knihyKeMne komentáře u knih

Tak s touhle knihou jsem měla jakožto laik velký problém.

Na začátku (české vydání z roku 2014) je mnohostránková předmluva od Richarda Lowryho, v níž je s velkými podrobnostmi shrnuta veškerá Maslowova filozofie včetně jeho významu pro společnost. Lowry se zároveň netají tím, že s Maslowem leckdy nesouhlasí a nejen on.

Následuje předmluva editora k třetímu vydání, v níž se teprve dozvím, že doporučuje přečíst nejprve několik prvních kapitol knihy a až pak předmluvu Lowryho. Hm, pozdě.

Aby toho nebylo málo, kniha pokračuje Maslowovými předmluvami k druhému a prvnímu (ta je taky relativně rozsáhlá) vydání, kde se dozvíme vlastně opět, co chtěl autor říct.

Teď teprve začíná kniha a já se celou dobu dalšího čtení ptala - proč ji číst? Všechno přece již bylo řečeno. A na mnoha místech jsem nechápala - proč řeší zrovna tohle? Jaký to má užitek? Samé teoretické věci, a tak nějak obecně známé. Jo je fajn, že vytvořil teorii hierarchie potřeb, ale proč o tom mlít porád dokola?

Kniha pro mě nakonec měla užitek ten, že jsem si mohla udělat obrázek, čím se akademici zabývají. (No to snad né...)

4 28.03.2020

Příběh o přátelství a lásce, viděn očima psa. Nečetla jsem předchozí díly, ale nevadilo, první stránky prozradí vše potřebné. Příběh se začal zaplétat a ani přes humornou formu mě nedokázal držet. Kromě hlavní dějové linie navazování kočko-psího přátelství jsme byli seznámeni především se vztahovými problémy v rodině a jejím okolí. Je sice jasné, že u takto psaného příběhu nakonec prostě musí všechno dobře dopadnout, ale ta atmosféra, která tam panovala v průběhu, to mi nedělá dobře. Možná jsem jen přecitlivělá.

25.03.2020

Zprvu ani moc nelíbila, takový depresívní začátek, že. Ale jak hoch začne plnit úkoly, to jsem se smála nahlas (loutka...), ač to u knih nemám ve zvyku. Poutavé to bylo i proto, že znám takového člověka, který by přesně takhle potřeboval "vyléčit", a neustále se mi do hlavní postavy mimoděk dosazoval. K mému překvapení mě kniha do sebe vtahovala stále víc, až mě úplně dostala. A tak to má u knihy být. Zvažuju její pořízení do knihotéky, mám takové tušení, že si ji někdy budu chtít přečíst znova.

2 23.03.2020

Zklamání. Název je zavádějící, většina obsahu je úplně normální seberozvoj - jak nazírat na sebe, na svět, na problémy, na vztahy. Forma mi byla nesympatická, čím dál víc. Autor nesčetněkrát opakuje "Neříkám, že je to jednoduché." nebo "Zkuste to, bude to zábavné." Zkusím se knihy rychle zbavit, bude to zábavné.

23.03.2020

Zaujalo mě, že v církevních kruzích mají kněží takovouhle dříve tajnou pomůcku pro čtení duší, to jsem opravdu netušila. Není úplně příjemné vědět, že někdo vás má během chvíle přečteného; ale jak hlásá kniha, k tomuto účelu to nebylo myšleno, nýbrž k sebepoznání a sebezdokonalování.

Popsání jednotlivých typů lidských povah bylo zajímavé, vždy mě napadl někdo z okolí, kdo by popisu odpovídal. Nakonec se ale dozvíme, že vše není tak jednoduché a typy jsou provázané.

Zaujala mě též myšlenka energetického kruhu povah, kdy se po obvodu kruhu energie pozvolna proměňuje, a tak jednotlivé typy vlastně vycházejí jeden z druhého. Taktéž se mi líbí myšlenka (pokud je pravdivá), že tento systém nikdo nevynalezl, ale prostě vyplynul na základě pozorování. A že jednotlivé typy nejsou určeny nějakým vnějším faktorem (např. postavením planet), ale že si každý zvolí ten, který na něj pasuje.

Kniha je vytvořena kněžími, má proto silně náboženský podtext, což může někomu vadit. Pro seberozvoj by ale mohla být užitečná každému.

2 22.03.2020

Kdysi jsem ulítávala na Angelice, nejprve filmy, potom nezkrácená série, která však proti filmům měla občas jiné vyústění... Proto tato souhrnná kniha nenadchla - značně zkrácené a hlavně se tentokrát drží filmové verze, jestli se nemýlím. Toto pro mě nemělo hodnotu - jako když se z telenovel udělá kniha, aby se na slávě díla vydělaly další peníze.

3 22.03.2020

Byla jsem natěšená, že toto bude podle mého gusta. Četlo se to sice dobře, ale tehdejší svět byl příliš surový. Samé násilí, bezpráví, mučení a znásilňování... To vše dopodrobna popsané, takže útočilo na emoce. Bohužel depresívně. Někdo to může mít rád, já ale do dalších knih série už nešla a ani tuto nehodlám číst znovu.

22.03.2020

Už je tomu dlouho, kdy jsem tuto knihu ve svém křesťanském období četla. A tenkrát na mě udělala velký dojem. Oceňovala jsem originalitu podání myšlenky pokušení a knihu jsem ráda doporučovala dál. V současném období se k ní ale nevracím. Zkrátka doporučuji každému mladému křesťanovi!

2 22.03.2020

Po Kameni mudrců další dílo, které jsem od autora četla. Opět vysoce duchovní, poeticky melancholické vyprávění, kronika jednoho hledajícího života. Autorův styl myslím už rozeznám, je nezaměnitelný a vyvolává emoce. Je podivuhodné, jak autor vykresluje jednotlivé charaktery postav. Za mě je to ale slabší než Kámen mudrců, i když taky dobré.

21.03.2020

Hodnotná kniha se spoustou povzbudivých informací. Úplně jsem ožila a přestala se bát různých omezení mozku (např. mrtvice), protože neuroplasticita je prostě zázrak.

Navíc je zde velice živě popsána historie nahlížení na mozek a zvláště ten tvrdý boj za každou novou myšlenku. Člověk to zná jen díky Galileovi a Koperníkovi, ale těžké je to všude, bohužel.

Knihu jistě znovu vyhledám, pokud by se mě nějaká popisovaná oblast v budoucnu případně týkala. V takovém případě dodá ten potřebný optimismus.

3 20.03.2020

Vědecky pojatá kniha rozebírající emoční inteligenci ze všech stran s důrazem na to, že by bylo dobré jejímu umu vyučovat na školách. Spíše pro studenty nebo filozofy než pro běžného občana. Neuvěřitelně špatně se mi četla, přínos pro mě měla jen kapitola 8 (Sociální umění).

Přestože se autor snaží provést jakousi aktualizaci svým úvodníkem v roce 2005, kniha se opírá o stav společnosti a výzkumné práce do roku 1995, což už je přece jen trochu neaktuální...

1 18.03.2020

Na 600 stranách je popsán poslední den pobytu Senseie s mládeží a tentokrát se teda pořádně "rozkecal". Spousta informací je pro mě nesrozumitelná, ale to asi závisí na stupni vývoje té které duše. Opět se velice kontroverzně probírá bible a asi to (tahle kniha) není úplně vhodná četba pro křesťany. Navíc to vyprávění zní asi jako ty knihy o celosvětovém spiknutí mocných v zákulisí a všechny možné konspirační teorie. Takže tu máme celou převyprávěnou historii v duchu konspirací. Nevím, jestli to bylo nutné do knihy zařadit, značně to snižuje její důvěryhodnost.

Přes to všechno se objevuje důležitý prvek - filozofická otázka, nakolik bude lidstvo tíhnout k materiálnu a zlu, že bude schopné zničit samo sebe, s důrazem na to, že závisí na postoji každého z nás. A tedy jakýkoliv pokrok, nový objev, může lidstvu jak nesmírně prospět, tak i nesmírně uškodit. Lidstvo musí být na nové objevy psychicky vyzrálejší a duchovnější, jinak budoucnost nebude nic radostného.

Jestli tu tentokrát jsou nějaké důležité informace, pak se v tom velkém objemu dost ztrácí. No třeba to byl záměr. Já už si nejsem jistá ničím.

1 16.03.2020

Je to škoda, ale zjistila jsem, že humor pana Švandrlíka není moje kafe. I na hodnocení jednotlivých povídek se ukázalo, že těch několik málo, které mě zaujaly, nepatří mezi většinově oblíbené.

Povídky jsou psány s nadsázkou, satirou, absurditou, humorem, no často jako by byly ukončené předčasně nebo mají jen slabou pointu. Některé jsou zase až příliš dlouhé.

Ale tak, hlavně že se to líbí většině :-)

14.03.2020

Skutečně jiná než předchozí díly. Emočně opět silná, ale tentokrát cítí člověk spolu s autorkou, že něco je špatně. Je to jiný druh emocí, ale jsou tam. Ano, až tak, že se vůbec nechce pokračovat ve čtení, a přesto něco nutí číst dál.

A pak to přijde. Ty poslední stránky. Nejsilnější z celé knihy. Když se vám povede tak jako mně zakrývat si záložkou na poslední straně ještě nepřečtené řádky, takže vám zrak nesklouzne předčasně tam kam nemá, pak je to poslední slovo naprosto dechvyrážející. A za tento emoční koncert hodnotím opět plným počtem hvězd, ačkoli průběh knihy se držel níž.

Autorka tentokrát (až teď?) upozorňuje, že podobnost jmen a tak dále je čistě náhodná. To dává větší svobodu čtenáři, aby dílo prostě četl a neposuzoval z hlediska, zda se to skutečně mohlo stát.

Vydání z roku 2012 opět s chybami, tentokrát se i občas zamění jsme/jste, no budiž odpuštěno.

14.03.2020

Kniha pokračuje tam, kde ta předchozí skončila - uprostřed prázdninového pobytu Senseie s mládeží u moře. Zvláštní rozdělení na díly, podle čeho?

Při čtení zas mám ten zvláštní pocit, kvůli kterému hodnotím tak vysoko. Kniha oslovuje přímo mou duši. Co to je za čáry?

Vkrádají se pochybnosti, zda je to celé pravda, tak příhodně je totiž namíchaná ta skupinka mladých, kteří kladou Senesiovi dotazy - nevěřící Tomáš, ateistický psycholog, praktikující křesťanka, přemýšlivec se spoustou načtené literatury, nezávislá pozorovatelka... Aby se problém pěkně rozebral ze všech stran.

Ale vzhledem k tomu, co cítím, jsou pochybnosti bezpředmětné.

(Škoda - vydání z roku 2011 - plné chyb, kapku odfláknuté.)

13.03.2020

V předmluvě překladatele k druhému českému vydání se píše: Sama myšlenka konstruování si vlastní neurózy je nadčasová a ani dvacet sedm let od původního vydání nepotřebuje odbornou korekci.

A tak mi bylo nastíněno, o co v knížce půjde. Ale stejně jsem to nakonec úplně nepobrala. Kniha se jeví jako humorné dílko plné nadsázky, které radí čtenářům, jak si život pokazit. To se četlo sice pěkně, ale snažit se neustále slova autora překlápět do smyslu, co si z toho mám odnést, bylo náročné a občas jsem se v tom ztratila. Tak nakonec nevím, bylo cílem jen pobavit nebo i něco víc?

2 12.03.2020

A tohle bylo co? :-O

Kniha působí jako autobiografie, zápisky 16leté dívky o jejím hledání smyslu života, který nalezla díky svému učiteli bojových umění.

Zpočátku to bylo těžké se naladit. Bojová umění není můj koníček a vtípky, kterými se baví ruská mládež, mi připadaly trochu jako ztráta času.

Ale pak to přišlo. Osobnost Senseie začala působit i na mě a kniha ve mně začala cosi vyvolávat. Nečekaně. Se zaujetím jsem pak už četla dál, a předchozí výhrady najednou přestaly působit rušivě.

Kniha je o hledání. Nejen autorčině, ale i dalších osob, které za Senseiem přicházejí. A on nikoho neodmítne a trpělivě vysvětluje a rozdává lásku a uzdravení duše i těla.

Senseiova slova jsou mnohdy příliš složitá, technicky vědecká, ale v zásadě nejsou v rozporu s tím, co už vím. Až na jistou kontroverznost ve výkladu zmrtvýchvstání Krista.

A tak oproti dojmu z prvních stran nakonec knihu doporučuju. Všem hledajícím. A jdu do dalších dílů.

2 12.03.2020

Samé známé myšlenky a návody, tedy pro mě takové opáčko. Oceňuju komplexnost publikace - ukazuje různé přístupy a oblasti, jak ovlivnit svůj život změnou myšlení, přehledně seřazené do navíc přehledně pojmenovaných kapitol (Vizualizace, Afirmace, Sny, Sebeuzdravování aj.). Tohle je super příručka, kterou ráda obohatím svou knihotéku.

3 10.03.2020

Překvapivě mě kniha i údajné zfilmování doposud úspěšně míjely, netušila jsem nic víc než že je to o nějaké říkance, dokonce jsem stále čekala, kdy na scénu nastoupí pan Poirot :-)

Přečteno pochopitelně jedním dechem, a samozřejmě nezklamalo, líbilo, typická Agatha. Opět jsem do poslední chvíle netušila, nebo spíš tušila, ale pokaždé špatně :-) Takže detektivka jak má být :-)

22 09.03.2020

Rozporuplné. Původně jsem chtěla být nadšená. Styl vyprávění byl takový milý čapkovský, moc mě bavily autorovy trampoty s "kolátkem". Pak ještě ta němčina, protože kdo se někdy učil německy, je zákonitě na autorově straně :-) I když tento text byl možná až zbytečně natažený.

Vtípky týkající se společnosti nebo sexuální narážky byly obsahem velké části textů, a tam bych zas hodnotila opačně, na mě působí spíš trapně.

Zato mě pak zas dostal Evin deník. Úžasný počin. Ten sám by zasloužil plné hodnocení, a možná i lehce za ním pokulhávající Adamův deník.

I když sbírka působí formou a tématicky uceleně, zdá se, že prostě vyhrabali kdejaký autorův rukopis, které se bohužel značně liší kvalitou.

08.03.2020