knih.sasa komentáře u knih

Lehce nevzrušivé čtení více než do poloviny. Následně věc vzala rychlý spád. Ovšem i tak je to čtení spíše pro tehdejší britskou a jinou smetánku, o které to vlastně je. (aspoň je trochu donutila k zamyšlení - ano, i tady je to stejné, za peníze lze koupit skoro všechno, to se prostě nemění). Chudým se samozřejmě do ruky nedostala, že.

Vypravěčem je britský doktor ve středních letech s odstupem a sarkastickým nadhledem na jakýmkoliv lidským osudem a slabostí. Léčí pacienty v bristké kolonii v Číně a čeká na loď, která jej má dopravit zpět do základny z malého ostrůvku, kam odjel za movitým pacientem. Nechce se mu čekat na velkou holandskou lod další týdny, tak nasedne do menší lodi podivné dvojice s posádkou. Mladý muž Fred Blake a protřelý námořní vlk Nichols, který je podvodník a zkrachovalec. Pronásledují jej zažívací problémy, takže doktora na palubě vítá. Po bouři na moři, přistanou na dalším malém ostrůvku, kde se setkají s plantážníkem ze Švédska a jeho rodinou - zetěm a krásnou vnučkou, mužem z Dánska a jinými. A tak doktor přhlíží a glosuje milostným vzplanutím, pohnutkám jednotlivců k jejich činům a dozvídá se konečně pravdu, proč mladík Fred cestuje po moři. Já se dozvěděla, že název se týká mladíka na lodi, ne hlavního hrdiny, jak jsem si zpočátku myslela.
Dílo je to spíše filozofické, plyne pomalu, každá postava něco vysvětluje, je tak zachyceno její prožívání a chápání světa i sebe sama, které odpovídá době vzniku románu (1936), ale má přesah i do dnešních dnů. Je třeba číst pomaleji než dnešní bestsellery, aby Vám něco neuniklo.

I přes tuto rovinu se mi více líbila autorova kniha Barevný závoj.

11.01.2020

Poklidná, melancholická kniha vyprávějící příběh chytče krtků. Četba vhodná do šedivých podzimních dnů, rezonuje s nimi. Vypravěč je již na penzi a rozhodl se do konce života už nezabít ani jednoho krtka. Jak jsem od knihy očekávala, je to vcelku vzdělávací materiál a děj příliš nečekejte. Druhou část knihy jsem již četla jen letmo.

11.01.2020

Docela nenápadná kniha, která se čte velmi dobře. Je znát období vzniku, to se ještě nepsaly strhující bestsellery, ale spíš klidnější knihy s poučením. Sledujeme cestu ženy Kitty, která se provdá ne z lásky, aby nebyla na obtíž rodičům, a prakticky se nudí. Je totiž s manželem na cestách v anglické kolonii - Číně. Reálie a příběh je dost působivý, jsem zvědavá na filmové zpracování. Kitty se zaplete s povrchním milencem, ale jeho charakter objeví, až je donucena manželem se přemístit do míst, kde řádí cholera, dále do vnitrozemí Číny. Tady pomáhá jeptiškám, které se starají o nemocné a pomaloučku probíhá změna v myšlení a náhledu na svět i u ní. Změní se i její náhled na manžela - nemiluje ho, ale váží si jej. Nebudu prozrazovat děj, ale byla jsem nespokojená, že jedna z hlavních postav zemře. Asi chápu autorův záměr, v místě, kde zuří cholera, by to člověk asi i nakonec čekal, ale...
No, rozhodně doporučuji k přečtení, ale zase to není oddechovka, ačkoliv jsem si ji v knihovně půjčovala právě s tímto záměrem po přečtení anotace na obálce. Kniha u nás vyšla jen 2x, což je škoda a docela se divím.
Určitě se podívám také na filmové zpracování knihy. Od autora už mám připravené ke čtení další knihy.

2 14.11.2019

Trochu zvláštní kniha, nečte se zrovna lehce ani rychle, ale stojí za to. Je to taková podzimní melancholie, ačkoliv ukazuje život s dítětem, které má Downův syndrom, jako spokojený a šťastný v rámci možností. Jejím cílem je ukázat, že i tito lidé a jejich nejbližší nemusí tuto diagnózu brát tragicky a hroutit se. Jen prostě budete žít trochu jinak. Otec a syn putují po své zemi a provádějí sčítání lidí, které stejně neberou moc vážně, jde spíš o cestu, kterou podnikají spolu, čas, který tráví spolu. Otec totiž na konci cesty zemře. Téměř každý jimi sečtený člověk jim vypráví svůj životní příběh nebo nějaké moudro, zážitek, v knize je tak spousta filozofických úvah jen tak mimochodem zachycena v pár větičkách. Za mě asi nejlepší kapitoly byly L - M.
Pokud netoužíte zrovna po oddechovce, určitě si Sčítače přečtěte.

1 14.11.2019

Jedna z nejpovedenějších knih s tématem otroctví na bavlníkových plantážích v jižní Americe. Rozečítala jsem ji dlouho, ale pak text dostal spád a já se nemohla odtrhnout. Cora mladá černá otrokyně se dozvídá o podzemní železnici, kterou se dá uprchnout z nenáviděné plantáže. Stanice železnice se budují a zanikají, jak jsou postupně objeveny lovci otroků nebo otrokáři. Mašina a vůz nebo jen prkna na kolech. Jedni lidé razí štoly pro jiné, aby jim dopomohli ke svobodě. V knize je relisticky zachyceno např. ukrývání utečence na půdě domu bílých lidí, které nakonec pověsí (nebo jinak zabijí) za pomoc otrokyni. Vůbec tresty pro obyvatele, kteří pomáhali s jakýmkoliv osamostatňováním černých obyvatel jižní Ameriky byly kruté a pro výstrahu všem ostatním. A navíc každá země to měla jinak - trochu jiné zákony, jiné tresty, někde liberálnější přístup, někde přísně otrokářství s právem první noci a právem na to "zabít svůj majetek." Lovci otroků napříč zeměmi, někde samozvaná domobrana na udržení pořádku, hnutí abolicionistů atd.
Coru opustila i vlastní matka, která utekla, a tak Cora bojuje s nenávistí k ní. Někdy je ale tato nenávist i motorem, proč by to měla dokázat taky, jako její dcera.
Nádherně byla popsána změna situace v zemi ke konci knihy ve smyslu - teď už najímáme zrzavé z Irska, kteří se sem sami doplaví lodí. Dostanou nějaké drobné za práci, aby si za několik let mohli našetřit a osamostatnit se. Někdo se toho i dožije. Akorát si na nich člověk neuleví. (nešlo je bít a nebyli majetkem). Nad tím se člověk chtě nechtě musí prostě pousmát se zakroucením hlavy - je to dnes třeba v Evropě hodně odlišné? Není.
Rozhodně doporučuji k přečtení. Něco nového jsem se i dozvěděla a hlavně jsem si uvědomila, jak je to "nedávno"! Vychvalovaná Amerika. Co vlastně o Jižní Americe víme? Co je o ní v denních zprávách?
Je to prostě jedna z knih, která ve vás zanechá stopu. A přitom se moc knih na toto téma v českém překladu nenabízí.
Oslovila mě i obálka knihy.

3 11.11.2019

Útlá knížečka, čekala jsem humornější tón nebo způsob vyprávění. Pravda je, že je to vážně ze života a život někdy není nic humorného ani s odstupem času. Četlo se to dobře, ale příběhy mě vcelku nezaujaly a někdy mi ani nepřišly vtipné. Opět další kniha, kterou jsem letos nedočetla. Pro fanoušky autora, kterého baví i jeho Kopta show a zároveň povídky, bych řekla, že je to vhodná četba o dokázali by ji ocenit.

25.10.2019

Čekala jsem větší humor, jak bylo avizováno, ale byla jsem zklamána. Jako náhled do praxe začínajícího lékaře velmi poučná kniha. Nakonec autor zakotvil na gynekologii/porodnictví, což pro mě nebylo až tak zajímavé prostředí. Při čtení bylo hodně vidět anglické prostředí autora a tedy anglické zdravotnictví. Samozřejmě má s naším hodně společného, ale rozdíl poznáte. Snad i proto mě kniha nezaujala dostatečně a odložila jsem ji nedočtenou, proto jen 2 hvězdy. Obálka podle mě velmi povedená.

1 25.10.2019

Krásná kuchařka pro všechny vegany a ty, co nemohou například jíst mléko a vejce. Spousta alternativ klasických potravim, které se dají dobře sehnat. Autorka je z českého prostředí, tedy recepty fungují a zvládne je každý. Mám dobré zkušenosti s přechodem z "klasického" vaření na tuto variantu právě dle kuchařek z řady Ze Svatojánu. Za mě doporučuji třeba i jako dárek.

1 10.10.2019

Jedna z nejtemnějších knih, zároveň ale jedna z nejlepších knih, co jsem kdy četla. Pokud nevíte, o čem je, zhruba do poloviny se nedozvíte, proč má hlavní hrdinka ne moc prosluněný život na periferii v chatě, do které teče a proč pořád chodí "jen" na houby. Přiznám se, že knihy s touto tématikou (nechci prozrazovat) nečtu, vím, že se to děje, ale poprvé jsem byla schopná o tomto problému číst beletrii. Od Houbařky jsem se prostě nemohla odtrhnout. Tzn. rozhodně bych knihu viděla i jako "terapeutickou" pomůcku. Vina je na všech stranách - mlčet, nemlčet? A kdo by rozhodně NEMĚL mlčet? Kdo se má za vás postavit, když už né vaše matka? Příběh o vztazích a o tom, že není snadné promluvit, ale ani zavírat oči a vše má své důsledky, které člověka stejně doženou.
Mimo jiné se mnoho dozvíte o houbách, zvědavý čtenář se mnohé přiučí a možná si sám něco vyhledá. Pro mě obohacující / vzdělávací - info o houbách, jejichž jména jsem nikdy ani neslyšela.
A co se týká světa hlavní hrdinky - jak vyjít s málem, bez účtu, šetřit si do plechové pixly, vzpomínat na dětsví a poklady, které jsem schovávala s tátou - krása, melancholično, realita, žádný spěch, spojení s přírodou - balzám na duši.
Rozhodně doporučuji k přečtení, ale nečtěte, pokud jste zrovna v depresi. Prostě něco jako Kafka, musíte to číst v usměvavé době svého života.

5 09.10.2019

Četla jsem spolu-knihu Nejlepší pro všechny a čekala jsem, že se dozvím víc o Sněhovi z této knihy, ale nekonalo se. Provázanost tam je, ale dospělák se bez ní snadno obejde. Těšila jsem se na ni, ale nečetla se mi dobře, nevím, zda ji dokáží číst děti a s názory, že hodně věcí není dobře výchovně podaná pro děti, souhlasím. Na druhou stranu vím, že existují rodiče, kteří odpovědnost za psa prostě přenesou na dítě.
Pokud nějakého ne/čtenáře zaujme, četla se rychle a člověk má pocit, že snadno přečetl "vcelku tlustou knihu" (hodnoceno očima dětí a nečtenáře), a to díky velkému písmu a malému množství textu na straně. Takže plus za toto.

1 27.09.2019

Kniha se četla docela dobře, rozjezd byl moc pěkný a sliboval víc, než nakonec nabídl. Mělo mě napadnout, že to budou spíš krátké útvary jako povídka a ne jednotlivé kapitoly příběhu, i když se to tak tváří, přecejen je autor znám psaním seriálů.
I přes to je kniha příjemně oddechová, ale zápletky jsou někdy trochu absurdní a vyšetřování poněkud zvláštní. Škoda, že není více rozepsána postava bývalé partnerky Grama, klidně bych ji nechala škodit přes celou knihu. Myslím, že zfilmované by mě to bavilo víc.
Obálka se mi líbí, upoutala mě už, kdž kniha vyšla.

1 27.09.2019

Slušný začátek, který ale neudržel moji pozornost tak dlouho, abych rozluštila zápletku. Bohužel jsem nedočetla. Mladý muž, který je nasazen tajemnou tetou na odhalení jakéhosi zločinu, který je ukryt právě mezi členy Klubu.
Obálka moc povedená.

2 25.09.2019

Jeden z mnoha pohledů, jak udržovat atopický ekzém pod kontrolou. Toto je cesta k samoozdravění kůže, podpořeno správným jídlem aneb jak nemazat a zlepšit si kůži. Hlavně jak nemazat ty chemické koktejly, na které většina lidí reaguje špatně, ale stále je to hlavní terapie kožních lékařů, bohužel. Doporučuji k přečtení.
Psáno formou deníku, postřehů a změn, které se staly autorce, když se rozhodla trochu ignorovat doporučení lékařů a zkusila to jinak.
Dobře se čte, několik nových informací i pro mě. Pro "začátečnické atopiky" bych řekla ideální kniha.

25.09.2019

Pěkná obálka, dobrý nápad, ale "zabito" sprostým vystupováním jedné z hlavních postav. A pořád jsem čekala tu duchařinu, ale nějak se vytratila. Nakonec mě to opravdu nudilo a způsob psaní - deník manželů ve stylu terapie - mě zpočátku i mátl. Tedy nemohu doporučit.

1 21.08.2019

Oddechovka s pěknou obálkou. Nečetla jsem ji ale úplně pozorně, asi nepřišla v dobrou dobu. Zajímavá byla až druhá část, kdy se hlavní hrdinka vydá do Dánska. Popis tamních míst mě zaujal natolik, že jsem si něco i vyhledala na mapě a Googlu. Do toho romantická zima a vztahy. Nakonec to celkem šlo, ale nic, co bych musela mít v knihovničce.

2 21.08.2019

Dost strhující a děsivé čtení, když si představím, že vychází určitě z reálného dění 50. a pozdějších let. Liška z Ruska je přeměněna v rusovlasou bytost, která je, jak jinak než velmi žádoucí pro opačné pohlaví, a tak zjišťuje, co obnáší i život lidské lišky. Do toho mladík, který se ukazuje až mrazivě poslušný. Tohle je skvělá postava pro zamyšlení se nad tím, zda a jak moc poslouchat režim či se mu postavit a prostě nebýt, no. Být agent, dvojitý agent v Rusku nebo u nás v Praze/Brně...
Krásný Kratochvilův až básnický jazyk dá zpočátku zabrat, pokud čtete lišku rovna po nějaké oddechovce, ale vyplatí se. Autorovy knihy čtu ráda, protože obsahují Brno :-) a většinou mě zaujme i příběh a hlavně jeho přesah.
nelíbí se mi grafická stránka knihy, ilustrace na obálce a titul prostě nejdou dohromady, nevystupuje, čtenáře neláká a není vidět černý nápis ve skoro černém podkladu. Vnitřní předěly červenou linkou by snad mohly korespondovat s příběhem, ale na obálku měla být vybrána jiná "malba", i v knize jsem našla vhodnější.
Pokud se tedy ke knize dostanete, nečekejte plážovou oddechovku a dejte si k ní klidně nějaký drink, abyste mohli spláchnout pachuť, která po všech "reáliích" může zůstat na jazyku. Rozhodně ale doporučuji.

4 06.07.2019

Vcelku slibný začátek, ale nedošel bohužel naplnění. Zase jedna z nedočtených knih.

21.06.2019

Kniha mě příliš nezaujala, je to sebrání z díla autora, které se týká Paříže plus komentáře a zážitky s M. Kunderou, M. Uhdem a úvahy nad jejich díly (jak mohly nebo nemohly vycházet) i nad tím, jak vznikala autorova díla. Možná pro literární teoretiky nebo fajnšmekry zajímavé, pro mě bohužel ne. Pro milovníky Paříže by to mohla být dobrá kniha.

21.06.2019

Krátká vtipná kniha, která pobaví dítko i rodče. Události života jsou zde podány s humorem. Krásně je rozebrána zásluha na narození potomka a jakou roli má který člen v rodině. Stejně tak jsou popsány výhody/nevýhody bydlení v Praze/městě/vesnici/samotě. Doporučuji k zakoupení, protože se sama ke knize ráda vracím.

1 16.06.2019

Jedna z nejlepších knih, kterou jsem za poslední dobu četla. V knihovně ji řadí mezi knihy pro mládež, ale nevím, zda to nějaký "mládežník" dokáže číst. Obyčejný příběh vyrůstajícího kluka v nukleární rodině tvořené matkou herečkou a jeho počítačem. Protože Viktor začíná jevit známky nepřizpůsobivosti, je rozhodnuto o něm bez něj, že se přestěhuje na čas k babičce na venkov, kde bude pod dohledem babičky a bude chodit do školy v jiném prostředí,tedy si najde jiné kamarády, jiné zájmy a pod. V knize se střídá pohled na danou situaci všech tří postav. Viky bere např. venkov jako zradu, babička jako závazek i radost, že se po smrti manžela má o koho starat a matka herečka jako příležitost uspořádat svůj život, napravit syna a konečně udělat kariéru. Do příběhu zasahují běžné události - nemoc člena rodiny, nevěra, pití, snaha být dobrou mámou/babičkou/synem. Název knihy je zvolen velice dobře, obálka se mi nikdy nelíbila. Jazyk a (vnitřní) promluvy postav jsou krátké, dá se říci až břitké a výstižné. I proto se kniha čte velice dobře a patří k té hrstce "ještě jednu kapitolu a už jdu spát/jíst/něco dělat..." Konec je krátký/krásný stejně jako život sám a po přečtení na mě padla lehká melancholie, ale to proto, že se člověk zamyslí nad tím, kdy je to opravdu "nejlepší pro všechny"?

6 30.05.2019