nějaký další díl?

3 18.01.2020

Moje milované zahradničení ve spojení s mistrovským vyjadřováním pana Čapka - to jsem musela mít!

A skutečně, velmi příjemné počteníčko. A navíc inspirativní! Těch názvů rostlin, neboli peren, musím si vygooglit, o čem to tak básnil!

15 18.01.2020

Mám předsudky vůči módním autorům, co sází jednu za druhou... To je důvodem, proč jsem Kinga objevila až teď...

To je jeho pravé příjmení? Příhodné.

Překvapil. Asi je patrné, že nemám slov. Ještě doznívá... Mistrovsky napsané.

11 14.01.2020

Ke knize jsem se dostala náhodou; a pak se kouknu sem a tady hodnocení 24% (what?) S jistou předpojatostí a nechutí jsem začala číst a ...

Kniha je velmi zhuštěný recept na štěstí/radost. Nechybí žádný aspekt. Užitečná "encyklopedie", pokud už máte leccos načteno a nepotřebujete dlouhé výklady a příklady, jež vás mají přesvědčit, že "to" opravdu funguje.

Bohužel, autorka se snaží působit vědecky a téměř vše dokládá patřičnou vědeckou studií. To její návod degraduje jen na záležitost chemických a neurologických procesů.

Na druhou stranu knížka obsahuje řadu citátů "k věci" od nejrůznějších osobností, doplněných vhodnou ilustrací, přes celou stránku nebo i dvoustránku. Už jen za to je hvězda navíc.

Souhrn: je dobré si dle knihy jednou za čas připomenout, čím vším lze štěstí/radost ovlivnit, a zkorigovat si tak své vnitřní nastavení, zda něco neopomíjíme. Nebo prostě sednout s hrnkem čaje a zamýšlet se nad citáty. Jen to chce hodně tolerance nad celkovým zpracováním. Já bych knihu úplně nezatracovala.

12.01.2020

Velmi tenká knížka malého formátu. Zpočátku autorka zdůrazňuje téměř až reklamně znějící výsledky vědeckých studií, jaké psychické i fyzické přínosy mindfulness má. Načež následují cvičení. Skutečná cvičení, kdy máte doporučeno, jakou polohu při nich zaujmout, jak dýchat, na co myslet, kolik času si na ně vyčlenit. Opět místy proloženo vědecky prokázanou blahodárností.

Nějak nevím, co si o tom mám myslet. Je to mé první setkání s pojmem mindfulness. Předpokládám, že praxí metody se máme dostat k vědomému prožívání všech okamžiků života všemi smysly. Ale, toto asi není ta pravá kniha na úvod.

Název je zavádějící. Knížka to sice je, ale spíše sbírka cvičení nemajících s praxí často nic společného.

12.01.2020

Není co dodat ke komentáři Dan9K. Naprosto souhlasím.

Knihu jsem začala číst už kdysi, nyní znovu od začátku, a hle, tak odtud mám ta svá moudra o pavoucích, co je ne/polykáme ve spánku!

11.01.2020

"Je v pořádku chovat se tak, jak se chováme, ať už jsme pozitivní, nebo ne." neboli Snažme se žít pozitivně, ale jsou chvíle, kdy to nejde, a tak si z nich nic nedělejme.

Otázkou je, zda je tento jednoduchý princip originální. A zda si zasluhuje celou knihu na to, abychom na něj nezapomínali. Možná. Možná ale jinou.

Hned po pár stránkách jsem chtěla knihu odložit. Autor jednotlivými názvy kapitol ukazuje životní situace, na nichž je možné princip uplatnit. Bohužel komentáře zprvu neposkytují žádnou odpověď. Jen samé "tuhle situaci jsem prožil tehdy a tehdy". Pozvolna se sem tam objeví nějaká ta rada, až se na vás v třetí části valí jediné mohutné "s***e na to, když se to neděje tak, jak chcete", v nejrůznějších obměnách.

Autor se snaží být zároveň zábavný, bohužel to moc vtipně nevyznívá. A že se snaží hodně.

Vynasnažím se hlavní myšlenku zapamatovat, abych knihu nemusela v budoucnu číst znovu.

1 11.01.2020

Plně se ztotožňuji s komentářem Jana_Hlus. (Pokusy o napsání prakticky téhož svými slovy nějak nedopadly.)

A ano, během celé četby se stále vkrádala ta myšlenka: A co náš národ? Proč tam taky není? A to neustálé přemýšlení, co máme my. Nebudu opakovat již řečené, protože ano, i Češi mají své recepty na štěstí. Nezbývá než věřit, že prostě jen se žádný náš krajan nevyskytl ve správném čase v blízkosti autorky, ani jako "kamarád kamaráda". Nebo je to záměr. Abychom měli pocit, že tu knížku opravdu potřebujeme :-)

Hodnotím vysoko. Protože se dobře četlo. Protože nenudilo. Protože poučilo. I naučilo, vždyť kdo čekal, že se v této knize dozví o vyjmenovaných státech i jejich geografii se zaměřením na počasí a teploty, historii, gastronomii, a ekonomickou či politickou situaci? A navíc si zrovna nevzpomenu na nic, co bych vytkla.

4 02.01.2020

Člověk cítí při čtení takový zvláštní mír, jako by seděl tváří v tvář pokojnému mnichovi. Srdce se celou dobu usmívá, věřím, že nás obou. Úžasné propojení, jak to jen udělal?

3 31.12.2019

Zvláštní pocit číst knihu autora bojujícího s nemocí, a přitom vědět, že už je dobojováno. Že všechno to, čeho se obával, ho již potkalo.

Nerozumím komentářům lidí, kteří od knihy čekali víc. Co víc může nabídnout velmi vzdělaný člověk s diagnózou demence, pravděpodobně Alzheimerova typu, než všechny své pocity a úvahy ohledně současného života i strachu z předurčené budoucnosti? Navíc autor na mnoha místech zdůrazňuje, jaký přístup okolí i lékařů by mu nejvíce vyhovoval. Nechce nic jiného, než aby byl pochopen, i když sám s tím již má potíže.

Richard ze své nemoci vytěžil maximum. Ať už to zní jako klišé, nezemřel na tuto diagnózu zbytečně.

Jen mě zaráží, jak málo čtenářů tuto knihu přečetlo. Je mi to líto. Asi zde hraje roli náš osobní strach ze smrti, že tento typ literatury nevyhledáváme. Pokud tedy nejste hypochondr jako já. Já chci být připravená na všechno. Knihu doporučuju všem, i když je to smutné čtení.

2 26.12.2019

Autorka toho evidentně hodně přečetla. Její "nauka" je značně ovlivněna Campbellovou Cestou hrdiny, a je obecně založena na archetypech a komunikaci se svým vnitřním světem. Na mnoha místech se snaží povzbuzovat vyzdvihováním vlastní zkušenosti pádu na dno a dostání se z toho. Je vidět opravdovou snahu pomoct lidem, ale úplně mi to nesedlo.

Od samého počátku je kniha poněkud zmatená, vybízí k nahlédnutí do své vnitřní krajiny, ale nějak chybí nejprve to povědomí, jak ta krajina může vypadat. To se dovídáme až postupně v dalších kapitolách. A tak potom si člověk připadá úplně jinde, když se ve své vlastní krajině vidí nadšeně pobíhat po přístavu a hledat, která loď je pro další cestu ta nejvhodnější. Nadšení během dalšího čtení zkrátka sláblo. Nedostala jsem od knihy naplnění svých očekávání. Název i obálka toho tolik slibovaly!

Po překonání rozčarování a mnoha dnů nucení do dalšího čtení jsem se do "toho" nicméně dostala. Především postavu Skřítka shledávám velice zajímavou.

Nakonec jsem v knize našla dost podnětných textů, spíše až v druhé polovině. Škoda toho začátku a vehnání do Cvičení bez dostatečného základu.

1 24.12.2019

Knihy tohoto formátu mě vždycky přitahovaly a podivně neskutečná rozuzlení záhad Herculem Poirotem taky, takže s koupí jsem neváhala!

Líbilo se mi koncepční pojetí celé "úplné sbírky poirotovských povídek" včetně úvodních slov o tom, jak se malý detektiv "zrodil", i závěru ohledně toho, které povídky a proč zde chybí.

Používání francouzských výrazů k Poirotovi neodmyslitelně patří, jejich význam jde snadno odhadnout, nicméně místy se v cizím jazyce "rozkecal" rozvitými větami, což bylo trošku nepříjemné, když jazyk neznám. Neuškodil by překlad ve vysvětlivkách.

Celkem překvapením pro mě bylo, že některé povídky mají víc verzí. Nějak mě nikdy dřív nenapadlo, že by autoři s tématem mohli tímto způsobem pracovat.

Pokud jde o samotný obsah, inu, je to Agatha. Že často nepochopíte ani po rozuzlení povídky, jak na řešení Poirot přišel, to k ní patří. Stejně mám ale po přečtení celé sbírky takový divný pocit, něco jako zklamání, i když si to zdráhám přiznat. Že možná, opravdu možná, to bylo místy překombinované. Nebo prostě jen neumím používat patřičné buňky...

5 22.12.2019

Koho napadlo vydat tato dvě díla společně? Naprosto nesmyslné. Na druhou stranu byla jsem tak donucena přečíst i to druhé, i když s velkým sebezapřením.

Obdivuju Strugackých hru s jazykem, čtení je pak zážitek už sám o sobě, děj už je pak jen takový bonus navíc. Za styl bych dala plný počet bodů. Jistá slovní spojení se tak zažerou, že je ani po týdnech nedostanete z hlavy (čumáka chlupatýho, že)!

Les je zážitek skutečně neobvyklý. Moc mě bavila linie odehrávající se ve vesnici, charaktery jednotlivých obyvatel, autoři jim vymysleli zcela odlišný styl mluvy, tleskám. Druhá linie, ústav, je tak nějak reálnější, a o to víc absurdněji se zamotává. Nakonec se ale ztratíte úplně a v tom přijde konec. Wau.

Je těžké být bohem. Tohle se nedá číst bez přípravy, po dvou kapitolách jsem se stále nechytala, cože středověk, cože Toška a Paška, cože don Rumata, cože vrtulník? A tak jsem si šla přečíst anotaci a vaše názory. Aha, tak takhle je to. Začala jsem znova od začátku a najednou to už číst šlo. Stále jsem ale měla pocit, že tohle číst nechci. Šlo vlastně o psychologické dílo než o scifi. Navíc prodchnuté beznadějí, no podobně jsem viděla možnost, že to někdy dočtu. Ale stalo se, sice s velkýma prodlevama, a já se tak můžu připojit k názorům, že zde byly předneseny vážné otázky ohledně psychologie a směřování lidského druhu.

Knihu jako celek hodnotím níže proto, že v obou dílkách bylo obtížné se zorientovat. Náročné čtení.

3 08.12.2019

Pro mě nezajímavé téma hned ve 3 bodech (Měsíc; špionáž; válečný konflikt), které bych si normálně nevybrala. Ale jelikož knihu napsal můj oblíbený autor, nechtěla jsem o něco přijít.
Překvapivě rychle jsem se začetla a brzy jsem už pátrala spolu s tím chlapíkem po špionovi. Ve chvíli, kdy jsem již svého špiona měla, autor ale odvedl celou pozornost k válce, a to tak čtivě, že jsem změnila téma spolu s ním, ani jsem si toho nevšimla.
Knížka je útlá, sloužila tedy přednostně na zkrácení chvil čekání "za provozu". Brzy jsem ji vytahovala stále častěji a nešlo přestat číst, takže na čekání knihu opravdu nedoporučuju.
Hodnocení snižuju za to, že se nedostavilo takové to nadšení, jaká je ta knížka bomba. A za tu délku, do poloviny jsem se dostala, ani jsem nemrkla, a od té chvíle jsem zažívala stres, že to za chvilku skončí.

1 28.11.2019

Z toho, co jsem již o autorovi slyšela, usuzuju, že se jedná o jeho typické dílo: hodně čtivě a napínavě zpracované fantaskní téma typu "co by kdyby". Žádné dlouhé nudící popisy, a přesto si jeho do podrobna vymyšlený svět dokážeme živě představit. Několik dějových linií ze začátku nesouvisejících postav, které se nakonec spletou do jedné, a nechybí ani velkolepá závěrečná bitva.

Několikrát jsem se musela nutit číst dál, a to tehdy, kdy autor ubližoval mým oblíbeným postavám. Násilí je v díle opravdu hodně, ale tak nějak to k tématu patří, stejně jako vulgarismy. Nejlepší a nejhumornější pasáže jsou myšlenky postav, to nemá chybu.

Přestože době 2. světové války se obecně vyhýbám, zde bylo zakomponováno s citem.

A navíc se celým dílem táhne ten podtext, to nucené zamyšlení, jak my lidé se chováme ke svému dobytku. Takové to "co nechceš, aby činili druzí tobě atd."

Doporučuju. Nicméně po pokračování netoužím. Přeci jen, nerada bych viděla, jak autor zase mučí Rónana.

5 23.11.2019

Odborně psaná kniha, kterou jsem již jednou nedočetla a i nyní to byla zprvu bída se přinutit. Aniž bych předem viděla její hodnocení, měla jsem pocit, že mi kniha nic nedává. Až od druhé poloviny se to dalo číst, i když vlastně nevím, co bylo jinak. Celkově na mě působí spíš depresívně, její vyznění je takové, že prakticky vždy se najde nějaká vnější příčina (počasí, svátky) nebo vzpomínka, která nás v prožívání jednotlivých období značně ovlivní. Léčba změnou přístupu je sice asi účinná, ale k tomu je potřeba víc než toto přečíst. No, autor se aspoň snažil.

15.11.2019

Kniha přečtená za jeden den. Velmi mě zaujala, snad tím, že příběh Catherine dává naději i mně. Rozhodně dokáže nabít duši odhodláním pracovat na sobě s větším úsilím a hned teď!
(I když je vážně divné, podle čeho určovala Catherine letopočty před Kristem, jak tu už bylo zmíněno...)

1 13.11.2019

Knihy tohoto typu se těžko hodnotí... A zvlášť tato. Ač vznikla za účelem nasměrovat hledající, přirovnala bych ji spíše k "vysoké škole", zatímco většina z nás hledajících je v tuto chvíli ještě na základce.
Nicméně i tak čtu Thovta ráda, těch cca deset procent, která jsou pro mě srozumitelná, je i tak velice přínosných a doufám, že spolu s vnitřním růstem budu chápat stále víc, takže je to vlastně kniha na celý život.

1 13.11.2019