knih.sasa komentáře u knih

Moje první setkání s tímto českým autorem. Vcelku temné příběhy vážící se k jednomu místu. Nápady dobré, za mně by mohly být klidně delší a víc rozpracované.

2 25.02.2021

Na mě příliš jednoduchý text, ale velice oceňuji osvětové působení tématu na veřejnost. Až bude v kinech film, popularita knihy opět vzroste. Mě osobně dojala, ale nedala mi nic nového neb se o danou oblast docela zajímám. Doporučila bych ji ke čtení i dětem nebo dospívajícím, mohla by se jich "dotknout", což si zřejmě klade jako hlavní cíl.

3 24.02.2021

Velice čtivá tuzemská oddechovka s nádechem romantiky. Ačkoliv mě hlavní nápadník strašně štval svou nerozhodností, podnikavé babky, které hlavní hrdinku vždy do něčeho namočí byly vtipně napsané a hlavně uvěřitelně. Tak trochu jako v kameňáku, ale ne tak trapné. :-) Nevýhoda je, že u téhle knihy by člověk pořád něco mlsal. Už jsem ji dala i jako dárek a setkala se s pozitivním ohlasem. Přiznám se, že první díl Tlustá tak akorát, mě ale úplně minul. Škoda, budu dočítat zpětně. Při čtení toto nevadilo.

2 24.02.2021

Útlá knížečka, která se dobře čte a patří do kategorie osvěty množíren a opravdové pomoci psům, kterým je potřeba pomoci. Že je každý pes jedinečný, je jasné a klobouk dolů, protože dočaska je dosti nevděčná funkce. Pokud se vám líbil Gump, tohle je příjemné doplnění. A pokud jste měli doma nějakého psího chuligána, aspoň potěšíte duši, že v tom nejedete sami.

První polovina vcelku čtivá. Pořád jsem čekala, že pan Mikolášek využije svůj dar a bude ho chtít předat někomu dalšímu tak, jako se dostalo příležitosti jemu, ale čekala jsem marně. Takže jako osobnost mě dost zklamal. Neměl to lehké, ale bylo cítit v celém textu, že je gay a trochu sobecky nechal své zkušenosti po své smrti prostě odejít. Škoda.
Četla jsem starší vydání knihy. Díky filmu vyšla kniha v novém vydání s novou předmluvou, jinak to byl jen reprint. Na film bych se snad podívala jen díky dvojce Trojanových, ale ještě nevím.

24.02.2021

Výborný historický román, který se odherává na konci života císaře Rudolfa II. a jeho následovníků. Zachycena je doba porážky na Bílé hoře i pobělohorské pronásledování nekatolíků a to očima nižšího šlechitce, baroma Hynka z Větrova, který z praktických důvodů změnil svou víru, ale uvnitř byl stále evangelík. I toho důvodu se na jeho panství mihnou zajímavé osobnosti jako např. Jan Amos Komenský přo své cestě do ciziny. Kniha je velice čtivá, některé pasáže jsou spíše zkratkovité, mohly by být delší, velice dobře se to čte.
Druhý pohled na tuto dobu je ze strany velice důležitého a váženého Karla ze Žerotína, který stál v čele Moravské šlechty, odešel na čas i do ciziny, ale opět se vrátil a umírá zklamán z celkového vývoje situace.
Mezi hlavní postavy patří Hynkům syn Tomáš, který je druhorozený, majetek dědit nebude, a tak se dostává na studia medicíny do Prahy. Zde studuje až po době Jana Jesenia a jeho slavné pitvy člověka, ale i tak je vyprávění velice zajímavé.
Konec je velice temný a pesimistický, autor se drží historických reálií, takže na čtenáře dýchne tak trochu beznaděj, ale taková to prostě byla doma. Napřed vás potkal zápas o víru, a pak o život.

03.05.2020

Četla jsem knihu na dvakrát. Je to tak syrové, a tak se mě to citelně dotýká, že jsem musela několikrát knihu odložit. Vím, autorka Hanišová tak prostě píše, ale po přečtení Anežky už o adopci budu uvažovat jen ve spojitosti se zvířaty. Je to dokonalá "antikoncepce". Nějak jsem se s knihou poprala, ale už se k ní nikdy nevrátím. Ano, jsou zde dobře zachyceny skoro všechny předsudky a otázky ohledně adopce romských dětí, obavy adoptujících a částečně i život adoptovaného dítěte, ale za mě, ne. Hlavně jako slabší povahy knihu, podle mě, odloží kolem strany 100.

03.05.2020

Hodnotím z pozice vegana, který potřebuje recepty bez mléka a vajec. Pro mě je kniha inspirací, pár receptů už jsem zkusila, ale pro moje potřeby to musím více vychytat. Obecně mohu říct, že kuchařka dobrá, propracovaná, nákupu nelituji a doporučila bych ji i lidem, kteří chtějí odlehčit klasickou kuchyni. Ale první díl je prostě základ. Tento druhý už je spíše něco navíc.

12.04.2020

Realistická česká detektivka, kde netečou litry krve a neřádí šílený vrah. Děj je zasazen do prostředí Beskyd (kvůli tomu jsem po detektivce sáhla) a potkáte zde obyčejné lidi obvyklých profesí. Příběh se odvíjí vcelku pomalu, první polovina knihy čtenáře uvádí do děje, a pak následuje vše, co k detektivce patří.
Obyvatelé horské vísky skrývají svá tajemství dlouho a motiv k vraždě jednoho z nich by mohl mít téměř každý. Někdo má raději zvířata a přírodu než lidi, někdo by se vesnického domu s těžkým životem od podzimu do jara rád zbavil.
Vyšetřovat přijede pražská dvojka, což vzbuzuje nechuť u lidí vypovídat i obavy. Nedivím se. Kniha se čte celkově dobře.
Vraha se mi podařilo odhalit až ke konci knihy hlavně proto, že se o něm autorka během knihy moc nezaměřovala. Podle mě "schopnější" detektiváři ho odhalí dříve.
Už jsem dřív zkoušela číst od autorky Ostrov šedých mnichů a ten mě rozhodně nebavil. Po Sněžném měsící ale ještě jednu knihu zkusím.

10 12.04.2020

Jedna z nejhezčích knih pro děti, co se mi zatím do ruky dostala. Celostránkové obrázky s jednou básničkou, vtipné, spousta věcí na obrázku, dcera ráda listuje a ukazuje. Přitahuje ji podle mě i barevnost.
Doporučuji.

2 11.04.2020

Když je autorka nositelkou Nobelovy ceny za literaturu, řekla jsem si, že si od ní něco přečtu. Toto je její prvotina a ano, jazykově vytříbená, ale čiší z toho na mě celu dobu přílišná nenávist. Ve své době chápu, že text byl vysoce ceněn, dnes mě tolik neuchvacuje.

Kniha má spoustu postav a hlavní postavou je 12ti letá černošská dívka Pecola, se kterou se život opravdu nemazlí. Je dle autorky ošklivá, chudá, hloupá a žije v rodině, kde se jí nedostává lásky. Nakonec je svým otcem i znásilněna a otěhotní. Krásná kritika pohledu dospělých - ti se jí vyhýbají, místo toho, aby ji litovali. Litují ji nakonec jen kamarádky, ale tak nějak skrytě, takže Pecola se uzavře do svého světa, ve kterém zřejmě dožije. Jinak je v knize nastíněn život matky a otce Pecoly, dalších černošských postav, na kterých jsou demonstrovány tehdejší každodenní problémy americké společnosti. Pár příhod ze života Pecoly a jejích kamarádek snad oživuje vyprávění, ale jsou to uzavřené samostatné kapitoly. Pro mě poučné, ale četla jsem už více knih s obdobnou tématikou a tuto bych asi nikomu nedoporučila.

Hlavní myšlenka - černošská dívka chce mít modré oči. Ano, není správné ani vhodné vzhlížet k ideálu krásy, který prostě není dosažitelný. Dnes si ale myslím, že jsou ohroženi takovými umělými ideály všichni. Bezrozdílu. A to je možná ten posun od doby vzniku knihy.

11.04.2020

Kukačka je příběh dvou žen, které svede dohromady ztráta paměti. Někdy má člověk tolik tajemství, že se mozek sám brání a zatáhne oponu. Alespoň na chvíli. Connie udělá ve svém životě něco strašného a nějak si nemůže nebo nechce vzpomenout. Příběh se tedy "odehrává" na oddělení psychiatrie. Jsou to setkávání s rozpomínáním se na minulost, která se čtenáči postupně skládá. Soudní psychiatrička Ema je taky jen člověk, a tak se dostávají obě hrdinky do neprofesionálních, ale vcelku pochopitelných situací. Connie a její manžel, který se chce prostě zalíbit všem, dcera Annie a její problémy dospívání, nová sousedka Ness, se kterou si opradu rozumí. A pak neplánovaná chvilka jen pro Conni po dlouhé době, ukradený čas, kdy člověk nemyslí na všechny ty kroužky dětí, nákupní seznam na víkend pro rodinu nebo výběr rodinné dovolené. Potkat spřízněnou rodinu, se kterou člověk rád dokonce jede na dovolenou, to už je v dnešní době snad zvláštnost. Má to však i svá úskalí. Ač pro mě vyzníval příběh celou dobu jen jako čekání na rozsudek nebo smrt, nakonec Connie najde ztracenou sílu a je cítit nějaká naděje i pro ni. Na konci knihy si čtenář řekne, že to zase není tak nereálný příběh.

Hlavně v první polovině knihy jsou dokonale vystiženy pocity a myšlenky vdané ženy, matky jako je ztráta naděje, elánu, iluzí, zevšednění vztahu, ačkoli chvílemi zbytečně vulgárním stylem. Vím, že se tak dnes píše, ale mě se to prostě špatně čte. I tak jsem si říkala, zda ksakru nečtu chvílemi svůj deník. Kniha je na pomezí thrilleru a společenského románu a rozhodně stojí za přečtení. Položí nakonec otázku, zda se to náhodou nemůže stát i Vám.

2 11.04.2020

O obsahu knihy jsem neměla ani tušení, vzala jsem ji v knihovně podle obálky, která se mi líbil a rozhodně jsem udělala dobře.

Zdánlivě křehká sociální pracovnice Maud se dostane do domácnosti nerudného pana Flooda, který se nemyje, nestříhá si nic, co stále roste, uklidňuje ho mít na sobě dvě tílka a tři košile a jeho velký viktoriánský dům je rozdělen na zóny, kam se smí, kam se nesmí a kam vede speciální ulička, ze které nelze uhnout. V zapovězených částech je znemožněn i úklid. Důležitou roli zde hrají i kočky, ty jediné mají v pohybu po domě volnost. Maud postupně odbaluje až v detektivním vyprávění slupky starce a zjišťuje, že má víc rozumu než jeho syn nebo jiní lidé, kteří by jej nejraději viděli v pečovatelském domě.

Ve správném viktoriánském domě straší a k Maud se tak dostávají postupně vzkazy o zřejmě nevysvětleném úmrtí několika lidí. V domě, kde Maud bydlí, má byt i podivínská Renata, která za mlada vystupovala s kouzelníkem a která už několik let nevychází z domu. Jako pomocník při pátrání se ukáže jako nenahraditelná. Příběh je krásné spojení detektivky a duchařiny, která vše kolem domu a zvolených postav jen umocňuje. Duchařin jsem moc nepřečetla, ale tahle mě chytla. Navíc i Maud má bohužel temná tajemství z dětství. I proto je možná vnímavější k řeči domu, než předchodí pečovatelé.

Velice dobře je zde zachycen vztah pečovatelky a starého muže, kterému je ještě jednou dovoleno zavzpomínat na věci a činnosti z mládí (malování, večeře ve svátečním oblečení, tanec), které se nám zdají samozřejmé jako dýchání dokud nezestárneme... Nebála bych se říct, je pro začínající sociální pracovníky bych knihu viděla jako povinnou četbu.

5 11.04.2020

Povídky nečtu. V tomto případě jsem velice ráda, že na mě zafungovala reklama v rámci nominace Magnesia litera a že jsem udělala výjimku. Ostatně je to český autor a ty já povětšinou ráda.
Sci-fi, groteskno, které se čtenáři snadno může promítnout do reality? Ano, všechny ty odlouplé kachličky, beztvářné dny nebo strakou ukradená jména, do toho ostych nejbližších, že by si měli vědět rady, ale vlastní smysly je zrazují... pro mě mrazivé absurdno s otiskem do reálna. Rozhodně doporučuji k přečtení i ke koupit, tahle kniha se vám v knihovničce vážně neztratí.
Nádherně volená slova, nevulgraično, poetično, filozofično, prostě krása! Po dlouhé době něco (kniha), co jsem si šetřila nejen kvůli příběhu,ale kvůli jazyku samotnému.
A poslední povídka Rosný bod - magie, seděla jsem jak zařezaná a říkala si, sakra, ještě tolik stran (byla jsem namlsaná cvalem čtení z předchozích příběhů či snad úvah) a zároveň jsem si říkala - ne, ještě nechci konec. A ta autorská slova "omlženiny, Mlžný úřad" - čtenářské blaho, to jako fakt.
Dovolím si citovat pár vět, které opravdu vystihují myslím celou knihu a její poetiku.
"Františka netušila, co na to říct. Připadalo jí to všecko přitažené za vlasy, ale celá ta věc s Milanovou tváří notně narušila měřítka pravděpodobnosti čekoholiv dalšího..." (cit. s. 146)
Obálka nekoresponduje pro mě s textem knihy, grafika se mi prostě nelíbí. Nadpisy jsem vzala na milost tak někde za polovinou knihy.
Ale 100x ano i přes tu obálku.

1 05.04.2020

Autorka s každou knihou zraje a rozhodně neprohloupíte ani s tímto titulem.
Piánko začátek vystřídal šok z toho, co se přihodilo v rodině hlavních hrdinů. Už jsem ve věku, kdy rozumím situaci i ze strany rodiče a netuším, jak bych to zvládla já. Strašně mě popouzel postoj starší dcery, která prostě emigruje.
Do toho Bohdana, složitý život s otcem a náhradní maminkou. Vztah mezi "rodiči" je myslím obvyklý i dnes, bohužel. Ale jak to nejlépe vyřešit, kvůli dítěti, že? Bohdančino mlčení nebo spíš nechopnost mluvit po zážitku z dětství, mi přijde občas nedořešené - střední škola bez mluvení, ale i bez znalosti znakového jazyka? Jako jak? Ale jsem shovívavý čtenář a nechala jsem to plavat.
Konec je pro mě příliš rychlý, jakobych si říkala "ne, teď ještě ne, ne takhle".
No, co už, předchozí kniha Hana je pro mě prostě lepší.

7 05.04.2020

Ojedinělá kuchařka věnovaná máku, a to včetně seznámení s různými druhy této dobroty, které je hodně ve světě omezena v pěstování. Mnozí nám závidí naše (hlídaná) maková pole, ze kterých vznikají naše tradiční dobroty. Krásné fotografie a recepty inspirující. Já jsem se ke knize dostala oklikou, když jsem se začala zajímat více o rostlinná mléka a jejich domácí výrobu. Nákupem neprohloupíte, pokud Vás zajímá hodně info i o máku samotném.

23.03.2020

Už jsem viděla i lepší kuchařky (pro vegany), ale pokud začínáte, je to dobrý pomocník. Některé suroviny jsou na mě exotické,ale pokud žijete ve velkém městě, seženete je snadno.Lesklý křídový papír, názorné fotografie a dobře popsané recepty člověka navedou k výsledku, který je chutný. Používám a v začátcích mi pomohla.

22.03.2020

Hodnotím i z pohledu "nováčka" v tomto žánru, moc ho opravdu nečtu (cca 3knihy/rok). Kniha byla čtivá, kdyby měla o 50 stran méně, nezlobila bych se, ale udržela si mou pozornost, na vraha jsem nepřišla a nakonec to pěkně zapadlo. Jak mnozí zmiňují níže, ano, určitě hodně svedl marketing, mě osobně vadí ta velká písmena, ale zase na druhou stranu je to super pokud mám knihovnu a hledám knihy pro starší lidi. Tohle je dobrý tip.
Parta dětí, která má svá ošklivá tajemství, někoho poznamenají do dospělosti hodně, někoho málo. Tak to prostě je. I přes to má hlavní hrdina Ed pár vyloženě dobrých zamyšlení nad životem, sebou samým a tím, co se kolem něj děje. Takže ano, nijak neprohloupíte, když si knihu přečtete.

4 22.03.2020

Jedna z těch lepších knih od autorky. Kniha mě lehce vtáhla do děje. Ruská Máša, která na začátku knihy zemře, je velice zajímavá osoba. Asi v polovině vyprávění jsem ale čekala, co se už konečně stane a chvílemi mě šíleně otravovalo pohlížení do hlav všech postav, protože se tím zdržoval děj. Ale to byla spíš má nedočkavost. Řekla bych pěkná oddechovka, při které neteče moc krve, ale i tak je pro čtenáře trochu výstrahou, a donutí ho k zamyšlení, a to my přece chceme.

6 14.03.2020

Po dlouhé době výborná kniha. Ano, v něčem jednodušší, trochu předvídatelná, to je v pořádku, je přece určena primárně dětem, ale bez obav doporučuji i dospělákům.
Dívka, která nemá prozatím moc štěstí v životě konečně zažije něco, co prosvětlí její dny, a to pořádně. Odkazy na spoustu klasických děl, které jen tak mimochodem přečetla hlavní hrdina, jsou až překvapující, ale to je fajn, žádný FB a pod. Atmosféra viktoriánského hotelu, ve kterém se toho děje opravdu dost a každý zaměstnanec či host je podivín nebo poděs, žene člověka stále dopředu. Moc se těším na další díly.
Při sprovnání s Harrym P. - je to o dívce, není to tak temné a nevystupuje zde tolik postav. Rozhodně by to stálo i za zfilmování.

3 14.03.2020